Je fakt ze hodne lidi smrdi jak hejcuk.tim nemyslim aby si chlap lakoval nehty jako tenhle sulin..staci si cistit hubu a kdyztak zvejknout orbitku kdyz clovek neni jistej a rano se pretrit desodorantem jak rikal nalakovanec a trosku parfemu a bohate staci....
Kdysi před lety dělali předskokany Sestrám a my chlastali ve vedlejší hospě a ohrňovali rypáky. "No co, jakýsi Debil" Dnes bych šel radši na DB než na Fanánka.
Pan Jaroslav, vy ste ako chodiaca reklama na adopcie - hlboko ocenujuci usilie a lasku, ktore do neho investovala adoptivna mama a s otvorenym a odpustajucim srdcom k biologickej rodine. Klobuk dole pred vami, vazeny pane!.
Na úřadě dobře věděli,proč drželi Bobříka mlčení. Pan Jaroslav by měl už už úcty k mamince která ho vychovala na biologickou matku radši zapomenout. Mně by reakce biologické matky při setkání s pošťák Ondrou od setkání odradila.
Vrchol vysněných přání: "Zpívat a bouchat do stolu". "Jedeme k Vám se na vědomost dává, společně najít radosti prách, ale chyba je být doma". Mně přijdou jako osmička dobří, ale mělo by jich být tak ke dvaceti, aby zabejčili vícero šťastných. Hurá, hurá bando. Jste úžasná skupina, v úžasné zemi, v úžasné době a máte úžasnou mnohobudoucnost.
Od pohledu nepříjemná lakomá ženská bojí se, že se se někdo hlásí o "dědictví ".Já bych teda na místě pana Jaroslava nechtěla o původní rodině ani slyšet. Každá pořádná máma ví moc dobře,kolik má dětí.Nechápu lidi, kteří tvrdí, jak milují svoje rodiče a jak se dozví, že jsou adoptovaní, hned začnou pátrat po biologických rodičích.Jsou necitliví,že dokážou zapomenout na ty,kteří je vychovávali a hledají někoho, kdo je nechal v dětství napospas osudu.Mám skoro pokaždé hořkost z těch "vyhledaných biologických rodičů ".Divím se ,že se s nimi ještě I po tom co předvedou při předávání obálky, chtějí adoptované děti vůbec setkat.
This is not the original song background, i have a copy of the original song background in year 2009-2010. Reply me if you are interested. I swear it brings back memories
Určitě nezabudla. Jen to nebude povídat hned takto na kameru, když příjde pošťák Ondra. Kdo ví co se nemilého stalo, že musela dítě odložit…a každý o tom nechce mluvit.
Povedené album. Nevím, jestli tomu správně rozumím, ale myslím, že tsunami je v tomto případě alegorie času - "Letí za námi nikoho nešetří...Byli jsme kluci, teď jsme chlapi".
