Ahoj Matúš, prepáč nám za neskoršiu reakciu. Vždy je potrebné si vybrať bezpečné miesto na vykonávanie testu stability. Nie vždy je to ľahký výber. Práve "zopár metrov od hornej hrany kopca" býva často miesto, kde sa lavíny odtrhnú najčastejšie. Preto určite neodporúčame robiť takýto test priamo na vrchu veľkého svahu s veľkým potenciálom pádu lavíny bez nejakej formy istenia zhora. Skôr je potrebné hľadať menší svah, ktorý sa nachádza v jeho blízkosti a má rovnakú orientáciu a podobný sklon. Stále hľadáme miesto, ktoré najviac zodpovedá svahu, ktorý chceme lyžovať, ale zároveň predstavuje najmenšie následky. Pri skialpinistickej túre je ideálne lyžovať svah, ktorý sme si predtým vyšľapali, kde sme si test stability spravili už na jeho úpätí a kde poznáme podmienky v celej jeho dĺžke/výške. Samozrejme nie vždy je to fyzicky možné a vtedy musíme improvizovať. Avšak nikdy nie za cenu vysokého rizika.
Díky za video, chtěla bych se zeptat zdali v případě pozitivního gradientu teploty dojde v již vytvořených vrstvách hranatozrnitého sněhu opět k nastartování přeměny rozpadem nebo takto vytvořená vrstva zůstává zakonzervována uvnitř pokrývky. Chápu tedy správně, že k vytváření kritických vrstev a opět jejich rozpadu dochází vlivem kolísání gradientu teplot v pokrývce?
Dobrý den, pokud dojde ke změně teplotního gradientu důvodem zvýšením okolní teploty nad bod mrazu dochází k tzv. tavné přeměně (Při nižším rozdílu teplot k bortící přeměně). Ve sněhovém profilu se začne více vyskytovat volná voda a profil se začne touto vodou nasycovat a měnit. Začne vznikat firn a ano dochází k přeměně starých vrstev i zmíněného hranatozrnitého sněhu či pohárkových krystalů v právě zmíněný firn. Tento jev může sníh stabilizovat avšak pokud bude volné vody příliš může nastat uvolnění svahu v podobně lavin mokrého sněhu a výsledkem může být lavinový problém: Mokrý sníh - tento jev nastává především při dešti nebo v jarních měsících na osluněných svazích jižního sektoru. Ano chápete správně, že teplotní gradient je zásadní pro vznik a případný rozpad kritických vrstev ve sněhové pokrývce (z tohoto důvodu je v zimních měsících nebezpečný severní sektor, jelikož zde je účinek slunce minimální až nulový). Děkujeme za dotaz snad se mi podařilo srozumitelně odpovědět. Bezpečné hory a šťastné návraty přeje Summit Academy.
ahojte v prvom teste, ECTP 23 a 25 poukazuju na "skôr bezpecnu snehovu situaciu"? Nieje propagacia signalom pre to, aby sme to otocili? V jednom mieste svahu to moze byt 23, no v inej situacii, kde je kriticka vrstva blizsie k lyziarovi/lyziarke, to moze byt 13.
Ahoj Robert, propagace v sněhovém profilu samozřejmě upozorňuje na horší situaci, než pokud by se jednalo o test bez propagace v celé šířce profilu. ECTP 23 a 25 však poukazuje, že je nutné velké dodatečné zatížení k uvolnění této vrstvy (agresivní jízda, pád, skákané oblouky). Do rozhodovacího procesu však musí zasahovat více faktorů: vítr (za poslední dny, je zde zmíněno sfoukání sněhu do nižších poloh), expozice (orientace svahu ke světovým stranám), sklon svahu (ve kterém se chceme pohybovat), sníh (nový, ale i přefoukaný), teplota (dlouhé mrazy pod -8°C, prudké oteplení, nebo oslunění především v jarních měsících), skupina (nad 35° je nutné lyžovat samostatně, ale ideálně v kritických místech toto pravidlo zahrnout i při výstupu). Poznámka čistě k vyhodnocení testu je správná a ukazuje jak je důležité zvolit vhodné (avšak vždy bezpečné) místo, co nejvíce podobající se svahu, kterým chceme vystupovat nebo lyžovat, abychom mohli eliminovat právě tuto situaci. Pozorujeme-li však, že se nám podmínka v profilu mění, je vhodné v tu chvíli zvolit další ECT test, případně rychlejší CT test, který by nám odpověděl na zmíněnou otázku, zda-li v průběhu výstupu nedošlo ke změně. Pokud si však nejsme jistí, je vždy vhodné najít dostatek odvahy túru ukončit a zopakovat ji při bezpečnějších podmínkách. Přejeme spoustu skvělých sjezdů a vždy bezpečný návrat.
Moc dekuji za naprosto skvele a poucne video. Na snehove profily jsem se dival uz mnohokrat, ale nikdy jsem se v te zmeti informaci nevyznal. Chtel bych se vas jeste zeptat, jestli nemate tip, kde by se dala koupit karticka se snehovymi zrny. Nebo ji mate, jako “domaci” vyrobu? Dekuji moc :)
Zdravíme! Ťažký a premočený sneh môže spôsobiť lavínu aj bez dodatočného zaťaženia (teda aj bez vplyvu lyžiara). V závislosti od sklonu gravitácia jednoducho stiahne sneh dolu. Stačí byť popoludní na zlom mieste a človek môže byť ohrozený lavínou, ktorá ho zasiahne z priľahlých strmých svahov alebo žľabov. Aj keď je jarný firn štatisticky relativne bezpečný, v popoludnajších hodinách môžu vplyvom prudkého oteplenia a prevlhnutia aj z takého snehu vznikať lavíny. Napríklad s bodovým odtrhom, ktorý sa postupne rozširuje, alebo základové lavíny, ktoré sa uvoľnia v dôsledku straty trenia medzi snehom a mokrým podkladom (tieto lavíny je ťažké predvídať). Preto sa odporúča nenechať ani v jari nič na náhodu a vyraziť skoro ráno, keď môžeme využiť z hľadiska lavín bezpečný sneh na výstup. Často vtedy pri výstupe na zamrznutom snehu využívame haršajzne, mačky a cepín a snažíme sa zjazd načasovať na moment, keď sa odtopí vrchných pár centimetrov snehu, na ktorých sa tak dobre lyžuje. Vtedy tomu vravíme, že je to tá pravá jarná „firnovačka". Stačí však načasovať túru zle a príjemný firn sa zmení na premočenú „čalamádu", ktorá nekĺže a ešte nás aj ohrozuje vytváraním rôznych splazov. Snáď táto odpoveď nebude príliš vyčerpávajúca. :)
@@summit-academy díky za odpověď, poslouchal jsem všechny díly a přišlo mi to poučné. Zatím jsem v lavinovém terénu asi ani nebyl, ale rád jsem si ty informace poslechl. Vždycky jsem si myslel, že zrovna ten mokrý jarní sníh je nejbezpečnější ze všech, myslel jsem, že se to právě slepí k sobě a nikam neujede... Takže díky za prozření! Jenom u toho dílu s tím zátěžovým testem sněhu jste mohli ukázat jak probíhá to poklepávání na lopatu až do té poslední fáze...
