To není depresivní povídání,ale realistický pohled na svět a lidi. Buddhiva nauka ,Dhamma. Budhova nauka je pro realisty a inteligentní lidi. Je to nauka ,která vede do Pravda a osvobození od iluzí,Návrat ke svobodě a moudrosti.
Krásně vysvětleno. A to protivné cvakání v kole většinou dělají řidítka. Pokud to zmizí při držení jednou rukou, je to v riditkach. Mě to taky dlouho rozčiluje. Ale tak hezky podaný princip budhismu jsem snad neslyšel. :-)
O budhismu nevím zcela nic (až na toto video), ale pokud příjmu myšlenku, že je vše pomíjivé nebo spíš imaginární a díky tomu zmizí moje úzkost, strach, flustrace.. nezmizí i radost a štěstí, protože se pro mě stanou pomíjivými i lidé na kterých mi teď záleží a dělají mi nejen starosti, ale i radost? Opravdu nevím jaká je praxe ve snaze přijmutí myšlenky imaginace světa, ale tato myšlenka mi nyní vrtá hlavou.
Mně funguje nechat si ty věci (lidi), které generují potěšení, ale každý den si připomínat jejich pomíjivost. Člověk se sice díky tomu neodpoutá, ale minimálně získá určitého nadhledu, který může využít např. v nějaké nepříjemné situaci. I sebehorší psychický stav, sebehorší situace či událost je pomíjivá, tedy vždy po nějaké chvíli přijde zase štěstí, úleva. Když se něco takového děje, už jsem jakoby předem vnitřně napojuji na to budoucí štěstí o kterém vím že přijde, a nejsem tedy otrokem momentální situace. Jakobych byl už jinde.
Jak se to vezme - z hlediska buddhismu je tohle prostě objektivní popis reality. Depresivní je to pro toho, kdo setrvává v tý "neprobuzený" pozici (třeba dalajlama nebo další buddhisté evidentně netrpí žádnými depresemi, naopak).
@@firesermon22 opravdu skvělý. Taková komprimovana forma. Měl bych hodně doplňujících otázek. Ta nejzákladnější je, co vás vedlo k tomu to nastudovat? A jaké další náboženství /fylosofie máte nastudované?
@@MrSun4ever dostal jsem se k tomu přes Schopenhauera... ten mě zajímá hodně, ještě s Nietzschem a Ladislavem Klímou. Zbytek filosofie je oproti těmhle třem poměrně akademickej. Náboženství mě zajímá spíš okrajově (jde tam o věření, nikoli myšlení). Buddhismus v tý původní podobě je spíš filosofie než náboženství, a tu analýzu strastiplnosti života provedl brilantně, řekl bych, proto mě zajímá.