Balet Národního divadla - Život na špičkách 

Taky jsem chodila do baletu už jako předškolačka. Byl to můj sen, prožívala jsem to, tančila kde se dalo, věděla jsem, že chci být opravdovou baletkou. Před přijímací zkouškou na konzervatoř, jsem na sobě dřela a dřela i na vzdory strašné bolesti. Z naší skupiny z baletu, jsme šly na talentovky dvě. Moje spolužačka měla náskok už z gymnastiky, nic pro ni nebyl problém... já na tom byla hůř, ale neviděla jsem to. Každopádně jsem na talentovky šla a ze skupiny, kde nás bylo šest, mě jedinou nevzali. Spolužačka na baletu hned ohlašovala, že ji samozřejmě vzali, aniž by to vlastně tak moc chtěla...a co mohla říct já? Já měla ten talent a procítěnost a ona zase předpoklady. Všichni si mysleli , že nás vezmou obě. Zhroutil se mi svět. Bylo mi řečeno, že pro balet nemám stavěné klouby, a že přes sílu bych se rychle dopracovala tak maximálně k vozíčku. To, co jsem do té doby brala jako své bolestivé maximum, najednou nestačilo. Brala jsem to jako zradu. Proč jiné holky daji nohu až za krk, a já neudělám bez bolesti ani provaz? Dlouho se mě držel vztek a lítost, ale do baletu jsem chodila dál. Jednoho dne, právě při hodině baletu, jsem během tance udělala naprosto obyčejný krok a najednou jsem ležela na zemi, s vyhozeným kolenem a v panice. Tehdy jsem si plně uvědomila, že ten důvod, proč mě nepřijali, byl na místě. Talent zde prostě nestačí, když člověk nemá tělesné předpoklady. Ne každý může dělat to, co by si přál. Život tím nekončí a vždy se dá najít něco nového, za čím jít a v čem být dobrý. Začala jsem se věnovat výtvarnému tvoření, které do té doby bylo na druhém místě. Jsem spokojená a jsem šťastná, když můj obraz jde do světa.

Miluji balet, chodila jsem do baletu celou základní školu. Po mnohaleté přestávce jsem se k němu zase vrátila. Je mi 45 a myslím, že jen díky baletu jsem nikdy nic neopustila bez boje, dotahuji vše do konce. Tam kde ostatní končí, já hledám možnosti jak se posunout. Profesně, v manželství, které trvá 27 let i ve svých koníčcích. Ta těžká práce v baletu mě naučila se nevzdávat!!!!

Miluju balet už od malička a teď mám svoje první špičky je to úžasný pocit ale taky to bolí ale pro mě je balet nejúžasnější věc ❤️

Krása tento tanec na špičkách ❤️✌️taky sem jako 6 letita holka chodila do baletu po nakem čase asi 5 let sem musela přestat kvůli zdravotním důvodům loučila sem se stim těžce strašně ale bohužel k vůli kloubům sem musela dodnes mi to je líto krásnej pocit tohoto lítání na zemi❤️✌️💖🐦pamatuji se že jako malinká sem lítala jako ptáček na každým představení paní učitelka trenérka vždy říkala že lítám jako ptáček tak krásně a když sem odcházela plakala protože věděla že to tam je radosti bohužel muselo se opustit...

Na balet chodím od 7 let (to znamená že na něj chodím 5 let) všichni mi pořád říkají že jsem nadaná a já balet miluju. V září 2021 jsem začala tančit na špičkách a i když to někdy trochu bolí je to úžasný pocit. Do třetí třídy byl můj největší sen být slavnou baletkou, ale potom jsem viděla jak takové nohy baletky vypadají a potom jsem i sama jsem zjistila že bych to nemohla dělat. Balet mám (a doufám že do budoucnosti taky budu mít) jako koníček. Prostě záliba a činnost kterou děláte rádi a naplňuje vás.

😮ach aku pravdu maju dievcata "prah bolesti mame hodne posunuty ako bezni ludia" to je pravda my s bolestou zijeme do smrti, ja kazde rano vstavam ako kripel po styroch mam 60😅❤🩰

Mockrat děkuji za tak krásné video.

velký respekt

Na balet chodím už od 4 let. Na začátku zaří 2019 jsme začaly tančit na špičkách. Na špičky jsem se těšila strašně moc, ale po pár dnech jsem začala cítit tu bolest. Vždycky jsem chtěla umět balet a věnovat se tomu na plno. Sice mi je 10, ale............ na věku nezáleží.

Mě se líbí na vašem videu to, že neukazujete jen to krásné na tomhle umění ale i ty horší a bolestivější stránky baletu. Ukazujete realitu baletu. A to já oceňuji protože sama přemýšlím o Tanečním centru v Praze (protože jsem chtěla jít na klasickou konzervatoř ale že tam chci studovat jsem si uvědomila až v 6.ročníku základky). Ale nevím stále uvažuji a tak prosím jestli je tu někdo kdo by mi napsal pod tento komentář jaké to je studovat na konzervatoři(jen ten co tam studuje nebo studoval)jestli je těžké se tam vůbec dostat a co po mě na přijímačkách budou chtít. Děkuji

Miluji balet!

Vždy bol môj sen mať na nohách tanečné špičky teraz sa venujem viac gymnastike ale len kvôli tomu že biť baletka alebo gymnasttka je ten najväčší úspech z celom živote . Vždy keď som videla niekde baletku alebo gymnastku bola som očarená ako tie cviky vedia spraviť a keď som sa dozvedela že moja kamarátka je gymnastka tak som sa tomu začala venovať aj ja a za to som jej neskutočne vďačná

Respect

Myslím si že ukazují na baletu to nejkrásnější.... Pravdu

Chodila jsem taky na balet

Mohla bych se zeptat...myslíte, že bych se někam mohla dostat (profesně) i bez taneční konzervatoře ? Popřípadě nějaké doporučení jiné školy nebo kurzu či kroužku ze kterého bych pak mohla vyjít třeba i jenom jako dále učitelka...naše učitelka baletu se tam nedostala kvůli výšce a také učí...jsem v osmé třídě takže konzervatoř jsem jaksi propásla ale baletu a moderní gymnastice se věnuji od první třídy

Balet byl vždycky můj život problém je že sem na balet nikdy nechodila tancuju jenom doma protože mě to naplňuje. Chtěla bych na taneční konzervatoř ale nepřijali by mě takže mám smůlu.😔

Nechodím na balet moc bych chtěla ale rodiče nechtějí

Ja moc chci bit baletka ale nemám plochi hrudník je to problem😭

Proč těch osm lidí dalo palec dolů. Já vím jaká je to dřina a oni si zaslouží dávat like na horu a nè dolů.

já na balet chodím od svých 2 let a už umím stát na špičkách.Jestli to nebolí není to balet správná baletka musi přežít bolest a vsechno.Tancuji pravidelne protoze chci byt primabalerina a ucitelka baletu rikala ze jsem na velmi dobre ceste jo a uz umím UPLNE NA SPICKY A TO JE MI 12 LET

Já také chodím do baletu a tancují i hip hop špičky když na nich tancujete zhruba 40 hodin týdně je to hodně bolestivé