Není to až moc velká přísnost na začátku? 🙂 Racek v Dejvickém mi přišel úplně v poho.
Месяц назад
Nikdo neřekl, že všechno stojí za prd. Jenom že se toho obyčejně fakt bojim. Racka v Dejvicích jsem neviděl a určitě jsem neviděl x jiných skvělých inscenací Čechova. Janek
Kdykoliv jsem viděla tuhle hru, odcházela jsem s hlubokými pocity. Nejprve člověk uvažuje nad smyslem života, ale pak má pocit že blázní spolu s Hamletem. Nakonec jsem si nebyla jistá, jestli z toho Hamlet vyšel se zdravým rozumem. Každopádně i tak je to má nejoblíbenější divadelní hra. Možná právě kvůli tomu.
Skvělé video! Ještě bych se zaměřil na to jak DJC vzniklo, například bych zmínil rozhlasovou hru "Nealkoholická vinárna U Pavouka"(kde se poprvé vyskytla postava Járy Cimrmana) nebo jeho staženou hru "Zabíjačka aneb tady nebyl Bobrmann". Také mě fascinuje že je DJC populární i v zahraničí protože hry jako například České nebe se vážou přímo k české historii a jejich významných osobnostech. Každopádně good job!
Ze zahraničních scén tady není jenom Londýn. Hodně kvalitní muzikálové produkce vznikají i v německy mluvících zemích nebo třeba v Maďarsku. Z českých divadel mám nejradši muzikály v Ostravě a v Brně. ♥
Za zmínku by stálo divadlo Semafor, které ovlivnilo Zdeňka Svěráka, Ladislava Smoljaka a Miloně Čepelku natolik, že založili divadlo Járy Cimrmana. Semafor ovlivnil všechny divadla malých forem v 60. letech.
Zajímavé to video. Hezky zpracované. Ovšem to, co padlo v čase 6:03 je jedna z největších pravd, co jsem ještě od nikoho o Cimrmanech neslyšel. Už jenom za tuhle pasáž to stojí sdíleti dál a dál a coby cimrmanolog tohle opravdu oceňuji. I zmínka o tom, že nejslavnější divadlo v Čechách vzniklo z divadle amatérského. I přesto porovnám-li záznam Aktu nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy z roku 1967, 1968 a pak tu variantu dnešní - je to skutečně rozdíl velký. Děkuji vám za video i za informace v něm zmíněné.
Děkuji za moc krásně zpracované video o J. Cimrmanovi. Jako fanouška DJC mě potěšilo, že jste si dali tu práci s hledáním ne tak známých informací. Bez pochyby jde o unikátní divadlo s přesahem světové úrovně, úspěšnější než si sami dokážeme přiznat. Divadlo, které propojuje lidi napříč generacemi jako málokteré jiné. Můžeme o tom vést debaty, můžeme o tom vést spory ale to je asi všechno, co s tím můžeme dělat. :)
....když kritik napíše, ze "Divák byl v rozpacích" není tím myšleno, že on je divák a byl v rozpacích? :D jinak chápu a souzním se všemi body videa, jen toto mi nějak nesedí :D !
Pro mě, jako mladýho umělce, je strašidelné, že většina Čechů považuje kulturu za zbytečnou, a že právě takovým lidem se musí kultura musí podbízet, aby “nějakým způsobem” mohla fungovat…
Já osobně si myslím, že největší problém co se týká dětí je fakt, že je od začátku považujeme za naprostý blbečky, že dopředu předpokládáme to, že děti nic nevědí a nemají žádný vkus...
Vojtěch Hynais je skutečně autorem Zimy, jen obraz byl namalován ve Stromovce. Dotyčná slečna byla první pražskou profesionální modelkou z povolání (Ernestina Wittnerová) a traduje se, že na následky prochladnutí pak zemřela. A mezi další zajímavosti patři i fakt, že tento obraz byl namalován cca 20 let po Jaru, Létě a Zimě. A je na něm už vidět jiný malířský styl, kterým Vojta za tu dobu prošel. Ohledně přístupnosti lóže - co já vím, tak právo tam má jít pouze současná hlava státu. Bývalí prezidenti by tuto výsadu mít neměli. Tak uvidíme, zda se příští prezident/prezidentka v návštěvách polepší. Národní divadlo za to určitě stojí. ;-)
Год назад
Wow, díky za toho Hynaise! A s přístupností máš pravdu, bývalí prezidenti tu výsadu nemají, tak jsme to ani nemysleli, jestli to tak vyznělo, tak nenene :)
@ To víte, jako průvodce po ND bych to měl vědět. I když do prezidentské lóže se tak často nechodí. :-) A nejlepší je, když představujete divadlo těm nejmenším. Třeba školkové děti jsou super. Pro normálního člověka je to událost, když do ND vstoupí. A pro malého prďolu to musí být megahustý zážitek. Tak ať se Vám daří!
Když jsem byla na prohlídce ND, bylo mi řečeno, že do lóže může prezident, ale i bývalí prezidenti. Pokračovala jsem v myšlence, co by se stalo, kdyby se zrovna ten den rozhodli oba mužové jít na stejné představení - odpovědí bylo, že to by se tedy rozhodně nikdy nestalo (Zeman). Taková krásná historka a já teď váhám, jestli mi to řekli správně. Žádnou zmínku o bývalých prezidentech online nikde nevidím 😒. A scéna Hordubala? Z lóže nebudou vidět dvě zásadní postavy (přičemž u této hry bych se neraději vyskytovala za lítacími dveřmi). Celkově tam musí být špatná akustika, když sedíte nad bicími, vidět tam není, slyšet asi taky nic moc. Havlovi se nedivím, že utíkal.
Dobrý den, budete toto představení ještě někdy hrát? Díky
Год назад
Bohužel, už jsme se s ním rozloučili. Zůstane ale v audioverzi tady: www.mujrozhlas.cz/tip-mujrozhlas/fantasy a i s videoverzí na DRAMOX.CZ. Mrkněte .)
Viděli jsme koncem května na Dream Factory v Ostravě několik artefaktů kritické dvojice Janek a Natálka. Co myslíte, budou se jí kritici za to jejich video mstít, nebo jim podlézat? Navíc mně Janek Lesák osobně půjčil svou deku, když jsem na zimomřivé a maličko propršené představení jeho Maryši: Příběhu vraha, v parčíku za Domem kultury dříve VŽKG (nastudoval ten kousek s Malým divadlem budějického Jihočeského divadla) přišel jen v tílku, tričku Fandím divadlu a ve větrovce, takže nepomohlo, že v inscenaci u "táborového ohně" se i topilo poleny ve vaně... Klepal jsem se jak sulc, a Janek mně zachránil život. O den později (v sobotu v Brně) už jsem měl díky osobní pečovatelce na premiéře Elišky / Rejčky MD Brno v Biskupských zahradách na sobě: termotriko, tílko, tričko s nápisem Je suis Pražská kavárna s vyobrazením červených trenýrek vlajících nad Pražským hradem na hrudi a Balbínova poetická hospůdka na zádech, dále společenský svetr, teplý svetr, větrovku, zimní bundu (tedy 7 vrstev), s "rourou" na krku a lyžařskou "jarmulkou" na hlavě. Ale u té Maryši mě trápí: Vzal jsem úplatek, když jsem od Janka tu deku přijal? A mohu tedy o Maryše psát? Poraďte.
Nejsem žádný odborník přes divadlo, ale zaráží mě, kolika nešvarů, které autoři kritizují, se sami ve videu dopouštějí. A doporučovat místo recenzí promo články na stránkách samotných divadel... Jako sorry 😄👎 Spíš by to chtělo zamyslet se nad tím, zda i špatná recenze není náhodou pořád lepší než žádná recenze.
@@sneztuzabumangetagrenouill6587 Já myslím, že ano. Ono "místo" sice explicitně nezazní, ale komentátoři v čase 10:58 a dále návodně diváky vyzývají k tomu, jak mají při hledání inscenací postupovat. Odborné recenze zde nejmenují, tudíž je mezi ty možnosti neřadí. Z čehož mi vyplývá, že by byli raději, kdyby je o nich nikdo nepsal 😀
Díky, milá Sašo Niklíčková. Konečně rozumné slovo. Autoři videa navíc nevědí nic o literárně publicistických žánrech. Od aforismu, glosy, poznámky až po causerii, analýzu či esej...
@@fiksupojka Jak nepochopil?! Musíte se naučit psát tak, aby vás lidi chápali... Nebojte, já jsem se to učil 20 let. - Ale mezi námi: Na vaší trefné poznámce jsem nic k nepochopení neshledal.
Jen pro pořádek, nijak nepolemizuji: do Divadelních novin nepíše Richard Erml kritiky nějakých osm let, nevím, proč tu citujete zrovna jeho, a Inscenace roku není soutěž, ale anketa, do které může přispět každý oslovený a vyřešit si možný střet zájmů dle svého uvážení, a Jarmila Levko se prostě rozhodla kopat za své divadlo. Nebyla v této anketě první ani poslední.
Je to super ... i když ty Mikulkovy a Machalické střely, to je zadarmo. Oni mají pocit, že když to dělají dlouho a párkrát si potykali s nějakým režisérem na baru, že můžou psát věci typu, "on stejně nebyl nikdy nějak zvlášť vtipnej", apod. Já jsem přestal psát divadelní recenze tehdy, když jsem zjistil, že jsem ironickej a píšu jenom proto, abych zamachroval, ale ve skutečnosti to nikomu nepomůže (ani v reflexi tvůrcům, ani ve volbě divákům). Je to asi osm let, a od té doby píšu jenom, když mám co říct. :)
Voni Janek s Natálkou řekli někde nahlas, že Jana Machalická je neprofesionální, milý Vojtěše? Musím se ji zastat: Někdy bývám na představení, kde slyším, že publikum sedí jak zařezané, jen kdesi v hledišti hýká nejenom režisér, ale i porůznu roztroušených několik jeho kamaradů. Dávají ostenttivně najevo, jak je představení baví, chápou každou vyslovenou větu ve druhém až pátém plánu, zatímco ostatní jsou tupci, a já se stále víc trápím, jaké jsem intelektuální hovado... Z divadla pak odcházím jak zpráskaný pes, jdu se zpráskat jednohubkou (dříve chlebíčkem) a sklenkou druháku (jsou ale scény, které i vínu rozumí) a říkám si: Snedl jsem sousto, budu je muset pochválit, vypil jsi sklenku z vykvašených slupek, přidáš puntík v Kritickém žebříčku... Když vystřízlivím, vrátí se pocit základní: Proč ten blábol nezahrají herci jen pro režiséra a pro tu jeho všechápající partičku někde ve zkušebně... To jsou ty paradoxy.
@@vojtech__ A vy si, Vojtěše nešťastný, troufáte podezírat Janu Machalickou z neprofesionality, a sám troskotáte na první větě, kterou jste sesmolil? A hned soudy na ty kritiky?! - Ne, vy jste jen obyčejné nedovzdělané trdlo...
