Chronobiologii využívám hlavně co se týká pravidelného stravování, spánku a plánování výkonu.Dekuji

Téma chronobiologie je velmi zajímavé. Podle mě o chronobiologii moc z nás neví, ale každý to má nějak podle toho rozvržené. Každý z nás je jiný a proto ne všem vyhovuje tentýž rozvrh. Pro mě je třeba dobré se dobře vyspat, a mít nějaké aktivity nebo učení přes den, ale dokážu pracovat i večer nebo v noci. Tím pádem je ale můj spánek posunutý.

Chronobiologii většina z nás využívá v běžném životě, ač někdy spíše nevědomky. Biorytmy mám za sebe rozvržené, nejlépe se učím odpoledne a většinou chodím spát časně.

Server www.specialni-pedagogika.cz/biorytmy/ uvádí experiment označený jako Deep Time (Pohroužený čas) z Ornolac-Ussat-les-Bains v jihozápadní Francii, kde skupina 15 Francouzů strávila 40 dní v jeskyni v úplné tmě a chladu právě kvůli experimentu zkoumání lidských biorytmů. Projekt skončil 24. dubna 2021. Podle vědců měla většina z účastníků dojem, že pod zemí strávila kratší čas, než ve skutečnosti. Když za nimi šéf projektu den před koncem experimentu do jeskyně přišel, mysleli si, že jim ještě zbývá přinejmenším deset dní pobytu. Co bylo zajímavé: skupina se vzájemně synchronizovala.

Celé téma je nesmírně zajímavé. Například lidé s psychickými problémy mohou mít často problémy se spánkem, např. nespavost. S tím je spojena konzumace léků na spaní, apod. Působí zde stres, psychické problémy, nesprávná životospráva a nedostatečná spánková hygiena, proto je důraz na tento obor velice důležitý,- je jím protkán celý život člověka/jakéhokoli organismu. Nespavost může být také příznakem i závažnější nemoci (Parkinsonovy choroby, atd.), proto je jistě výhodné, aby se odborník zajímal o biorytmy člověka a jeho celkový časový harmonogram.

Za prehistorii telemedicíny můžeme uvést varovné kouřové signály používané např. v Africe, Austrálii nebo starověkém Řecku. Počátky telekomunikace využívající pro přenos informací telekomunikační technologie ( tzn. neřadíme sem kouřové signály, systém poslů nebo vlajkovou abecedu ) najdeme v USA , konkrétně využití telegrafu, např. pro předávání zpráv o počtu raněných, objednávkám zdravotnických potřeb během období války Severu proti Jihu. Telegraf následně vystřídalo využití radiového spojení.

Prostřednictvím telekomunikačních technologií je možné u obézních pacientů sledovat tělesnou aktivitu, dietní režim či parametry metabolismu. Nejvhodnější, nejdostupnější a zároveň nejrozšířenější forma monitoringu jsou dnes sport testery. Zařízení sloužící jako nositelné doplňky s možností analýzy pohybových činnosti uživatele. Tato data lze následně exportovat a zaslat ke konzultaci s odborníkem/lékařem. Výbornou možností je samozřejmě kombinace tohoto exportu s informacemi o kalorickém příjmu pro korelaci energetické bilance pacienta. Osobně využívám aplikaci Zdraví, především krokoměr, a to po představu o své pohybové aktivitě během dne a možnosti porovnání v čase.

Mezi kompenzační pomůcky pro tělesně postižené patří např. hole, berle, chodítka, sedačky do vany nebo do sprchy, madla, nástavce na WC, pomůcky pro domácí péči a sebeobsluhu, polohovací lůžka, antidekubitní matrace a podložky, zdravotní polštáře, invalidní vozíky, zvedáky, rehabilitační pomůcky či speciální úpravy automobilu.

Egoterapie je vhodná pro osoby všech věkových skupin od dětí po seniory s dočasným nebo trvalým typem postižení ( fyzické, psychické, smyslové nebo mentální ) , které je omezuje ve zvládání běžných denních činností, práci nebo zájmových aktivitách.

Benefity lze spatřovat v konzistenci diagnostických algoritmů a aktuálním informacím. Výstup není ovlivněn vnitřními ani vnějšími faktory, které běžně působí na lékaře, jako je např. únava , vyhoření, ale také ovlivnění úsudku sebediagnostickými typy pacienta ( příkladem může být aktuálně diskutované téma ( diagnóza COVID19 místo chřipky). Nevýhody jsou pak často finanční náročnost, hrozící preference výstupních dat nad vlastním úsudkem lékaře. Jedním ze široce používaných systémů je např. Gideononline, Mycin nebo ePreskripce. Osobně jsem zatím žádný z těchto systémů nevyužila.

Asynchronní dálkový monitoring je způsob vzdáleného sledování pacientů mimo zdravotnická zařízení, tzn. na dálku. Tato komunikace neprobíhá ve stejném čase, jednotlivé strany reagují se zpožděním. Komunikace probíhá např. prostřednictvím emailu, SMS, diskusních fór. Telemedicínu bych doporučila např. chronicky nemocným pacientům, např. diabetikům, lidem trpícím vysokým krevním tlakem nebo plicní obstrukční chorobou. Také pacientům vyžadujícím pravidelnou rehabilitaci nebo logopedii, časové vytíženm lidem nebo jako podporu vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Pacient 1 - diabetes mellitus I. - Aplikace Guardian Connect / FreeStyle LibreLink - které, spolu se sensory daných společnosti, umožňují kontinuální měření glykémie a diabetikům výrazně usnadňují život s komplikací a umožnují diskrétně kontrolovat hladinu cukru. Pacient 2 - Celiak - Aplikace GlutenFree recipes / coeliac uk atp - které nabízí databází receptů na bezlepkové pokrmy a umožňují tak zachování pestré stravy. Dle lokality, kde se pacient nachází také aplikace nabízí mapu s restauracemi kde nabízí bezlepkové pokrmy Pacient 3- obézní pacient- Kalorické tabulky - celodenní jídelníček s přepočtem na KJ s možností analýzy a nastavení hubnoucího režimu. Obecně lze doporučit aplikaci Záchranka nebo libovolnou fitnes/health aplikace. Jako pacient využívám např. IKEMonline, SUKL nebo portál VZP.

Hlavními důvody mohou být především nedostatečná motivace, a to jak zdravotnických pracovníků, tak samotných pacientů, legislativní prostředí a jeho nezbytné úpravy a nedostatek financí na zajištění vhodného technického a programového vybavení a zabezpečení tohoto prostředí. Sama osobně využívám možnost zaslání e-receptu, včetně online žádosti o jeho vystavení, online objednání k lékaři, zaslání žádanky od praktického lékaře na specializovaná vyšetření nebo zaslání výpisu ze zdravotní dokumentace, např. pro účely pracovně-lékařské prohlídky. Jako pacient velmi oceňuji upozornění na objednání pravidelné preventivní prohlídky nebo zaslání připomenutí již objednaných termínů.

Vyberte typ pacienta a uveďte kompenzační pomůcky, které maximálně usnadní každodenní fungování. Například pacient tělesně postižený dle úrovně postižení : hůl, berle, chodítko, invalidní vozík, elektrický vozík, pokoj, byt, dům vybavený tak, aby pacient na vše bez problémů dosáhl a dokázal se vším manipulovat.

Ergoterapii bych doporučila například lidem s tělesným postižením, kde mohou vyrábět výrobky například rukama. Sama jsem znala pána, který trpěl dětskou mozkovou obrnou a maloval nádherné obrazy a na porcelán. Dále například lidem závislým, kteří se takto vrací zpět k aktivnímu životu a učí se znovu začlenit do společnosti. Ergoterapie pomáhá i lidem mentálně postiženým, kteří se učí začlenit a soběstačnosti.

V rámci telemedicínského monitoringu u obézních můžeme sledovat krevní tlak, hmotnost, fyzickou aktivitu jako spálené kalorie, počet kroků. Já sama využívat aplikaci pro sledování počtu kroků za den, výpočet BMI, aplikaci na výpočet úbytku váhy a měření tepové frekvence.

Asynchronní komunikace : údaje od pacienta přenášeny k lékaři offline. To umožňuje lékaři konzultaci s dalším odborníkem. Reakce je opožděna v minutách, hodinách, i ve dnech. Používá se například při sledování krevního tlaku, hmotnosti nebo glykemie. Telemedicínu bych doporučila lidem, kteří se nemohou dostavit k lékaři a stačí jim konzultace přes email a eRecept. Nebo lékařům, kteří potřebují mít dlouhodobější záznamy o pacientovi, jako měření glykemie, krevního tlaku, atd.

V případě expertních systému podle mě převažují pozitiva jako rozhodování není ovlivněno únavou člověka, stresem, na každý problém se soustředí stejně pozorně, nikdy nejsou nemocné, dokáží řešit složitější systémy, může sloužit jako školící nástroj. Jsou tu ale i nevýhody jako omezené uvažování, nutná aktualizace a postrádají lidské vlastnosti jako intuice nebo tzv. selský rozum. Osobně znma pouze dva expertní systémy a to PC doktor a ePreskripce.

Jaké jsou podle vás hlavní důvody nízké popularity eHealth? Podle je eHealth málo v podvědomí lidí nebo se lidé bojí zneužití dat, napadení dat hackery. Také vysoké počáteční náklady a nezájem lékařů k přechodu na jiné systémy a aplikace. S jakými obory eHealth jste se osobně setkali? Já jsem se osobně často setkávám s eRecepty, protože často komunikuji s lékáři online. Při studiu se setkávám s e-lerningem. Které obory byste jako pacient uvítali a proč? Osobně bych uvítala jednotný systém propojený mezi lékaři a nemocnicemi. Lékaři by měli k dispozici všechna data, předchozí anamnesi, což by jim usnadnilo určování diagnos.

První pacient : Pacient s vysokým krevním tlakem může používat aplikaci s měřením krevního tlaku, která se propojí například s chytrými hodinkami na zápěstí pacienta a krevní tlak přibližně a průběžně zaznamenává Druhý pacient : Pacient si potřebuje objednat léky, může použít aplikaci lékárny a takto si léky objednat. Třetí pacient : Pacient se poradil s lékařem přes email a přes aplikaci mu byl poslat eRecept, který může předložit v lékárně. Jako pacient se setkávám s objednávací aplikací u svého lékaře, kde si mohu sama zvolit datum a čas zcela online.

U pacienta se zrakovým postižením bych doporučila aplikaci BlindShell, která umožňuje psaní zpráv, volání, ukládání kontaktů a další. U sluchově postižených pacientů lze k usnadnění každodenního života využít světelnou signalizaci, která v domácnosti při využívání spotřebičů nahradí sluchový vjem světelným. Z dalších lze u sluchově postižených místo budíku využít vibrační náramek. U tělesně postižených lze využít například multifunkční volant či plošina pro invalidní vozík.

Ergoterapii bych doporučila pacientům, kteří trpí tělesným, duševním či smyslovým postižením. Cílem je pomoci pacientovi ulehčit návrat do běžného života. Jedná se o rozvoj motoriky (např. u dětí), návrat motoriky (např. u seniorů po CMP), orientace v prostoru , schopnost dobré orientace a přizpůsobení prostředí, ve kterém žijí nebo pracují.

V rámci medicínského monitoringu obézních můžeme sledovat počet přijatých a spálených kalorií, počet ušlých kroků/kilometrů za den, spánkovou aktivitu. K tomuto měření je možné využít mobilní aplikace, fitbit náramky, smart hodinky. Já osobně využívám pouze aplikaci, která měří počet kroků/kilometrů za den, a to pouze občas.

Asynchronní dálkový monitoring využívá mechanismu store and forward (tedy ulož a přepošli dál), reakce lékaře má prodlevu, je vhodný k využití monitoringu parametrů jako je TK, hmotnost, denní aktivita, glykémie, . . . . Telemedicínu bych doporučila kardiakům se srdečním selháním a arytmiemi, diabetikům, obézním pacientům, kteří se snaží o změnu životního stylu a váhový úbytek . . . . Všeobecně starším polymorbidním pacientům s chronickými onemocněními.

Mezi výhody expertních systémů patří poskytování stále stejných výsledků, rozhodování není ovlivněno únavou, stresem ani jinými faktory, na každý problém se soustředí stejně pozorně, nejsou nikdy nemocné, řeší i složité systémy, svůj výrok vždy dokáží zdůvodnit, použití na více místech a pro různé účely. Mezi nevýhodami jsou omezené užívání, nutnost aktualizace, postrádají základní lidské vlastnosti, jako jsou intuice, schopnost reagovat na vyjímky, tzv. selský rozum. Osobně jsem se zatím se žádným expertním systémem nesetkala.

1. Pacient se srdečním selháním a arytmiemi s aplikovaným kardiostimulátorem nebo kardioverter- defibrilátorem. Nashromážděné informace se poté zobrazí ve speciální aplikaci, ze které jsou dále posílány na servery Národního telemedicínského centra, kde jsou data zpracována a archivována. 2. Pacient diabetik může využít aplikaci (např. eVito) na měření hmotností, krevního tlaku a glykemie. 3. Pacient polymorbidní senior může využít aplikace, které zprostředkují především připomínky: braní léků, návštěva lékaře, informace o smluvních lékařích v regionu či kontrolu částek účtovaných lékařem.V některých případech je aplikace spojena s nouzovým tlačítkem pro případ neodkladné pomoci.

Výhod je celá řada. Patří mezi ně pohodlí jak pro pacienta tak pro lékaře, rychlost, úspora času, efektivita, dostupnost pro každého, možnost komunikace na velké vzdálenosti, aktivní podílení se pacienta na monitorování svého zdravotního stavu. Mezi nevýhodami lze zmínit nedostatečnou ochranu dat a riziko jejich zneužití, nedostatek flexibility jak starší generace doktorů tak pacientů adaptovat se na nové technologie.

První příklady využití telemedicíny můžeme nalézt již ve starověkém Řecku. Jednalo se například o využití kouřových signálů jako varování před infekcí, nebo vyslání člena rodiny nemocného, který došel k lékaři, popsal symptomy nemocného a na jejich základě mu lékař poskytl léčivo nebo doporučil postup léčby.

Vyberte typ pacienta a uveďte kompenzační pomůcky, které mu maximálně usnadní každodenní fungování. Zrakově postiženému bych jako kompenzační pomůcku dala podle míry postiženosti - lupa, dioptrické brýle, předčítání v moderních technologií, chytrou domácnost, materiály v Breillovém písmu, aplikace pro navigaci.

Uveďte typy pacientů, kterým byste ergoterapii doporučili, svůj výběr zdůvodněte. Ergoterapii bych doporučila pacientům trpícím tělesným, duševním a smyslovým postižením a seniorům. Dokáže jim pomoci k návratu do běžného života, nezávislost a osobnímu rozvoji.

Uveďte příklady aktivit, které můžeme v rámci telemedicínského monitoringu obézních sledovat. Využíváte pravidelně pomůcky nebo aplikace monitorující aktivitu? Proč? U obézních lidí může sledovat krevní tlak, denní aktivitu, spánkovou aktivitu, hmotnost. Využívám aplikace pro sledování množství kroků za den, měření tělesných hodnot - hmotnost, BMI, množství tuku a vody v těle, měření krevního tlaku.

Vysvětlete pojem asynchronní dálkový monitoring. Komu byste telemedicínu rozhodně doporučili? Asynchronní dálkový monitoring je sledování parametrů s prodlevou rekce lékaře. Například u sledování krevního tlaku, hmotnosti, denní aktivity. Telemedicínu bych doporučila praktickým lékařům pro komunikaci s pacienty s chronickými onemocemi

V případě expertních systémů podle vás převažují pozitiva, nebo negativa? Zdůvodněte svou odpověď. Jaké expertní systémy znáte? Expertní systém může fungovat 24/7, narozdíl o člověka. Mohou řešit složité problémy. Velkou nevýhodou je absence intuice a závislost na člověku ve své aktualitě. Nesetkala jsem se s žádným expertním systémem

Jaké jsou podle vás hlavní důvody nízké popularity eHealth? S jakými obory eHealth jste se vy osobně setkali? Které obory eHealth byste jako pacienti uvítali a proč? Nízká popularita je podle mě způsobena nízkou vzdělaností lidí v systémech eHealth. Například se setkám stále s tím, že senioři nerozumí systému e-receptu. Stále si radši dojdou k lékaři osobně. Setkala jsem se s e-receptem, e-learningem, online objednám k lékaři, IZIP. Uvítala bych vytvoření, zabezpečení a využívání systému podobného IZIP, aby lékař po mém svolení mohl najít všechny informace o mém zdravotním stavu na jednom místě. Bohužel k vytyčením cílů chybí finance a zabezpečení.

Vymyslete si tři pacienty a uveďte, jakou konkrétní mobilní aplikaci byste jim doporučili a proč. Setkáváte se jako pacient s informačními systémy ve zdravotnictví? Doporučila bych jim aplikaci záchranka, protože vás aplikace při jejich využití zaměří a nemusí ve stresové situaci hledat, kde zrovna jste. Pokud by šlo v situaci přímo o ně, mají možnost předem o sobě v aplikaci vyplnit i základní informace, které přispějí k rychlejší komunikaci se záchranou službou. Dále aplikace záchranka funguje i v Alpách v Rakousku. Sama mám aplikaci Záchranka a aplikaci iHealth, kterou využívám pro propojení s osobní váhou a měřičem krevního tlaku. Před pár lety jsem se setkala se systémem IZIP

Jaké jsou podle vás hlavní výhody? Co podle vás především brání častějšímu využívání eHealth a telemedicíny? Mezi výhody patří úspora času lékaře, pacienta, strukturovanější předání pacienta dalšímu lékaři, přehlednější systém pro obě strany. S pomocí využívání technologií třetí stran může mít lékař i pacient přehled o svém zdravotním stavu - měřiče krevního tlaku, glukometry. Rozvoji brání zabezpečení příslušných citlivých dat, výše finančních prostředků a vzdělanost pacienta i lékařů v této oblasti. Osobně vidím klady ve využívání e-receptu, nemusím k lékaři, stačí mu zavolat.

Hlavní výhodou je zlepšení dostupnosti zdravotní historie a klinických dat pacientů mezi jednotlivými lékaři a zdravotnickými zařízeními, a tak jejich jednodušší a rychlejší předávání. Tyto informace jsou ověřené a správné, díky čemuž je omezena chyba, která může vzniknout špatnou interpretací těchto údajů pacientem. Díky uchování výsledků vyšetření lze mnohdy předejít jejích opakování, což může pomoci snížení výdajů ve zdravotnictví. Samotný pacient také nemusí opakovat během návštěv lékaře informace o svém zdravotním stavu a sám má k těmto datům jednodušší přístup. Dle mého názoru častějšímu využívání eHealth a telemedicíny brání náklady na zavedení systému, požadavky na znalosti a schopnosti zdravotnického personálu a bezesporu i čas se se systémem naučit pracovat, mnohdy preference osobního kontaktu a často nedůvěra mezi samotnými pacienty, především obava, aby nedošlo ke zneužití jejich citlivých klinických dat neoprávněnými osobami.

Ve které zemi docházelo k prvním telemedicínským počinům? Uveďte důvody. K prvním telemedicínským počinům docházelo už ve starověkém Řecku. V podobě kouřových signálů nebo komunikace člena rodiny s lékařem. Člen rodiny popsal lékaři problémy nemocného člena rodiny a přinesl od lékaře léky. V armádě a námořnictvu se využíval systém vlajek nebo poslů. V rozvoji telemedicíny přispěl rozvoj vesmírného programu. V této době se více investovalo do rozvoje moderních technologií pro kontrolu zdraví člověka a rozvoje počítačů.

1. Pacient - muž, 37 let, výška 164 cm, váha 100 kg - střední obezita. Doporučila bych mu mobilní aplikaci s informacemi ohledně spánku (bez nedostatečného spánku nikdy nezhubne), krokoměrem, povzbuzení k pohybové aktivitě a kalorické tabulky, aby znal svůj denní příjem a nepřejídal se průmyslově zpracovanými potravinami. 2. Pacient - žena, 67 let, výška 152 cm, váha 58 kg - před 2 lety utrpěla infarkt myokardu, ze kterého se zotavila. Doporučila bych jí aplikaci Záchranka k přivolání rychlé záchranné služby. 3. Pacient - chlapec, 18 let, výška 171 cm, váha 63 kg - maturant, ohnutá záda, bolestivé trapézy a krk, závislý na telefonu. Doporučila bych mu aplikaci Forest, ve které po každé hodině bez mobilu vysadí 1 strom. Tím bych se ho pokusila zbavit závislosti na telefonu (24/7) a podpořila jeho přípravu/učení na maturitu. Dále doporučuji jakoukoli sportovní aplikaci, která klade důraz i na protahovací cviky a na mobilitu, popřípadě aplikaci na jógu, k úlevě od bolestí za krkem a přeučení stereotypu s ohnutými zády. S informačními systémy ve zdravotnictví se zatím moc nesetkávám, i z důvodu, že jsem naštěstí mockrát lékařskou pomoc nepotřebovala. Sama ale využívám nějaké aplikace, které zrovna potřebuji.

Ergoterapii bych doporučila neurologickým pacientům. Během jejich zranění totiž zřejmě došlo ke snížení nebo k ztrátě soběstačnosti v činnostech, které pro ně byly dříve nepostradatelné. Je vhodná ke zlepšení zručnosti, kreativní a umělecké činnosti. Ergoterapie obecně vychovává k soběstačnosti, učí pacienty odpoutat se od zdravotních problémů, zlepšuje hybnost, koordinaci a taxi. Například s pacienty po CMP mohou ergoterapeuti nacvičovat úchopy, trénovat jemnou a hrubou motoriku, grafomotoriku a ergonomii práce (i pomocí specializovaných pomůcek). Dále bych ji doporučila žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Ergoterapeut vytvoří simulované pracovní prostředí, kde nacvičuje pohyby a činnosti potřebné pro jeho práci. Cílem je zjistit, zda jedinec pracovní činnosti zvládne. V poslední řadě bych ergoterapeuty doporučila seniorům, protože jim pomáhají jim vést aktivní a nezávislý život (prostřednictvím různých aktivit, metod a adaptivních pomůcek).

Počátky telemedicíny se dají vyhledat v dávnější historii, ve starověkém Řecku. Dálková komunikace mezi pacientem a lékařem se uskutečňovala již před nástupem počítačů. Znamenalo to, že člen rodiny došel k lékaři či léčiteli, nemoc mu popsal a přinesl od něj lék nebo popis určitého léčebného postupu. V námořnictvu je od dob starověkého Řecka užíván systém vlajkových signálů, vlajky mohou vyjadřovat jednotlivá písmena (zdlouhavé), ale existují vlajky, které mají sjednocený mezinárodní význam. Počátky rádiové telemedicíny, která umožňovala komunikaci na velké vzdálenosti, mají kořeny v Austrálii. V Evropě vedl od roku 1905 profesor Einthoven pokusy s dálkovým EKG na vzdálenost 1,5 km. Později docházelo k přenosům EKG přes telefonní linky, ale byla zde značná míra šumů a omezené frekvenční pásmo „drátových“ telefonů. Rozvoj kosmického výzkumu byl v 60. letech minulého století. NASA vyvíjela telemedicínské technologie zaměřené na monitoring fyziologických parametrů kosmonautů. Dále se v 60. letech zahájil obousměrný kamerový přenos nebo projekt telemedicínské péče pacientům na letišti pomocí mikrovlnného audio/video spojení. V 70. letech se ověřovala telemedicínská komunikace přes satelit a projekty zaměřené na vesmírný výzkum. V 80. létech byl zahájen pilotní projekt satelitní komunikační sítě a první projekty zaměřené na distanční domácí telemedicínskou péči (Japonsko). Roku 1989 po masivních zemětřesení v Arménii vytvořila NASA konzultační síť mezi Jerevanem a čtyřmi lékařskými centry v USA (pomoc pro popálené pacienty,..). V poslední řadě bych ráda zmínila, že v 90. letech došlo k výraznému rozvoji telekomunikace v Evropě vytvořením čísla 112.

Vybrala jsem si pacienta s postižením sluchu, pro kterého jsou vhodná naslouchadla a kochleární implantáty. V rámci výpočetní techniky také čtecí programy. Život v domácnosti jim může usnadnit světelná signalizace nebo vibrační náramkové hodinky, na kterých je možná nastavit vibrace místo zvukové signalizace budíku.

V rámci telemedicínského monitoringu obézních pacientů můžeme sledovat hmotnost, obvod pasu, fyzickou aktivitu (spálené kalorie, počet kroků,..) a fyzikální aktivity (krevní tlak,..). Využívám mobilní aplikaci „zdraví“, abych měla přehled o pohybové aktivitě během dne. Nejvíce sleduji počet kroků, denní minimum mám nastaveno na 12 000. Při běhání nebo jiné aktivitě sleduji kilometry a spálené kalorie. Pomáhá mi to k překonávání vyšších cílů a udržuji si pravidelnou pohybovou aktivitu během dne prosezeného u učení.

Asynchronní dálkový monitoring je typ komunikace, ve které jsou údaje od pacienta přenášeny k lékaři offline. To například umožní lékaři konzultaci navíc s dalším odborníkem. Na druhou stranu je opožděná reakce jdoucí k pacientovi (minuty, hodiny, dny). Obvykle se využívá při sledování parametrů jako jsou - krevní tlak, hmotnost, denní aktivita, glykémie nebo výsledky pulzních oxymetrů. Telemedicína se dá využít při konzultacích na dálku, pro léčbu v domácím prostředí, v telechirurgii, v telepsychiatrii nebo v logopedii. Lékařům může telemedicínský e-learning sloužit jako nástroj pro vlastní rozvoj, například v rámci dálkových konzultací. Rozhodně bych ji doporučila lékařům k odbornému vedení obézních pacientů.

Hlavními výhody ehealth : poskytování informací pacientům (prevence zdraví...), online konzultace a zasílání receptů, zdravotnický elerning, předávání informací, bezpečné sdílení dat mezi lékaři v elektronické podobě. Nevýhody : chybí ucelený program ministerstva, ehealth je velice málo v podvědomí lidí, někteří se bojí jeho nezabezpečení a úniku dat, napadení systému hackery. Dále také zastaralé informace na stránkách ministerstva.

Expertní systémy vnímám spíše negativně. Stále více a více směřujeme k tomu, že za nás budou vše dělat počítače nebo stroje, což plně nepodporuji (i z důvodu empatie). Navíc si myslím, že by to lékařům přidělávalo další zbytečnou práci, z hlediska časového. Po náročném studiu na medicíně si myslím, že bychom měli nechat například stomatology (příklad z videa) pracovat dle vlastního uvážení. Na druhou stranu jejich výhodou může být neustálá pozornost, čemuž tak u člověka není. Dělení expertních systémů - diagnostické, plánovací a hybridní. U diagnostických uživatel zadává příznaky onemocnění pacienta a systém určuje typ onemocnění. Plánovací se liší tím, že u problému známe požadovaný cíl, ke které mu má za úkol najít vhodnou cestu. Hybridní kombinují metody z diagnostických a plánovacích systémů.

Mezi důvody nízké popularity eHealth patří nezájem veřejnosti, nezájem lékařů, vysoké vstupní náklady, nutná znalost ICT, nedostatečná motivace lékařů a neodpovídající legislativa. Dle mého názoru je největším patří k největším problémům strach ze zneužití dat, kdy může například dojít k jejich nedostatečnému zabezpečení. Dalším možným příkladem jsou technická rizika a tím způsobené ztráty pacientových údajů. Osobně jsem se setkala s tím, že mi lékaři posílají elektronické recepty. Již jsem byla i na vyšetření, kterému předcházela online konzultace, aby lékař již při mém první setkání věděl, jaký zdravotní problém bych s ním chtěla řešit. Posun online konzultací a jejich rozšíření mezi všechny věkové kategorie do budoucna vidím jako nezbytný tah ve zdravotnictví, hlavně z důvodu menšího zatížení zdravotníků a úspory času, jak pro pacienty, tak pro odborníky.

Mezi hlavní výhody patří viditelnější zájem a finanční úspora. Další, a dle mého názoru největší výhodou, je poskytování online zdravotnických služeb, zejména konzultací na dálku a předepisování e-receptů, v rámci časové úspory. Ovšem velká část veřejnosti, i odborníci, jsou k rozvoji eHealth často skeptičtí. Základní vinu na tom má aféra, která vznikla kolem zkrachovalého projektu elektronických zdravotních knížek - nevyjasněné financování, milionové ztráty a poměrně malá funkčnost celého projektu, která vedla k tomu, že byl po mnoha letech budování a investic zrušen. V ČR je špatná informovanost o eHealth, neboť informace dostupné na webu ministerstva zdravotnictví jsou často velmi zastaralé a v porovnání se Slovenskem je jich velmi málo. V praxi program eHealth lékaře moc nezajímá, spíše jen programátory a techniky. Dalším problémem je takřka nesplnitelná administrativa. Lékaři nemají podporu od pojišťoven a tím pádem nejsou moc motivovaní.

Sluchově postižení pacienti využívají přístroj světelné signalizace (např. když někdo zvoní u vchodových dveří, zařízení začne blikat) či vibrační náramkové hodinky (např. využití místo budíku).

Ergoterapii bych doporučila lidem s tělesným (či jiným) postižením pro jejich návrat do běžného života. Důležitou skupinou jsou i senioři a jejich udržení aktivního životního stylu.