Záznam besedy Ekologických dnů Olomouc (2-4.10.2020). www.slunakov.cz
Při našem rozhodování dochází ke zkreslením vinou špatného odhadu pravděpodobnosti a špatného odhadu hodnot.
Mezi intuitivním a racionálním posuzováním, resp. mezi rychlým a pomalým myšlením, vzniká rozdíl (s odkazem na práce Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho). Při jejich volbě se uplatňuje mj. též míra stresu a tlak času. K dalším faktorům patří tzv. default efekt, efekt návnady (decoy effect), chyba kotvení (bias indukovaný úvodní informací), efekt rámce (framing effect), averze ke ztrátě, konfirmační bias, status quo bias, bias autority, efekt vlastnictví, omyly v plánování, efekt přehnané sebejistoty a chyba slepého bodu. Paradoxem volby je, že zvýšená škála možností (alternativ) nemusí nutně vést k vyšší spokojenosti s výsledkem rozhodnutí. Příliš mnoho možností ve skutečnosti brání naší schopnosti užívat si a ocenit to, co volíme.
Charakter volby je také do značné míry podmíněn typologií osobnosti. Ve vztahu k volbě se rozlišují dva hlavní osobnostní typy, tzv. uspokojovači (satisficers) a maximizátoři (maximizers). Při pokusu ovlivnit jejich volbu nebo zvýšit jejich adherenci např. k léčbě je třeba k nim volit zcela odlišný psychologický přístup. Paradox volby je ovlivněn jednak novostí situace, jednak prostředím a časem pro uskutečnění rozhodnutí. Důležitou technikou při ovlivnění volby je tzv. pošťouchnutí (nudge). Budou uvedeny konkrétní příklady jednotlivých faktorů, pravděpodobnostní výpočty a ukázky různých zkreslení.
26 сен 2024
