Slam poetry o obchodních centrech, konzumu a manipulaci se zákazníky.
Obchodní centra a jejich vztah ke městu jsem šest let zkoumala na doktorském studiu na Fakultě architektury ČVUT, a tak si nemohu odpustit delší popisek o podstatě těchto budov:
Obchodní centra jsou samostatné stavební typy, které se začaly stavět v Americe v 50. letech 20. století jako suburbánní projekty. Vznik obchodních center je spojován se jménem architekta Victora Gruena, který vyprojektoval první zastřešené a klimatizované obchodní centrum Southdale Cenrum v Edině v Minnesotě roku 1956. První americká obchodní centra byla stavěna jako jedno nebo dvou podlažní objekty obklopené parkovištěm. K rozšíření obchodních center po celém světě přispěla globalizace a nadnárodní společnosti. Obchodní centra v ČR byla předznamenána obchodními středisky, stavěnými jako zázemí sídlišť. Není proto divu, že prvním obchodním centrem v ČR se stalo roku 1997 obchodní centrum Černý most realizované na okraji sídliště. V současné době dochází v Americe k jejich dožívání a opouštění obchodních center, a k vzniku tzv. dead malls, mrtvých obchodních center. Příčinou jejich krachu je vzestup internetového prodeje a celkové přesycení obchodními centry. Je proto otázkou, zda-li se tento fenomén přesune i do Evropských měst, kde však mají obchodní centra výhodu v tom, že jsou komplexněji zapojená do struktury města a napojená na veřejnou hromadnou dopravu, a tím pádem jsou méně náchylnější na vybydlení a opuštění.
Vztah obchodních center k městu lze vidět skrze tři základní hlediska - skrz jejich vnitřní prostor, který je často využíván jako veřejný, skrz jejich pravidla a principy, která města bezděky přejímají, a konečně i skrz jejich fyzickou formu, kterou obchodní centra na město působí.
Vzhledem k podstatě veřejného prostoru, jako prostoru otevřenému každému bez omezení, obchodní centra do kategorie veřejného prostoru nepatří, protože nedovolují vstup určitým skupinám lidí, především bezdomovcům. Možnost interpretace prostoru obchodních center nabízí Foucaultova teorie heterotopie, která definuje všechna místa vybočující z každodennosti a obvyklosti jako „jiná místa“, a chceme-li zůstat v dichotomii soukromého a veřejného prostoru, tak jako „třetí místa“. Vztah obchodních center ke městu je určován i přejímáním principů obchodních center jinými městskými funkcemi, ať už to jsou školy, muzea, nemocnice, nádraží nebo letiště, u kterých se dohled a komerce stává jednou z nejčastějších záchranných strategií.
Nejdůležitějším hlediskem vztahu obchodních center ke městu je ale fyzická forma obchodních center, a to především řešení jejich parteru, napojení vnitřní ulice, propojení s jinými městskými funkcemi, pěší dostupnost, kvalita bezprostředního okolí a měřítko vůči okolní městské struktuře. Městský prostor a jeho kvalita je závislá na prostupnosti parteru, tedy čím více dveří a oken parter má, tím životaschopnější a bezpečnější se stane i jeho ulice. Vnitřní ulice obchodních center, pokud jsou dobře napojené na stávající systém ulic, pomáhají zahustit městskou síť. Vhodnému začlenění obchodních center do struktury města pomáhá i jejich zkombinování s jinými městskými funkcemi. Symbióza jak funkcí, tak i pěšího a automobilového provozu, je pro město výhodnější, než jejich vzájemná segregace. Do vztahu obchodních center ke městu patří i schopnost těchto velkých a výnosných developmentů zainvestovat do svého bezprostředního veřejného prostoru, jehož kultivace a zpříjemnění pobytu uživatelů v něm může být v důsledku výhodné především i pro samotná obchodní centra. V poslední řadě je to ale i měřítko staveb obchodních center souznící se svým okolím.
19 авг 2024
