RU-vid kanál Plodná zahrada má za cíl inspirovat ostatní k tomu, aby si pěstovali vlastní jídlo po celý rok a aby se naučili pěstovat kvalitní zeleninu a ovoce bez chemie tím nejméně namáhavým a nejjednodušším možným způsobem, který zvládne každý - i úplný začátečník. Dozvíte se různé tipy a rady ohledně pěstování jedlých rostlin. Například jak jednoduše založit zeleninový záhon, jakou zeleninu a jakým způsobem můžete pěstovat i v zimě, jak pěstovat jednotlivé odrůdy zeleniny a ovoce a jiné.
Proměňte jednoduše svůj trávník v zahrádku plnou chutných plodů a buďte alespoň částečně potravinově soběstační. Osvojte si pěstování vlastního jídla jako dovednost pro všechny časy.
Mal by som otazku, tie remondantne ked v zime uplne odstrihnem, je potom vhodne nove vyhony este zastrihnut, aby sa zvysila uroda, alebo tie sa nestrihaju? A ak strihat, v ktorom mesiaci?
Pozor na škůdce zobonosku, která se normálně vyskytuje kolem jabloní. Dokáže kompletně nabodat všechny bobulky (které pak vesměs zaschnou) a pořádně se namnožit do dalšího roku. Pomůže pak jen chemie, nebo stromek po odkvětu obalit jemnou síťovinou.
Prosim o názor letos jsem zalozila stejne jako vy zahon z kompostu (kouoila jsem z kompostarny) Zasadila jsem do nich zeleninu vse v pořádku roste jak ma akorát na rajčata vaechny mi po nejakem case co jsem zasadila mi na vrsku kroutej a zakrneli a jde videt ze uz neporostou..ty same sazenice si koupila svagrova tak ji roste normalne ... Muze to byt kompostem?
Děkuji vám za odpověď Prosím jak jste se zmiňoval rezidua pesticidů je to škodlivé ? Chtěla jsem pěstovat co nejvíce bez pesticidů.atd. Na záhoně mám 3druhy rajčat doma zasazene,+co jsem koupila v zahradnictví oboje dvoje mi zakrněli.. Včera jsem si koupila nové které zkusím zasadit do normální hlíny a uvidíme ..
@@janajaneckova9723 Míra škodlivosti a poločasu rozpadu jednotlivých pesticidů je poměrně obsáhlé téma (např. viz odkaz: www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/rezidua-herbicidu-v-pude-a-jejich-vliv-na-nasledne-plodiny). V běžné praxi bych se řídil tím, zda dochází k narušení klíčení či k deformacím rostliny nebo ne. Ideální je mít kompost vlastní nebo ověřený zdroj hnoje, ze kterého máte za 1 rok kompost.
Přečetla jsem si články a bylo tam i foto rajčete mám to totožné ☹️ Teď nevím jak se zachovat v článcích jsem moc nepochopila zda je zdravé konzumovat vzešlé plodiny z tohoto kompostu kde je asi určitě rezidua zda ta plodina může být nebezpečná .?.. Mam tam vše zasazené cukety, okurky,papriky, červená řepa atd... Pak mě napadá co mám dělat z kompostem na příští rok ,zda ho úplně vyhodit nebo to stačí příští rok na to doplnit už například hnojem zda to nebude vadit? Chtěla jsem vám poděkovat za vaše odpovědi vím že nemusíte. Sleduji vás již od prvního videa náhodou jsem na něj narazila když vám vyšlo první ☺️a od té doby mě více zaujalo pěstování vše moc hezky lidsky vysvětlujete přeju plno úspěchu.
Tuto informaci si také můžete ověřit z celé řady zdrojů, které to uvádí, např. www.otehotnet.cz/herbar/malinik-obecny-ostruzinik-malinik/. Por zvýšení libida se dokonce podává i plemenným hřebcům :-) www.rajprokone.cz/malinik-list--500g/.
U jádrovin se princip Zahnova řezu uplatňovat nemusí. Je však třeba počítat s tím, že řezné rány o průměru větším než 10 cm, se již většinou nezavalí, prot je vhodné se takových zásahů vyvarovat.
Zdravím Vás, Martino, svlačec nebo třeba pýr jsou velmi odolné plevele, pokud se jim však zamezí v přístupu ke světlu, tak dříve či později odumřou. U svlačce to může trvat 1-2 roky, je proto vhodné položit silnější lepenku, aby se rozkládala pomaleji, případně i černý igelit, případně jiný materiál, který zamezí přístupu světla. I když později ojediněle nějaký svlačec lepenku proroste, tak je již honě slabý a jde snadno odstranit, pokud se to ovšem učiní včas. :-)
A ještě prosím o radu objemových poměrů čerstvě posečené trávy a suchého listí.Mám toho malé množství takže si myslím,že na tom poměru záleží více jak u větších objemů.Jedná se o objem asi jen 50litrů čerstvě posečené trávy na jedno sečení.Děkuji pěkně.
Trávu nechte lehce zavadnout a poté si s poměrem "hrajte" tak, aby kompost nehnil, ale aby zároveň nebyl suchý. Zpočátku bych zkusil třeba poměr 2-3 díly trávy/1 díl suchého listí v malých tenkých vrstvách. Ještě podotýkám, že pro nastartování teplotní fáze je třeba nashromáždit najendou cca 1 m3.
Úvodem velké a upřimné poděkování pane Petře za Vaši obětavou a nezištnou činnost.S dovolením mám dotaz jaký je poměr C/N u suché trávy a stejný poměr u květů jarních keřů ,rostlin,stromů(např.sakur) jednak čerstvých(předpokládám že jsou to vše dusíkaté-,,zelené" složky a jednak stejných suchých květů-uhlíkaté ,,hnědé "složky.Moc děkuji předem za odpověď.
Děkuji Vám za zpětnou vazbu a komentář, Jiří. Poměr C/N u posekané trávy je cca 20/1, u listí např. 50/1, tím jak materiál vysychá, tak se poměr C/N zvyšuje. To však není až tak podstatné, protože v domácích podmínkách se ladí poměry jednotlivých složek spíše pocitově tak, aby kompost nebyl ani příliš suchý, ani příliš vlhký. Ať se daří!:-) Petr
Letos jsem zkusila jeden záhon tímto způsovem,a při dodávání kompostu jsem taky narazila na bílé larvy podobné ponravám. Ale podle malé hlavičky jsem poznala,že jde o larvu zlatohlávka,která se neživí kořínky apod. jako ponrava,takže nám neškodí,spíš pomáhá při vytváření kompostu. Taky jako vy je vracím do nehotového kompostu. V nově založeném záhonu chci pěstovat rajčata s větším kořenovým systémem. Věřím, že se jejich kořeny dostanou přes lepenku do větší hloubky, což rajčata potřebují. Děkuji za návodové video.❤
Zdravím Vás, Hanko, a děkuji mockrát za sdílení. Doporučuji lepenku pod sazenicí rajčat proseknout rýčem, aby lepenka netvořila bariéru pro růst kořenového systému.
U cuket je důležité dodržet izolační vzdálenost nebo pěstovat jen jednu odrůdu od daného druhu, případně ručně štětečkem opýlit květ a poté ho izolovat proti pylu z jiných odrůd (např. nasazením sáčku). Cuketa je zralá pro semenaření až tehdy, kdy má slupku tak tvrdou, že ji nepromáčknete nehtem. Aby se udržely vlastnosti původní odrůdy, tak není vhodné semenařit hybridní odrůdy označené F1. Držím place! :-)
Pěkný večer, moji rodiče koupili stromkový rybíz a když slyším 10 let a dost mne překvapilo, jelikož já jsem o něj vloni přišla a to mu bylo 45 let. Neskutečně dobrý rybíz - stromeček již není, ale u kolíků rostou ty letorosty - dá se z toho zasadit stromkový rybíz stejné kvality? Moc děkuji - byla bych šťastná, rodiče již nemám a měla bych po nich krásný rybíz.
Zdravím Vás, také mám na zahradě stromkový rybíz, kterému už bude asi 25-30 let, ale je to spíše výjimka, vyššího věku se dožívají keřové formy. Asi Vás zklamu, je škoda, že jste si z korunky neodebrala řízky než rybíz zašel. Ty výhony, které vyrůstají z půdy, budou z meruzalkové podnože, na kterou se roubuje daná ušlechtilá odrůda. Vyrostly by Vám z nich tedy opět jenom meruzalky.
Dobry den, pane Petre, dekuji za skvela videa!:)) K tomu kompostovani bych se Vas chtela zeptat na ten rychly zpusob kompostovani. Rikal jste, ze muze byt kompost hotovy ta tri tydny, kdyz se bude ob den prehazovat. Kdy mam s prehazovanim zacit po te, co navrstvim materialy na sebe prosim? A mam navrtvit cely ten metr krychlovy? Predem dekuji za odpoved, s pranim krasneho dne, Lenka
Zdravím Vás, Lenko, jsem rád, že se Vám videa líbí. Vytvořit kompost za 3 týdny je popravdě celkem dřina, chce to ho každé 2-3 dny přehodit a musíte mít v jednu chvíli alespoň ten 1m3 hmoty - krychli o stranách po 1 m (střídat zelenou a hnědou složku, např. koňský hnůj nebo zelený odpad ze zahrady kombinovat se slámou - té dávejte mnohem méně), jinak se nenastartuje teplotní fáze. Při přehazování je třeba, aby kompost z okrajů vždy dostal do středu a obráceně. Nebo si sežeňte konský hnůj, nechte ho rok ležet a máte kompost hotový také a bezpracně.:-) Ať se dílo vydaří! Petr
Zdravim,chcel by som sa opytat ze co by sa stalo ak neuplatnim Zahnov rez ale celý konar hned odrezem na konarovy kruzok?dakujem za odpoved a aj za pracu ktoru robite
Zdravim. Hezka videa. Mohu se zeptat, co si myslite o tom, zda na zahony slapat ci ne? Jasne, ze je lepsi neslapat. Ale ja mam zahon 140 cm siroky a z jedne strany je ihned plot souseda. Pokud na nem chci neco delat, musim se bud silene kroutit nebo jsem si na to udelal takovou drevenou konstrukci, kterou posouvam nad zahonem v miste, kde zrovna pracuji, ale je to neprakticke. Letos jsem (doufam, ze naposledy) zahon zryl a on ted krasne dycha. Drive, kdyz jsem po nem chodil, hrozne se ta puda zhutnila. Ale jak rikam, idealni je nechodit, ale v mem pripade je to silena akrobacie navic, pokud se chci slapnuti na zahon vyhnout. Uz bych jej vazne nerad priste zase ryl. Od ted uz budu jen hnojit a mulcovat zeshora. Co si o tom myslite?
Děkuji za sdílení a komentář. Pokud budete na povrch záhonu každý rok doplňovat 3-5cm vrstvu kompostu, tak po něm klidně můžete i chodit a nic se nastane, také do něj občas šlápnu.:-)
Rád bych se zeptal, jak zabránit tomu, aby když dám do komposteru posekanou trávu, aby neplesnivěla. Musel jsem ji tam bohužel kvůli tomu přestat dávat, resp. dávám tam jen malé množství, a zbylou trávu musím vyhazovat, což mi přijde škoda. Pomohl by otevřený komposter o větší ploše?
Trávu nechte nejdříve lehce zavadnout a v kompostéru (nejlépe objem 1 m3 z dřevěných palet) ji prokládejte slámou nebo štěpkou. Případně s ní mulčujte okolí stromů a keřů. Je to ideální mulč, který brání růstu plevelů, omezuje výpar a zároveň je výborný zdroj živin. Ať se daří! :-)
@@plodnazahrada Díky za tip. Slámu bohužel nemám k dispozici, momentálně místo štěpky akorát piliny. A pokud jde o to mulčování, není trochu problém, že se v něm rádi udržují při životě slimáci? Každý rok jich na zahradě zlikviduju snad i pár stovek ...
Moc se mi Vas kanal libi. Jsem clovek, ktery cele deststvi travil praci na zahrade, coz na me zanechalu nasledky. Donedavna jsem bral svou vlastni zahradu u sveho domu pouze jako okrasnou. Skalky, jezirko, travnik, vse na pohled. Posledni dobou zacinam vic a vic pestovat a aktualne v dnesni dobe vidim tuto rostlinu jako velmi zajmavou a dulezitou. Pristi tyden skusim sehnat hlizy na vysadbu a pustim se do toho.
Dobrý den, mohl by jste mi poradit, zda je možné, aby 2 řízky z jedné josty měly každý jiné vlastnosti? Jsou vysazeny hned vedle angreštu. Jeden roste jako klasická josta s většími červenými květy, plody sladké. Druhý má květy malé skoro bez barvy a plody menší, světlejší, kyselé. Nechápu jak se to mohlo stát. Moc děkuji
Zdravím, jak je možné, že v zemi plevel roste, ale v zemi pokryté kompostem ne? Zakládám si zrovna svůj první záhon, plánoval jsem smíchat vykopanou půdu s koupeným zahradnickým substrátem. Vy používáte jen samotný kompost?
Pokud si kompost projde teplotní fází, tak v něm nesjou semena plevelů (také lze použít organickou hmotu bez semen plevelů, tam teplotní fáze není podmínkou) a plevel v něm neroste (dokud vám do něj nenafoukají semena z okolí). Právě proto se dává na povrch a nemíchá se zeminou, funguje tak jako mulč a brání spícím semenům v půdě v přístupu ke světlu a jejich následnému vyklíčení. Smícháním půdy se substrátem tohoto efektu nelze docílit. Ať se daří! :-)
Vysemeněný muchovník pravděpodobně nebude mít vlastnosti původní rostliny, ale třeba se Vám podaří vypěstovat novou světoznámou odrůdu.:-) Pár rostlin bych nechal zaplodit a nechal se překvapit. Držím palce.:-)
Na to jsem nepřišel.:-) Je pravda, že je mnohem větší pravděpodobnost, že se setkáte spíš s potkanem než s krysou. Osobně jsem před lety našel ve městě jednu mrtvou krysu, měla ocas delší než tělo.:-)
Dobrý den, moc děkuji za přínosná videa! Mám dotaz, neslyšel jste někdy třeba i od někoho o kompostování podestýlky pro hlodavce Asan? Výrobce uvádí, že to je vhodné, ale také uvádí, že se vyrábí mj. z hygienických potřeb, což předpokládám nemusí nutně být pro kompost dobré. Děkuji za odpověď.
Děkuji, jsem rád, že jsou pro Vás videa přínosem. O možnostech kompostování Vámi zmíněné podestýlky bohužel nemám informace. Obrátil bych se přímo na výrobce ohledně složení a na základě toho bych se rozhodnul. Ať se daří.
Dobrý den teď jsme si ji koupily a dali do země a chci se zeptat jak ji stříhat? Teď je v zemi a je to jeden dlouhý prut?ona se nějak rozvětví? Děkuji za odpověď
Petře, jsem moc ráda za video. Dosud jsem stříhala dle citu, ale zjišťuji, že vlastně vcelku dobře. Rozdíly v malinících jsem neznala, tedy díky za názorné ukázky. My máme téměř všechny maliníky plodící jednou. Zato jich máme spousty. Sadíme je hodně i kvůli včelkám - je to pro ně parádní pastva (a když je nejhůř, tak sají i z plodů). Přeji radostné jaro nejen na zahradě!
Děkuji za vysvětlení. Podle tohoto videa jsem zjistila, že mám 2x plodící maliny a zbytečně je zkracuji už na podzim celé u země. Vloni jsem měla maliny do listopadu
Děkuji. Diky taky jsem se ujistila že mám 2x plodici. Jen mám letní urodu dost malou. Většinou přijde suché období. A na podzim už nakvétají méně. Malinik byl na pozemku před mým příchodem a tak neznám odrůdu. Jak je to z hnojenim v prubehu vegetace? Máte video i na toto téma? Mějte se krásně 🌞
@@powercupsLeniPo podzimní sklizni celé maliniště seřízněte až u povrchu půdy, doplňte 3-5 cm kompostu, to by mělo dodat sílu novým výhonům pro podzimní sklizeň. V době květu a tvorby plodů více zalévejte. Kompostem můžete klidně hnojit i v průběhu vegetace. Držím palce! :-)
Jsem laik a odstřihávam vse odspodu asi do výšky 70 cm od země myslim si ze u země plody nedozrají a taky se nemusim tolik ohýbat k zemi. Bohuzel mi nekdy pruty jakoby zmrznou a vubec nekvetou i když jsou zpocatku zelené..no pak cekam na příští rok. Kdyz se zadaři plody jsou docela veliké a . mají zvláštní chuť ale musim sledovat aby mi zralé nepopadaly na zem. Odrůdu neznam je dost vysoká..diky za hezké video🙂
U běžné hnědé lepenky se není čeho obávat, ale samozřejmě záleží na každém, jaké k tomu zaujme stanovisko a zda lepenku na zahradě využije či ne. Z hlediska norem lepenka nesmí obsahovat více jak 100 mg/kg těžkých kovů (tj. 100 jednotek ppm, což je 0,1 ‰, tato norma je ještě přísnější než norma pro některé těžké kovy u kompostu z kompostáren), přičemž skutečný průměrný obsah se pohybuje kolem 25 mg/kg. Pro srovnání jenom olovo je v půdě na území bývalého Československa v koncentracích 23,3 -95,5 mg/kg, takže lepenka bude těžkými kovy (pokud tedy odstraníte případné kovové spony na spojích lepenky) zatížena méně než vaše půda. Neobával bych se ani zvýšeného obsahu mikroplastů v lepence (většina plastů, lepicí pásky apod. se odstraní při recyklačním procesu a rozvlákňování), více mikroplastů budete mít v půdě jako následek přirozeného spadu z atmosféry.
@@plodnazahrada jedna vec je norma a druha realita , nikto nemera kolko tam toho je , a su kartony od oleja , farieb atd ktore sa pri recykkacii vhodia do obehu , to sa vsetko zmiesa a dat si to do zahradky je hlupost. Okrem toho kto vie co vsetko sa dava do kartonu aj pri prvotnej vyrobe
