existují hybridy slunečnice, které nektar nemají... jinak je potřeba, aby nebylo sucho, aby rostliny dávaly nektar. :)

Dobrý den, určitě to fungovat bude když se dodrží stále stejná každoroční biotechnická opatření - stavba, oddělek, plodová přestávka, včas zazimovat. Stát se sice může, že se ukáže nějaká viroza ale to se může stát každému organismu. My taky nejsme nezničitelný a občas nás nějaký covídek pozlobí.

@@matuchamiroslav6897 oddelky jsem jeste nedelal. Celorocne mam 4 nastavky 39x24. Pristi rok bych oddelek chtel zkusit. Do vcel lezu max 5x za rok. Klestika mam do 5 ks na podlozce, v druhem ule vubec. Mozna to bude tim, ze mam uly od sebe cca 50metru. Covidek bych neresil, daleko horsi je lidska hloupost, nadutost a ovcoidnost 😀

@@MaksimJ.W. U včel jsou ale viry horší než kleštík. Jak přehlédnete první příznaky a neřešíte, do prázdných úlů na podzim koukáte.

@@cesnooknodoulu8150 pokud nemate produkcni vcelstvo, mate moznost mit uly daleko od sebe, pokud jim neberete jarni zasoby, pokud jim nebudete neustale narusovat jejich soukromi a rozebirat plodiste, pokud vcas zazimujete, tak vetsine viru se dokazi ubranit. Priroda si umi se vsim poradit, clovek by neustale neco urcoval, do nekoho neco pichal. Ano, je to kratka doba, 3 roky vcelareni bez chemie, ale zatim nevidim nespokojenost z obou stran az na par zihadel. Vcely nemam od toho, abych z nich zdimal med, ale dopravam jim pokud mozno prirozeny zivot, pomahame 13 toulavym kockam, jezkum a dokonce i lišce. A to mame slepice!!!

To co říkáte,je částečně pravda a někdy tak taky postupuju. Při případné nezvládnuté invazi včelstvem, je občas nutné pomoci a použít zmiňovaný lapač. To na některých videích taky ukazuji. Děláme to ale po ozdravujícím přemetení na stavební rámky, či usazení odchyceného roje, kdy se první plod ničí. Ale to že se včely neumí ubránit kleštíkovi a virům stavbou v plodišti a ředením ( rojením) si jen myslíte. To že rojení je jen rozmnožování si říkají včelaři mezi sebou jako erotickou pohádku stovky let. Ale i v minulosti totiž měla melifera virové choroby, problémy s predátory, mravenci,... a s parazitem se v průběhu evoluce taky setkala před tisíci lety a rojení jako formu úniku a ozdravení používala. To co ukazuji na videích, těch pár pomocných biotechnických zásahů stačí včelstvu ke kontrole parazita. K tomu ještě plodové přestávky nenarušené včelařem, dostatek zásob a včasné zazimování a máte základní obranu včelstva proti parazitům. Ale dokud nevyzkoušíte, můžete jen teorizovat. Já mám desetiletou praxí vyzkoušeno a další desítky včelařů v československu tak včelaří taky.

Včely med průběžně zavíčkují uloží nad plodiště a za 14 dní uvidíte jak to vypadá. Letos dost často zmiňují včelaři melecitozní med a na tom by nebylo dobré zimovat. Ale když jste odtáčela tak asi budete vědět, co za med nad plodištěm nyní je. Měl by tam být květový. Na medovici je dobré mít vždy připravené volné místo v horních mednících nebo v krajních rámcích. Plný nástavek by jim měl stačit. Do zimy se situace ještě změní - ještě odeberou 10- 15 kg takže se asi posunou do medníku, kde budou ( třeba jen částí chomáče )zimovat. Zároveň ale stahují ze vzdálených míst med do plodiště. Takže doporučuju ještě v létě zkontrolovat aby nedošlo k tomu, že přijde zima a včely zůstanou v plodišti a nad sebou jen loučky a mezeru. Když by jste neměla jistotu že neskončí pod tou hloupou hranicí mezi plodištěm a medníkem až přijde zima, tak je pak lepší včas dát medník stranou a 10-15l sirupu do plodiště nalejt. pak jim nezbyde nic jiného než uložit ten sirup pod horní loučku a budou na něm zimovat. Až ho zavíčkují vrátíte jim nad plodiště medník a víte, že ten med v medníku není znehodnocený cukrem.

Na medovicovém medu zimovat není dobré. Když je ho moc včelstva ho neumí trávit. Jestli jste ještě nevytáčel, tak by jste měl mít okolo plodiště a v mednících nad plodištěm uložený květový med. 30 kg by mělo stačit. Jestli jste měl volné plásty v medníku i v době počátku sběru medovicového medu, měl by být uložený mimo plodiště v těch prázdných plástech. Jestli jste tam volno už neměl, tak ukládali do plodiště. To není dobré. Ale jsou tady opět dvě možnosti. Do zimy daleko a včely ještě 15 kg medu spotřebují. Tak se dostanou zpět na ten květový. Jestli zhodnotíte, že ho tam mají moc a nezkrmí to do zimy, budete muset buď nakrmit sirupem, který je stlačí dolů a budou zimovat na cukru nebo plásty či medníky přerovnat aby se do zimy dostaly na ten květový.

Když bude medná komora plná medu a folie mezi 2 a 3 nástavkem,nebude, tak se nic nestane a včelstvo zůstává v 2 nástavku i kdyby 4 a 5 nástavek byl prázdný. Medná komora funguje jako mřížka. Když bude medná komora prázdná, tak do ní plodiště samozřejmě přesunou. Přesunou tam postupně plodiště i když nebude snůška ale neomezí plodování a do medné komory se postupně od spodu proplodují. Jakmile ale začne sebemenší snůška hned ji využijí a uložené zásoby zas stlačí plodiště dolů do 2 nebo i 1 nástavku.

@@matuchamiroslav6897 Takže jste v tomto videu použil fólii mezi 2 a 3VN kvůli tomu aby jste včely donutil postavit nové plodiště a zlepšil tepelný komfort. Pokud to chápu dobře tak pokud by jste fólii dal v tomto případě mezi 3 a 4VN tak by včely vystavěli plodiště pozdějí?

@@dascz6472 Pokud bych tu folii dal mezi 3 a 4 nástavek, včely by se začaly s plodem posouvat nahoru do medníku a vůbec by nestavěly a ještě by nečistily medníky - neměly kam přenášet ty loňské zásoby které je vlastně podněcují. My potřebujeme aby včely co nejvíc v plodišti stavěly a tím nedovolily kleštíkovi se množit. Stalo by se to co se děje ve všech úlech které jsou vedeny běžnýmimetodikami. Plodu hodně v již vystavěných plástech, tím i velké množení kleštíka a stavba žádná.

Používám k točení videí jen mobil Galaxy S7 edge

Lecos rozvádím v jiných videích. Nejde celou problematiku nacpat do jednoho, nejvíc informací najdete u "zdroje" na jjvcela.cz u Leoše Dvorského nebo na stránkách ŠPV. Neléčím, jen používám biotechnické zásahy. Ale to se dočtete taky na těch stránkách. A mezistěny? Včelí přirozené dílo je evolučně dokonalé na obranu před viry i parazity, bohužel jednotné buňky mezistěn tuto dokonalost ničí a včelstva zůstávají bez imunitní ochrany. O tom už jsem se taky v předchozích videích zmiňoval a chystám o tom i samostatné video.

@@matuchamiroslav6897 Ďakujem, poštudujem a prejdem ešte trochu videá.

Med beru jen při nutných zásazích. Ty dělám celkem čtyři. Buď v březnu při jarním rozšiřování, nebo když v květnu dělám oddělek, při zazimování po letním slunovratu a nebo při spojování a výměně matky v říjnu. A beru jen to co je nad množství, které potřebuje včelstvo k přezimování. V březnu jim nechávám tak 10 kg na jarní rozvoj, v květnu a v červenci musím nechat 40-50 kg medu a v říjnu musí zůstat minimálně 30 kg

Když přemýšlíte jak včely žili po miliony let v přírodě, tak dojdete k tomu, že včely seděly a plodovaly stále na stejném místě. Přes zimu stoupaly vzhůru, spodní část jim ohryzaly myši, ale střed byl permanentně obsednutý. Po přílivu nového nektaru bylo včelstvo stlačeno dolů a muselo vystavět nový spodek plodiště. A tak se to stále opakovalo. Spodek nový, vršek plodiště starý. Takže si myslím,že tmavé dílo včelstvům nevadí, že je pro včelstva neškodné, možná i prospěšné ( ale to je moje doměnka, že evoluce by to určitě vyřešila jinak ,kdyby to škodilo ) a že to je jen pohled čistotou posedlých lidí. Ale i přes tento můj názor obměnu těchto zaplodovaných plástů provádím. Dojde k tomu v květnu, kdy u každého včelstva simuluji rojení a to odběrem oddělku. Tehdy odebírám všechny nebo jen část těch starých plástů. Takže teoreticky mohu udělat každý rok 100% výmenu plodiště.

včelařím na Vrchlabsku

Pro včelaře je mřížka další zbytečný krám a zbytečné náklady na pořízení Ale ani včely z mřížky nejsou nadšený už jen jak píšete s menší ochotou med nad mřížku ukládat, ale taky je jim to asi nepříjemný, mnoho jich v mřížce uvízne a uhyne. Na druhou stranu je folie i dobrý informátor o zdraví včelstva. Když ty včely nad tu folii do medníku přejdou, nejsou v pohodě. Zdravotní stav takového včelstva je dobré okamžitě prověřit. Mřížka mi toto neukáže. A pak je tu v neposlední řadě tepelný konfort pro plodiště. Mřížka je vzduchově a tepelně průchozí, kdežto pod tou folií se teplo snadněji drží. Je to pro včely takový falešný strop a udržují si pod ní i stále věnec zásob. Takže zimují-li pod folií nejsou v průvanu ani když je otevřené dno, očka i strop. Vzduch stoupá po přední straně od česna vzhůru ale včely jsou pod folií v závětří. Ale s mřížkou by byly nechráněné - přímo v tahu.

Súhlasím s Mirkom Matuchom. U mňa má však MM iné využitie. Ja MM používam iba pri chove matiek, resp. tvorbe odložencov, alebo pri určitých ozdravných biotechnických zákrokoch. Inak MM nemá vo včelstve čo hľadať.

@@matuchamiroslav6897 děkuji za odpověď, ale asi jsem špatně formuloval otázku/příspěvek. z Vašeho komentáře během videa jsem pochopil (možná špatně), že tu folii jste tam v tuto dobu ponechal kvůli lepšímu tepelnému komfortu, to je mi jasné, ale pak i jako kompromis (mezera u přední stěny ve folii) pro možnost včel v případě snůšky začít nosit sladinu do medníku a nestalčovat matku v plodišti. takže protirojové opatření, jak jste ve videu zmínil. bude to fungovat stejně u teplé stavby (škvíra/dostup folie od přední stěny) jako u vámi používané studené stavby? Nebo u teplé stavby je potřeba udělat mezeru mezi folií a jednou z bočních stěn, aby dělnice mohly ukládat donesené zásoby instiktivně nad každý zaplodovaný plást? díky za vysvětlení, snad jsem to teď již napsal lépe. jinak to s tím přechodem včel nad folii a spojení takového přechodu s indikací problému - to předpokládám platí v zimním období, ale ne v přelomovém období, kdy ta folie je mezi nástavky jako kompromis a opatrnost před zaděláním na rojovku brzy zjara. Myslel jste to tak? včelařím od loňského roku také bez mřížky a již u toho zůstanu, jen mi to komplikovalo práci a s matkami to není tak hrozné, zakladou kousek 2-3 plástů v medníku a pak se tam již po vyběhnutí prvního plodu nevrátí, protože to včely zanesou medem.

@@yttomaskAno, to máte pravdu, že medník včely zakladou medem a vytlačí matku zas pod folii ale právě v tomto období, kdy ještě není medník zenesený medem se může stát, že se včely přesunou pod víko do medníku. To by zdravé a silné včely nikdy neudělaly. Ty zůstanou pod folíí, staví a teplo si tam udrží snadno. A ony nemocné včely ani později moc ten medník neplní a tak tam stále mají dost místa. Většinou u nich najdete nějaký problém. V zimě nad folii nikdy nepřejdou, protože zásoby mají už uložené a nad ně se nikdy nepřestěhují. Jakkoliv velká zima včelám v zimě nevadí. Pokud nad plodištěm ( ale pod folií ) mají dostatek zásob, vydrží neuvěřitelné mínusové teploty i komínový tah studeného vzduchu. A s tou folií na teplou stavbu to vám tedy neporadím, to jsem nikdy nezkoušel ani nestudoval.

v tuto dobu mají včely velký stavící pud a mělo by se toho využít. Ale do květu ovocných stromů staví jen v plodišti. Proto vyházet co nejvíc nezaplodovaných rámků z plodiště, a hned se stavba rozjede. Začnou hned první rámek vedle plodového hnízda. Když jim vymezíte mantinely již vystavěnou souší tak ony se drží roviny a ten první vedle hnízda vystaví taky rovně.. Když se jim rovina daří a mají část hotovo, vy ten mantinel posunete o jedno místo ke kraji a ony začnou stavět další. To je jeden způsob, ale musíte tam občas zajít a dohlédnout, případně se dá i silou stavba srovnat. Pak jsou možnosti jako proužekmezistěny nebo vosková linka,... No ve spodních nástavcích pod plodištěm tam dát soušové jádro ze 3 souší a ty už je povedou. Na nějakém mém videu jsem to rozširřování tady ukazoval. Ty odebrané zásobní rámky a souše z plodiště dám do medníku nad folii, rozškrábu a včely je vyčistí a staré zásoby využijí ke stavbě nového plodiště.

Děkuji za pochvalu. Čekám pouze na rozkvet vrby jívy, což je ta správná doba na první vstup do úlu a natočím přestavbu včelstva v langstrothu, které jsem loni po slunovratu zazimoval a v říjnu spojil s oddělkem. Přestavba bude impuls včelstvu k zahájení stavby nového plodiště,

Aké cesto ste dávali ak smieme vedieť? ďakujem

@@lubochovan3236těsto dávám jen těm oddělkům co mám daleko a nemohu tam jezdit krmit sirupem a nemám pro ně vyrobené zásoby cukrovými kombajny. Značka těsta je jedno, koupím co je výhodnější.

Ale to je jen výmysl klasických včelařů, že na volné stavbě staví jen trubčinu. Včely staví to co potřebují a na volné stavbě staví hodně zásobních buňek. A včelaři si je pletou s trubčími. Jenže zásobní jsou stejně velké ale víc šikmé a i víc hluboké. A tak vznikla fáma, kterou včelaři aniž by si volnou stavbu vyzkoušeli stále opakují. Jako vždy se člověk tváří jako že je chytřejší než příroda. Jako že to včely milion let dělaly špatně ale člověk a jeho mezistěna to vyřešila. Bohužel to pohnojila je viník mnoha problémů v úlech.

@@matuchamiroslav6897 Tak to ďakujem za objasnenie teším sa tomu a prechádzam na voľnú stavbu 🙂

@@marianmalencik3186 Jen si musíte uvědomit, že rámek vystavěný třeba na pozici 3 z leva, se musí používat po celou dobu životnosti jen na tom místě. Nemůžete ho dát na 1 zprava či do středu plodiště. Má úplně jinou skladbu buněk a každý rámek je tak použitelný jen na místě, kde je vystavěn. ( v medníku je to jedno, ale v plodišti zásadní ) Změna umístění by narušila řád plodiště a umožnila by vniknout parazitům a virům na místa, kam se nemají dostat.

Ale mám. Ty ale nemají s waroa nic společného. Prošla mi tady v sousedství hniloba včelího plodu a některá včelstva se nakazila, vloni mi uhynulo včelstvo v zimě na nemoc, kterou jsem ještě neviděl a zatím stále nevím co to bylo a proč. Neviděl jsem žádné příznaky. Nebyly tam ani příznaky virů ani nosemy cerenae. Ani to nevypadalo jako CCD. Ještě se musím učit. Ani veterináři vám nezachrání zvíře, když nenajdou příčinu nemoci a nebo když alespoň nedefinují tu nemoc. A u včel je to stejné. Když člověk včas ( do letního slunovratu ) odhalí příznaky a ví co tomu včelstvu je, má z poloviny vyhráno. Když to nechá být, o včelstvo do zimy přijde. Několik měsíců předem jsou příznaky u většiny nemocí na včelstvu už vidět.

Většinou nekrmím, nechávám med. Ale některé roky se přikrmit musí. Nebo krmím, když mají ve vysokých nástavcích sice plný medník medu, ale prázdné plodiště. To raději dokrmím cukerným sirupem do plodiště, než je nechat zimovat v medníku. Krmím poměr 2/3. Včelstvo ploduje od jara pod folií. Do medníku nepřejde. Přejdou tam jen včelstva nemocná, která jdou za teplem. Normální včelstvo nemá důvod proč by opouštělo plodiště a budovalo plodiště nové. Nevím ale jak to funguje na mezistěnách. S tím nemám zkušenost.

Ano časté argumenty včelařů skeptiků. Už jsem tady na setkání kleštíka s naší včelou odpovídal níže. Nebudu to opakovat. A tu teplotu jsem opravdu zjednodušil. Podle výzkumů má plodiště 34 - 36 °C ale stavba v okolí plodiště teplotu hodně zvedá. Stavitelky musí teplotu dát na 40 °C aby mohly produkovat vosk. K tomu včely topičky topí v buňce na 44 °C a vše dohromady tedy kleštíka vůbec netěší. A jsou měření , že včelstvo zvedá teplotu nad 40°C na několik týdnů a pravděpodobně tak řeší viry jako náš organismus virové nemoci. Možná i toho kleštíka. ( o tom má sny i pan Linhart s jeho termoúlem ) A o tom rojení se musíte trochu dovzdělat. To co tvrdíte, se říkalo na schůzích ČSV už před 50 lety. Dnes se bere rojení jako hlavní ozdravné opatření včel, únik před malým prostorem, před nevyhovujícím prostředím v okolí, hladem,...a taky vede k ředění kleštíka.( např. J.Tautz, L Dvorský,.... ) A že nám to funguje věřit nemusíte, ale každý může vyzkoušet. Naše zkušenosti z hnutí ŠPV nabízíme zdarma.

Zdravím, no s tím dovzděláním tedy nevím, mám přímo včelařské vzdělání v Nasavrkách a neustále sleduji nejnovější světové včelařské výzkumy... A co řešili před 50 lety na schůzích opravdu nevím, včelařím teprve 40 let a nejsem členem ČSV. (ze začátku jsem byl, ale řešili tam fakt mnohdy blbiny😅) Téměř všechna má včelstva se každý rok pravidelně rojí a tak vím jak včelstvům pomáhá plodová mezera. Včelařím i ve warré úlech a tam se včelstvo chová trochu jinak než v klasických úlech, atd. Už jsem toho vyzkoušel fakt hodně. Ale to je jedno, každopádně vám fandím a doufám, v nejbližší době vydáte nějaké praktické články o vašem způsobu vedení včelstev v některém periodiku, třeba v Moderním včelaři nebo ve Včelařství a nebo knižně. Držím palce.

@@vcelareniproradost na nějaké články se já jako učedník necítím. Leoš Dvorský jako autor metodiky v minulosti hodně publikoval, ale asi ho to dost zmáhalo a zdraví už taky nemá jako dřív. V každém případě zanechal hodně na svých stránkách www.jjvcela.cz a v konverzaci na foru hnutí Šance pro včely. Já se jen snažím to co on praktikuje v posledním desetiletí ( i když za sebou má již více jak 50 let včelaření ) pochopit a využívat jeho znalostí a postupů ve svém včelaření.

V počátcích jsem měl problém pochopit, jsem strojař a chtěl jsem jasný plán, výkres,... Ale ten nebyl, stejně jak tento postup na videu je sice kostra metodiky ale pokud člověk nerozpozná počínající virozy a než pochopí jak vlastně žilo včelstvo bez člověka a jak se chovalo v konkrétním období, tak tápe. A svádí ho to vrátit se ke klasickým metodikám. Ale těch 8 let dá se říct včelařím takto. Před tím v začátcích jsem jen občas používal kyselinu mravenčí. Ale to jsem jen doháněl své chyby.

Jestli myslíte tu hlášku v 10 minutě a 30 vteřině, tak nízké nástavky odebírám celé. Nejprve mezi všechny nástavky dám mateří mřížky. Otevřu všude očka. Počkám 8 či 9 dní a pak vím na 100% že v nástavku z kterého lítají včely je matka. Zbytek nástavků je bez otevřeného plodu. Odeberu všechny mřížky, vezmu jakýkoliv jiný plodištový nástavek , dám ho stranou, vložím do něj vajíčka a nechám vychovat jednu nebo více královen, které pak využiju. Jednodušší než to sklepávání na vysokých rámcích.

@@matuchamiroslav6897 dakujem velmi pekne za skvelú radu

pri zostave s nízkymi nadstavkami máte aj spodné plodisko nízke E alebo spodok máte B ? ktorá zostava vám celkovo najviac vyhovuje?

@@countryband6 nemám kombinované sestavy. buď jen LG 2/3 nebo pak bedny na 39x27,5 nebo 39x24. Každá má nějaké výhody a nějaké nedostatky. Vysoké nástavky jsou těžké a pracnější. Co člověk neunese,musí rozebrat. A i to dělení na oddělky je pracnější.

Šikmo stavět vůbec nemusí, když se jim dají vodící břity, nebo voskové linky či proužky mezistěny. Jsem však trochu línej a tak to někdy hlavně v medníku nechávám osudu. Nebo se jim při stavbě posouvají krajní krycí rámky vždy o jeden rámek. To se dělá hlavně u oddělků. Ale když se to i stane,vyřežu,rozdrtím a med nechám vykapat.

Mívám kolem 20 včelstev a nezajímá mě těžba medu. Většina včelařů je malých do 10 včelstev a pro ně by měla být pohoda a zdraví jejich včelstev na prvním místě. Jak to budou dělat velkovčelaři je mi ukradený. I když Leoš Dvorský autor této metodiky míval kolem 100 včelstev při svém zaměstnání.

@@matuchamiroslav6897 JO JO MIRDO, JE KRÁSNÉ ŽE ŠÍŘÍŠ POZITIVA, ALE OBČAS I TO O ČEM TOHO MNOHO NEVÍŠ. JEN MALÝ PŘÍKLAD. TEBOU UVÁDĚNÝ LEOŠ DVORSKÝ, KDYŽ MĚL VĚTŠÍ POČET VČELSTEV, TAK NA JAŘE OBJÍŽDĚL VČELAŘE, ABY MU PRODALI MED NA PŘIKRMENÍ SVÝCH VČELSTEV, ALE TO JEN NA OKRAJ, ON SE TI TÍM DNES CHLUBIT NEBUDE. POKUD SI BUDEŠ CHTÍT OBČAS DOPLNIT SVÉ VČELAŘSKÉ POCHOPENÍ VČELSTEV, OBRAŤ SE NA VÝZKUMNÝ ÚSTAV VE VILÉMOVĚ. MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA.

@@tony121564 Dobrá slina Tondo. Nevím co dělal Leoš včera, natož před lety. Ani nevím co jste si udělali navzájem. A je mi to jedno. Mně stačí, že mi jeho metodika už deset let funguje a med ani cukr kupovat nemusím.

MIRDO, ŽÁDNÁ SLINA, JSEM NEUSTÁLE ŠŤASTNÝ A VESELÝ VČELAŘ, JEN JSEM TI CHTĚL PŘIPOMENOUT, ŽE KE STEJNÉMU CÍLI VEDE HODNĚ CEST. 80 VČELSTEV DÁVÁM LEVOU RUKOU I V TOMTO VĚKU 😇 @@matuchamiroslav6897 MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA. 😇

No vidíte a umí. Není to tak dlouho ( asi 10 tisíc let ) co se naše včela vyvinula z včely východní a tehdy kleštíka potkávala ( wiki píše: Druh vznikl pravděpodobně extrémní geografickou izolací (alopatrická speciace) od mateřské populace včely východní, a to v době evolučně „nedávné“ - asi před 10 000 lety (Oldroyd 1999).[1] A naše melifera používá stejné obranné mechanismy jako včela východní - teplo při stavbě, rojení a plodové přestávky, vytlačení parazita na trubčinu, grooming a další. Stačí jí to jen umožnit.

@@matuchamiroslav6897 Neviem o tom ,že by naša včela vedela čo je grooming. Je o tom nejaká štúdia? Zatial som o tom nepočul.S plodovými prestávkami je to prirodzenou cestou posledné roky tiež bieda pri takomto počasí.Prestávka začína neskoro a končí príliš skoro. Súhlasím s tým, že príroda si vždy poradila ,len pri zásahoch ktorými hádžeme prírode stále polená pod nohy tomu treba niekedy aj vypomôcť. Klieštik sa rozmnožil po svete vďaka človeku -tranzitom inak nepredpokladám že by sa len tak jednoducho dostal z Ázie za oceán v tak krátkom čase. Tým pádom na to príroda nemohla stihnúť zareagovať a nechať si uhynúť včelstvá tiež nie je asi najrozumnejšie len preto aby som nechal včely aby sa s tým vyrovnali prirodzene vlastnou cestou. Prirodzene vlastnou cestou ani nežijú v úloch,v prírode majú stavbu orijentovanú iným smerom, ... ako v úloch.Pri chove včiel je toho veľa neprirodzeného na to aby sme nemuseli zakročiť proti klieštikovi. Je to ale len môj názor.

@@jozefovadielna Nemusíte se na to dívat tak pesimisticky. Už deset let včelaříme bez chemie a bez kleštíka a je nás takových desítky v hnutí Šance pro včely. Na našich stránkách vše vysvětlujeme. A já se to jen po těch letech snažil nějak zaznamenat na video. Ale nejde vše vysvětlit na pár videích a bude to ještě trvat, než natočím vše podstatné. Groming znají všechna včelstva a mnoho se o tom namluvilo na VF či foru šance pro včely. Bylo taky již zvěřejněno dost fotografiií s okousanými kleštíky. A že to včely nepoužívají je většinou chyba včelařů. Pozdě zazimují a včely nemají čas se groomingu věnovat. Naše včely nastupují plodovou přestávku nejpozději v říjnu a celý podzim nelétají, neplodují a nacházíme na podložkách okousané kleštíky. A počasí u toho vůbec nehraje roli jestli budou včely na podzim plodovat nebo ne. Je to zas jen včelař, kdo je viník, že mu včely ještě v říjnu létají a plodují.( Viz jedno z mých předchozích videí o zazimování ) Takže nebuďte pesimista a pokuste se to co se dočtete na našich stránkách aplikovat u svých včel. Třeba ze začátku jen u jednoho a uvidíte.

co jste tím odkazem chtěl sdělit?

@@matuchamiroslav6897 že to jde i jinak 🤑a lépe

@flodurkeng A co je lépe? To že dělá víc zásahů do včelstva v roce,nebo vám u mě chybí to prolévání včelstva chemií? Možná, že vám připadá, že to má vymakanější a pohodlnější ale rozdíl je v tom, že vymakanější pro člověka je většinou průšvih pro včelstva. Že my včelaři se musíme přizpůsobit včelstvům i když nám to úplně nevyhovuje nebo se to nelíbí. Pak budou zdravá a nebude třeba chemie.

@@matuchamiroslav6897 má včely co mu přináší užitek , má je silné a zdravé , zatím nejlepší výsledek , nemám nic proti tomu když se někde nechají v přírodním prostředí žít po svém ale pak asi dlouho nepřežijí 🤔

@@flodurkeng Je hodně příkladů toho, že včelstva volně žijící přežívala mnoho let. Ale není náš cíl nechat včely žít bez zásahu. Ale umožnit jim to na co byla miliony let zvyklá a co využívala ve svém životě. Umožnit jí každoroční stavbu plodiště, rojení, plodové přestávky, které jim člověk hodně ovlivňuje a včasné zazimování. To vše včelstvo používá ke svému ozdravení a bez umožnění těchto procesů onemocní a umírá.

Trubčina je pro včelstvo důležitá, jinak by jí nechovaly. Na divočině nebo volné stavbě je trubčina jen po okrajích plodiště. A ani by dost dobře vyřezat nešla. Chrání dělniččí plod před napadením parazity. Napadený či nemocný trubec nemoc nepřenáší, kdežto nemocná mladuška je velký přenašeč. Pro mě jsou poškození trubci první identifikátor nemocí.

Med jim beru vždy při nějakém zásahu. Takže v tom březnu při rozšiřování, nebo když dělám oddělek, nebo při zazimování po letním slunovratu. Ale vždy jim minimálně tu mednou komoru nechávám plnou a samozřejmě to co mají v plodišti.

A řepku po zimě vytáčíte jak, když bedete mít 30 včelstev??

@@zbynekkoprivik9254 Já tu mám nejvíc javor, takže žádný problém. Řepku musíte odebrat dřív. Třeba při zazimování po slunovratu, nebo i dřív.Hned po snůšce. Ale musí se nechat včelstvu dostatek aby nehladovělo. Na to máme stále plnou mednou komoru, která nahradí odebrané zásoby,

@@zbynekkoprivik9254 Tak ja repkový med nechávam včelám. Slúži ako medná komora, resp. časť odoberiem v máji, ak bola silná znáška, súčasne keď robím odložence. A to, čo sa mi na jar budúci rok, resp. na jeseň toho roku nepodarí vytočiť, ide naspäť včelám.

červen je na oddělek už pozdě. může se tím narušit červnová plodová přestávka, nebo už bude probíhat a nebudete mít z čeho ten oddělek udělat a nebo se mohou do té doby už vyrojit. Tak to být vámi bych ještě přehodnotil. Roje bývají v květnu a tak je nejlépe ten oddělek udělat v květnu. A počítejte s tím,že když jim necháte na jaro jen 5 kg medu, omezíte je v jarním rozvoji. Nebo by jste je musel do první snůšky krmit,

@@matuchamiroslav6897 Bolo to zamýšľané tak, že 5kg im ostane ako pevná rezerva, ku ktorej už v apríli máji nosia čerstvý nektár, takže sa už kŕmia sami v prírode a 5kg je len poistka keby dlho bolo zlé počasie ale kľudne nechám aj viac, tých 5kg bol len odhad medu v obsadnutom plodisku pri medobraní a asi ho tam bude viac. Mám včielky vo výške 850m.n.m. takže je tam všetko cca o mesiac pozdejšie. Príroda tam začína kvitnúť koncom apríla. A roje začínajú lietať koncom mája -začiatkom júna. Budem teda myslieť na to aby to bolo ešte pred tou prestávkou, ďakujem za spätnú väzbu. Ešte mi napadlo, máte ten rozdiel v teplote 35 verzus 40˚C aj zmeraný? Bolo by zaujímavé pochopiť ako to funguje a kedy sa taká teplota dosiahne, kedy nie.

@@sumichalek S tou teplotou to je samozřejmě zjednodušené. V místě stavby musí takovou teplotu vyvinout, ale samozřejmě na krajích díla či dál od místa stavby se bude ta teplota lišit. Můžete si vložit teploměry a zkoumat. Někdy udržují vysokou teplotu v plodišti i v týdnech kdy se venku hodně ochladí. A ta zásoba 5 kg je stejně málo v jakékoliv době. Bez paliva včely nelétají a i omezují plodování. Lépe používat mednou komoru - dočtete se o ní na stránkách uvedených pod videem

Ono ani medaření nemusí být s chemií. Mám víc medu než je v okolí běžné. Jen v začátcích než jsem se to naučil mi rodina provokativně nosila medové dárky z různých trhů . Prý abych viděl, jak vypadá med. :-)

Ano, máte pravdu, chtělo by to vysvětlit těm nahoře ve svazu, že to jde i bez chemie.

@@polyspermak Ale oni to moc dobře vědí. Vždyť Leoš Dvorský byl roky ve vedení ČSV, než se s nima rozešel. Jen jsou jim bližší procenta z distribuce jedů než nějaký včely.

@@matuchamiroslav6897 Tak jsem to i myslel........ Oni to v tomto případě spíše vědět nechcou, dacani.

​@@matuchamiroslav6897Pane Matucha, přesně. A stejné je to i v politice a zdravotnictví. Doktorům jsou milejší procenta z vakcín než opravdove leceni pacientu😢

Díky. Snažím se jen poslat dál to co jsem se naučil v hnutí Šance pro včely a u Leoše Dvorského. Snad to včelám pomůže zbavit se těch zbytečných jedů, které do nich lidi stále lejou.

Děkuji za komentář. S očkama jsem u nás spokojený, protože bydlím v Kronoších a tady česna zmizí pod prvním sněhem a odtají až na jaře. Takže očka vlastně jsou jediný přístup vzduchu. Vzduch pak stoupá po přední straně úlu. I nad plodištěm je škvíra u přední strany úlu ve folii a pod i nad folií je nyní sucho. Až na jaře až přejdou na plodování, tak pak se teprve folie orosí. Ale to je zas vítaný zdroj vody v úlu. Někdy tady nemohou ven pro vodu až do konce března. Zimování s nástavky nad plodištěm mám rád. Včely se dají snadno zazimovat už v červenci a už se nenechají vytáhnout z úlu ani medovicí ani nějakým jiným lákadlem a tak se znovu nerozplodují. Mají pak dlouhou plodovou přestávku od září až do prosince. A tak se snadno a samovolně reguluje kleštík. A celou zimu jsou v suchu a klidu. Nenastartuje je žádný slunečný den třeba v lednu či únoru jako se děje v malých uzavřených úlech. U nás svítí slunce dost celou zimu a tak jsem s tím ze začátku dost bojoval. Malý úl se hned zahřeje a včely vyletují a končí před úlem ve sněhu. Toto je snadné řešení. Ještě se optám, máte ten výzkum nějak sepsaný nebo někde prezentovaný? Rád se seznamuju s takovými výzkumy různých nadšenců. Díky této "úchylce" a hledání nových cest jsem se propracoval až ke včelaření bez používání chemie, když jsem se propátral v počátcích až k nadšencům co nešli cestou klasickou chemickou.

To je super jenom včely polystyren určitě přitmelí propolisem a co otvor nezalepí ho také. Popište jak postupovat díky Vláďa 😊

Kolega vlastně jen potvrdil to co jsem natočil na videu, že nad plodištěm nesmí být uzavřený strop ( je jedno jestli polystyrenový, dřevěný nebo foliový ) protože se na něm sráží vlhkost a musí tam být vždy u přední strany průchod vzduchu aby vlhký vzduch mohl odejít do horních nástavků nebo jako v jeho případě přímo ven. Já tam mám nad plodištěm ( v tomto případě včelstvo zimuje v druhém nástavku ) škvíru 3 cm přes celou šířku nástavku ( kratší folii ) To nikdy nezatmelí a vydýchaný vzduch pak z plodiště odchází do horních nástavků a nakonec odchází škvírkou asi 0,5 cm x 12 cm pod víkem. Jestli by včelstva zatmelili nebo nezatmelili jeho drážku která je dost úzká a je přímo nad plodištěm nevím. S tím nemám zkušenost.

@@vd3369 Ak dáte na zimu medzerníky, tak sa tmelia medzerníky. A nie rám zhora. Ten je celý rok pred tmelením schovaný a čistý. Pri fólii tmelia aj rám. Otvor pri použití medzerníkov nie je prístupný včelám.Vďaka nemu sú plodiská na jar úplne suché a plodisko nie je podchladzované. Tak to funguje úplne spoľahlivo 20 rokov. Odfučaním pary cez otvor sa kondenzácia ruší automaticky. Ak by otvor nebol, tak celé plodisko bude na jar mokré. Očká sú príliš veľké. Fólia je moderná tragédia.Je kondenzačným chladičom. Spôsobuje medzi rámikové chladenie uličiek. Preto ju včely zásadne podstavujú. Ak v nej urobíte odfukový otvor znížite zamokrenie rámikov ale chladenie pokračuje. Naviac odtrhávaním fólie od rámikov vytvárate silné rušenie včiel- zvukové šoky.

Zdravím můžete mi poslat odkaz kde bych viděl kde je v s desce drázka a kam umístit mezerníky. Celý rok se potýkam s vlhkostí. Díky Vláďa ​@@janmiklanek7403

Někdy 8 někdy 9 rámků. Na jaře začínám na devíti a když se to při nějaké přestavbě nevejde, tak to tam necpu. Včelám je nějaký milimetr fuk. Dávám si jen záležet abych vracel do plodiště rámky na místa a ve stejném pořadí jak byly vystavěny.

Stalo se mi to jednou, když jsem přidal opravdu velký oddělek. Tento měl asi jen 2x 6 nebo 7 rámků. Tak to nepřepokládám. Ale mělo by to být jedno. Oddělek měl dost zásob dost i pro velký včely. Velké včelstvo nemá v zimě větší spotřebu než malé a deset kilo by jim mělo na přezimování stačit. Čím menší chomáč, tím menší izolace a musí víc topit aby udržel stálou teplotu. Velkou spotřebu včelstva mají až na jaře, ale to si už bez problémů přenosí. A lítost nad spojením? To je taková lidská vlastnost hamounsky mít víc kusů. Ale tady v tom případě méně znamená více. Jedno velké včelstvo je výkonější než dvě střední.

Když neslídí nezajímal by je ani cizí úl, ale mohu to pro zajímavost zkusit natočit. Dám ruku do ohně za to, že včely v červnu či začátkem července zazimované to už nebude zajímat. Nemají totiž už žádné krátkověké včely a dlouhověké to nyní nezajímá.

Může to být zajímavý experiment. Nejvíce mě zaujalo to, že by zimní včely měly být méně náchylné k loupežím. To bude chtít ještě ověřit :-) @@matuchamiroslav6897

To že dlouhověké včely na podzim nepracují není žádný výmysl, ale informace se objevuje i v knihách Jurgena Tautze a hlavně je to jeden z důležitých bodů hnutí Šance pro včely jak si nerozmnožovat kleštíka. Sám Leoš Dvorský má ve své metodice o chovu včel bez chemie údaj, že včas nakrmená a zazimovaná včelstva většinou neloupí. A je to logicky proto, že ve včelstvu již nejsou krátkověké včely. Jelikož včelařím na velké rozloze bez sousedících včelařů mám ověřeno, že u nás zkrátka v létě či na podzim včelu na spadaných hruškách nebo slídit okolo něčeho sladkého na stole neuvidíte. Mám na konci června nakrmeno a zazimováno. Oddělky do konce července. Ale stačí zajet na Jičínsko či Vrchlabsko, kde mám taky včely a nechat položené plásty nebo sirup, hned se objeví slídilky.

Dobrý deň. Vzhľadom k tomu že takto skoro zazimovane včely nesliedia tým pádom by ani nemali mať záujem o prípadnú znášku medovice. Alebo sa mýlim? Ďakujem za odpoveď

Ono totiž nejde přímo jen o nakrmenost i když myslím, že vašich 20 kg je na včelstvo málo. Na jaře ( březen duben ) budou mít nedostatek a bude je to brzdit v rozvoji. Ale taky jsem na váš popud upravil titulek abych nemátl tím, že jen včasné nakrmení stačí. Důležité je i ZAZIMOVÁNÍ. Po zazimování které obnáší provzdušnění úlu, otevření česen, den, podmetů a oček aby mohl vzduch do plodiště přichází výchova dlouhověkých včel, na což včely potřebují chladnější plodiště. Poté dojde k tomu, že po měsíci už v úlu nejsou krátkověké včely a dlouhověké jsou laicky řečeno naprogramovány na jaro a snůšek ani loupeží se neúčastní. To je vidět i na tom oddělku na videu, který byl dokrmen na konci července a už to s ním nehlo. Kdežto pozdní oddělky co jsem dělal v červnu ale mám je na jiném stanovišti v pásmu doletu cizích včel se vesele účastní snůšky i loupeží v okolí.

Superhygiena není cesta ke zdraví včel ani lidí. Lidé si používáním chemických prostředků zničili přirozené prostředí nejen kolem sebe ale i uvnitř sebe. V minulosti nikdy nebylo tolik nemocí imunity a alergie jako dnes. Organismus se musí přirozeně vystavovat virům, bakteriím, tak i parazitům již od mládí aby byl odolný. Já na rozdíl od 90% včelařů ve včelstvech nikdy nepoužívám žádnou chemii, žádné kyseliny a včelstvům pomáhám v případě potřeby jen biotechnicky. U většiny včelstev to není ale třeba.

Ano jakmile se ukážou na česně poškozené či divně se projevující včely ( srocování pod česnem, utíkání od úlů, víření křídly,...) není na co čekat. Tyto projevy se objeví už v květnu či červnu. Ti predátoři dotírají na nemocný úl až v létě a na podzim a to je na přemetení už pozdě. Informací je za ty roky na foru ŠPV hodně a vše má i LD na svých stránkách dvorsky.leos.sweb.cz/

@@matuchamiroslav6897 díky projedu ještě web LD

Dobrý den, toto včelstvo mám v Krkonoších 700m.n.m.

@@matuchamiroslav6897 Děkuji za odpověd ,ale páni takhle vysoko to už mají včelky asi co dělat aby to všechno stíhaly ?

@@ladislavhradil9974 Včelám stačí měsíc aby se zásobily na zbývajících 11 měsíců. Když jim člověk nebude nic brát, nemusel by se o ně ani starat.

@@matuchamiroslav6897 Ano to že nás nepotřebují ,je mi jasné ale přesto tak krátký čas na vytvoření zásob mne překvapil .Myslel jsem že potřebují tak 3 měsíce,jsou to prostě šikulky.Děkuji za nový poznatek o včelkách.Já mám včelky v 540m n m,a to jsem si myslel že jsem dost vysoko ,smekám před vašimy včelkami i před vámi

@@ladislavhradil9974 Připomínám, že nejenom nanosit zásoby, ale musí si i dílo z větší části vystavět. Nemám medomet a jdu-li pro med, souše už nevrátím.

Plod takové malé poklepání nepoškodí. Ani při tom neodpadnou všechny včely. Jsou včelaři, kteří plodové plásty vytáčejí a taky to plod přežije. Čímž nechci říct, že vytáčení plodu je v pořádku.

Dobrý den, děkuji za názor. Malý pozdní oddělek těžko na podzim více nakrmíte, je rád, když si vystaví a uloží potřebné na zimu. Žádnému oddělku nedávám cizí souše. A když už to tak vyjde a jaro je tak chladné jako letos, tak musíte krmení ke stavbě přidat. Normální květnové oddělky již mají režim jako velká včelstva ( jiná má videa ). Včelařím roky na volné stavbě a co nejúsporněji. Takže plastová folie není žádný velký výdaj. Jinak nepoužívám mezistěny, medomety, oplodňáčky, mřížky,... takže si folii do úlu můžu dovolit. Od ůnora, března včely musí stavět, je to jejich přirozenost. Po zimě nahradit dílo. A umí to dobře. Uvidíte v některém z příštích videí.

@@matuchamiroslav6897 foliji ktera je zakryta jen v časti ulu měl jsem na mysli apivital těsto no ok jsou to vaše včely ale bez medometu a mřižky to jsem neviděl ale chapu na něčem se musi šetřit no .... ja mam 40 Včelstev a mam mřižky a souše davam jak se zrovna hodi přidat do včelstva mam 70 chovnych oplodnačku na matky a ještě jsem za svych 13 let včelařeni nedal do včelstva ramek bez mezistěny chapu že na internetu je par včelařu co to tak propaguje a jake maj pak hezke svičky no pro mě jsou včely prioritou na vynos medu a chov matek tetkom jsem přidal i na tvorbu oddělku ale co vidim na internetu to je děs

@@romancz3865 Máte pravdu, že některá videa jsou dost drsná. Většina videí nezná nic než bezdůvodně rozebrat, ukázat matku a kolik medu. Ale o tom včelaření přece není. Je to chov živého tvora a mělo by podléhat stejnému přístupu. Proto chci svými amaterskými videi ukázat, že včely jdou chovat i bez mezistěn, bez jedovatých varidolů a amitrazů, bez zbytečností, kterých je ve včelařských obchodech 90%. Volná stavba je pro včely přirozená a věřím, že jednou budou mezistěny zakázány stejně jako klecové chovy nebo kupírování ocásků. Včera jsem natočil nové video "dospělého" včelstva. Již třetí v pořadí o tomto včelstvu a uvidíte sám, že volná stavba není tak složitá. ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-wszc6yLPXpg.html M.M.

Dobrý deň chcel by som sa opýtať ako ste na tom s uhynmi, či idete bez uhynov ? Ďakujem za odpoveď.