Zdravím, pane strojvedoucí! 😀 Nebudu lhát - focení teleskopem je oproti objektivu paráda, pokud fotíme na delší ohniska 😊 Díky a užij si následující sváteční dny! 😉
Díky za Vaše osvětová videa. Dosud jsem se ve fotografii věnoval dlouhá léta jen krajině, teď se chystám na astro, sbírám informace a ještě nějaký delší čas budu, nez něco koupím. Díky za inspiraci. Zvažoval jsem jestli jít při fotografování do nějakého pozorovacího reflektoru, ale mám poslední dobou dojem, že APO refraktor bude pro mé účely asi vhodnější. Chtěl jsem se zeptat, jaké používáte ohnisko toho apochrmatického refraktoru, jaké je vhodné na ty deep sky objekty, jako jsou právě mlhoviny? Ikdyž chápu, že mezi M42 a Orlí mlhovinou asi bude rozdíl, ale přesto, kdybych chtěl refraktor jeden, byl by to 500mm, 600mm, nebo 800mm? Možná mezi nimi až takový rozdíl nebude, ale přesto...?
Zdravím! To je skvělá zpráva - astrofotografie je úžasná cesta do neznáma, která se vyplatí! 😍Já mám refraktor aktuálně 480 mm, ale protože má astrokamera ZWO 533 má velmi malý čip, tak "crop faktor" je (+-) x2, takže defakto 1000mm 🙂 A o to právě jde => zvolit vhodné ohnisko refraktoru ke kameře. Dále velmi záleží na tom, jestli montáž, kterou člověk vlastní, má schopnost "utrackovat" dané ohnisko (dost však pomůže počítač pro guiding, pokud máme). A ano, mlhoviny se velmi různí, co se týká velikosti, takže užitečné může být ohnisko jakékoliv => pokud třeba chceme fotit velmi známou Rosette nebulu, tak pokud budeme fotit na fullframe kameru, tak 600mm ohnisko bude paráda; pokud ale budeme fotit na mou kameru ZWO 533, tak ono přiblížení bude příliš velké, takže by bohatě stačilo ohnisko +- 300 mm (páč 300mm x2 "crop faktor" => 600mm). Ono v praxi se hovoří v rámci astra o FOV (field of view) => doporučuji mrknout třeba na stellarium-web.org/ => zde si najdete na obloze objekty, které byste nejraději chtěl cvaknout => v pravém horním rohu uvidíte FOV, které potřebujete, aby objekt byl dobře vidět na fotce => abyste zjistil FOV, které získáte kombinací konkrétní kamery a refraktoru, mrkněte sem: astronomy.tools/calculators/field_of_view/ => tak získáte nejlepší představu, jestli daná kombinace kamery a refraktoru bude nabízet dostatečné přiblížení pro objekty noční oblohy, které byste nejraději vyfotil 😉
@@knightontrip Díky, dedikovanou kameru a guiding do budoucna asi plánuju, ale chce to po pořádku, začnu zatím se svou full frame DSLR (takže v tuto chvíli crop faktor 1), ke které pořídím refraktor a montáž, ale samozřejmě chci, aby refraktor i montáž pak sloužili i dále. Ty dva odkazy jsou skvělá rada, to poskytne hodně dobrou představu pro rzhodování, co vlastně chci. Díky.
@@knightontrip Dobrý den. Ono je to vše nutno brát poněkud komplexněji. Zejména je nutné se oprostit od mýtů tzv. "crop-faktoru" a posuzovat tu sestavu z hlediska fyzikálních parametrů. Velikost snímače nám neprodlužuje/nezkracuje ohnisko, ale mění velikost zorného pole (jak je napsáno výše… ale ono to nic jiného opravdu nedělá, ani u běžné fotografie). Tzn., že pokud použijete menší ohnisko s malou kamerou, bude objekt na fotografii zdánlivě větší (díky malému FOV kamery), ale jinak úplně stejný (se stejnými detaily) jako byste ho cvakl větší kamerou se stejnými pixely (stejně velkými) na totožné ohnisko a fotku následně ořízl na velikost v pixelech, odpovídající té menší kameře. U astrofotografie ale kombinace velikosti snímače a ohniska hraje zásadní roli v náročnosti na vybavení. Čím delší ohnisko, tím větší hmotnost, tím větší momenty na montáži, tedy větší nároky na montáž. Čím delší ohnisko, tím nutnost přesnějšího polárního ustavení a přesnějšího guidingu, abyste mohl dělat expozice 5-10 minut a nebylo to mázlé. A toto žádný "crop-factor" neošidí. Proto je na krátké ohnisko používána menší kamera, protože s velkou kamerou by na neořízlé fotce ty malé objekty byly příliš malé = zanikaly by tam (jako byste chtěl fotit portrét na 15 mm z 30 metrů s FF). Výhodou FF senzorů jsou větší pixely, tedy větší světelný zisk, menší šum a relativně k ohnisku i větší robustnost k nepřesnostem chodu montáže. Nevýhodou však je to, že potřebujete opravdu kvalitní APO refraktor, s fokuserem 2,5“ nebo 3“ a rovnač pole pro FF. Kvalitní rovnač pole pro FF je finančně náročná záležitost.
@@mathr8819 Moc děkuji za příspěvek Martine! Ano, je to pravda! Ale takhle to popisovat si netroufám, páč si myslím, že by se 99% lidí hned ztratilo a odradilo je to 🙂
Ahoj Otto! Zkusím to vzít nějak komplexněji => řekl bych, že se dají astrokamery rozdělit do 3 kategorií, tj. na planetární astrokamery, barevné astrokamery a monochrome astrokamery. Pro focení deep sky objektů jsou generálně top monochrome kamery (jsou nejcitlivější na sběr světla, ale focení s nimi je o chlup složitější). Ty máš asi tedy na mysli klasické barevné astrokamery vs. upravené DSLR kamery jako právě ten Nikon d810a nebo Canon Ra. Hlavní rozdíl je v tom, že tyto DSLR kamery nemají chlazení, což znamená více šumu + hůře se díky tomu dělají kalibrační snímky, páč teplota nebude nikdy konstatní. Rovněž mají např. back-illuminated sensor (lepší sběr světla). Rozdílů je ale mnohem více => astro kamera nemá displej, takže je třeba ji ovládat externě přes mobil / notebook + je třeba mít externí napájení. Použití DSLR je tak mnohem snažší. Dále je třeba říct, že stejně jako v případě DSLR, kdy kamera za 10.000 Kč se nedá porovnat s kamerou za 100.000 Kč, se dá tohle říct i o astro kamerách, tj. když koupíme fullframe astrokameru za 120.000, tak po stránce performance bude brutálně dobrá, tj. sběr světla bude z říše snů + málo šumu díky chlazení. Pokud ale vezme do porovnání astrokameru, kterou mám třeba já (ZWO 533), která stojí < 30.000 Kč a má velmi malý sensor, tak se domnívám, že i po stránce performance jsou zmíněné DSLR kamery určitě lepší, páč jsou zkrátka fullframe (ale také stojí mnohem více peněz) 🙂
@@ottokucera2000 Pokud člověk chce kvalitní astro fotky, je dobrým řešením koupit zmíněné kamery (nebo si nechat modifikovat svou kameru) a není třeba zabředávat hlouběji 😉
Bomba, ja som hneď vedel, že nezostaneš pri tom Sky Adventureri a 150-600 telezoome. Tak si sa chytil do tej lyčky na peníze, čím astrophoto rozhodne je. Drž to pod kontrolou je to highly addictive, jak heroin. Čísté noci a zlom väz. Zdravím z UK, Plymouth.
Hehe, tak pak jsi měl pravdu! 😁 Ale upřímně - chtěl jsem jít takto postupně, abych získal nejprve trochu zkušenosti s obyčejnou "masovou" montáží a klasickým objektivem, a až poté skočit na seriózní sestavu => ale jsem rád, že už jsem v této fázi 😁 Btw doufám, že se daří! 😉
@@knightontrip Jak hovoria angláni, not too bad, thank you. Na hviezdy na oblohe nemám machinery ale na lúkach tu máme iné hviezdičky. Svätojánske mušky , svétlušky majú akorát sezónu a na nich mám pripravenú Sigmu 50mm f/1.4 Art, s ňou by to šlo na Nikon d750. Keď budeš mať zamračené, môžeš zamieriť do údolia a nafotiť světlušky tiež. Nazdar.
![Astrofotografie: Objektiv nebo teleskop? [refraktor]](/img/logo.svg){kind=logo}
