Jeden postřeh: skoro nemine díl, kde by nebyl herec nebo herečka, který by se více nebo méně (ne)chlubil, že nedokončil střední školu, protože tam nechodil a místo toho chlastal nebo se věnoval něčemu jinému. Nevím, jestli mají být na co pyšní. Na konzervatoř šli, protože neuměli matematiku, fyziku, chemii, češtinu, dějepis nebo byli prostě líní a neměli dostatek kázně ani na uměleckou školu. Proč bychom měli poslouchat politické názory takových lidí a za jakéhokoliv důvodu k nim vzhlížet? Máš aspoň maturitu? Vítej do relevantní části společnosti. Vyhodili tě z konzervatoře? Tak dobře hraj, ale nepodepisuj žádné petice a nevyjadřuj se k ničemu, co chce vzdělání nebo kritické myšlení.
Dobrý, zajímavý vyprávění, ale vlastní zkušenost je k nezaplacení. Každý člověk si má prožít to co zasel nebo mu bylo přiděleno. Předcházet tomu je z mého pohledu nesmysl, je to ochuzení a to příjemné i o nepříjemné a bolestivé zkušenosti. A děti do toho tahat? Zhůvěřilost, tím co prožívají si vytváří názor, odolnost a reakce. Důležitá je komunikace bez ovlivňování.
Ten chlap v červeným působí jako velmi sebestředný, těžký neurotik, který si o sobě myslí, jaký není pupek světa. U toho sedět na terapii v bezprostřední blízkosti, tak mám vyrážky i na zadnici. Je vtipné na něj koukat😆
