...18. ledna 1945 mohl Müller a další vězni slyšet, jak Sověti bojují s Němci jen několik kilometrů od Osvětimi. V krutém zimním počasí, bez dostatečného oblečení, jídla a úkrytu byl Müller evakuován a musel pochodovat na západ. Skončil v koncentračním táboře Mauthausen. Nemohl uvěřit, že mu bylo dovoleno opustit Osvětim, aniž by byl zastřelen. Jednotky Sonderkommanda byly pravidelně vyvražďovány, aby byli zlikvidováni svědci.
Ke konci války se koncentrační tábor Mauthausen stal cílem evakuace z táborů poblíž frontové linie. V několika velkých transportech sem dorazily desetitisíce vězňů. Přeplněnost, nedostatek jídla a šířící se nemoci vedly v posledních měsících před osvobozením k masovému umírání vězňů. Rovněž brutální mučení a zabíjení vězňů pokračovalo až do posledních dnů existence tábora. Během dubna 1945 kápové v táboře Gusen, což byl pobočný tábor Mauthausenu, jednající na příkaz SS ubili k smrti několik set vězňů. Na konci téhož měsíce při jedné z posledních zplynovacích akcí ve Třetí říši zavraždili příslušníci SS v barácích 650 nemocných vězňů jedovatým plynem.
Plynová komora v Mauthausenu byla v provozu až do posledních dnů války. Po selekci 20. dubna 1945 zavraždili příslušníci SS téměř 3 000 vězňů z ošetřovny a poslední hromadnou vraždu v plynové komoře provedlo vedení tábora 28. dubna 1945. Oběťmi bylo 33 hornorakouských sociálních demokratů a komunistů - politických oponentů režimu.
Počátkem května 1945 si někteří členové SS a hornorakouského vedení nacistické strany pohrávali s myšlenkou nahnat přeživší vězně do podzemních tunelů, které byly vykopány pro zbrojní průmysl, a zasypat je výbušninami. SS ani horlivci z nacistické strany však tyto plány neuskutečnili.
Když 5. května 1945 americké jednotky osvobodily koncentrační tábor Mauthausen, našly stovky mrtvých těl a vězně, kteří vypadali jako chodící kostry a žili v přeplněných, nemocemi prolezlých barácích plných výkalů. Více než 3000 lidí bylo pohřbeno na "táborových hřbitovech" vedle tábora a vzadu na nádvoří byla v jedné hromadě navršena těla, která byla ohryzávána krysami. Tisíce vězňů bylo natolik zesláblých, že navzdory lékařské péči poskytované zdravotnickými jednotkami americké armády v týdnech a měsících po osvobození zemřeli.
Osvobození Mauthausenu a Gusenu umožnilo asi 40 000 přeživších vězňů vymanit se z otřesných podmínek, které během internace snášeli. Jedním z nich byl i Filip Müller.
Po osvobození tábora se Müller vrátil do Československa a svědčil v osvětimském procesu, který začal 24. listopadu 1947 a trval jeden měsíc. Jeho svědectví v osvětimském procesu v prosinci 1947 významně přispělo k odsouzení vysokých důstojníků SS - Hanse Aumeiera a Maximiliana Grabnera.
Svědčil také v druhém osvětimském procesu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1964. Jeho výpověď byla zohledněna v rozsudcích nad obviněnými důstojníky SS Hansem Starkem, Willym Frankem a Franzem Lucasem.
Filip Müller byl také uveden jako klíčový zdroj informací pro jednu z prvních knih o holokaustu. Touto knihou byla Továrna na smrt od Oty Krause a Ericha Kulky, která vyšla poprvé česky v roce 1946. V roce 1979 napsal své paměti s názvem Sonderbehandlung neboli zvláštní zacházení - Tři roky v osvětimských krematoriích a plynových komorách, v níž podrobně popsal hrůzy Osvětimi a holokaustu. Kniha je považována za jedno z nejsilnějších a nejdůležitějších svědectví o holokaustu a utrpení v Osvětimi.
Filip Müller svým životem a svědectvím významně přispěl k historickému pochopení holokaustu a připomněl zvěrstva spáchaná během této temné kapitoly lidských dějin. Jeho odvaha svědčit o pravdě přispěla k tomu, že památka obětí a hrůzy holokaustu nebudou nikdy zapomenuty.
I když se nacisté snažili všechny Židy vyvraždit, nepodařilo se jim to. Pomstou Filipa Müllera bylo nejen to, že přežil, ale také to, že jeho odkaz bude žít navždy v podobě svědectví a rozhovorů, které poskytl, a knihy, kterou napsal.
Müllerova pozdější léta byla smutná - strávil je v ústraní, sám se svými traumatickými vzpomínkami.
Když 9. listopadu 2013 zemřel v západoněmeckém Mannheimu, bylo mu 91 let.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#worldwar2
#ww2
6 окт 2024
