Ano, Vánoce se jako křesťanský svátek formovaly později, stejně jako spousta dalších věcí se formovala a domýšlela později. Na druhou stranu oslava Kristova narození - Božího vtělení (ne oslava narozenin, Vánoce nejsou oslava narozenin) je v Bibli hluboce zakořeněná. I když bychom nechali stranou vyprávění evangelistů Matouše a Lukáše, najdeme v nejstarších epištolách, tedy dopisech prvních křesťanů nemálo vánočních narážek. (Fp 2, 6n - jeden z nejstarších textů v Novém Zákoně vůbec, Ř 1, 3 a další.) Říci, že první křesťané neslavili Vánoce, je trochu jako říci, že první křesťané nečetli Nový Zákon. Ano, nečetli, protože ho teprve vytvářeli :)
@@danielmatejka takže tedy souhlasíte i s tím, co je o Vánocích uvedené v této encyklopedii že? Cyclopedia od McClintocka a Stronga uvádí: „Slavení Vánoc nepramení z božského ustanovení ani nemá původ v NZ [Novém zákoně].“
@@Vonamula Ta encyklopedie, jestli jsem ji správně dohledal, je z druhé poloviny 19. století. Z toho, co píšete, mi přijde, že má tendenci se vůči Vánocům vymezovat způsobem, který dnes nelze obhájit. Nejde říci, že by nebylo kus pravdy na tom, co píše: Ano, vánoční slavení 25. prosince nemá původ v NZ. To neznamená, že je obsah vánočního slavení nebiblický. V tomhle mi ty citace z encyklopedie přijdou zkreslující. Když to domyslíme, to, co píše o Vánocích, jde vlastně úplně stejně říci o Velikonocích. Je prvokřesťanské velikonoční slavení lépe biblicky doloženo než slavení vánoční? Jestli něco, byla křesťanským svátkem neděle jako den vzkříšení a ne velikonoce jednou do roka. Přesto dnes nikdo nepochybuje, že velikonoce (když odečteme, že ne všechno v jejich dnešním slavení je křesťanské) jsou hluboce křesťanský svátek. Že první křesťané něco nedělali nebo dělali jinak, neznamená, že jiné formy nemohou být dobře křesťanské (což se ta encyklopedie asi snaží čtenářům podsunout a v tom s ní nesouhlasím). Devatenácté století, kdy encyklopedie zřejmě vznikala, bylo docela typické různým zajímavým hledáním, které nám je dnes k užitku, ale také leckdy zběsilým odmítáním věcí, které nepůsobily dost původně. Dnes se na to hledí jinak. Obsah Vánoc byl více či méně explicitně přítomen už ve víře první generace křesťanů, i když 25. prosince podle všeho neslavili. Na druhou stranu zrovna ten 25. prosinec je docela zajímavý. Dlouho se mělo za to, že je odvozený od zimního slunovratu ve třetím století po Kristu. Novější objevy ukázaly, ze ho lze doložit už dříve, tuším v polovině druhého století. K tomuto datu také nepřímo ukazují některé Kumránské texty. Dříve zastávaná teze, že termín Vánoc je věcí až třetího století, už dnes neplatí. Tímhle způsobem neplatí spousta tezí, které byly zastávány třeba v první polovině 20. století, natož ve století 19.
@@Vonamula Ještě se omlouvám, přehlédl jsem, že citujete dvě různé encyklopedie, ta The World Book zřejmě měla různá vydání a je aktualizována dodnes. Narychlo se mi nepodařilo dohledat celé články, na které odkazujete, za odkaz budu případně rád.
1.Kristus nám zaslíbil, že kde se dva nebo tři sejdem v jeho jménu, bude mezi námi a tak se to přinejmenším stávává vždy při bohoslužbách. Díky jemu i díky Bohu! 2. Kristus i Pavel nejdříve VZDAL DÍKY - oba se nejdříve zastavili a děkovali Bohu. Tak tomu na svědectví ostatním udělal i Pavel. Já to cítím tak, že běh času i událostí se při vzdání díků zastavuje a i my bychom se měli v tento okamžik zastavit a uvědomit si, že určitě na prvním místě máme za mnohé děkovat a další průběh podávání svátostí je už navíc i když ne nedůležitý......
