Čeho před smrtí litujeme? | VYŠŠÍ PRINCIP 

Od září jdu na zkrácený úvazek (4 dny), abych mohla víc času trávit se svou 81-letou maminkou, která žije na Slovensku. Život není jen o práci, výkonech, ale i o posilování rodinných a sociálních vazeb. Tady cítím dluh a chci to ve svých 59 letech napravit.

Ďakujem, to vaše vyzvanie bolo hodnoverné, áno to je to správne nad čím sa zamýšľať skôr ❤

žít svůj život, nikoliv někoho jiného nebo, který už byl napsán. dělejte, co vás baví a co vám dělá radost. nejhorší je, to co neuděláme.

Mne zomreli rodicia obaja v mojich 42 rokov a je mi za nimi moc smutno.Mam 2 deti a 4 vnucata, bez nich by mi bolo smutnejsie.Ale som vecne zanepradnena strostlivostou hlavne o zvierata od vtacikov az po macky a psiky.Je to oslobodzujuce ked vas zvierata denne cakaju a tesia sa. Prajem pekny den.😊

ano..hodne veci tam je pravdivych,ktere nedelam.

Lide delaji cely zivot stejne veci a myslí si ze se neco zmeni. Pak toho lituji na konci zivota . Boji se odejit z konfortni zóny a zkouset nove veci atd atd. Svet se neustále rychle meni ale lide zijou zivoty porad v 70 letech. Nechcou zmenu zijou stereotipni zivoty pritom svet je maximalne pro vsechny stejne otevren jen je spousta moznosti oidi maji klapky na ocich a problem je ten ze nechcouvidet ani slyset proto na smrtelne posteli breci🤷nejhorsi vec je litovat a nic proto neudelat

Poslouchat svou intuici a nedat na rady druhých...šla jsem do předčasného důchodu, než být pod zlou vedoucí..peníze nejsou všechno..každý den si užít v pohodě ❤

Robím, nežijem, naháňam sa , všetko ide bokom. 30.5. 24 dávam výpoveď a idem si po svojom. 26 rokov stresu

Když mi náhle zemřel táta, tak mi bylo líto že jsme spolu nebyli častěji. Že jsem si často myslel, "že nemám čas". Teď když mi náhle zemřel bratr, tak mě mrzí to samé. Že jsme se spolu nebavili častěji. A že jsme vlastně mohli mít i o něco lepší vztah. Blízký člověk odejde a už to nijak nedoženete. Konec filmu a scény v něm už nezměníte. Na druhou stranu nežijeme v pohádce a v ideálním světě. Často máme jiné povahy, zájmy, názory.... ale i tak stojí za to udělat maximum pro to, aby jsme spolu měli co nejlepší vztahy. Ahoj a mějte se rádi co to jde.

Tak jednoduché a tak pravdive❤

Celý život jsem se snažila žít jak jste o tom hovořil. Jenomže do života se často staví tolik překážek, že člověk je někdy rád, že vůbec přežije. Jinak s vámi souhlasím a děkuji. ❤❤❤

odejít ze zaměstnání a začít dělat to v čem opravdu vidím smysl, naprosto souhlasím.

Svatá pravda. Je třeba si tohle uvědomit. Díky! :)

Možno by bolo dobré viac ďakovať ako ľutovať. 😉

Treba mat plan...a zivit ho pozitivnym myslenim. Ja ked som dal vypoved v praci pred 30 rokmi vsetci si tukali na celo , ze co to robim, KJe kriza, nezamestnanost, co budes robit??? Otazky rodicov aj okolia. No ja som mal plan robit nieco sam, nevedel som co...no ked zacnete, pride to ...asi samo...alebo snahou o nieco si to sami vypytate..Dnes mozem povedat, bolo to spravne rozhodnutie...bolo moje a urcite som na tom ovela lepsie ako keby som zostal v nepodarenej praci na veky. Ti ktori tam zostali, nemaju nic...ja mam.Mam za prve CAS na seba aj ovela viac penazi. Tak mladez, rozmyslat....da sa aj na Slovensku...netreba hned utekat do zahranicia a umyvat tam hrnce.

Děkuji, ty myšlenky jsou hluboce pravdivé 💗💗💗

Lituji, že jsem se neuměla vzepřít a jít se mnohem dřív starat o svoji maminku, ale i přes to všechno, jsem rada, že jsem aspoň pár let s ní mohla být a posloužit ji. Moji predobré laskavé mamince. ❤❤❤❤❤❤❤

Krasne a velmi zajimave . Za mne bych chtel vratit čas aby jsem mohl znovu prozit chvili z mojimi rodici kteri jiz nejsou mezi zivymi .. a omluvit se za sve ciny kterych lituji !

Přidám svoji zkušenost. Když měly mé děti 3 a 6 let, šla jsem na operaci. Byla z toho roční hospitalizace a po druhé operaci jsem málem zemřela. Zpřeházel se můj žebříček hodnot a následně jsem maximum svého času věnovala dětem. Nikdy toho nebudu litovat a nikdy neřeknu, že jsem se obětovala pro rodinu. Byla to nejkrásnější doba mého života a děti prožily nádherné dětství. Jak šel čas, přišly zase jiné, velké starosti. Kolikrát jsem byla tak vyčerpaná, že jsem neměla čas ani svým rodičům zavolat. Když jsem, po několika letech, vše vyřešila, těšila jsem se, že se jim budu konečně věnovat a že budeme chodit s maminkou na kafíčko. Mamince jsem se věnovala, ale jinak. Těžce onemocněla, starala jsem se o ní, a za 5 měsíců zemřela. Tatínek odešel za rok nato. Dnes je to už 5 a 6 let, ale odpustit si to, že jsem na ně těch několik těžkých let neměla čas, nedokážu. A to ani přesto, že jsem dodržela, co jsem si kdysi slíbila, a oba mohli zemřít doma, kde mi s nimi pomáhala hospicová služba. Kdybych mohla vrátit čas, tohle bych změnila. I když vlastně nevím jak. 😔

Děkuji, ty myšlenky jsou hluboce pravdivé 💗💗💗

Od malá vím, že to co tady civilizace předvádí, nemá s životem nic společného 😉

Nejčastěji vyřčená přání lidí před smrtí která citujete, bych rozdělil do dvou skupin. Jedna skupina by byly přání zcela legitímní, jako třeba přání spojená s vnitřní spiritualitou a vztahu ke službě milovaných což je asi v jednom. Přání být sám sebou pak odporuje snaze o integraci v lidském okolí, zde člověk musí hledat své limity, co je ochoten obětovat ze své spirituality a vlastního být sam sebou, a snaze integrovat se ve společnosti. Tyto popsané skupiny přání jdou proti sobě. Nelze nutit nikomu své dobro, a zároveň třeba přijmat nenávist okolí k jiným jako normu ve snaze integrovat se. Né každý je nastaven stejně, a převládají emoční rozdíly. Proto nemůže být uskutečněno vše z vaší citace. Vše záleží na síle a vyspělosti osobnosti. Jsi li silná osobnost, integruješ se těžko s nezralými, ale jako silná osobnost jsi sám sebou a umíš s tím žít, tedy s tím že vám okolí nerozumí.

Moje životní nastavení neumožnilo, abych se stala zmetkem...neznamená to ale, že se právě s takovými osobami míjíte. Je to zkouška pevnosti vašeho nastavení. Můžeete ale dojít až k tomu, že zůstáváte sami, či nemáte ani přátele. :-)

Jsem ráda, že jsem Vás objevila. Vaše videa skýtají spoustu moudrostí, informací z mnoha oblastí a celostní přístup k životu ❤

Dělat všechno pro to, nebýt nikdy sám a ve staří už vůbec ne.

nebát se odejít z nefunkčního vztahu, jít do toho rizika, že mohu zůstat sám a nemuset ve staří litovat, že už je pozdě :/

Ziju tak...ziju presne tak. Povedlo se mi to ale je to tim ze jsem stara duše a ty uz na to umi prijit protoze je nam jedno co si o nas kdo mysli. Jen cesta k tomuto vědomí je skutecne pekelná ale pak prisla odmena.Nejsem uz mlada ale stara jeste taky ne a jsem šťastná za tento stav ktery je tak osvobozující. A moji mitivaci bylo ptesne toto tema ze se na sebe jednou chci divat ze jsem zila zivot za ktery se pochvalim....

Naprosto souhlasím se vším o čem mluvíte.Děkuji❤

👍👍👍, děkuji za vaši práci. Je nesmírně důležité si tyto věci uvědomit, zamyslet se nad tímto, každý z nás se na zemi "procházíme" jen po určitou dobu, a každý živý tvor, člověk jsme dostali dar, brovský dar - život! Neni to kolikrát jednoduché, ale přece nic netrvá věčně, jak to dobré, tak i to zlé. ❤

Milý pane Sokole, málokdo jako Vy umí v několika minutách vystihnout důležité záležitosti života. Dnes, kdy jsem už pár let nejstarší v naší rodině se samozřejmě o to víc zamýšlím, co je v životě podstatné, vlastně mi to bylo jasné už v mládí, kdy jsme se s manželem rozhodli mít víc dětí. Děti a celá rodina byla pro mě prioritou❤

Krásné se to poslouchá,ale u 95peocent české populace je to nepřevoditelné,,z jednoho prostého důvodu,, jejích životy vlastní banky,,a když s toho vystoupí tak o všechno přijdou,,jenom ne o ty hypotéky,,, názorná ukázka jak zotročit národ,,, všechno funguje na dluhy,,a banky a poté exekutor si mnou ruce,,,,👍👍👍

Vše z toho se snažím dělat již dávno smtt blízkých či nemoc vás změní o to více když jste tomu přítomni a vnimaví...bohužel ne všechny tato zkušenost změní k lepšímu někdo nezmoudri sní před smrtí...a to potom lepší odejít ikdyz jsou to členové rodiny a žít opravdu svůj zivot tak jak chcete neboť bych nejvíce litovala toho kdybych žila dle přání ostatních a ne dle přání me duše ❤

Ve stáří lituji, že jsem nevedl více děti a rodinu ke konání a cítění dobra, k víře v Boha a v rozhovorech k úctě ke každému člověku a stvoření, i když se někdy tak těžko hledá na někom to pozitivní.

Odejít z práce, která člověka neuspokojuje, je klíčové. A to samé platí pro lidi a pro vztahy, které mi nic nedávají, a není tam vzájemnost.

Lidé se potřebují vrátit zpět do své energie a každý z nás má na výběr. Buď bude člověk obětí a nebo tvůrcem. Je to práce na sobě,ale stojí to za to. Já jsem se našla až ve 47 letech a děkuji pánů Bohu za to. Díky tomu, že jsem se tady dlouho hledala,tak mám dnes spoustu podobných informací jako vy nebo jsem se vše učila postupem času od lidí. Dnes mi už konečně vše dává smysl a jsem sama sebou a to je základ.

Našla jsem si konečně čas na malování obrázků. Méně pracuji a více se raduji z obyčejných věci jako posezení na zahradě, pěstování rostlin, péče o domácí mazlíčky. Buduji sounáležitost s rodinou.

Život se má žít. Přijmout to, co je a nechat plavat to, co bylo. Netrápit se tím, co změnit nejde. Mít radost každý den .😊 Miluji svoje 3 děti, jsem na ně pyšná, říkám jim to vždy, když spolu mluvíme. Zároveň respektuji jejich život a oni můj. Kdysi jsem četla, že děti máme půjčené. S jejich dospíváním jsem pochopila.....Miluji cestování, zážitky jsou nejvíc. Nelituji ničeho a nic bych neudělala jinak. Tak to je. Mějte se krásně 😉🖖🏽

Je super cítit tu sílu ,která do člověka vstoupí po pár shlédnutích takovýchto videí. Jakoby nás každý den v běžném systému a všudypřítomná ďáblova síla udržovala v bublině bezmoci se svým životem cokoliv udělat🤔 Roky a celé desetiletí dělám všechno, jen ne to, co opravdu chci. Dnes už je to skoro ve stavu, kdy ani nevím co chci. Ale bezpečně vím, co nechci. Nechci sloužit systému a být celý život tím kyselým znechuceným človíčkem, co jenom nadává a neumí se usmát. Takže jak tady už kdosi psal, taky dávám výpověď. Nebudu tam, kde mi není dobře. K tomu přidám i změnu bydliště. Často si sám sebe představuju ,jak žiju na malém městě a v malém bytě na mě čeká pes, který má radost, že mě vidí. Ne Praha, metro a paneláky! Zaměřím se na tuhle vizi a zrealizuju jí. Moc děkuju za fakt dobrej hnací motor!

Veľmi som verila ľuďom a sklamali ma.Bola som naivná a nepatrná vo vzťahoch s priateľmi.Vieru v Boha ktorú mi vstúpili rodička po výdaji za muža som odsunula a žila svetských.Mala som rozvíjať vieru.nie odsúva.Myslim.si.ze trápenia čo boli by som ináč zvládala.

Silné téma. Děkuji. Mám své plány, vize.... Přesto mám pocit, že platí moudro: nedostaneš to, co chceš, ale to, co potřebuješ. Hmmm, tak dostávám zkoušky, které si fakt neplánuji, ale s pokorou je přijímám, že se díky nim mám učit a posouvat se dál. Ublízila jsem a bylo mi ublíženo. Takový je život, takový je vývoj. 🙏❤️ Přiznačně se v anglictině slovo minulost řekne PAST. A tak se snažím pracovat na tom, abych do té pasti padala co nejméně a nestresovala se naopak, co bude v budoucnosti a učím se žít v přítomnosti. Není to tak lehké, jak se zdá. 🙂🙏

Řekl jste to přesně a plně s vámi souhlasím. Na druhou stranu si myslím, že takhle o tom člověk přemýšlí právě až v důchodu, protože pokud chodí do práce, má starost o děti, o domácnost, není na takové přemýšlení ani čas. Ale plně s vámi souhlasím. Alena

Právě těžká životní zkouška v poměrně brzkém věku mi umožnila si těchto 24 principů včas uvědomit a dlouhé roky podle nich žít. Díky tomu jsem jasně pochopila, že vladtně to zlo na začátku byl velký dar a nemusím tak na důležité věci přicházet až před smrtí. Takže naprosto platí, všechno zlé je pro něco dobré. Úvazek zkrácený, práce změněná, čas trávený s rodinou a dobrými lidmi😊

Je to hluboké téma k zamyšlení. Myslím, že každý kdo si poslechne těch několik všeobecných, by pak měl být schopný se zamyslet a vědět ta svá slova a co by v životě chtěl změnit. I kdyby pouze 1 člověk změnil svůj život na základě tohoto videa, tak i to je už úspěch. Zajímavé video, děkujeme!

Aj keby bolo splnenych vsetkych 24 pravidiel,vzdy bude co lutovat. Je to v prirodzenosti ludskej povahy,zbytocne uvahy.

Děkuji za Vaše video.👍

Treba prosiť Boha o odpustenie za svoje hriechy, ešte pred smrťou a snažiť sa zlepšiť a začínať odznovu, snažiť sa nehrešiť a teda žiť ako učil Ježiš Kristus. Kto to pochopí, žije šťastne a slobodne.

Nejvíc mi pomohlo, když mi došlo, že každý má svých problémů dost a já ho vlastně nezajímám. Samozřejmě se to netýká "mých" lidí. Ušetří mi to spoustu času pro sebe. Ještě řadím nic neodkládat, později nemusíte mít kondici, čas……

Ideály můžeš mít. P.S. Ale tok života jiný a ty se mu musíš přizpůsobit. Nikdy není vždy ideální, vždy jde o určité přežití.

Uvedomelost.

Podobne video som už videl od tej doby som dlhsie spracovaval obsiahnutú myšlienku… no ked som pochopil začal som to robit “život” inák‼️ a velmy pozitivne hodnotim že som spokojnejši a štastnejší

Myslím si, že aby člověk k tomuto dospěl. To vše přijde s věkem. A taky až opravdu zakusí. Ať už něco zlého,smutného,bolestiveho. Jinak přemýšlí 20lety a jinak 70lety člověk.❤ Jak se říká všechno má svůj čas. Někdo zůstane zlý celý život, a vůbec se nad sebou nezamysli. Někdo se naopak poučí a je rád za svou rodinu,přátelé atd. Je to na každém z nás.❤

Odpuštění a vděčnost jsou DUCHOVNI VLASTNOSTI.To není záležitost emoci,inteligenci a vule.To je věc VIRY V BOHA.BEZ VIRY JE VŠECHNO FILOZOFIE.

Děkuji, mám rodinu ale přesto cítím sama,nezajimam je,cítím že se chovají jak sobci.Snažim se k nim udělat co potřebuji,vařím Peru vše co je potřeba pro ně i vydělávám peníze.Přijdou když potřebují peníze,jinak se mnou nekomunikuji,ráda bych chtěla najít způsob že jsem a vážili si že samo se to neudělá.Z Vašich rozvoru budu se učit děkuji.

Myslím, že táto téma nie je morbídna, ale naopak veľmi prospešná. Nikto neunikne zisteniu, že náš život je časovo obmedzený a že na plnenie nášho poslania, snov a túžob potrebujeme tomu venovať istý čas. Ja som to zistila až neskôr a tak začínam odznova. Ale netreba čakať na životné krízy a facky. Podľa mňa je veľmi dôležité začať už od škôlky - lebo tam si dieťa formuje poslanie. Ako v Japonsku - IKIGAI. Ak sa to podcení, veľkú časť života tápe a má to vplyv na všetky oblasti jeho života. A to sa môže stať tak v chudobnejších ako aj v bohatších rodinách - závisí to od vyspelosti a nastavenia rodičov.

nemůžete litovat, poněvač vše co uděláte je to nejlepší co jste v dané situaci mohli udělat, nemůžete udělat ideální provedení jste člověk, který je tady na zkušenou a po spoustě prožitých životů na to co máte dělat příjdete a to je naplnění - osvícení...... nechtějte po lidech, aby byli bezchybní to je egoizmus, oni bezchybní být nikdy nemohou, mohou jen směřovat k ideálu

To jsou ošuntělé fráze. Dle mého názoru, je třeba co nejdříve přijít na to, čím má člověk naplnit život, to jest přijit na to, jaká bude jeho profese. Nejšťastnější jsou ti, kteří to odhalí v útlem dětství, jak např. hudebníci, malíři. Ženu si člověk vybere tak, že vlastně ona vybere jeho. Pokud hloupá žena ho odmítne, její chyba. To je o muži - u ženy to je obdobné, s tím že žena si manžela bere, to jest vlastně ho nemusí hledat. Myslím, že nejnebezpečnější jsou lidé, kteří nevěří ničemu, včetně třeba sem patří i lidé areligiozní, a nejhorší jsou lidé, kteří nevěří ani sobě. Ti jsou schopni v kritických momentech lidi zklamat. Dalo by se na toto téma napsat mnohem více. Přenechám to chytřejsímu, než jsem já. Pokud se jedná o tu ženu pro muže a muže pro ženu bych jen dopsal, že chybná manželství jsou podle chybných ideálních představ o partnerovi. Ty chybné představy bohužel nejčastěji mají lidé z rozvracených manželství, kde chybí působení jednoho rodiče. Nejhorší je pro kluka chybění otce, pokud matka je navíc ještě osoba slabá, neumějící se prát se životem. Z takového kluka se vyklube nejčastěji narcis a čeká ho bezpoočet zklamání.

Je mi líto jediného, že v mém životě znovuzrození z Boha a spása nepřišla již v mládí nebo v dětství, aby celý můj život byl naplněn boží radostí, jeho láskou, jeho slávou a osobním vztahem s ním s Bohem Otcem

Slyšela jsem rozhovor s českou lékařkou která pracuje s umírajícími lidmi a ta řikala,že tito lidé nejvíc lituji toho,že ve svém životě neudělali to, po čem nejvíc toužili a neustále to odkládali.

Mrzí mě, že jsem ve svém životě musela převzít roli může a nemohla být dostatečně ženou. Nezažila jsem bezpečí od muže, ani skutečnou lásku a také To že by se o mě a dceru postaral. Bohužel, takhle to fungovalo už v rodině u mého otce. A dcery si to nesou sebou.

Šťastný človek, ktorý život prežije v určitých mantineloch,ktorých sa drží, lebo prináša mu to pokoj. To je to čo potrebujeme. Mantinelmi nazvime Desatoro. Každý človek si má uvedomovať svoju hodnotu a aj hodnotu druhého človeka. Konflikty boli aj budú medzi ľuďmi, lebo máme slobodnú vôľu. Koľko ľudí toľko právd.Mali by sme vedieť, že Pravda je len jedna. Tu pravdu sme povinní hľadať a v tom je múdrosť života.

Dal som tiež výpoveď, práca ma okrádala o obrovské množstvo času a aj financie, keďže sám si viem omnoho lepšie zarobiť, ale hlavne o čas s rodinou, blízkymi. Mám 40 a nechcel som raz ľutovať, že stratím najbližších, či už fyzicky alebo aspoň bariérou, pripravím sa o zážitky a potom to budem ľutovať už navždy. Zajtra 31.5 posledný deň a obrovská úľava, konečne svojou cestou s ľuďmi, ktorí zato stoja a čas s nimi aj sám so sebou si naplno užiť.

Skutocny zivot zacina az po smrti. ru-vid.com/group/PLptXGaqVI2WgiWONdRot2mhaXB2KlFWv7

Same sebecke priania , ani jedno prianie v otazke zistenia naco som sa narodil na zemi !

Skúšal som premarniť manželkyn, ale ušla.

Chcela by som mať omnoho lepšiu prácu.Aj viac financií.Taktiež by som chcela viac času na svoj súkromný život.Mám po 50tke a s tou prácou nie je naozaj sranda.Totálny stres.Treba z toho von.

Múdro, toto si musim vypočuť každý deň. Aby som si tieto mudre slova vzal na vedomie každý deň keď rano vstávam.

Co lutujem ? Nic , co ma v zivote stretlo !!!

Áno, áno, áno, moja susedka, ktorú 47 rokov som vidavala a nielen to, mi ako zomierajúca povedala : venuj sa svojej rodine, jej posledné slová. V 2013 r.som si kúpila knihu:Čo pred smrťou najviac ľutujeme.Je to tak.

souhlasím... a děkuji za toto téma💌

Nebát se udělat velké změny. Nikdo jiný je za mě neudělá a jen já sama si to potom budu vyčítat.

Neľutujem vo svojom živote nič, nakoľko všetkým čím som prešla ma posilnilo a dnes som tam, kde som a preto sa snažím naďalej žiť tak, aby som bola spokojná sama so sebou.

Moc hezký den přeji vám jste super bohužel v mém věku už to neřeším co má být bude a děkuji každý den za to že se probudím ❤️❤️❤️❤️❤️🙏🙏🙏🙏

Zajímavé by bylo čeho člověk nelituje před smrtí. Z těch 24 věci co byly řečeny,lituji toho,že nikdo nelituje ,že by více pomáhal druhým 🙏💕🕉️. Jana Chovancová

Více bych se snažila chápat postoje a názory své maminky. Paradoxně začínám chápat spoustu věcí až po její smrti. Také bych byla hodnější na své děti

Sečteno, podtrženo: Více žít.

…selektovat ludi…sledovat svoje vnutro, a byt len s tymi, s kym sa citime naozaj dobre a doma… lebo cas je tak vzacny…..

uzasny podnet na zamyslenie….teraz a nie potom….krasne… dakujem Jaroslav 🙏🥰

Je mi 54 a teprve v loni jsem začala malovat, ještě tenec, celoživotní sen. Tak ten je teď na řadě. Ano, plňme si své sny a buďme spkojení s tím, kdo jsme . Děkují

Matthew Kelly

Povhybujem ze ked clovek zomiera mysli na to co mal urobit. Vacsinou trpi a jedine co si praje je sby to prestalo. Alebo ho utlmia s taktiez nerobi rozbor svojho zivota. Ked ma stastie a ma odvahu tak sa to deje pocas plneho zivota to co spomínate. Ak to nema tak to nedokaze. Pochybujem tiez ze ludia, ktori robia zlobu od mala aby niecoho lutovali.

Naprostý souhlas ❤

Že jsem dříve nehledal Boha!

vyborne ,dekuji,doufam ze hodne lidem pomuzete otevrit oci👍🤗

Ostala som bez práce,vybabrala somnou agentúra,ktorá sa len obohacuje na nás.16 rokov som Non stop pracovala,vorkoholik,a teraz som si povedala,,žiadne peniaze nestoja za to,chcem byť už len s rodinou,s vnúčatami,v mojich 59 rokoch chcem to napraviť.,venovať sa rodine.Ked zistíš,že všetko čo ťa robí šťastným máš doma.

Myslím, že všeobecně jde o to mít více času, který člověk může věnovat těm věcem, které byly řečeny. Co se mě osobně týče, tak jsem čerstvě po vysoké škole, minulý rok jsem nastoupil do zaměstnání a peníze které ušetřím investuji. Nedelám to proto abych byl bohatý, ale proto abych si mohl koupit více volného času a nevěnoval celý svůj život zaměstnání. Tak jak to vidím u svých rodičů, kolegů a známých.

Ked ideme na prednasku o niecom z coho sme nadseni, co nam moze zmenit zivot, sme taki nadseni, chceme to pretavit do zivota.... a potom prideme domov a zijeme dalej svoj zivot. Jedine SKUTOK a AKCIA nas deli od pretavenia informacii DO ZIVOTA. Sme ako maliari co miesaju stale cervenu so zltou farbou a cuduju sa ze im vychadza stale oranzova..... ak zmenime vstupy, zmenia sa aj vystupy....

Nelitovat ničeho, co jste kdy udělali, zažili, viděli. I kdyby celý váš život bylo čučení do bílé stěny, ničeho nelitovat.

Vím že nic nevím

S něčím souhlasit lze s něčím ne, např odejít z práce a dělat co mě baví. Ono to takhle nefunguje. 80% lidí dělají práci co je nebaví ale musí aby měli z čeho žít. To co ten pán říká je sice pěkné ale nereálné. Ano jsou tam věci které se dají dělat více být s rodinou atd ...ale v dnešní době kdy strávíte půl dne v práci aby jste měli na zaplacení výdajů je to fakt těžké.

Za mě doplním: - Odpouštět rychle (nenést v sobě zlobu a nežít ve zlosti) - Pracovat neustále na sebepoznání - Pochopit, že každý je svého štěstí tvůrce, že každý nese odpovědnost za svůj život sám - za své zdraví, za své štěstí apod. nikdo jiný za něj odpovědný není (ani rodina, ani stát, ani politici) - Mít na paměti, že jakákoliv jiná než pozitivní energie je promarněná energie - Zdraví a vztahy jako priorita Nic neovlivní kvalitu našeho života natolik jako kvalita našeho zdraví a našich vztahů. Bez toho nic dalšího nemá moc hodnotu. Obecně vychází ze všech studií, že lidé na smrtelné posteli vždy více litují toho co NEUDĚLALI než toho co UDĚLALI a to platí v návaznosti na vše - zkusit podnikat, mít děti, zariskovat, objevovat apod. Podle toho se snažím žít a když si nejsem jistý zda do něčeho jít, tak si na toto vzpomenu. Radši něco udělám, byť by to byla třeba i špatná volba, ale i tak to pro mě bude škola a poučení (learn/lesson) než na smrtelné posteli pak litovat a přemítat coby kdyby... :) co kdybych tenkrát zkusil to podnikání, co kdybych tenkrát oslovil tu dívku, co kdybych měl děti apod. tyhle otázky si na smrtelné posteli pokládat nechci.

toho, že jsme si pustili video a řeči, kterých se někdo sám snaží zbavit? nebo toho, že si říkáme my = lžeme? nebo toho, že jsme nenacpali svoje ego nad ega ostatních = neříkali mu (řvouce jak Hitl€r) vyšší princip ... nebo že jsme to udělali, kdyby to bylo dobrý, tak by sis to nechal?

vystopit ze svěrací kazajky spotřebního životního stylu, pllného falešných pozlátek vyžaduje odvahu a rozvahu, ale pak už se nikdy nenecháte nachytat něčím, co se jako hodnota jen tváří... (moc dobrá a potřebná iniciativa v zájmu nás všech)

Děkuji, přišlo v době, kdy chci oznámit, že chci odejít ze zaměstnání a mám pocit, že je “nechám ve štychu”. Jitka

Moudrá slova. Děkuji. Skončil jsem s Mezinárodní dopravou od 10.6 budu jezdit více jen po České zemi.

Dobrá úvaha. Co k tomu dodat? Znáte Werichovo Rozum a Štěstí? Máme ve své historii velikány. I v poměru ke světu. Jeden z nich pravil, že ke spokojenosti vede koníček, tedy dnes řekneme hobby. Je-li vaše práce vaším koníčkem, už vlastně nepracujete. Ano, práce hrou. Přece i Havel, ještě teda v dobách svého osvícení, hovořil o seberealizaci. Bylo to v té době trefné, sametovka určitě nebyla o tom, že by někdo hladověl. Skutečně problémy vznikají tam, že se někdo nudí a potřebuje se povyrazit. Třeba i válkou. Protože "obyčejný" život ho prostě nebere. Kdo třeba pochopí, že už tvorba velkých zbraní je sama o sobě diagnóza. Nikdo nedělá nic zbytečně (i když retrospektivně to pak můžeme tak ohodnotit), jinak by to přece nedělal. Tvořit velké zbraně za tím účelem, že je nepoužiji? Dejme tomu, že tomu chceme věřit. Ale jak se můžete zaručit za potomky. Jako bychom neznali generační výměny. Nadšení vs zkušenost. A to nemluvím o pokušení nebo zvědavosti. Jednak si zaděláváme na problémy, druhak zbytečně pracujeme. K normálnímu životu je třeba méně než k tomu bojovému. Zajímavé je, že když v minulosti (nejen dnes) někdo začal mluvit o normálním životě, tak začal mít problém. Bohužel, tohle lidi dost míjí a je to škoda. Protože byla řeč o nich - a je-li jim to fuk, ok. Ale pak není proč se čemu divit. Aspoň jeden příklad za všechny - KENEDY... Litujme věcí, které si to zaslouží. Život je výslednice všeho usilování. Usilujme tak, že toho nebudeme litovat. Prostě to chceme dělat. Nějak to dopadne. Berme předem výsledek anebo nechme být. Nahlížet zpětně je sice hezké, ale má to smysl edukativní.

Jsem moc rad ze vic jak 80% toho jiz delam a je to naprosto samozrejme.

Já myslel, že Velkej Šéf má vždycky pravdu i když lže 😂😂😂

Služba je pomáhat si navzájem.

Dobrý deň, nedá mi nereagovať - súhlasím, no nie do dôsledkov - niektoré body, buď sú zlé špecifikované alebo si čiastočne odporujú. Ďalší dôležitý bod - takto sa dá žiť na určitej úrovni vývoja človeka (pracovného, vedomostné ho, EQ). Žijem tak, píšem z vlastnej skúsenosti.

Z toho množstva vecí, ktoré boli spomínané je vidieť zmes všetkého, aj materiálneho - budovať rodinný majetok, viacej cestovať... aj duchovného - skôr hľadať zmysel života. Z toho by sa dal urobiť záver, že človek ľutuje vždy len to, že kvôli jednému zanedbával to opačné. Šťastie teda nájdeme len v harmónii o ktorej by už bola debata nadlho.