00:00 - úvod 00:30 - "vezmu to v rychlosti" xD 00:42 - úvod do básně, autorův kontext 02:00 - proč je báseň tak slavná? 04:40 - problémy s překladem 6:46 - děj 8:13 - odbočka k praktické ukázce problematiky překladu 11:20 - konec odbočky a návrat k ději 12:45 - formální ztvárnění básně 18:05 - básnické prostředky 20:00 - obsah a výklad básně 26:30 závěr
Ten pocit, když máte O myších a lidech v seznamu a maturujete v pátek, ale video bude až v sobotu :( Za Havrana moc děkuji, naprostá spása na poslední chvíli
Skvěle řečeno. Nicméně si myslím, že havran může symbolizovat také autorovu prázdnotu v srdci. Havran je tam proto, aby mu ji připomínal. Jeho zobák může dále symbolizovat, jak je ta vzpomínka na Lenoru zabodnutá v jeho srdci, a proto ji nemůže dostat ven.
wow, úžasné video :D a čistě hypoteticky, když se mluvilo o havranovi jako o depresi a že mu vlastně na klid po smrti říká ne, i když logicky by ho v sebevraždě měl podporovat... tak si myslím, že právě tím odmítáním v něm vzbuzuje ještě větší depresi, protože vypravěč ví, že ani smrt mu neuleví a je odsouzen k nekončícímu trápení... jenom moje úvaha
Ahoj, coby osoba, která s depresí zkušenosti má, jsem rozhodně pro třetí možnost výkladu. A ono "nevermore" i na otázku, zda bude dotyčný šťastný po smrti, rozhodně depresi/šílenství neodporuje - smrt je konec utrpení, ale to neznamená nutně štěstí. A pokud se navíc pohybujeme v době, kdy je sebevražda smrtelný hřích, pak smrt vlastní rukou znamená jízdenku na přímý spoj do pekla... Zatímco Lenore je v nebi.
Skvělé video, děkuji moc za rozšíření obzorů. Já nikdy ten Nezvalův překlad neměla moc ráda, protože se mi obecně nelíbila volba slov (neznělo to tak vznešeně a naléhavě jako u Vrchlického) a teď konečně mám další argumenty, proč není dobrý 😂!
No ono tohle se fakt nedá přeložit. U Vrchlického je zase problém jednak ta lumírovská čeština (vymýšlení novotvarů, krácení slov kvůli rytmu), jednak gramatické rýmy (nikdy víc plus ženský přechodník - dělajíc, vrhajíc, praskajíc... To je trochu líné). Myslím že Mojmír Trávníček a Ludvík Kundera sestavili v samizdatu souhrnné vydání všech překladů, ale nevím, jestli se to dá někde sehnat.
Myslím, že výklad o depresi stále může být použitelný i s tou sebevraždou. Může jít o to, že ví, že se s ní už nesetká ani po smrti, ale přesto ten jeho život už podle něj třeba ztratil smysl.
Moje oblíbená báseň, můj oblíbený autor a opět skvěle pojaté video =] A taky se nemůžu ubránit "otázce", zajímal by mě Tvůj názor na Mechanický pomeranč
Ja jsem sice báseň nečetla (shame on me), takže je logické, že jsem si udělala mylné zavěry pouze na základě děje - nezažila jsem tu atmosféru, to metrum, ani ty tropy... Ale z toho, co jsem věděla, jsem si havrana vždycky vykládala jako jakéhosi posla. Vycházela jsem tedy z Poeových povídek, které jsou pro mě velmi zajímavou četbou, ale které zkrátka nelze logicky vysvětlit nějakým obecným pravidlem, které by platilo pro všechny. Tak nějak se mi nelíbí Povídky členit na hororové a detektivní, ale líbí se mi definice Povídek od nakladatelství Dobrovský, které je shrnulo jako vzrušující temné příběhy. To podle mě vystihuje celou sbírku. Jsou to prostě temné příběhy, a tak jsem se spokojila s tím, že se v nich dějí ne vždy vysvětlitelné temné věci, ať už souvisí s nadpřirozenem, či jde o souhru někdy až zvrhlých náhod (ale to už se dostává k polemice mezi náhodou a osudem, od toho radši dál). A tak jsem si stejně vyložila Havrana. Buďto se tam pták objevil náhodou, náhodou uměl zrovna to slovo a náhodou to byl havran (který obvykle není symbolem ničeho dobrého), a nebo to byla skutečně "nadpřirozená bytost", která tam byla za nějakým účelem. Zkrátka jsem havrana viděla jako posla, jako znamení od jeho ženy, která se buďto po smrti stala zlou (motiv Svatební košile) a proto ho trápí, nebo spíš mu chce sdělit to, co každý z nás touží vědět, totiž jak vypadá a jestli existuje život po životě. A bohužel pro něj neměla dobré zprávy...
Ahoj, tento komentář sem úplně nepatří, ale chci ti moc poděkovat, protože jsem dneska odmaturoval za dva z knihy Spalovač Mrtvol. Použil jsem spoustu tvých pojmů a hlavně toho, že byl Ladislav Fuks homosexuál a možná proto psal o jiné menšině. Porota byla nadšená a já spokojený, děkuji mnohokrát
Zajímavý rozbor, škoda jen, že to není překlad od Vrchlického. Přijde mi, že více sedí (zvukem a rýmováním) k původní básni (i když taky sem tam chybí epifora). Nicméně i tak děkuji za zpracování.
já bych si dokázala i představit, že zrovna to, že po smrti nedosahne toho sveho stesti muze znacit v jake mire depresi může dotyčný být. Tu bych si to interpretovata tak, že muze byt v takove depresi, ktera ho dopraovazi k tomu, že si ani žadne stesti nezaslouzi syntax na nic, za to se omlouvam :D
Američané si te básně tak považují, že ji přiblížili i těm, kdo by v životě do knihovny nesahli. Homer Simpson. V semdesatkach vyšel v KPP, spolu s deskou v podání Jiřího Adamiry, a to právě s tím překladem od Nezvala 1929.
