Mně se líbí cokoliv kolem roku 1973. To mi bylo 5, a teď zjišťuji, jak zlatá doba to byla, móda, hudba, atmosféra. Až když jsem šla do školy, tak nějak přituhlo.
Tenkrát mi bylo 22 a řekl jsem kamarádovi: Dobře si pamatuj dnešní dobu, rok 1973! Už nikdy se nebudeme mít tak, jako v tomto roce!!! A měl jsem pravdu...
Hostem je ten,kdo chtěl být zván.A já to moc chtěla.Vždyť mě ty písničky tatínek nahrával na pásku z TV,od kamárádů a dokonce jsem je viděla naživo.Jsou SUPER NEJ!A můžu se pochlubit,že je se mnou poslouchají moje děti i vnouček.Mooooooc děkuji.
Na tohle musím reagovat já tenhle pořad viděl dlouho po revoluci na vánoce a fakt super vždy od mládi sem miloval kántry a dodnes jí mám moc rad jakou koli je mě 36 let sem ročník 1977.2.11
Děkuju za milou vzpomínku - je to hudba, která pohladí na duši. Obzvláště mne potěšilo vidět Luďka Nekudu (pocházím z Valašska a byl jsem jeho „Dvorním dodavatelem slivovice“). Kdyby byl tušil, jak mu budou ty schody, o kterých tady filozofuje, osudné… A nebýt těch nešťastných schodů, měl by Jiří Suchý možná po starostech, komu předat žezlo Semaforu… František Vlček, Frankfurt
Cim jsem starsi,tim vice se vazim doby,kdy Plavci bavili narod v TV- vysoka uroven,klid,,slusnost a kladne nabiti-zadne potoky krve a zadne nechutne sceny,zadna politika-proste lidsky nezne programy..diky za vlozeni na YT...
Skoda, ze komunista jim hazel klacky pod nohy po celou jejich hudebni karieru - ale i bez toho nemohl umlcet Rangers (Plavci) vyjimecny talent ktery jednak prezil ten hrozny system ale bude i navzdy pevne vtisknuty v srdcich jejich fanousku i po dalsi generace....diky za to!
@@jzaborsky To,že se někomu nelíbí určitý žánr,neznamená,že musí být debil.Pokud by tomu tak bylo,jsme debilové všichni,každému se něco nelíbí a může to pomoci toho palce vyjádřit...
@@fanda789 Tak ono to bylo použito trochu v nadsázce, ale budiž. Jasně, každý má svůj vlastní vkus a pokud něco apriori neodmítá (aniž by si třeba byl ochoten vyslechnout názor lidí s opačným míněním), mohu zase prozměnu já tolerovat to jeho, i když to třeba není úplně šálek mého čaje. Ostatně už jsem se s pár lidmi shodnul, že s postupujícím věkem bereme na milost i to co se nám svého času až tak líbit nemuselo a jsme schopni tomu přiznat určité umělecké hodnoty, jaké jsme tam předtím třeba tak úplně neviděli.
