Nejlépe asi nejde jednoznačně napsat. Někdo má raději více tekoucí řeku pojede třeba Hron, Salzu. Někdo touží po pomalejší romantické plavbě přírodou pojede Ploučnici , Lužnici, Moravu. Někdo chce propařit od rána do večera a jeho nejčastějším slovem ten den je Ahooooj dá si Vltavu a pak další možnost třeba rodiny s dětmi klidné části Sázavy , Ohře, Otavy nebo Berounky
Můj příběh??? OK. Je 17.7. a my se probudime ve čtvrt na osm. Proboha! Zaspali jsme!!! Měli jsme v plánu krásnou dovolenou v přírodě. Já osobně v přírodě vyrostla. Mám ji moc ráda. Kdo by jí taky neměl rád??? Vždyť kdyby nebyla příroda tak by jsme nebyly ani my... No spátky k mému příběhu... Vzali jsme kola, věci jsme měli už ve vlaku protože s námi jely přátelé tak nám tam ty věci dovezli... Vlak nám jel za patnáct minut a cesta na nádraží nám trvala deset minut. Měli jsme to akorát. Jeli jsme parní lokomotivou což byla ještě větší zábava. Vystoupili jsme v Nové Bystřici a odtud jsme jely až ke Zvůli. Tam jsme v lese našli překrásnou louku a rybníčkem ve kterém byli raci. Tam jsme byly tři dny a pak jsme na kolech jely na Landštejn. Z Landštejna jsme jeli spátky na Zvůly a ze Zvůle jsme jeli k Ďáblově prdeli a pak na Jakubovu rozhlednu. U Starého Města je vesnička jménem Skalka. Máme tam strejdu a tetu Bočkovi. Tam jsme přespali. Je tam ukryté jezero/rybník, tam to známe jako svý boty. A tak můj příběh pomalu končí. Jo ještě cesta spátky. Cestou zpátky jsme jely už osobákem. Znáte to( trať). Kaproun, Senotín, Kunžak - Lomy,...atd,,,,,, Pak J. Hradec. A my jedeme ještě za babičkou do Radoňky. Pak domů do Dolní Radouně. Tam nás vítá ještě druhá babička. A nakonec jsme se šli ještě večer vykoupat do rybníka. Vyprávěla bych dál ale už není čas. Tak ahoj všichni. Jo a příběh je doopravdy pravdivý!!! ☺☺☺❤❤❤