Jako vždy zajímavá videa. Zdá se mi, že je taky možnost vliv prostředí. Přece mají rozdílné vlastnosti kámen a hlína. Taky je potřeba si dávat pozor na spoje v zemi. Přece jen špatný kontakt zde to může ovlivnit. Při diskuzi s více lidmi jsem dostal podobnou verzi - kulatinu uložit do betonu (koroze). Potom hlína (možnost í s pískem).
Zväčšiť plochu zemniča tým že zakopú dlhšiu pásovinu (oni tam nemajú žiadnu keď to dobre chápem oni len vzali a zakopali pár metrov drátu/guľatiny do štrku a keď neprešli cez reviziu tak guľatinu predlžili až do zeme a na koniec dali dve tyče) alebo zatlčú ďalšie tyče.
Ahoj, zemní tyče moc nepomáhají..(malá plocha)Chce to rozvinout zemní pásek(25m) a to do ZEMINY,nikoliv a nikdy do štěrku/makadamu..Kdyby nestačilo 25m pásku,tak k němu přidat ty 2 tyče a pak už by to mělo být ok.Ahoj D
Řešil jsem uzemnění tyčí u pojízdných strojů. Velice často to nevychází. Všímám si, když při nějakých atrakcích přijede mobilní zdroj proudu - dieselagregát, a většinou je neuzemňují vůbec. Díky za video, uzemňování je v suchých půdách asi problém.
Uzemnění vodiče PEN v síti TN-C, nebo vodiče PE v síti TN-S, má mít dle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 odpor uzemnění maximálně 15 Ω. Není však třeba instalovat zemnící pásky delší než 20 m. V uzlu zdroje, na konci vedení a u odboček sítě má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω. V tomto případě není třeba instalovat zemnící pásky delší než 50 m, nebo jiné rovnocenné zemniče.
Normálně to nevadí, ale mělo by to být tažené ze společné svorky v té krabičce, aby se to dalo odpojit kvůli měření uzemnění, protože pak ti to změří tu smyčku propojení, proto je tak nízký odpor
Díky za zajímavé video. Nejsem zkušený v oblasti měření zemního odporu, ale jak jsem pochopil, měříte místní uzemnění (pomocí strojeného zemniče) proti nejbližšímu uzemnění (vyvedeného středního uzlu transformátoru nebo dodatečné uzemnění PEN) distribuční soustavy. Tedy celou trasu zemního odporu (od trafa, nejbližšího uzemnění) k místnímu zemniči. Je to tak? Odpor této trasy je zanedbatelný?
Měřil v podstatě zemnící pásek kolem baráku. Vykopou základy do těch zabetonuješ takový držáky na zemnící pásek a každých 10 - 15m po obvodu připravíš svody pro hromosvod. Aby byl odpor co nejmenší se ještě přidávají zemnící tyče.
Zkušeného revizáka neoblafne, protože cokoliv co má odpor dejme tomu pod 2 ohmy už je dosti krajně podezřelé a pravděpodobně to svědčí o tom, že tam je napojena elektrika
Chtěli jen dobře uzemnit pospojování. A fakticky na to šli dobře, když byl snadno a blízko dosažitelný pásek, o kterém právem předpokládali, že tam bude dobrá zem.
Včera jsem dělal uzemnění HDSky a dal jsem tam dvě 2 m tyče typu T, vyšlo mě to 7 ohmu a to mám asi cca 6 metru kulatiny v hlíně… Jak je možné, že jim to nevyšlo?
V civilizovaných zemích se to dělá všechno ve mědi. Potom to má nějaký význam !!! Tady je všechno v pozinku, který je za rok v zemi rezavý a to nemluvím o nějakých svorkách a pod. Tady to přijde za 20 let taky 😁🤣🤣😂😂 ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-T5DoB26TFtI.html ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-m5ezfTCNfOM.html těch videí je mraky.
Přesně tak 👍🏻. Klešťák je jen orientační metoda, kdy jsou uzemnění propojena soustavou LPS. Nejpřesnější metoda je pomocí poruchové smyčky, akorát borec neukázal, že na měřáku nejprve změří smyčku obvodu, ze kterého si pak "půjčí" fázi kterou využije k měření smyčky mezi touto fází a uzemňovací kulatinou... většinou se k tomu použije nejbližší zásuvka avšak je problém, protože vybaví chránič. K takovým účelům pak je třeba mít dlouhou prodluzku a napíchnout ji na obvod bez chrániče a následně změřit smyčku této prodluzku a pak smyčku s uzemněním a hodnoty porovnat, čili odečíst prodluzku 👍🏻
🤣🤣🤣 To víš,. když nemá na ti přístroje. Máme fluke a dalši jiné přístroje. Dokonce umí změřit i sled fází. Ono stačí i to, že distributor nemá sled fázi.
@@oninocz1553 sled fazi poznam na elm. To je cajk. Uz mne to parkrat napalilo. Pristroj urcite ma, zaujala mne prave tato metroda, kterra vlastne dela skoro to samé.
