Standardně dávám mezistěnu též k dolní loučce, ale v případě vysokých rámku určených na přemetání je lepší k té horní. Právě proto, aby to nedopadlo jako ve videu.
Neodpovedel jste si sam? Proc delaji vcely zasoby pylu? Ptotoze musi projit fermentaci a proto ho ukladaji do bunek? Nebo je vcela schopna zpracovat i cerstvy pyl?
Je to tak. Ale včely netrvají úplně jen na pylu, nepohrdnou ani různými bílkovinovými náhražkami. Viděl jsem několik videí, kde jim byly podávány různé mouky a včely se mohly zbláznit, jak se vrhaly jako šílené do nádob s těmito "šmakuládami" . Tak mě při tom napadla jedna kacířská myšlenka, co by se stalo, kdyby se jim nabídlo trubčí mléko - homogenát přimíchaný do glycidů nebo medu? Tvrdí se, že trubčí homogenát je něco jako výživová bomba. Je to stejně jako pyl plné bílkovin a tuků a bůh ví, jakých dalších viager ...
Tukové tělísko je jako malý jaderný reaktor. Z tukového tělíska si berou včely látky pro výrobu krmné kašičky, když je nedostatek pylu, ale tím se podstatně zkracuje život těchto krmiček. Stejně tak huntuje včely, když musejí na jaře zpracovávat sacharózu podávanou jako podněcování. Zapříčiňuje to nedostatek pylu v brzkém jaru, což včely opět nahrazují z tukového tělíska, což podstatně zkracuje život dlouhověkých včel. Proto na jaře pouze med!
Přesně. Co se týká jarního podněcování, tak je navíc nesmyslné. Je to takové přežívající a rozšířené dogma, které bylo výzkumem nejen Dr. Liebiga vyvráceno.
@@hanapavlistova3142 jarní přikrmování dělám jen formou těsta a jen, když je to potřeba z hlediska malých zásob. Pokud myslíte podněcovací krmení na jaře, tak to je zcela zbytečné a bez efektu. Jako takové ho neprovádím.
Mám ješte včelstvička 2 v oplodánčích na 4 rámečkách mini pidi... a normálně žijou nikdo je nevykrádá. Ale je fakt že letos vosy jsou otravné protože mám na zahradě švestky a jablka ,mirabelky atd...hodně spadaneho ovoce atd..ale prostě více je zajímá med nebo cukerné zásoby...potvory jsou to 😂 Letos jsem zrušil 1 včelstvo !
Nevím, ale přemetání na mezistěny mi připadalo a připadá jako velmi stresující pro včelstvo s možnými dopady na přežívání přes zimní období. V přírodní dutině se to také takto neděje. Varroóza už není nebezpečná, větší problém jsou viry a těch se výměnou díla moc nezbavím. Viry se hlavně množí v buňce živého organismu. Je to ale vše jen můj názor a pohled na věc.
Aj pri rojení je včelstvo nútené vybudovať nový životný priestor. Dobrovoľne, ale tiež to vyžaduje istú námahu a vystavenie stresu. Problém s vírusami je priamo spätý s množstvom klieštika, ktorý je v tomto období vo veľkom množstve ukrytý na plode pod viečkami. Premetanie na medzisteny rieši veľa problémov naraz. Odstránenie plodu s množstvom klieštika, okamžitý bezplodový stav a následné efektívne liečenie proti klieštikovi, odstránenie starších plástov. Premetám tretiu sezónu a s výsledkami som veľmi spokojný.
Tak ono jde o to, že přemetení je vlastně nouzové řešení buď zdravotního stavu, nebo třeba právě těch melicitózních zásob v budoucím sezení včel. Stres nestres 🙂
@@tomasmarz6713Kromě těch melecitozních zásob, bych chtěl jen podotknout, že k té krizi, abych musel odstraňovat kompletně všechen plod, by asi nikdy nemělo dojít. Jen to píšu, aby si některý začínající včelař nemyslel, že každoročním přemetením na mezistěny vyřeším varoózu a včely budou zdravě prosperovat v následujícím období. 😢
@@JiriSturma-BeeHrdlorezyuMlBole nebylo potřeba opravovat ten termín. Obojí je správně jak meli, tak melecitózních. Ono nejde v současnosti jen o VD, ale hlavně o to, že plod bývá v některých letech prostě zavirovaný. Jde tedy o zbavení se zavirovaného plodu. V takovém případě se ty plodové plásty vytaví a nepoužijí se na tvorbu oddělků. Pochopitelně se to dá udělat i jinak. Třeba pomocí kyseliny mravenčí, kdy se trochu to včelstvo přepálí v dávkování. Hodně včel(hlavně virotických) to odnese a včelstvo komplet vynosí poškozený plod. Často to zabije i matku, ale ta by se stejně měla vyměnit. Pokud by letos nebyla melicitoza, tak bych ani přemetání nedělal. Po tom, co jsem vyčistil stanoviště od kraňky nemám kolapsy a nemusím to tedy řešit.
Dobry den, dik za zajimave video. Chtel jsem se zeptat, zda neni problem, ze si nestihne vcelstvo udelat zasoby pylu. V tom vcelstvu jste mel hidne plodu, takze je jasne, ze vcely musely pyl najit a donest. Ale prio mi, ze tam nejsou zadne pylove plasty. Nebo je tp soucasti taktiky norskeho zimovani, ze vlastne skrze minimalni pylove zasoby se vcam znemozni pokracovani plodovani a plodova pauza je pak delsi, v podstate az do prvni jar i nabidky pylu?
Mě se nikdo neptal, ale napíšu tohle: někdy čtyři roky nazpět jsem začínal s kombinovaným včelařením na "Sedláčkově" míře. Měl jsem možná začít na dadantu (protože jeho plodištní míra je max. co mi veme medomet a tu a tam se to hodí) ale začal jsem sakumprásk na Sedláčkově míře a zároveň s jeho zootechnikou. (Je nejlíp zdokumentovná a dostupná i na včelnici na mobilu z youtube kdyby náhodou) Pán má natočených stovky videí ze svého provozu, když člověk překousne formu a tu a tam ten vášnivý projev, je to výborné, ale samozřejmě tam jsou věci, ze kterých se mi rolují nohavice, protože jsem se včelaření jako takové naučil ještě tradiční od dědoušků, co pamatovali včelu tmavou. Jednou z věcí, co mi neštymovala fakt hodně , bylo Sedláčkovo kategorické trvání na tom, že včely v zimě pylové zásoby nejí, bo je za nižších teplot a ve svém zimním fyziologickém stavu nestráví. Tudíž pán naprosto neřeší, jestli je v plodišti kol hnízda pyl. Jo? A nejsou to jen slova. Chystání do zimy má natočené ixkrát a pyl opravdu neřeší, spíš naopak. Tak jsem se druhým rokem kousl a pár včelstev nachystal na zimu tak, že neměli jediné pylové desky. Kdyby na tom závisely, bylo by po nich. Prostě jsem je obětoval, aby se mi to v hlavě vyřešilo a byla to jedna z mnoha prověrek Sedláčkovy zootechniky. A nejen že přezimovaly.. ale rozjely se, ... přišlo mi... celkem normálně. A od té doby věřím tomu, že pyl má být ve včelstvu na zimu nejlíp sežraný a uložený v zás. látkách tukových tělísek zimující generace, místo v plástech. Letos jsem se dokonce poprvé chystal strčit pár včelstvům pylovou desku při odchovu zímní generace jaksi doprostřed plodiště, aby ji během odchovu co nejvíc vyjedli tlačené snahou ji odklidit ... ale včelky mě myslím předběhly. Přijde mi, že ta vlna plodování už proběhla respektive dobíhá, protože plodu mraky. (kdyby někdo věděl, jak na včelstvu poznat, že včely začínají o odchovem zimní generace, dejte prosím vědět)
@@setsappa1540 no jo, to je podstatna doplnujici informace :-)....kdyz sem si precet ten vas prvni prispevek, tak jsem si rikal, hmmm, vcely vydrzely zimu bez pylu a to jim zabranilo plodovani....takze jim ten pyl nechybel. Jenze zaizolovat matky a odebrat pyl je dost odlisna situace od neizolovat matky a odebrat pyl. Jinak Sedlackovo reci o tom, ze pyl v plastech je vcelam k nicemu, ze ho potrebuji v tukovem telisku, vnimam jako docela naivni a pruhlednou propagaci krmnych doplnku, ktere prodava, vcetne jeho postupu, ze ty pylove desky dal doprostred plodoveho hnizda, aby je vcely vyjedly....to jako vazne??? Jakoze kdyz to budou mit po stranach plodu, tak to nebudou pro ten plod odebirat??? Jakoze vcely si tvori po miliony let zasoby pylu zbytecne a cekaji na vyzivove doplnky. I ten marketing by mel mit nejakou soudnost.
@@yttomask Mm, přesun pylové desky doprostřed určitě nebude Sedláčkův postup. To nikde na videu nemá. Dělají to jiní a Sedláček sám to zmínil, co vím, zatím jen jednou a okrajově (teď nedávno). Tohle je fakt. To, že by zimováním bez pylu a svým zdůvodněním takového postupu propagoval svůj sortiment - bílkoviná krmná těsta, beestrong atp, to si nemyslím. A ani jsem si to nemyslel, když jsem to zkoušel. Můžu vám potvrdit jen to, že s jeho zootechnikou jsem takové zimování vyzkoušel a dá se to tak dělat. A doplňuji, že ted už si dovedu představit i to, že včelky přes odchov zimní generace donutíme zbaštit víc pylu, aby to zkrmily larvám. Přijde mi možné, že v sumě věcí výhody převáží nad zjevnými nevýhodami. Ale vyzkoušené to, jak jsem napsal, nemám. Ale když už jsme u tohohle, pamatuju si staré ruské výzkumy z chovu matek, dělané dekády nazpět, které říkají, že když matičky odchová perfektně zcelené geneticky uniformní včelstvo.. nikoliv nějaký na koleně smíchaný oddělek, jsou matky statisticky o tolik a tolik těžší (větší péče? víc mat. kašičky v matečníku? Větší tukové tělísko?) a pak jsou nejen produktivnější, ale déle vydrží. Ve výstupech měli i tabulku ukazující kolik procent váhy navíc proti průměru prodloužilo užitkovost matky o sezonu dvě nebo i tři. A třeba Sedláček tohle o matkách nikdy neřekl pokud o tom vůbec ví, ale v zásadě tvrdí něco podobného o zimujících včelách. O té závislosti na výživě. Takže mě to v štymuje. Raděj asi fakt at ten pyl sežerou v léte a vykrmí se.
Dobrý den, u vysokých plodištních plástů nechávám vždy min. 15 mm pro dilataci atd. Když na ležanu výšky 425 mm nechám i víc (5-7 cm), tak si tam pěkně vystaví trubčinu. Tom
Též zdravím, horizontální drátkování na vysokých rámcích mám jen u téhle míry. Na jaře se budu posledních deseti úlů lang/jumbo zbavovat, ať nemám tolik rámkových měr.
@@firefox874 Dobrý den, ono je nejlepší nechat stavět z proužků. Případně je potřeba horní okraj mezistěny zalít voskem a přichytit tím k horní loučce. Já to odflákl, tak to dopadlo trochu neesteticky 🙂
Padá to hezky tedy. Já dal teďka do jedných na zkoušku gabon. Které neměli matku delší dobu tak jsem zvedavy. A u jednych co jsem dal ubrousek se šťavelkou mezi nástavky... ( včely byli vykrádány ) Tak na tom ubrousku bylo hodně... včelstvo jsem zrušil. Virotické....
Dobrý den, parkování dělám jen na jaře. Jeho smysl je podpořit rozvoj nějakého slabšího včelstva a plné využití potenciálu obou matek. V podletí je lepší nechat oddělky rozvíjet cca do poloviny září a pak je pospojovat do silnějších celků. Horší matky zamačkat.
Dobrý deň. Hovorite že smetenec počas troch dní čo ho veznite prikrmujere cestom nepotrebujú k tomu aj vodu? Po troch dňoch ten smetenec presypete do úlu na medzisteny a prikrmite cestom? Matku po presypani na medzisteny hneď otvarate klietku alebo ešte počkáte?
Zdravím! Lze použít metodu parkování oddělku i nyní v podletí? Mám pár pozdních oddělků, s kterými v září chci měnit matky v kmenových včelstvech a toto se mi jeví jako nejjednodušší způsob jak je dostat do síly. Díky!
@@martindvo1962 no parkování takto pozdě jsem nezkoušel. Podle mě je lepší nechat oddelky rozvíjet samostatně a pak je spojit. Nechat lepší matku. A když je nějak podpořit tak dát slabší oddelek na silné včelstvo a oddělit je zdvojenou neorůleznou síťovinou tak aby k sobě nemohly. Neměly spolu kontakt. Jen jde o teplotní komfort pro oddelek od spodního včelstva.
Oddělky s trubčicemi běžně spojuji. Na oddělek s kladoucí matkou dám přes papír oddělek s trubčicemi u kterého zavřu očko. Z letošních třinácti se úspěšně spojilo dvanáct. Třináctý pořešil dodatečně matečník.
Dobrý deň prajem. Ja vcelarim v Írsku a tiež prechádzam na buckfast,lebo som mal Black Irish honey bees že vraj lokálne plemeno,ale mne pridu ako včely ktoré su divoké lebo sa s nimi vôbec nedá pracovať. Strašné bodové a hneď po otvorení ula všetko odlieta z ramkov. Takže momentálne mením za buckfast ale tiež si niečom istý či je to ten istý buckfast ako u nás v stredne Európe. Pozeral som video kde vysvetľujete aké plemená a čo chovať( veľmi poučné a ďakujem). No a teraz tá melicitiza. Tu v septembri a v oktobri kvitne brečtan z čoho je veľmi veľká znaška mednik B10 napratany menom ale všetko ako betón čo s tým robiť? Ako to točiť? A to je už čas keď treba kŕmiť cukrom! V Novembri po znaške im predsa nemôžem dať medziteny aby sa upracovali a to už ani nepostavia. A mednik tiež nemôžem odobrať keď obsadzujú komplet plodisko aj mednik. Zaujíma ma váš odborný názor. Ďakujem veľmi pekne. Peťo IRL
Dobrý den, ona ta místní včela je fakt bodavá mrcha. Věřím, že se ní špatně pracuje. V případě medu z břečťanu bych je na tom klidně nechal asi zimovat. Je to přeci jen med odlišný složením od melecitózy. Mám tedy zkušenost se zimováním na řepkovém medu a v pohodě to dají. Mimochodem, protože je to vlastně normální med, tak by mělo být možné plásty nechat temperovat na 45 stupňů a pak to vytočit. U melecitózy by se to samozřejmě nepovedlo.
Zdravím, ten oddělek má hned od začátku otevřené česno? Já myslela, že musí být úl uzavřen kvůli vykradení. Jak jste dodával vodu? Do plástů? Dík za odpověď
@@jitkad7472 též zdravím. Dobrá otázka. Ve videu jsem to zapomněl zmínit dva dny měly česno uzavřené . Vodu měly j dispozici pod víkem na strůpku. Česno jsem otevřel až na třetí den večer.
Ahoj Tome, to se ten smetenec v tom plechu nedusi? Ja je nametl do kyble po Apivitalu ( cistem!) a za chvili uz zacaly byt ,,mrakotne,, nevim, kde muze byt chyba... Pokud vis, diky za info 👍
@@janveber2676 ahoj Honzo, neudusí. Ta plechovka má zdeformovaný okraj a smyk už také není ideální kruh. Lezou sice přes okraj ven, ale zároveň mají vzduch
Je fajn že jsou včelaři, kteří se nebojí zkoušet a pak přijdou na něco takovýho. Ještě k tomu Raul s tím množstvím včelstev/oddělků má mnohem větší možnosti než hobíci a je super, že se o tuto zkušenost podělil i s ostatníma. Trubčice jsem ještě zatím ještě neřešil, ale už teď vím, že je toto určitě mnohem lepší volba než vysypání včel někam do prostoru. Až někdy najdu trubčice a budu mít nějakou matičku navíc, tak to určitě vyzkouším taky.
Dobry den, mate v tom oddelku monitorovsci podlozku? Ja sem predevcirem spojoval dva oddelky, ktere jsem udelal cca pred par tydny pro matky, dva oddelky v jednom nastavku 39x24, vzdy ramek s vybihajicim plodem, pylovy, zasobni a sous. U jednoho se ta matka nejak vyparila - asi ji zabily a narazily si na otevrenem plodu matecniky, delal jsem je ve spechu. Matecniky se nejak vylihly nebo je zrusily ale fuurt jsem tam jeste predevcirem nevidel plod a nenasel narychlo matkum protoze mam v zasobe jeste dalsi matky a uz mevim co s nimi, tak jsem tyto dva oddelky spojil odstranenim delici prepazky a preskladanim ramku a postavil jsem ten natavek na varroa dno a monitorovaci podlozkou. No a vcera pri prvni kontrole spadu me prekvapilo celkem dost klestiku, 25!. Zadne defektbi vcely jsem tam ale nevidel. Takze dostanou formidol nebo pasky s KS. Proto se ptam, jestli kdyz jste poskladal oddelek ze zavickovsneho plodu, tak jestli jste kobtroloval napadeni VD a s jakym vysledkem. Louky ("raul") taky takto dela oddelky, ale myslim, ze jim tam hned dava stavelku, musel bych se podivat nebo se ho zeptat. Protoze v tom plodu ty klestici budou, a ne malo. A to ze vcely nejsou defektni ted, neni zaruka toho, ze nebudou defektni ob dalsi generace. Dejte vedet, jestli ten monitoring zkusite, pro zajimavost.
Dobry den, nevim jak dlouho ty vase a raulova vcelstva byly bez matky. V tom muze byt klic k uspechu vami pouzite metody. Kolega Janči na svych 2-3 videich ukazoval reseni trubcokladneho vcelstva a zminil, ze dokud jeste stavi ty matecniky, tak se sami jeste chteji zachranit, chteji to vyresit sami, maji vuli. Takze kdyz jim v teto fazi pridate matku (ted nevim, jestli on jim tam daval matku nebo matecnik), tak je velka sance na to, ze ji bez problemu prijmou, prave proto, ze maji vuli ten stav jeste resit, chteji novou matku (stavi ty matecniky). Uz si nepamatuju, jestki ji tam daval s klickou nebo bez klicky. Je jsem takto (= ve fazi, kdy jeste vcely chtely) napravoval jeden oddelek, matku jsem tam dal bez klicky a bylo to bez problemu
Dá se na včelstvu / plodu nějak poznat, že včelstvo začalo s odchovem dlouhověkých zimujících včel? Třeba na vypouklosti víček nebo tak nějak? Díky za video.
@@hanapavlistova3142 ve zmiňovaném případě jde o neoplozenou matku nad mřížkou. Matku najdu, zamáčknu a o zbytek se postarají včelky samy. Pod mřížkou mají svojí a normální matku.
Dobry den, chtel jsem se zeptat, ty pasky se stavelkou se vam osvedcily? Kde jste je prosim kupoval, jestli nechcete delat reklamu, tak aspon naznacte;-). Dik.
Tak ono je to dosti praktické. Tuhle bednu jsem dělal na koleni z odpadu. Jediné co je tam nové je ten síťový tahokov. Mám v plánu si udělat lepší starter bedny, ale to je otázka času .. Tuhle bednu používám asi 10 let 😀
@@tomasmarz6713 ahoj Tomasi, tak tomu rad verim 👍to jezdim kousek od Tebe po dalnici od Chebu na K Vary a dal domu.. Rad bych vyzkousel alespon jednu bf od Tebe 😉
Nejlip se to pozna, kdyz tam tu matku date. Problem nenastane, kdyz si ten osirelec/oddelek priprsvite predem a zrusite narazene matecniky. Tohle je dobry hrani, ale jak sam nekolikrat uvadite "muze/muzou".
Ja jsem dal už pondelí a uteŕí straré matky do izolátorú aby tam nebyl plod z čeho by meli udelat matečníky a pak když pŕídu matky tak v sobotu ich vyndám, osiŕelím ich pak po tŕech hodinách pridám Buckfastky. Po dvoch dnú skontroluji snáhodou jestly nemají nejaký matečník a pak vilomím tenhle otvor vypúštecí. Testuji vždycky s otrhnutou trávou, když se dá lehce ometat včely tak je super, když se držia o klícku tak je tam problém. Už se teším na matky. Čau
Skvělé, tak to popisuje i americký chovatel VSH matek Corry Stevens. Prijmuti matky je daleko jistejsi, pokud sa v ule nachaza pouze starsi a zavickovany plod.
@@paprna já vždycky takhle postupuji abych nemusel hledat matečníky. Takhle je večší jistota že nebudú včely spekulovat udelat matečníky nebo nebude z čeho.
Ahoj Tome, premetani je super system. Variant je urcite vice, videl jsem zpusob, kdy se mezi nove mezisteny vlozi na nekolik dnu jeden puvodni plast, kde byla matka se svymi nejblizsimi vcelami v ten moment a po nekolika dnech se odstrani a na jeho misto se vlozi bud take nova mezistena a nebo se ty jiz rozestavene ramky shluknou k sobe a mezistena se vlozi jako posledni ramek. Jaky je Tvzj nazor na tenhle zpusob? Ten puvodni plast by migl fungovat i jako takova past na v.d. a pak by se proste odstranil... Diky za reakci a at se Ti dari 😉 Honza
Krásné video, díky. Tohoto mě letos ušetřilo OP. Všechna plodiště teď na čtyřech plástech 24x34.7, plod od loučky k loučce jen tu a tam melecitóza v horních rozích nebo pár cm věnec u něčeho slabšího. A těžko popsat, jak jsem letos rád, že mám přechod na OP už roky za sebou. Neměl bych rámky, neměl bych mezistěny a neměl bych čas to chystat. Dost na zápase s mele v mednících.
Akorát teda ta vejška výsledná, to je blbé. Nehořejší medníky jsem měl letos celé nad hlavou a dělat s tím v terénu bylo na palici. OP a vysoká plodiště nejsou pro lidi pod 170, IMHO
@@e500drz6 To je asi dobře, že to vidíte jako potíž. Na Adamcově míře jsem OP zkoušel dvě sezony paralelně vedle sedláčkovy míry při přecházení na kombinované včelaření a ne. Nešlo to dokopy. Úkony zůstaly pracné a celé to bylo jakési podivné.
Oddělky zatím krmit nebudu a pokud ano, tak jen těstem. Doufám, že té melecitózy vyjedí co nejvíce před nakrmením. Těsto bude asi nejlepší řešení, aby co nejvíce plodovaly, ale zároveň vyjedly co nejvíce cemenťáku.
Skúste do cukrového roztoku naliať vyluhovaný cesnak( česnek ). Ja zalejem cca 2 hlavičky(nie strúčiky) 1, 5 l vody. 24 hodín vylúhovať, 1, 5 L cukru 3:2 ,+ 0, 5L vylúhovaného cesnaku do zásob na zimu. V tomto období dávam na zasieťované dno kvety levandule+mäty. ( koľko sa vojde).
Díky Tome, je to teda dobrý masakr. Něco vytočit jde, ale pak se to dny filtruje přes uhelony. Na radiálním medometu jsem to ani nezkoušel vytáčet, tak jsem pořídil ještě zvratný a na něm to je rozumnější vytáčení 🙂Ještě mi zbývá asi 50 nástavků a snad bude klid.
Protože to normálně v takové míře nedělají. U langů mám folie a můstky letos dělaly pod nimi též. A použitím folie by postrádalo smysl používat ty strůpky.
