V tomto století su básně lidu zapomenutý tihle době su básně spíše také jak bych to řekl politické? Nebo o tom co chtějí slišet kdysy byli básně ze srdce o tom co bylo o životu pravdě a lásce
Prokletý básník. Básník milovník žen, teď jse houpá. Červyjako dych smrti požírají ho Nenáviděn šlechtou, co nenávist v očích,co básni jeho ženě dává, ve trávě milují se, však šlechtic pistol tasí,a básník? Básník kulkám neuniká. Padnul na zem, krvy zacákaný na těle, těle otevřené rány. S posledným výdechem, Šlechtic ho na strom věší smněje se a křičí: Teď miluj ženu, básně skládej, já sem ten co tě věší, zastřelil jsem ženu, oběsil tebe a to mně těší. Nebudeš ty dále srdce ženy mást a slibuji ti že jsi poradím, poradím s každým z vás. Básníci jsme prokletý pořád už od staletí pravdu do rýmu vkládáme někdy je to tvrdý ale i život co o něm píšeme. Realita hrozná změní se to? Možná. Podaktorý z nás ostanú něpoznaný mně to je jedno, někdo vspomene si a řekne jen básnikou rým na vždy odešel s ním....... Šarlej Roman
Internetová jazyková příručka říká: "v 15. století jednota bratrská s malým počátečním písmenem. To je však v rozporu s pravopisnou podobou názvu současné Jednoty bratrské, u níž velké písmeno signalizuje institucionální charakter církve. Tento nesoulad byl dosud interpretován tak, že volbou malého, resp. velkého písmene lze rozlišit historickou církev od novější církve se stejným názvem, protože se však jedná o tutéž instituci, která pouze přerušila své působení, nepovažujeme toto rozlišení za funkční. V obou případech tedy doporučujeme zacházet s názvem církve jako s vlastním jménem a psát Jednota bratrská." prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=jednota
