Nevím, kdo LP Egypta zkritizoval, já mám recenzi z R&P a ta je ještě vcelku přízńivá. Každopádně je to deska, ke které se po třiceti letech stále vracím a setkání se synem Ivana Pelíška Matějem mě přimělo si Egypt opět pustit. Stále mě oslovuje. Naopak nezapomenu na těžké zklamání v roce 92, kdy jsem se vydal na koncert Egypta do pražského klubu Delta. Na plakátech byl inzerován Egypt, ovšem místo něj jijž vystoupili JJ&PBU. Měl jsem očekávání ohledně textů a následně zíral nad jejich bezobsažností. Těžké zklamání z tohoto koncertu mi následující den trochu vykompenzoval koncert Toyen, naštěstí krátce po tomto koncertě jsem na LP Egypta narazil a hned po něm vystartoval. Kolega mi je grábl na CD, mám záložní kopii i na telefonu, takže Egypt si stále pouštím. Na JJ&PBU jsem od první zmíněné zkušenosti už nebyl. Možná si je někdy poslechnu, ale na rozdíl od Egypta už moc neočekávám. ALe třeba mě ještě pozitivně překvapí.
Robert Křesťan je vynikající muzikant a podle mě i opravdový básník. Jeho texty mají obrovskou sílu i v tištěné podobě, pred lety se mi podařilo v nějakém antikvariátu v Brně koupit vydání jeho textů... Nádhera!!! A drobné rýpnutí pro ty, kteří házejí bluegrass a country do jednoho pytle: Volové, 😂 mezi bluegrassem a country je rozdíl jako mezi cimbálovkou a dechvkou. S tím, že country je ta dechovka.
Pan Broum je skvělý basák, sice ne můj šálek kávy, ale uznávám ho jako etalon kvality v určitém stylu. S jedno věcí ovšem nemohu souhlasit: v čase cca 48:00 si stěžuje, ze v roce 92 lidi nechodili na koncerty. Chodili, a hodně. Kluby nabité, byl obrovský zájem o muziku. Ovšem nikoho moc nezajímal Olympic. Toho byli všichni přesycení z minulé doby. Ten dočasný propad zájmu o jejich koncerty byl tudíž zcela logický. Když do Prahy přijeli třeba The Cure, The Jesus and Mary Chain, po klubech začali konečně jezdit Mňága a Žďorp, Priessnitz, Jolly Joker and plastic beetles of the universe, Michael's Uncle a spousta dalších kapel, v drtivé většině mnohem zajímavějších, než Olympic.
Dobrý rozhovor. Tango, Abraxas super. Ta skupina fáma byla výborná "Dvouletá fáma". Jenom by se měl pan Kučera naučit česky vyslovovat Jazz Q. Staré máničce to " kju " fakt rve uši. Martin Kratochvíl a Joan Duggan by se asi divili.
Už jen ten kontext, kdy za socialismu by anglická výslovnost "neprošla". Vzpomínám si na kdysi rozhovor s Karlem Černochem, který říkal, že když byl na vojně, založili kapelu a chtěli pro ni název "THE VOJSKO". No a hned nějaký soudruh řekl, že to neexistuje, jaké že "THE" a prý někdo odvážný odpověděl, že to je zkratka "technicko-hospodářská-evidence". 🙂 P. S. Jazz-Q bych nevyslovoval jinak než česky, protože o něm už kdysi vyprávěl můj otec, mj. v kontextu, že v kapele hrál mj. Přemysl Faukner, otcův "soused z ulice" (Praha 6 - Hanspaulka).
Prosím, udělejte někdo sbírku na Eastfield. Když se složíme, tak tohle nesmrtelný dílo bude pokračovat, je v tom obrovská filosofie, která nesmí zapadnout.
Deus meus, ach ta Barus...nenasprtat text tak zasadni pisne je strasna skoda, Ozzymu se to ale pry libi 🤔🥺 ...in the name of god, learn some English. Az dozpivas U2 tak U3 nadobi.
Moc se mi líbí, jak občas vznikne vcelku seriózní recenze na dost zajímavou věc, u který se zastavím a říkám si, že by se mi to hodilo. Jindy však vznikne TOHLE, kdy dají Matějovi hračku, řeknou “hraj si a okecej to” a já pak jen čumím a nepobírám co se děje.
