Aktivity ukázané ve videích opakujete na vlastní nebezpečí. U práce vždy přemýšlejte a než se do něčeho pustíte, tak objektivně zhodnoťte své schopnosti a zkušenosti.
K tomu pájení krimpovaných spojů: zásadní problém není v tom, že by ten cín měl zhoršit vodivost - ta se samozřejmě zvýší, pokud zrovna z toho nebude studeňák (to už je ale jiná kapitola - jistá “pájecí gramotnost” je určitě potřeba)… co je ale zásadní problém, tak že ten cín způsobí, že v pokud bude ten spoj vystaven např. vibracím, popřípadě se bude ten konektor “pohybovat”, tak se v tom místě cínového spoje jednoduše (a i velice jednoduše/snadno) ulomí… ten spoj dobře vede, ale mechanicky je to naprostá tragédie … automotive, military nebo i aerospace a taky NASA to má ve svých metodických pokynech, že se pájené spoje zkrátka nesmí používat… navíc - pokud je konektor zalisován nástroji a postupy předepsané výrobcem, takový spoj je prakticky nevytrhnutelný (dřív se ten kabel přetrhne jinde, ale spoj vydrží). Správně zalisovaná dutinka spojující dva lankové vodiče průměru 1mm zvládne v tahu i udržet i 20kg kovadlinu (vlastní zkušenost)…
Osobne si myslím, že ten úbytok napätia a z toho vypočítaný stratový výkon 60W nie je (len) kvôli predlžovačke. Keď budete nabudúce robiť takéto video, bolo by dobré urobiť meranie na konci tej zvinutej predlžovačky, na jej začiatku (teda na tej bielej predlžovačke) a priamo na zásuvke. Osobne si myslím, že už na bielej predlžovačke bude pomerne veľký úbytok napätia a na zásuvke tiež. Rozhodne si nemyslím, že na samotnej oranžovej predlžovačke je úbytok výkonu 60W. Bolo by dobré urobiť toto video ešte raz alebo urobiť k nemu "dodatok", kde by ste merali úbytky (reálne úbytky napätia multimetrom, nie teoretické výpočty) na konci oranžovej predlžovačky, na jej "vstupe" - na bielej predlžovačke a priamo na zásuvke. Myslím, že by čísla úbytku napätia na oranžovej predlžovačke vyšli dosť podstatne inak a dopadla by výrazne lepšie. Neviem, aké máte v byte rozvody, ale keď je tam ešte hliník, asi bude "slušný" úbytok po zapnutí pištole už priamo na zásuvke.
Ahoj, rád by jsem se zeptal jak jste byli schopni získat povolení k letu a jak moc náročné to bylo, jelikož by jsme taktéž rádi něco takového realizovali
Zdravím Vás, bohužel přesný postup neznám, měl jsem na starosti jen elektroinstalaci. Pamatuji si, že se řešilo jednak pojištění, které stálo okolo 6000Kč a jednak Vámi zmiňované povolení.
Kubo, nejde mi do hlavy, že nabíječka mobilu, dávající 30W při 5V DC, má v sobě jen moc malé kondenzátory. Čekal bych, že musí být stejně velké jako u toho lineárního zdroje, protože musí udržet energii, kterou zdroj musí dodávat i v době, kdy hodnota vstupního sinusové napětí 240V AC dosahuje hodnoty blízké nule. I v tuto dobu přece ta nabíječka musí dodávat těch 30Wattů na DC výstupu. V čem je ten fígl, že mohou být ty kondenzátory malé?
Zdravím, fíglů je tam hned několik. 1. Kondenzátory na vstupu mohou být malé, protože je v nich poměrně vysoké napětí (špičkově až 325V), tím pádem se do nich i při číselně malé kapacitě vejde více energie. 2. Spínaný zdroj pracuje se širokým rozsahem vstupních napětí, tím pádem vstupní kondenzátor nemusí být trvale nabitý na 325V, protože pro spolehlivou funkci zdroje stačí okolo 100V DC na vstupu. Napětí tedy může kolísat mezi těmito hodnotami bez vlivu na výstupní výkon. 3. Na výstupu mohou být malé kondenzátory, protože zdroj pracuje na vysoké frekvenci a kondenzátor je tak nabíjen v desítkách tisíc pulsů za sekundu, namísto 100 pulsů v lineárním zdroji.
@@KUBA64official Díky. Ten hlavní fígl tedy je v tom vysokém napětí na vstupních kondenzátorech. Super. Akorát jsem tam čekal něco komplikovanějšího. Tedy, že se ten vstupní kondenzátor bude nabíjet až do toho špičkového napětí. Při dosažení špičky se úplně odpojí a drží si energii. Zdroj je zatím napájen tou vstupní půlvlnou, dokud její hodnota neklesne pod těch 100 voltů. Až v tomto okamžiku se připojí sériově ten kondenzátor, aby se využila energie vstupní sinusovky, i když už její okamžitá hodnota klesla pod těch potřebných 100V. Kondenzátor to napětí nadstaví a i když se vybíjí a jeho napětí klesá, dokáže při součtu s malým napětím vstupní sinusovky v oblasti kolem kritické nuly udržet napětí nad těmi 100V. To by umožnilo jeho absolutní minimalizaci, ale zase by asi ten obvod byl už příliš komplikovaný.
@@mareksykora779 Ve své odpovědi popisujete podobný princip jako ten, na kterém funguje aktivní korekce účiníku (známá jako PFC). To se celému zdroji předřadí ještě spínaný měnič typu boost, který udržuje na vstupním kondenzátoru napětí okolo 400V. Jak říkáte, u obvyklého spínaného zdroje je velká část sinusovky nevyužitá a špičky naopak neúměrně zatížené, což při větších zátěžích deformuje její tvar. Aktivní PFC tak umí využít napětí od mnohem nižší hodnoty. Zjednodušené schéma je v tomto článku. www.powerfactor.us/active.html
V závěrném směru na začátku máš v naměřených hodnotách při napětí -1,8V proud -0,150mA. Jelikož je to velký skok od sousedních hodnot a nemáš to zaneseno v grafu, předpokládám že to bude asi nějáká chybka v přepisu v destinách, že? Jinak děkuji za pěkné video 🙂
Lepsi reseni nez varistor na kontakty je tlumici seriovy RC clen treba 100n/250VAC + 100 ohm/2W. Take pouzivam na velkou vetsinu trafopajku, a zemneni pomocnym kablikem s krokosvorkou na zemni potencial pajene konstrukce pro pripad ze pajim VF Fety bez ochrany, nebo nektere CMOS. Nekdy to resim jen premostenim, ze levou rukou se dotykam spolecneho potencialu pajene konstrukce, a ukazovakem prave na privody k hrotu, zlehka, aby nepalilo. Veskera "znicujici" statika, nebo kapacity pres sit jsou tim vyresene. A mikropajkou lze nekdy take znicit obvody pres parazitni kapacity ze site, pokud neni na spolecnem potencialu s konstrukci, zavisi od situace....Pokud je zarovka nahrazena LED, tak toto reseni zaroven indikuje spatny kontakt hrotu, nebo preruseny hrot.
Milý Kubo, před cca 3 lety jsem od tebe koupil k mojí hobby cirkulárce software start 2.1 a perfektně fungoval. Až nyní na jaře (tedy nepoužívám ho nějak často) se stalo, že mi Pula funguje pouze cca 3 minuty a pak se software zcela vypne. Tedy nesvítí ani to hlavní tlačítko.... Můžeš mi prosím poradit? Nebo ti ho mohu poslat na analýzu a opravu? Pepa Dvořák
Zdravím Vás, omlouvám se, komentář jsem přehlédl, a proto jsem reagoval až na Váš e-mail. Odpovím tedy i zde, pro případ, že by některý z diváků řešil podobný problém. S nejvější pravděpodobností došlo k selhání pojistného rezistoru v napájecím obvodu elektroniky softstartéru. Rezistor byl navržen výkonově "na hraně", aby fungoval zároveň jako pojistka a už jsem se setkal s jeho selháním. Jak jsem Vám psal, pošlete mi, prosím, zařízení prostřednictvím služby Zásilkovna a já Vám jej opravím. Děkuji, Kuba "64" Pokluda
S tímhle vybavením už je to jen krůček k tomu vytvořit interferenci několika vysílajících TC a tím polem zopakovat zajímavý Hutchison effect nebo Philadelphia experiment - tam podle youtube kanálu Swaruu nebo Cosmic Agency údajně nedosáhli dostatečně silného a homogenního pole a nevyzkoušeli si nejspíš ani modulování frekvence jinou frekvencí. Taky by šlo vyzkoušet Graviflyer, jako postavil Alexey Chekurkov. Ale podle Swaruu nebo Cosmic Agency existují jen určité frekvence pro vyrušení gravitačních vln a je možné, že Graviflyer nejde některým lidem zreplikovat z toho důvodu, že jejich TC jednoduše běží na jiné frekvenci.
Subjektivni nesubjektivni - 5 wattu lampovych tlaci mnohem vice nez 5 wattu tranzistorovych. S 5wattovym lampovym zesikem muzete hrat na kytaru s bubenikem ve zkusebne. S 5 wattovym tranzistorovym to nejde, protoze je to fakt malo. Ne o moc, ale nestaci to :)
Tyto zdroje obvykle napájí sérioparalelní kombinace LED diod. Když se LED dioda zahřívá, tak na ní klesá úbytek napětí, který by ani v zahřátém stavu neměl vycházet pod 25V. Minimum je tedy 9 čipů v sérii a maximum 14. Poté bývá obvykle více paralelních větví.
Ano, to se žárovka rozsvítí a s největší pravděpodobností zamezí poškození více součástek. Například pokud se ve spínaném zdroji prorazí MOSFET, žárovka zachrání usměrňovač, který je před ním.
Zdravím , měl bych prosbu . Před časem mě odešel přepínač u svářečky CO2 Einhell BT-GW 150 Blue . Bohužel popis vývodů od trafa se smazali a nyní nevím , který vývod kam zapojit . Je možné to nějak na dálku vysvětlit , jak to změřit ? Ani nevím , které vývody byly přívod a , které jsou odbočky dle výše ampér , Díky Tvůj sledovatel.
Zdravím Vás, pokud víte jmenovitá napětí jednotlivých vinutí, stačí do jednoho z nich pustit malé střídavé napětí, třeba 3V ze zvonkového trafa a následně změřit napětí na ostatních a poměrově dopočítat, které je které. Trochu napovědět dokáže i průměr vodičů, pokud je vidět. Tlustší drát znamená větší proud. O měření transformátoru nejspíš na kanále nějaké video mám.
Ahoj Kubo, stavím si něco takového jako máš na stole s žárovkou na vykrytí možného zkratu zkoušených přístrojů, kolik má tvoje žárovka watů. Mám za to že by měla stačit 40W, což je při 230V nějakých 0.17391A, což by mělo stačit aby se nic dalšího nespálilo. Počítám správně Ohmův zákon? Mám za to, že čím více Watů tím bude i větší zkratový proud. Možná by stačila i 15W žárovka a těch 40W je zbytečně moc. Moc děkuji za pomoc.
