Československé opevnění 

Československé opevnění budované letech 1935-1938
Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor. Systém opevnění umožnil účinnou obranu severních hranic republiky s relativně nízkým počtem vojáků, takže ostatní jednotky mohly být využity v místě předpokládaného hlavního úderu nepřítele.
U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby patřící do sestavy tvrze jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty těžkého opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV.
Czechoslovak fortifications built in 1935-1938
Heavy fortifications, unlike light fortifications, were supposed to stop the enemy's advance for a longer period of time, and in the event of a fight, its independent resistance was expected for a longer period of time. It was to be able to fight at any time after its completion, equipment and armament, it was expected to be permanently staffed by a permanent crew. Therefore, it had large rear areas and complex technical equipment to facilitate long-term resistance. The fortification system enabled an effective defense of the northern borders of the republic with a relatively low number of troops, so that other units could be used at the site of the enemy's expected main strike.
In the case of heavy fortifications, collectively referred to as "log cabins", it is possible to divide individual types into groups from several points of view. For example, according to the armament and purpose, they are infantry, artillery, entrance, mortar log cabins, etc. According to the construction solution and the number of shooting rooms, the objects are divided into one-sided and two-sided (right, left and exceptionally for frontal fire). The log cabins belonging to the fortress assembly are fortress, the others are separate (insulated). The heavy fortifications were built in six degrees of resistance, differing in wall and ceiling thicknesses. The first two stages, denoted by the Arabic numerals 1 and 2 (hence the name "arab", or also a small type object) had weaker walls and some structural simplifications. The next stages were marked by Roman numerals I to IV.
Music: www.bensound.com