Pokud to tedy chápu správně, tak zákon velkých čísel v podstatě říká. Že pravděpodobnost nejlépe funguje při velkém počtu opakování. ?
8 месяцев назад
Ano, pokud to takto chcete formulovat. Zkrátka-aby se teoretická pravděpodobnost projevila, potřebujete mít velké množství pokusů. Nestačí si 12x hodit kostkou a čekat, že padne 2x každá hodnota (1,2,3,4 5,6). Pokud těch hodů ale provedete 12 miliard, bude ta odchylka od těch teoretických dvou miliard na jednu hodnotu procentuálně daleko menší.
Intuitivní odvození : pí * f²(x) je obsah kruhu o poloměru f(x), tj přesně obsah útvaru vzniklý rotací f(x) kolem osy x. Objem = Součet obsahů všech takových kruhů. Integrál = spojitá suma, čili int od a do b z pí*f²(x).
Co to jako je za vysvětlovací video? “Komu to není jasné, ten si to promyslí” hm, tak díky za “pomoc”...
3 года назад
tak už jsem to našel - čas 3:23. Nezlobte se, ale toto je video určené pro třetí ročník střední školy. Opravdu v něm nejde podrobně vysvětlovat úpravu zlomku ze sedmé třídy. To už bych mohl rovnou podrobně vysvětlovat, jak se roznásobují závorky nebo sčítají zlomky. Rozmyslet si takovou úpravu musí skutečně zvládnout každý septimán/třeťák. Jinak jestli to opravdu potřebujete vysvětlit, tak platí, že (a/b)/(c/d) = (a*d)/(b*c) takže pokud mám (3*a)/5, je to totéž, jako (a/1)/(5/3).
No.... přesně tak, protože je dělitelné čím? Prvočíslem 59, které v tom součinu nemáte. Takže to přesně koresponduje - pokud byste si myslel, že množina A={ 2;3;5;...;13} jsou VŠECHNA prvočísla, nemáte pravdu, protože jejich součin zvýšený o 1 je složené číslo dělitelné prvočíslem, které v množině A není. Ta myšlenka spočívá v tom, že pokud je jich konečně mnoho, umíme je vypsat a pokud je umíme vypsat, umíme udělat jejich součin a zvýšit ho o 1. A když takové číslo vytvoříme, zjistíme, že nemůže být dělitelné žádným z prvočísel, která jsme využili k jeho vytvoření. Což vytváří spor a proto je prvočísel jistě nekonečně mnoho.
1:17:03 Drobná numerická chybka v zapsání aritmetického průměru u školy β, která ovlivňuje řešení: zlomek 25/20 = 5*5/5*4 = 5/4 = 1,25 (nikoli 1,2 = 6/5). Potom vychází nejnižší hodnota aritmetického průměru 1,2 pouze pro školu α (alfa).
25:30 U té úlohy 12 je podle mě zdaleka nejjednodušší si všimnout, že v té úloze nemám fixně danou žádnou délku úsečky, kterou bych se musel řídit, pouze tam mám zadán *poměr* protilehlé strany ku přilehlé vůči úhlu φ v trojúhelníku ABC (schválně se vyhýbám použití neznámých x a y, které jsou v obrázku v zadání, protože jak náš mozek vidí v matematice neznámé x a y, tak se mu zatmí před očima a přestane uvažovat logicky - to pak svádí k sestavování zbytečně složitých rovnic). Čili si bez obav můžu zvolit |BC| = y = 9 a |AB| = x+y = 13. Takže mám primitivní rovnici x+9 = 13 a rovnou vidím, že x = 4. Pokud se mě pak ptají na poměr y/x, tak prostě dosadím a vyjde 9/4. V tomhle řešení je tak trochu schovaná stejnolehlost, kdy vím, že si můžu měnit měřítko, jak se mi hodí, ale přesto zůstanou velikosti úhlů a poměry délek zachovány.
3 года назад
Preco je prosím ypsilonova súradnica bodu D mínus 2?
3 года назад
Střed má y-ovou souřanici 1 a parametr b=3. Takže přičteme a odečteme 3 od 1 a vyjde 4 a -2, což jsou y-ové souřadnice bodů C,D
3 года назад
@ a 4:32 nemá byť jedna namiesto 54 na pravej strane?
3 года назад
@ ďakujem.
3 года назад
Zdravím,4:32 tam nemá byť 1 namiesto 54 prosím? Ďakujem
Tento výklad zabere většinou jednu celou vyučovací hodinu, čili rozsah odpovídá. Pusťte si to na části, nemusíte video sledovat v kuse.
3 года назад
Souhlasím s vámi. Sám jsem fanoušek důkazů a snažím se je zařazovat, jak to jen jde. Nicméně jsou situace, kdy raději ukazuji jen základní myšlenky. Je to hlavně tehdy, když je třeba důkaz jen technický, nebo s náročným zápisem. Tady jsem ho nezaradil, protože v derivacich je už tak důkazů hodně. Každopádně díky moc za postřehy, budu se snažit vypouštět důkazy co nejméně.
Počítám úlohu: "Vypočtěte objem tělesa, jehož plášť vznikl otáčením křivky y ^2 = 20x okolo osy x a které je omezeno rovinou x = 5." Zjistil jsem si, že y = √20x, což jsem zakreslil do grafu společně s x=5 a vzniklo mi něco podobného jako máte v čase 13:00. Pak jsem dosadil do vzorečku, stejně jako vy ve videu (integrál od 5 do 20) a vyšlo mi 3750π. Výsledek má ale být 250π. Nevíte kde sem mohl udělat chybu?
13:09 Ten (n+1)-úhelník bude sice mít oproti n-úhelníku navíc ty uhlopříčky vedoucí z bodu Aₙ₊₁, ale těch je jen (n + 1) - 3 = n - 2 (spojuji ho totiž se všemi vrcholy n+1 kromě *tří* - dvou sousedních a *sebe samého* ). Do kýženého výsledku n - 1 pak chybí ještě uhlopříčka mezi A₁ a Aₙ, která tam přibude, protože zrušíme hranu vedoucí mezi nimi a vložíme mezi ně nový vrchol Aₙ₊₁ (takže A₁ a Aₙ už nebudou sousední a povede mezi nimi uhlopříčka). Takže výsledek správný, ale v tom vysvětlení mi ta uhlopříčka mezi A₁ a Aₙ trochu schází. Jinak ovšem skvělé video jako vždy, ten grafický tablet je taky super 👍
3 года назад
Díky, budu to muset přetočit :) tohle je větší chyba, nějak mi to nedošlo...
3 года назад
vytvořil jsem nové video ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-x_zyVn87W1w.html je na něj odkaz v čase 12:47 přímo v tomto videu a pak samozřejmě závěrečná karta. Díky.
Dobrý deň, vedeli by ste mi odporúčiť nejaký zdroj resp. článok o spomínanom poklese prúdenia stálych západných vetrov od Atlantiku? Rozumiem, že to nie ešte veľmi objasnené ale rada by som s k tomu prečítala niečo viac, avšak neviem sa dopracovať ku žiadným informáciam. Vopred ďakujem :)
13:31 Výrok "nepadne číslo složené" je snad *ekvivalentní* s výrokem "padne prvočíslo nebo 1", nikoliv -opačný,- nebo ne? Pokud umíme _všechna_ přirozená čísla rozdělit na 3 disjunktní množiny (jedničku {1}, prvočísla {2,3,5,7,11,13,...} a složená čísla {4,6,8,9,10,12,...}) a vyloučíme čísla *složená,* implicitně nám tam zůstanou zbylé dvě množiny, tedy {1} a množina prvočísel. Takže opačný výrok by byl buď "padne číslo složené" nebo "nepadne 1 ani prvočíslo" :-) Petr Pučil
Zajímavá je tzv. DI method pro vícenásobné per partes. Mnohem rychlejší než klasická metoda. Jinak pěkné video, hezky vysvětleno.
3 года назад
Mockrát děkuji za tip!! Určitě tu metodu budu ukazovat, máte pravdu, že je hodně účinná.
4 года назад
Již podruhé jsi mě zachránil před testem. Doslova nemusím dávat pozor dlouhé hodiny a pak jen den před testem se během půl hodinky od tebe naučit rychle přesně to co potřebuju. Díky moc!
Dobrý den, velmi pěkné video! Měl bych pouze dva dotazy: - Může být za zlomek v základním tvaru považováno i celé číslo, které není zároveň číslem přirozeným? - V 8. minutě znázorňujete číslo 4/5 na číselné ose napravo od čísla 1. Může tomu tak v nějaké číselné soustavě být? Děkuji za odpovědi.
4 года назад
Pěkný den, překvapuje mě, že jste se sešli zrovna u zlomků :D 1) zlomek v základním tvaru je takový zlomek, pro jehož čitatel a jmenovatel platí, že jejich NSD je 1 (jsou to čísla nesoudělná). Pokud rozšíříme dělitelnost na obor celých čísel (lze poměrně snadno), můžeme klidně považovat např. zlomek (-3)/1 za zlomek v základním tvaru. Jestli jde samo číslo -3 (bez jmenovatele) považovat za "zlomek" záleží na tom, jak si zadefinujeme pojem "zlomek". Zcela jistě jde o racionální číslo, ale racionální číslo není totéž, co "zlomek". Svým způsobem je zlomek prostě jen znázornění, symbol, který vyjadřuje vztah mezi dvojicí čísel. 2) Pěkný dotaz, jedná se samozřejmě o chybu. Samozřejmě, že jde vymyslet takovou strukturu, kde symbol "4" bude vyjadřovat něco, co má větší hodnotu, než symbol "5", ale jestli se podaří nad takovou strukturou vymyslet operace, aby šlo o číselný obor, to je otázka. Napadá mě např. struktura, kde číslice nevyjadřuje číslo samotné, ale počet jeho přirozených dělitelů. Pak by symbol "4" vyjadřoval větší prvek, než symbol "5", protože 4 má 3 dělitele, zatímco 5 má jen dva. Otázka je, jakou dvojici operací bychom museli na takové absurdní struktuře zavést, aby se jednalo ne o okruh, ne o obor integrity, ale dokonce těleso s vlastnostmi číselného oboru. A ta nejzásadnější otázka - proč bychom její prvky značili normálními číslicemi ;-) Pokud by někoho napadla dvojice operací, které vytvoří těleso nad mou strukturou, rád si počtu.
3:42 Hyperbola s rovnicí (y + 2)² / (5/2) - (x - 1)² / (5/3) = 1 nemá střed v bodě S[-2; 1], ale S[1; -2], a délky poloos jsou ve středové rovnici hyperboly umocněny na druhou, takže délka vedlejší poloosy _a_ = √5̅/̅3̅ a délka hlavní poloosy _b_ = √5̅/̅2̅ (takže _a_ ≠ 5/3, _b_ ≠ 5/2).