Čo keby sme sa bránili? Mníchov 1938 

Srdečný pozdrav z Ameriky! Mám rád tvoje videá, sú veľmi poučné na učenie slovenčiny. :)

Moje prababička (ročník 1916) bydlela s rodinou na statku v Sudetech a vyprávěla mi o všem, když jsem byla dítě. Hrozně mě mrzí, že už nežije a nemůžu tak všechno vstřebat teď v dospělosti. Zajímalo by mě tolik detailů. Jedna věc se mi ale na babičce strašně líbila - i přes to, co všechno její rodině Němci udělali, nikdy je neodsuzovala jako národ. Pamatuju si, že s láskou vzpomínala na své sousedy, jak si pomáhali, a chtěla, abych měla na paměti, že ne všichni Němci tehdy chtěli válku, a proto nemám všechny házet do jednoho pytle. Tím spíš mě potom překvapilo, kolik lidí odsuzuje celý národ právě kvůli válce, kterou ani nezažili.

Citát na konci bol perfektne vybraný, po záverečných myšlienkach som mal vďaka citátu až menšie zimomriavky. Veľmi ti fandím. Toto video ma presvedčilo, že by si určite mala pokračovať v osvete, ktorú robíš. Vždy ma bavil dejepis a filozofia, ale ty to vieš prezentovať tak, že to musí baviť každého, i ľudí, čo dejepis nemali v škole radi. Ďakujem, na pár mesiacov sa asi stanem patrónom, ale potom to zruším, dúfam, že aspoň zo začiatku to trochu pomôže. :)

Môj dedo narukoval počas mobilizácie, poslali ich ku Komárnu, ale kým tam došli, bola podpísaná Mníchovská dohoda. Vraj nálada bola dobrá, lebo vedeli že maďarská armáda je horšie vyzbrojená a čakalo sa že Rumuni jej vpadnú do chrbta,kedže tiež mobilizovali. Smiali sa že honvédov nahádžu do Dunaja a pošlú ich do Pešti Hortymu.

Dějepis mne moc nebavil, jsem ročník 1968, takže asi chápete, že jsme se v něm učili trochu jiné věci. Vaše videa se mi moc líbí a hlavně se dovídám spoustu "novinek" z minulosti a Vaše podání mi dost vyhovuje, je mi to srozumitelné, ikdyž spostu věcí stejně zapomenu. Přesto něco z těch Vašich informací si pamatuji. Díky za tuto Vaši "osvětu".

Ste mladá ale dávam pred Vami klobúk dole. Triezve a veľmi pravdepodobné. To čo hovoríte je obrovský až priepastný rozdiel oproti všeobecnej tupej prázdnote dnešných násť -ročných. I keď ste od nich malinko staršia. Keď pozerám vaše videá ani sa mi nechce veriť že ešte existujú ľudia ako vy. Držím palce.

Už si nespomínam na presné čísla, ale množstvo lietadiel, munície, pripravenosti Wehrmachtu a objem pohonných hmôt v dobe, kedy bola podpísaná dohoda v Mníchove by nemohol umožniť nacistickému Nemecku vedenia operácie dlhšej, ako 3 - 8 týždňov. My sme boli dobre zásobovaní a s výbornou morálkou a kvalitnou výzbrojou a vycvičenou armádou. Tí, ktorí boli zmobilizovaní mali za sebou výcvik. Nemeckí vojaci, ktorí by boli v prípade odmietnutia nasadení v ofenzíve proti 1. ČSR pušku videli prvý raz, keď ich obliekli do uniforiem. Našli sa aj generáli a vysokopostavené členovia na úrovni generálneho štábu, ktorý s vývojom situácie a Hitlerom nesúhlasili o čom svedčí aj množstvo atentátov na vodcu. To, čím sa Wehrmacht stal neskôr a čo umožnilo nacistom aplikáciu novej doktríny tzv. bleskovej vojny im umožnilo až zapojenie priemyslu bývalého ČSR. Dodali sme im podvozky pre ešte nedokončené tanky Lt vz 38, komlet tanky LT vz 38 aj LT vz 35, ktoré boli v tom čase špičkové. Nemci mali len obrnené vozy a nejaké tanky avšak s krátkymi hlavňami, ktoré mali do jednej nízku úsťovú rýchlosť ak si dobre spomínam 37 a 75 mm kanóny. Dovolím si tvrdiť, že kanóny kanóny ráže 37 mm boli hlavne ukoristené z Československa. Treba vziať do úvahy aj logistickú pripravenosť na začatie takej operácie s čím nemali nemeckí plánovači skúsenosť v tom období respektívne množstvo surovín potrebných pre takú operáciu a zbrojárstvo získali až po rozbití republiky. V čase podpis Mníchovskej zrady mali hlavne PzKpfw I a II, ktoré mali len kanóny kalibru 20 mm vlastne to boli len goľomety nevhodné na boj proti obrnencom. Otázne je, či mali vôbec prieraznú muníciu. PzKpfw III a IV, ktoré preslávili novú taktiku a zatlačili Rusov až k Moskve boli v tom čase prítomné v rádovo desiatkach kusov pramene uvádzajú, že v 1938 mali okolo 190-220 kusov dokopy pre PzKpfw III a IV so spomínanými 37 a 75 mm kanónmi. S tými by si naše 35 a 38 poradili lebo boli presnejšie, lepšie pancierované s lepším dostrelom a presnejším delom, ale najdôležitejšie boli odhodlané osádky tankov. Ťažko odhadnúť počty, ale možno tých 350 by dali dohromady, kedy ich tlačil čas. Veď Nemci získali okupáciou ČSR do 500 tankov 2200 poľných diel, rozpracované plány na stredné tanky, ako ST vz 39, ktorého dizajn bol na dobu pokrokový a v niektorých ohľadoch sa nemeckí inžinieri inšpirovali pri riešeniach závesu kolies na neskorších tankoch typu Panter nakoľko na tú dobu sme mali nekonvenčné technické riešenia. Ďalej získali minimálne milión pušiek vz 24 tisíce pištolí, milióny protileteckých granátov, milióny nábojov a celý vojensko-priemyselný komplex. Až potom sa ich mašinéria rozbehla naplno. Po dodávkach železnej rudy, ocele, hlavní pre delá atď. Nespomenul som hoci aj nekompletnú obrannú líniu pevností a bunkrov, kde boli guľomety vz 26 a 24, ktoré by z nemeckých panzerov urobili ementál na 3 km, Rumunov, ktorý by nám pomohli pri vpáde Maďarov - myslím si osobne. Naše Avia B.534 by im trochu zatopili s podporou zo zeme by to nemeckí stíhači ani bombardéry nemali ľahké. Junkers Ju 87 a Junkers Ju 89 by mali pekné straty a tie by Nemci nikdy nedohnali. Kedy sme neustúpili bolo by to veľmi ťažké mnohí by prišli o život, ale vlastným dejinám by sme čelili so vztýčenou hlavou. Náš odpor by podľa mňa zlomil pacifistov vo Francuzsku a Británii. Toto všetko treba zohľadniť rozhodne by to nemali s nami nacisti ľahké to rozhodne nie. Keď Hitler prezeral pohraničné pevnosti údajne poznamenal, že je rád, že sa im to podarilo pretože prekonať tie opevnenia a odhodlanú armády podporenú obyvateľstvom by nemuseli poraziť. Ešte viac mal byť šokovaný s rýchlosťou a priebehom mobilizácie, ktorá je považovaná za jednu z najlepších v histórii vojenstva a učí sa o nej na vojenských akadémiách po celom svete.

Ty jsi přesně ten typ člověka, který z RU-vid dělá příjemnější místo :)

Vzhľadom na spoločnú históriu Čechov a Slovákov si myslím že sme sa mali bránit. Určite by sme Nemcom spravili problémy a svojím spôsobom mohli aj ovplyvniť začiatok vojny. Z historického hľadiska najväčšie zlo, vojny a zrada prichádzali práve zo západu. Pravdivý citát až ma zamrazilo. Držím palce pri ďalších videách.

Díky! Skvěle zpracované a podané, takhle má vypadat výuka dějepisu. :)

Můj názor co by kdyby? V konečném důsledku by Československo prohrálo, ale Německo by utrpělo opravdu těžké ztráty. Za předpokladu že Polsko i Maďarsko by do konfliktu významně nezasáhly. A když tak panuje názor, že maďarská armáda nepředstavovala hrozbu a nepřekonala by ani hranice. Dal se očekávat příchod dobrovolníků z Rumunska i Jugoslávie. Rumunsko dokonce souhlasilo s přesunem Sovětské vojenské techniky do Československa. Německá armáda byla v té době jen stínem pozdějšího nezastavitelného stroje. Velkou část pozemního vojska tvořili nedostatečně vycvičení branci. Československé moderně vyzbrojené pozemní jednotky vedl zkušený velitelský sbor složený mimo jiné zkušenými legionáři a bojová morálka byla velmi vysoká. Také si myslím, že Slováci chtěli bojovat nikoli se ihned odtrhnout a nechat Čechy napospas osudu. Německé tanky víceméně neměly šanci proti československým. Problém a to klíčový představovalo moderní německé letectvo. I když podíváme-li se na souboj německého a polského letectva v roce 1939 nebyly starší polské stroje zas tak snadnou kořistí. Od samého počátku nebylo v plánu zadržet Němce na hranicích, ale počítalo se s bojem ve vnitrozemí, kde se měla uplatnit vojenská taktika nacvičená legionáři během bojů v Rusku. Německo by také materiálně nevydrželo delší útočné boje, zkrátka by jim došly pohonné hmoty. Otázka je zda mohlo Československo vydržet déle než měsíc či dva. Jak je řečeno ve videu československá města, včetně kulturních památek, by lehla popelem a dalo se očekávat krutější zacházení ze strany vítězných Němců. Teoreticky bylo československé vítězství možné za předpokladu nadměrného štěstí a naopak nadměrné smůly Německa. Nemám jednotný názor na to, zda jsme se bránit měli nebo ne. Stalo se a přijímám tuto historii jako jednu ze smutných kapitol našich dějin.

Krásná videa; autorka je vzácnou výjimkou mezi dnešními mladými jak znalostni, tak názory i svou angažovaností. Díky a přeji hodně úspěchů. Stále platí známé, že kdo nezná svou minulost, bude nucen ji prožít znovu. Já dodávám ještě pamatovat si a poučit se z ní.

Som hanbený za to, čo urobilo Poľsko. Malo by byť na strane Československa a spoločne bojovať. To bol spoločný cieľ - dať odpor Nemcom. Bohužiaľ...

Děda byl při mobilizaci v jednom ŘOPu u Deštného, dokonce jsem tam s ním byl i na výletě a plus mínus jsme ho i našli. Nicméně vždy vzpomínal na to jak museli pytlačit zvěř, aby měli co jíst, nejdřív vůbec neměli kulomety, pak jim přišli jiné lafety a nakonec jim přišlo zcela jiné střelivo, než jaké dostali kulomety. V podstatě tvrdil, že jediné zbraně se kterými se mohli skutečně bránit, byly ty, co dostali v kasárnách, tedy puška a snad dvě sumky nábojů na vojáka. Jejich bunkr nikdy nebyl plně vyzbrojen pro boj. Děkuji za hodnotná videa, postupně se jimi prokousávám.

Sandra si úžasná máš neskutočný potenciál a rečnícky talent. Z teba by si pedagógovia a učitelia mali brať príklad a ešte aj neskutočne nádherná baba. Držím palce len tak ďalej. Robíš úžasnú vec nech sa ti darí.

Ahoj :) chcem ti napísať jeden veľmi podstatný aspekt ..armády sa nikdy nezrovnavaju len podľa počtu tankov a vojakov ..vo fínskej vojne stal jeden Fín proti 10 rusom a Rusi tam nedokázali vyhrať .. motivácia vojakov pri napadnutí vlastnej krajiny brániť ju je niekedy tak urputna, že ani presila nepriateľov nezlomí tu vôľu ;)

Jeden z "RU-vidrov" ktorého má zmysel počúvať! Ďakujem Dejepis Inak (prepáč neviem tvoje meno)! Zdieľam video..

Úplny súhlas. A aj ten koniec bol perketne výstižný. Jediné čo by sa pri obrane zmenilo tak by bolo naše národne sebavedomie trošku väčšie a možno by ľudia menej nadávali na poslancov v krčmách ale vyšli by do ulíc. LIKE

Ještě popcorn a jde se koukat! 😎

Objevil jsem Váš kanál nedávno a moc Vám fandím děkuji za pěknou volbu témat i dobré zpracování. V podstatě souhlasím s tím, co jste v tomto příspěvku říkala. Dovolím si však přidat několik vlastních postřehů a detailů, které Vám možná mohly uniknout, zejména pokud se detailně nezajímáte přímo o vojenství. Nijak tím nechci snižovat Vaší práci, fandím Vám a chci pomoci. Nejprve tedy k poměru sil. Československá armáda měla mobilizováno, jak uvádíte, cca 1,2 milionu vojáků. Němci proti nim mohli postavit max 1,6 milionů vojáků. Ti zbylí do dvou milionů museli být jinde a chránit například hranice proti Polsku, francii apod. Důležitým faktem však je, že v povinnou vojenskou službu měli Němci teprve od roku 1935. Za 3 roky neměli ještě dostatek vycvičených vojáků a většinově to tedy byli starší záložníci, což jejich reálnou hodnotu snižovalo. Naproti tomu Československá armáda byla lépe vycvičená a záložníky z mobilizace plánovala použít zejména v pevnostech, kde se jejich nezkušenost eliminovala ochranou opevnění. Vzhledem k tomu, že Wehrmacht by útočil, nezkušenost by hrála proti němu. Srovnatelný byl i počet pušek a kulometů a naše armáda byla na tom dokonce lépe co se týká motorizovanosti. Počet tanků také není až tak rozhodující, protože v září roku 1938 byla většina německých tanků typu PzKpfw I, což je lehký tank vyzbrojený jen kulomety. Tyto tanky byl schopen zastavit už těžký kulomet jakým naše armáda disponovala. Středních tanků PzKpfw III a IV měli jen něco málo přes 200. Poměr tanků tak již nevypadá příliš tragicky. Proslulý německý "blitzkrieg" by v hornatém Československu nebyl v podstatě možný, už proto ne, že vyžaduje zejména překvapivý úder proti nepřipravenému nepříteli, což v našem případě moc nehrozilo. Asi nejhůře tak vyzníval poměr sil leteckých. I když i tady nebylo Československé letectvo tak zaostalé, jak se tvrdí, ale pravdou je, že Němci by jej, pravděpodobně, porazili a pak by jim převaha v vzduchu dala rozhodující převahu i na zemi. Nicméně bylo by to za cenu vysokých ztrát. Odhadem až 60 % což by pak značně zkomplikovalo další válečné plány Hitlera a možná by to vedlo i k jeho sesazení svými generály, když už fabulujeme. Současně by to znamenalo, že by válkou bylo Československo obrovsky postiženo. Jak říkáte, byla by zničena většina památek a jako msta by se daly čekat masové popravy a obecně snaha vymazání naší kultury. Na závěr ještě přidám něco k Mnichovské dohodě, která se obecně vykládá jako o nás bez nás, ale jaksi se při tom zapomíná na Versailleskou smlouvu článek 86 a také Locarnskou smlouvu, kde se přímo uvádí: „Všechny spory mezi Československem a Německem, ať jsou jakékoli povahy, při nichž by strany byly ve sporu o nějaký právní nárok a které by nemohly být přátelsky rozřešeny obvyklou diplomatickou cestou, budou předloženy k rozsouzení buď rozhodčímu soudu nebo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.“ tedy jedná se o právní základ podle kterého byla Mnichovská dohoda realizována.

Veľmi inteligentné dievča a zaujímavý kontent. ❤️❤️❤️

tak tohle bylo perfektni shrnutí, co by se mohlo stát a díky za videjko, tohle by měly vidět uplně všeci čechoslováci

První video, které od tebe vidím. Úžasná podívaná. respekt

Super kanál. Som rád, že sa človek môže dozvedieť o histórii v svojom materskom jazyku :)

Taktiež by som rád pripomenul organizáciu dobrovoľníkov v Jugoslávii na priamu podporu ČSR v sile dvoch divízii, ktorá sa vytvorila keď vláda Juhoslávie neprejavila záujem zapojiť sa

Dobré video, aj keď som už mal v jednom okamžiku pocit autorkinej rezignácie. V závere to ale zhodnotila správne - brániť sa bolo treba, ono by sa už bol niekto pridal, možno Rus, a možno aj Francúz. Beneš bol slaboch, zapredanec Londýna, potvrdil to aj v 1948. Chýbala vodcovská osobnosť. Česi aj Slováci by sa boli bránili - v duchu odkazu predkov: Sto me čov sa každému nado hlavou blyští, lež Slovän ne čítava vrahov na bojišti, ale morí. - Hoj, mor ho! detvo môjho rodu, kto kradmou rukou siahne na tvoju slobodu: a čo i tam dušu dáš v tom boji divokom: Mor ty len, a vo ľ nebyť, ako byť otrokom.

Ten pocit keď sa toto učíš práve v škole...

Túto otázku si tak dlho kladiem. Dakujem

No, ja neviem, či s vami úplne súhlasím. Viete, mali sme sa brániť *aspoň* z princípu. Toľko surovín, sily, financíí bolo vrazených do armády len preto, aby sme to všetko odovzdali nepriateľovi? Mali sme armádu, mali sme sa brániť. A s názorom, že by sme boli prehrali skôr, než by nastal koniec roka 1938, nesúhlasím vôbec. Viete, nejde len o čísla. Nemecké letectvo bolo silné, to áno, ale ZSSR nám boli ochotné pomôcť aspoň v dodávaní lietadiel. A morálka našej armády a kvalitné tanky by Nemcov zdržali na nejakú tú dobu, ale presahujúci tridsiaty ôsmy rok. A podľa mňa by sa k nám Jugoslávia či Rumunsko boli pridali. Možno už úplne pri konci, ale pridali. Obyvatelia tamojších krajín by si to určite priali. Áno, uznávam, boli by sme zrejme prehrali, ale nemeckú morálku by to celkom otupilo, pretože by sme Nemcom boli spôsobili určite veľké škody. Čo sa Poľska a Maďarska týka, tak ja neviem. Náš koniec by bol rýchlejší, ale zas by nás určite boli spasili Rumuni a Jugoslavenci. Koniec koncov, nemecká armáda bola veľmi silná až po tom, čo nám všetko ukradla. Predtým to nebolo bohviečo. Napriek tomu dávam like, zhrnuli ste faktá pred položením vašej hypotézy a o niektorých som ani nevedel :D

Velmi pekna zenska taka sympaticka a zaujimave videa👌

myslím si že bez kapitulácie bez boja v 1938 by sme tu nemali 1948 a 1968!!! na dlhé desaťročia to zničilo, pokrivilo a deformovalo morálku a dokaličilo hrdosť a dušu národa. Tie ušetrené životy, stavby a pamiatky sme draho zaplatili. Sofiina voľba. To je hlavný záver a cena za nevzopretiu sa zlu, pasivitu a kapituláciu.

Konečne dôvod objednania pizzy, úžasné video :)

Si fajn :) hovoríš veľmi rozumne len tak ďalej! 👏👍🙂

Pěkné video, nicméně rozhodně s tebou nemůžu souhlasit v jedné věci ze závěru a to, že pokud by válka proběhla, nic by se nezměnilo. Změnilo by se úplně všechno, 2. SV válka v Evropě by vypadala úplně jinak a to kvůli tomu, že Německo by nemělo dost sil na zaútočení na Polsko v roce 1939, Francie v roce 1940 a SSSR v roce 1941. Důvod je prostý, Mnichovská dohoda vedla k obsazení zbytků ČSR (respektive Čech a Moravy) v roce 1939, čímž Německo dostalo zcela neporušený veškerý průmysl, infrastrukturu a lidskou sílu. Ale hlavně, dostalo veškerou výzbroj a výstroj ČSA (třeba vypíchnout hlavně tanky, které se pak podílely na všech třech výše zmíněných taženích). Pokud by proběhla válka, nejenže by byla velká část této výzbroje ČSA armády zničena v bojích, ale též Wehrmacht by měl velké ztráty, které by musel nahradit a to by nějaký čas trvalo, kor s poničeným českým průmyslem (i když Hitler trval na tom, že by se český průmysl nebombardoval, právě proto, aby byl zachován pro říši). Jinak výborné shrnutí politické situace tehdejší doby, aneb jak pronesl francouzský gen. Pellé v prvních letech existence ČSR: "Obranu vaší republiky dokáže zajistit pouze ministr zahraničí." A přesně tohle bylo to nejhorší, čemu tehdejší ČSR čelila, neboť z vojenského hlediska to zas taková katastrofa nebyla, ačkoliv to pořád spousta lidí tvrdí. Viz níže. Pro Německo-Československou válku (Operace Fall Grün), která by začala 1. října 1938 (Hitler výslovně trval na tomto datu), by byly klíčové první 2 týdny. Během těchto týdnů by německá armáda s velikou pravděpodobností utrpěla obrovské ztráty za cenu minimálního postupu (důvody níže). Pokud by se Němcům nepovedl nějaký význačný prvek (např. klešťová varianta Ostrava - Brno, která měla rozetnout republiku ve dví, Hitler však tuto variantu smetl ze stolu obávající se našeho těžkého opevnění na severu a nařídil hlavní útok ze západu na východ), trvala by tato válka několik týdnu a jednalo by se o válku opotřebovávací. A to je věc, co by hrála ČSR do karet. Německá ekonomika na tom v roce 1938 kvůli zbrojení nebyla vůbec dobře. Také nálada obyvatelstva v Německu těsně před Mnichovem nebyla válce zrovna nakloněná a otázkou tak zůstává, jak by veřejnost skousla delší vojenské tažení s velkými ztrátami v kombinaci se zhoršující se ekonomickou situací. Dále by mohlo dojít ke změně přístupu Francie (francouzská veřejnost nebyla spokojena s výsledky Mnichovské dohody a otázkou tak zůstává, jak by se postoj Francie jevil po několika týdnech stále probíhající války). I jen přislíbení pomoci Francie by mělo dopad, neboť Německo, které stále drželo divize na hranicích Francie, by po takovémto prohlášení muselo zesílit jejich obranu, což by mělo za následek odliv části válečného materiálu a jednotek, které by se jinak mohli podílet na tažení v ČSR. Dalším faktorem by mohl být vstup jednotek rudé armády do Polska, k čemuž by došlo, jakmile by poláci vkročili do české části Těšínska (SSSR poslalo nótu Polsku ve znění, že jakmile překročí hranice ČSR, vypoví mu smlouvu o neútočení, což prakticky znamenalo válku - ke které nakonec stejně došlo o rok později, protože SSSR toužil po východní části Polska). A opominout také nemůžeme atentát na Hitlera, který gen. Wehrmachtu na vůdce před Mnichovem plánovali (ale tento bod souvisí spíše s možností zapojení Francie do války, i kdyby jen výše zmíněným příslibem). Zkrátka, abych to shrnul, celkem dobře dokážeme odhadnout, co by se dělo první dva říjnové týdny války, ale cokoliv potom je už jen věštění z karet (možností je zkrátka příliš mnoho). Můj osobní názor je, že pokud by Československo zůstalo ve válce osamoceno (jakkoliv), pravděpodobně by válku prohrálo, neboť Němci by nás nakonec, lidově řečeno, umlátili čepicemi. Avšak byla zde spousta faktorů, které se mohly (ale také nemusely) stát a které by význačně ovlivnily směřování celé války. Nejdůležitější podmínkou pro úspěch byla dlouhotrvající obrana, čím déle by se Československo dokázalo náporu bránit a čím větší by při tom způsobilo Němcům škody, tím větší by byly jeho šance na úspěšnou obranu alespoň v mezích jakési plichty. Situace k prvním 2 týdnům října (októbra) roku 1938: Počasí bylo v první dva říjnové týdny velice špatné, nízká oblačnost a mlhy naprosto znemožňovaly jakékoliv větší letové operace. Tímto byly letecké síly obou států dočasně vyřazeny a nemohly by po tuto dobu zasáhnout do bojů (což hrálo do karet ČSA, neboť vzhledem ke konstrukčně starším strojům a tvaru republiky na tom bylo čs. letectvo hůře jak Luftwaffe). Připravenost německých jednotek na hranicích, které byla k 1. říjnu dostatečná pro poklidné obsazení Sudet, avšak naprosto nedostatečná pro jakékoliv větší bojové operace. Ani jedna z 5 německých armád neměla divize na plných stavech a to jak mužstva, tak výzbroje a zásob. Samotní němečtí generálové na toto upozorňovali s dodatkem, že pro zahájení bojových operací potřebují alespoň 2 týdny pro doplnění stavu mužstva, výzbroje a výstroje, zásob a hlavně na reorganizaci armád. Do karet Československu však hrálo více faktorů. První je mobilizace, která německé generály připravila o největší přednost blitzkriegu, a to o moment překvapení. Navíc čs. generálové si dobře uvědomovali taktiku blitzkriegu (manévrovacího boje) a uspořádali cvičení, kde se testovala obrana proti tomuto druhu boje. Dalším faktorem bylo samotné opevnění, ano, opevnění rozhodně nebylo dokončeno v plném rozsahu, nicméně v roce 1938 již tvořilo souvislou linii kolem tehdejších hranic s Třetí říší (a to i na hranicích s Rakouskem). Tyto linie tvořily z drtivé většiny jen malá opevnění (bunkry zvané Řopíky), nicméně jejich zadržovací efekt by byl výrazný, jelikož nebylo možné tyto opevnění zničit přímo letecky, dělostřelbou ani tanky (malá velikost bunkrů v kombinaci s nedostatečnou přesností tehdejších "hloupých" zbraní + nedostatečně výkonné zbraně tehdejších německých tanků). Pro prolomení linie by tak musel být použit rozsáhlý útok pěchoty a tanků. Na zadržování těchto průlomů však byli vojáci ČSA cvičeni a byla to jedna z taktik obrany, pro kterou měla ČSA vyhrazené rychlé divize (spojení tanků a motorizované pěchoty). Mezi další faktory, co hrály ve prospěch ČSR, můžeme zmínit úroveň výcviku (všichni odvedenci prošli zákl. voj. službou na rozdíl od německých vojáků, kde zakl. voj. služba běžela teprve od roku 1935), vysoká morálka mužstva, velké zásoby střeliva a pohonných hmot (na rozdíl od německé armády) a rozvinutá infrastruktura s krátkými vzdálenosti pro zásobování (útočník by naopak musel své zásobovací trasy prodlužovat, což má za následek problémy se zásobováním a tím pádem snížení výkonu útočící armády). V neprospěch ČSR pak hrály již výše zmíněné faktory jako tvar republiky, starší letectvo o nižších počtech, nižší počet divizí a především nižší potenciál lidské síly (Němci mohli verbovat neustále nové brance, zatímco ČSR byla mobilizací téměř na maximu).

Príjemný hlas, veľmi sympatický vzhľad.... Dejepis má nikdy nezaujímal ale na teba sa tak dobre pozerá že si rád pozriem tvoje videá a niečo nové sa dozviem 🙂

Dnešním pohledem si myslím, že jsme se měli bránit. Už proto aby jsme nebyli věčným vazalem velmocí - tento komplex méněcennosti nám zůstává už 400 let. Ale v kontextu s tehdejší dobou bylo po zradě západu hrozně těžké Benešovo rozhodování. A že by to byly jatka, o tom se asi nedá pochybovat. Jinak smekám klobouk před tvůrci tohoto pořadu - poutavé, stručné, věcné a nezaujaté! Jen tak dál.

Pekne, si silná čaja! :-)

Moc hezké video! 🙂 Oceňuji odvahu natočit na toto téma video. Není to vůbec jednoduché, ale sám si myslím, že vojensky by to byla tak trochu sebevražda. Sice se často potkávám s názory, že jsme měli velice silné opevnění, ale... Ono to fakt vydrží maximálně pár útoků. Rovněž s Tebou souhlasím v tom, že lid by se spojil, což se ukázalo i během osvobozujících bojů v roce 1945 🙂 Moc za tohle video děkuju! 🙂Kanál vedeš skvělým směrem a jsem rád, že tu někdo, jako Ty, je a dělá dějepis atraktivnějším! 🙂

Prosím nějaké video z dob kdy tu byli Habsburkové a byl tu problém katolíci a protestanti. Na vojnu moc nejsem a na takový to, že sme se takhle vzdali už vůbec. Souhlasím s teorií, ale měli jsme bojovat. A taková ta dávnější historie zobrazuje naše chyby a dává nám možnost se poučit.

Miluju coby, kdyby....mám úlně stejný názor na Michovský diktát, jako ty. Rozhodně v tvorbě pokračuj.

12:44 jeho otec zase řekl: ,,O hranice se nejedná o hranice se střílí." a taky něco ve smyslu: ,,Bránil bych se i-kdybych měl vyrvat cihlu ze zdi."

Krasne video. Veľmi pekne pospajane fakty a ešte lepšie uvahy.

Možná budu za odpadlíka, ale jsem rád, že jsme se nebránili, tolik památek by bylo zničeno a oběti na životech by byly veliké. Jediným problémem bylo to, že dr.Edward Beneš nebyl schopný vyjednat problémy s Polskem a Maďarskem, protože věřit jen ve francouzskou podporu bylo naivní, problém byl hlavně v letectvu, které by bylo po první letecké bitvě rozprášeno a tím pádem by nikdo nezabránil bombardování měst jako je Praha, Brno a Bratislava, bylo by poničeno spoustu budov a jejich oprava by byla jistě nákladná. Dalším takzvaným "pozitivem" bylo to, že jsem si udrželi status protektorátu, tudíž obyvatelé protektorátu nemuseli rukovat a navíc jsme měli narozdíl od Polska (které bylo formálním území Německa) nějakou atonomitu, takže jsme nemuseli odvádět tolik peněz Německu a I odvoz Židů byl do jisté míry omezen, když porovnáte život obyvatel v protektorátu a v obsazeném Polsku, bylo vidno, že jsme na tom ještě dobře. Toto je můj názor, není naší chybou, že jsme nebojovali, nýbrž to byl obětavý čin pro udržení míru. Jedinou vinu na rozpoutání 2.světové války mají Spojenci, kteří měli zakročit a jestli by zakročili, tak bych obranu ČSR jistě podpořil. Jinak tvé video mě obohatilo o mnoho informací, je vidět, že tvá videa jsou podložena fakty, tak tedy ať se ti daří při tvoření dalších videí. Poroučím se.

Taaakže...... Zaprvé skopčáci měli více tanků ale byly to krámy, nebudu to tu vše vypisovat ale ty tanky měly většinou kulomety a pancíř byl papír... Zadruhé ta mobilizace byla velice úspěšná, takže bychom měli přibližný počet mužů jako skopčáci. Zatřetí to opevnění nebylo ani zdaleka dokončené ale bylo sakramencky účinné. Ten prvotní útok Němců by bylo jenom žrádlo pro naše pušky a kulomety. Němci také neměli techniku na úspěšnou likvidaci hlavních opevnění.... Začtvrté jsme měli motivaci bojovat, a ikdyby zaútočili poláci tak bychom je rozprášili. Jejich armáda byla velice slabá Zapáte by tu komunismus nebyl. Byl to výsledek toho že po válce jsme směřovali pod sférou vlivu sovětského svazu Zašesté jsme nebyli v té době hračkou velmocí, to my jsme byli Velmocí! To jak jsme dopadli a jak to je s náma dneska může, že jsme se nebránili a samozřejmě totalismus. Zašesté i Mainstein potvrdil že by se Němci nedostali přes opevnění a to byl polní maršál. Děkuji za přečtení článku. Nemusíte se mnou souhlasit ale bránit jsme se měli a podle mého názoru bychom jsme se ubránili. Sláva a čest naším zemím, sláva Československu!!!

Pekné video a mám nápad čo by si mohla natočiť video o Malej vojne aj keď sa týkala nás moc sa o tom nehovorí a nevie ďakujem

Ano, vaše znalosti a vnímání historických souvislostí, je skvělé. Jen chci doplnit o dva body. Zaprvé, zářijová mobilizace nebyla prvním řinčením našich zbraní. Už na jaře 38 se mobilizovalo a podle složitých dohod, kdy jsme se měli pouze bránit, to mohlo být důvodem k odstoupení spojenců od smluv. První mobilizace měla sice za úkol pacifikovat henleinovce a národně obrozené sudeťáky, což ale způsobilo, že britrsko-francouští pozorovatelé, kteří tu byly, vnímali situaci skutečně jako útlak německé menšiny. A na rozdíl od Poláků, my jsme skutečně neměly smlouvu; ani jedinou; která by nám zaručovala vojenskou podporu. Poláci dokonce měli bianko šek, že by jim za určitých okolností přišli spojenci na pomoc i v případě preventivního úderu....... Osobně jsem přesvědčen, že, i kdyby Hitler válku prohrál a nám zůstala jistá autonomie, naší hymnu by jsme dne zazpívaly leda na libreto Who ist mein haus....... Proč? Protože, jak už jste zmínila, byly bychom vnímáni za příčinu pokračování Velké války a když si povšimneme vnímání naší exilové vlády v Británii až do úspěšného konce operace Antropoid, nejen že by k odvolání podpisu Mnichovské smlouvy nedošlo, ale po válce by za status quo bylo vnímán datum 1.9.1939. S úctou a pozdravem, Likáš Kulawiak

Vše je pravda. Super. Ovšem s tím bráněním se to hezky povídá s odstupem 80 let z klidu a bezpečí kancelářského křesla.

Velmi zaujimave , hlavne reflexia ohladom ceskoslovenskou identitou .....

Bol by som zvedavý, ako by sa situácia vyvíjala, keby v tom čase žil Milan Rastislav Štefánik.

Anekron a Dejepis inak takmer naraz vydali videá... Konšpirácia! :D

Stále dokola sa omielajú tie isté dôvody prečo sme sa nemali brániť a ako by sme strašne prehrali. Slovenský štát pri bojoch proti ZSSR stratil cca 1300 vojakov ktorí zahynuli v bojoch, zo 40 tisíc nasadených vojakov to je asi 3%, ak malo ČSR zmobilizovaných milion vojakov, tak by straty boli 30 tisíc. Poliaci v obrannej vojne mali straty 60 tisíc vojakov, ale Nemci ich prepadli pri nezmobilizovanej armáde. Avšak straty na životoch ČSR počas II.WW boli 25 tisíc vojakov ! a vyše 60 tisíc civilov, no a vyše 200 tisíc povraždených občanov židovského vierovyznania. Straty obrovské. ČSR by vojnu z najväčšou pravdepodobnosťou vyhralo, lebo Nemecko nebolo dostatočne pripravené, Ríša nemala žiadne devízové rezervy a marka nebola krytá zlatom, takže nebola konvertabilná, mali velmi málo munície a minimum leteckých bômb, takže žiadne strašné bombardovanie by sa nekonalo. Mali málo benzínu, max. na dva týždne bojov a oleje a mazivá najme do lietadiel ešte menej, po týždni by dolietali. A nemali za čo nakúpiť, štátna kasa bola prázdna.V 38. roku by Nemecko s največšou pravdepodobnosťou nazaútočilo. Ak áno, tak máme jednu historickú udalosť kedy sa bojovalo o Cajankove kasárne a to wermacht nijako neexceloval. ČS generalita mala jasno v tom čo to je blitzkrieg, legionársky generáli a dôstojníci vedeli čo to je pohyblivá vojna a armáda tak aj bola cvičená. Útok by sa presunul na na 39 rok a to mala byť ČS armáda dozbrojená, boli by asi jednoplošné stihačky Avia, lahký tank ČKD, stredný tak T 21, protilietadlové polné 75 mm kanóny a iné a hlavne ČS mala zásoby benzínu, olejov a mazív na min. 3 mesiace bojov v zásobách, dostatok munície, menu krytú zlatom, vyše 100 ton zlata ktoré sa dali použiť na nákup zbraní, devízové rezervy v cudzích menách. Otázka je čo by bolo potom, nikto nevie predpokladať ako by sa vyvinula situácia v samotnom Nemecku, ale aj vo Francúzku a Anglicku. Ekonomika nebola tak silne globalizovaná ako dnes a ludia žili skromne, teda aj hospodársky by sme asi neskrachovali. V každom prípade by sa medzinárodná pozícia ČSR po úspešnej obrannej vojne posilnila a začali by sa nové vyjednávania.

Supr, díky.👍ten výrok Jana Masaryka uvedený na konci jsem neznal.člověk se učí celý život 😉

Příjde mi trochu nespravedlivé, že se o nacistech mluví jako o těch špatných, přitom ostatní státy jsou za hrdiny i když podepsali Mnichovskou dohodu.🤔 Jinak úžasné video, těším se na další. 🔝😍❤️

Ďakujem. Nie iba vedomosti i nadhľad a názor je super.

Uděláš prosím příště video o odsunu Němců

Dobré video, to sa mi páči. Zaujímavé - pro veľmi spornú a zujímavú temu. :) (Nakoniec rozumiem viac.)

Povedal by som že z militárneho hľadiska je vyjadrenie armády v číslach je absurdné. Veľa by to záviselo na tom že síce Nemecko malo cez 2-milióny vojakov tak viac ako 55% boly rezervy a branci v polovici výcviku. Takisto bojová technika, maly okolo 2-tisíc tankov a 2-tisíc lietadiel z čoho by za dačo stáli iba lietadlá pretože Panzer-Waffe bola v tej dobe pomerne primitívna a nemoderná armádna skupina, ktorá používala taktiky z konca 1. s. v. Navyše v tej dobe mali Nemci problém s logistickým zabezpečením armády. A samozrejme nesmiem zabudnúť na politické situácie, ktoré si nedovolím odhadnúť. Ale verím že samozrejme by veľmi zapôsobil ľudský-faktor z princípu že sme na to obranu sami bez spojencou.

Myslím že při bránění by k scénáři který jste ve videu řekla nedošlo. Ne že by byl špatný ale reálně nejspíš by k hlavnímu útoku došlo v oblasti slezka a jižních hranicích Česka a Slovenska kde bylo opevnění skoro dokončené, letectvo jsme zas tak špatné němeli, bylo skvěle vycvičené a nebýt mnichovské dohody do výroby by se možná stihly dostat nové typy stíhaček které německé messerschmitty me109 překonaly ve všech parametrech. Navíc i Avie které jsme měli byly lepší ve stoupavosti a manevrovatelnosti jestli se nepletu, taky sme měli skvělé i když ne moc známé bombardovací letectvo. Pozemní útok by se nedostal přes opevnění protože i Kulomet vz.26 který měli i ŘOPíky dokázal zničit většinu německých tanků z boku s čímž se počítalo při výstavbě ( kdo byl na hranicích tak mi potrvdí že všechny bunkry jsou k německu zády takže by zahájily palbu až když by němci postupovaly kolem nich aniž by měmci něco tušily ) měli sme lepší dělostřelectvo a pokud by spojenci viděli že němci dostavají na frak tak by nejspíš zaútočily a Německo by padlo a my by jsme měli klid větší uzemí a nejspíš se uržely mezi nejrozvinutějšímy státy světa a neumřely by miliony lidí. A toto všechno by se stalo kdyby Francie a Británie nepodepsaly v Mnichově jeden papír který svět nasměroval do další světové války, a mimochodem potom co churchill nastoupil na post ministra Velké Británie se při vyjednávaních snažil aby sme my a poláci byly za západní stranou železné opony kvůli tomu jak sme jim pomohly což by se povedlo kdyby se Američané a Sověti nedohodly za jeho zády o tom že výměnou za Stalinovu pomoct při dobývaní Japonska ( což paradoxně nebylo moc potřeba když se stejně vzdaly ) mu bude právě Polsko a Československo přenecháno takže to Amerika nám zařídilo to krásné zdemolování ekonomiky a zničení našeho národa. Děkujeme

Mam rad tvoje videa. Mas strasne atraktivny hlas ( ͡° ͜ʖ ͡°)

Velmi šikovné video a celý kanál (y)

Na toto téma doporučuji film Masaryk

Dobrá hypotéza. Souhlasím. Trochu mě překvapila ta rychlost, že do konce roku 1938, ale to je detail. Smysluplnost takového krveprolití je jasná. Trochu mi tam chyběla zmínka o té misy náměstka ministra, kterého poslal Beneš do Francie v září 1938 cca 14 dní před Mnichovem s nabídkou, že bysme mohli Německu odstoupit území s německou většinou. Což - jen tak mimochodem - bylo od Beneše naprosto flagrantní naplnění trestného činu vlastizrady tím nejčistším možným způsobem ...

Myslím si, že ak by Štefánik žil, tak stav armády a politických vzťahov by bol na úplne inej úrovni.

Dnes je o tom těžké mluvit, to co se odehrálo v roce 38 se nemuselo stát, kdyby po první světové Češi a Slováci vyprovodili všechny menšiny že svého území, což se všeobecně čekalo po staletí útlaku a ponižování že strany národů oněch menšin. Jenže jako vždy jsme jako humánní národ selhali a to se nám vymstilo. Bránit svoje hranice a národ je povinnost, jinak ztratíme svoji čest a i kulturu a budeme pak stále vzhlížet k silnějším a schopnějším národům a sloužit jím a klanět se a přijímat jejich pro nás "výhodné" návrhy. No pěkně jsme si tím zavařili do budoucna. Aspoň,že máme ten cestovní ruch a můžeme ukazovat památky, které nebyly zničeny a zdravit němce:"Guten tag" ,hlavně když nám dobře zaplatí. Zase si připravujeme své sousedy,aby si na nás dělali čáku. Myslím, že to nikomu ani nepřijde a mnoho jich spoléhá na mír a spojenou evropskou unii. A pak se diví, jak je to možné, jako tehdy před obsazením. Z této frustrace jsme se jako národ ještě nedostali.

Ako sme sa dnes bavili na túto tému v škole mal som podobný názor ale možno ešte pesimistickejší s tým že 2. svetová vojna by nebola... To je pozitívne ale Československo by bohužiaľ boli agresori, zničení a ani hranice by nám už neostali... Ani Československo by neboli tí prví , čo sa postavili Hitlerovi (zlý diktátor) pretože by možno ani tak záporná osobnosť v dejinách nebol... Mohol by byť zobrazovaný len ako osloboditeľ Nemcov v Československu... A prečo by 2. Svetová nebola? Pretože si myslím že by už nemusel mať dostatok vojakov na vyvolanie tejto vojny... Z dôvodu že prišiel o veľkú časť v boji proti Československu... ale kto vie? Záleží od toho ako by sme bojovali.

Zaujímavá dievčinka! Po slovensky v skratke prerozprávala obsah českých programov na túto tému. Očividne ich to serie oveľa viac ako nás. Moja hypotéza ale je, že by sme mali aj naďalej hovoriť "boľi zme" a nie "boly sme".

O tomto problemu z Mnichova by se dalo klábosit hodiny . Je smutne jaka verze se odehrala v teto nasi realite. Pevne doufam ze v jinejch realitach to dopadlo mnohem lepe !

👍 reálný a velmi pravděpodobný vývoj. Naštěstí k tomu nedošlo 😉

Velice mne zaujal jeden z citátů pozdějšího premiéra Spojeného království Sira Winstona Churchilla o Mnichovu. Dle mého to vystihl naprosto dokonale. Jednalo se o citát: „Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“

Pěkné a srozumitelné. Nic méně dovolim si položit otázku " kolik času by jsme dali Evropě ,kdyby jsme se bránili "? To že by nas porazili je jisté, ale jak dlouho by trvalo než by Němci doplnili ztraty na lidech a matrialu na to aby mohli zaútočit na Polsko a Francii? Pokud by to zkrátila valku ,tak i přez obrovské ztraty jsme bojovat měli.

0:01 slavná věta Winstona Churchilla ❤️😁

Jakkkoliv mám rád vaše příspěvky, v tomto případě se velice mýlíte co do skutečné síly Wehrmachtu a naší armády v té době (německé letectvo tehdy bylo velice slabým odvarem oproti letectvu o 2 roky později... A nejen to) ... Jako by jste propadla lžím tehdejší lživé nacistické propagandě a naší dnešní malosti. 20 let jsme se připravovali na válku a opravdu jsme narozdíl od Německa a celého světa připraveni byli a znovu jsme byli ochotni a připraveni bojovat i s našimi bratry Slováky proti všem a velké přesile (jako za husitů a za čs. legií). Navíc historie nás učí, že bitvy nevyhrávají pouze zbraně, ale především přesvědčení, odvaha a nadšení vojáků. A to jsme tehdy měli zřejmě nejlepší na celém světě. Žádný spojenec nám nakonec zbraně z rukou nevyrval, udělali jsme to my sami... Tedy náš doktůrek Beneš 🤮

Zdá sa, že si zabudla na slovenských Nemcov/Katpatendeutsch/.Bolo ich tu relatívne dosť,cca 120-150 tisíc.

Súhlasím s tým názorom. Tiež to tak vidím. Fakt že CS nemalo žiadnu podporu "spojencov" v tom okamihu, obrana by bola nezmyselná obeta. Keby sme boli v situácii ako Poliaci, ktorým sľúbili podporu Briti a Francúzi, vtedy by malo zmysel bojovať.

11:07 kultruní dědictví jsme si zničili tím že jsme se nebránili :)

Máš veľmi dobre a poučné videá , som veľmi rada že som sa dostala k tvojmu kanálu , osobne si myslím že mňa naučíš viac ako dejepisári . 😊

Vrelo odporúčam zahrajte si Hearts of irons 4 tam sú možné stovky a stovky dopadov ako by to mohlo skončiť.

Ahoj toto video bolo super. Mohla by si vydať viac takýchto videí?

10:36 poláci 15. března 1939 spolu s wehrmachtem vstoupili na území ČSR a zabrali Těšín

krásna ako vždy

Skvělé video😍...měla bych otázku,nevadí Vám (slovákům) že v historii jsme se jmenovali(volali) Česko-Slovensko....a né Slovensko-Česko...či je vám to jedno?!

Super videa :-). Názorný příklad toho, že u tebe se krása spojila s inteligencí. Radost se na tvoje videa dívat.

Je to zase jen jedna z teorií, ale co jsem četl, tak Beneš měl v plánu případně i takovou malou "šílenost". V případě útoku Německa měl v plánu "napadnout Polsko", respektive vyprovokovat ho aby na nás zaútočilo. Proč? Jednoduše protože Sovětský svaz dal Polsku ultimátum, že pokud proti nám povede jakoukoli vojenskou akci, bude to považovat za akt agrese, tudíž vyhlásí válku Polsku. Co by to způsobilo? No přinejmenším to, že by Hitler útok na nás musel úplně zastavit nebo jen částečně a polovinu svých armád poslat na pomoc Polsku, protože Poláci by nebyli sami schopni Sověty zastavit. Jestli bylo něco čeho se Hitler bál nebo nesnášel víc než Československo v tu dobu, tak to byli bolševici. Šel by Polákům na pomoc tudíž útok na nás by nebyl tak silný. Všehovšudy ten plán fungoval takto. "Obětujeme Polsko (se kterým jsme stejně meli špatné vztahy) výměnou za to, že zachráníme Československo.

Měli jsme 1,5 milionu mužů ne 1,1mil dále jsme měli 356 kompletních LT vz. 35 a 155 LT vz. 38 bylo na cestě které se konkrétně hned po obsazeni prahy je dokončili ,dále jsme měli okolo 950 zastaralých dvojplošníků BK-534 a 5000 polních děl. Dále jsme měli okolo 2550 protileteckých těžkých kulometů a k tomu jsme měli okolo 10 000 protitankových ježků rozmístěné po celé hranici z Německem a Rakouskem. A k tomu všemu jsme měli 3 automobilky a 1 největší strojírnu ve střední evropě ČKD. A k tomu lehké a těžké opevnění rozsáhlé okolo hranic s německem a časti s Rakouskem , tvořili 3 linie které navzájem mezi sebou komunikovali.

Čo keby sme sa bránili? 1948,1968 čo keby nás oslobodila USA nie ZSSR ako slovensko 1945??

Nedávno jsem viděl rozhovor na DVTV s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Doufal jsem že denska dostanu trochu jiný pohled na věc, ale dospěla jsi přibližně ke stejným závěrům :D Každopádně, super video :) Těším se na další.

s tebou su tie dejiny fakt zabava mať v škole taku simpaticku učitelku ako ty

Zdravim Vas,vcera vecer so zacal sledovat vase videa a super.Nevenujem sa o dejinach az tak ale zaujimaju ma taketo videa. prajem Vam vela zdravia a trpezlivosti.

Boha ty si žena. Ja som dejepis nenávidel. Skrz učiteľku.. Tetaz opak..

Absolútne pravdivo vysvetlené a vystihnuté. Lepšie vysvetlenie tohoto dejinného odobia aj s hypotézami čo by bolo keby sme sa naozaj bránili podľa mňa ani neexistuje. Vynikajúca práca.

Lietadlá: horšie ako ostatrní Tanky: v tom čase lepšie ako nemecké, poľské a britské Ručné zbrane: 50/50 Odhodlanosť +100

Smutný závěr, ale pravdivý !

Zase ti to sluší

Miluju ty úvody! ❤

Inak je zaujímavé že Nemecka armáda v roku 1938 bola z 2/3 veľmi zastaralá ale na druhej strane veľmi takticky a strategicky vyspelá. Za to československá armáda bola moderná dobre vybavená ale po strategickej a taktickej stránke bola zastaralá a skoro na úrovni prvej svetovej. Keby došlo na vojnu tak podľa mňa by Hitler neútočil na infraštruktúru a továrne pretože tie potreboval na rozpútanie Poľska. A čo je najsmutnejšie je to že práve zbrane zhabané našej armáde a zbrojný priemysel bol kľúčový k rozputaniu druhej svetovej.

tvoje video je to nejlepší co jsem na téma mnichov viděl

Ten coca cola pohar mam aj ja🤣

Souhlasím s tebou, že to byl prohraný boj. Ztratili bychom mnoho lidí. Dopadli bychom jako Poláci ...hlavní město v tahu, a infrastruktura zničená a Němci by se k našemu obyvatelstvu chovali možná ještě hůře...Češi si porážku vzali hodně blízko k srdci, ale dle mého názoru, ani ne tak proto, že jsme prohráli "bez boje" a nebráli se, ale že se na nás vykašlali, i když se do poslední chvíle tvářili jako přátelé...a že jsme se i kvůli tomu stali komunistickým satelitem. Jinak hezky udělané, pokračuj v dobré práci :) P.S. a co se týče Maďarů a Poláků, tak bylo složité napravit ty vztahy...hodně těžké. Situace se musela změnit, abychom zase mohli být přátelé...a jsem rád, že to tak i zůstalo. I když u Němců bude ještě nějakou dobu trvat, než budou bráni podobně pozitivně, jako Poláci...Myslím jako národ, nemyslím nacisty, ty budou nenávidět ještě hodně dlouho...

Kdyby jsme se bránili, sice bychom nevyhráli válku ale vyhráli bychom něco mnohem lepšího....sebeúctu. Dnes bychom se neklanili před Bruselem a nemysleli bychom si o sobě, že jsme malí. Což teda svým způsobem už i zaznělo.