Aneta Krejčíková o domácím porodu: Snědla jsem kousek placenty, zbytek mám usušený 

Přesně, a každého věc! Já jsem rodila v 19 letech poprvé v roce 1975, druhé v 1979, třetí v 1991, nikdy by mě to nenapadlo, ale opravdu když se na to cítila proč ne!

Já bych nerodila doma, ani kdybych se na to cítila... Přijde mi to zbytečný, možná i trochu bezohledný, nedomyšlený risk vůči miminku (samozřejmě, že stát se může i něco na sále, ale je tam mnohem větší pravděpodobnost vyřešení problému, přístroje, lékaři, vše po ruce...) Mám známou, která má tři děti krátce po sobě, všechny porozené doma. Vždy se na to ,,cítila". První dva porody byly super, ale třetí absolutní změna, miminku šlo o život, dnes je to tříletý, mentálně postižený, při porodu přidušený, chlapeček. A jeho maminka tehdy téměř vykrvácela, jela k nim záchranka... Měsíc si poležela v nemocnici. Každý porod může být naprosto jiný a může se změnit během minuty. Raději bych snesla určitý ne-komfort pro sebe, ne-domácké prostředí, ale s vědomím, že je zajištěn maximální možný zdravotní servis pro děťátko, kdyby ,,něco"...

Každé věc

@@barup2619 Taky to žeres? Mňamka, co?

@@katerina8487 ne, přijde mi to nechutný, už jenom ta představa, jen říkám, že je to věc každé z nás. Vy asi nerozumíte slovům jako svoboda a demokracie, že? Přesně kvůli lidem jako jste vy se Masaryk obrací v hrobě.

@@barup2619 když pominu, že je to trestný čin, tak ať sidělá co chce 🙂

@@Shakyrass nechci zacházet do nechutností, ale ta placenta je její, tak konkrétně jaký trestný čin máte na mysli?

Bože, smudla na základe čoho?

@@evarose9334 taky by mě zajímalo, asi to dáma hodnotí podle sebe...

Proč šmudla? Vy drbno jedna?? Aha...