Poprvé v životě se věnuji farmaření bez orání, již druhým rokem na tom samém pozemku. Proč má tato metoda smysl a jaké jsou její výhody? To se dozvíte v dnešním videu. Facebook: / celorocnifarma Instagram: / celorocni_farmar
Ahoj Petře, v našich končinách jsou to třeba Permakulturní oáza, Plodná zahrada nebo Zahrada s Dany. S ní byl nedávno krásný 7 denní kongres, kde byl právě hostem Charles Dowding a mluvil o zahradničení bez rytí. Jeho videa i knihu zbožňuji. Pár záhonů takto jedu už 3 rok a super. Poslouchala jsem jen,, Taky papriky nikdy nerostly,, a já sklízím už 3 rok krásné zdravé papriky. To mluví za vše. I když se u starší generace setkávám jen s nelibostí. Letos předělávám velkou část zahrady na 30cm vyvýšené záhony. Po úrazu zad nevydržím dlouho v předklonu. Velkými pomocníky jsou mi ploskořezy. Jinak ze zahraničí ještě doporučuji Huw Richardse ( jeho knihu Zahradnické vychytávký taky vřele doporučuji), který má několik videí i s Charlesem, nebo Growveg. Jen tak dál a nenech se nikým odradit :)
Supr nápad s kompostem .Hlavně to rytí je hrozný .Přítel s bolavou páteří jistě ocení .Tak pro příště bez rytí .Letos to udělal .Jééé ten bude štastnej .Konec dřiny .Měj se fajn at se Ti daří zdravím z jihu moravy🙂🙂🙂
Ahoj Petře,Charlese Dowdinga od letošního roku taky sleduji,musím říci, že jeho zahrada a úroda zeleniny je obdivuhodná.👀Bez rytí to letos taky zkouším, kompost mám nějaký vlastní,tak co šlo je v záhonech, další kompost dozrává a postupně zasypávám další záhonky.Knihu jsem hned objednala,tak děkuji ,netušila jsem, že bude i česká verze.Jestli mohu doporučit, tak keře Arónie a nebo Muchovník,plody výborné a ještě se dají různě zpracovávat.Tak ať se daří bez rytí 👍😀🌼 Mirka
Super video, díky za inspiraci. Ale řekni mi, člověče, kde brát tolik kompostové hlíny každý rok? Nechávat si to každý rok dovážet není moc udržitelný.
Kompostovat sám je ideální. Já na kompost za rok nahazim fakt hromady bordelu z kuchyně, záhonů o zahrady. Věřím že bych to na kvalitní dokázal zpracovat. Ale, dělám to teď špatně, vím i proč. Až to vyladim, natočíme video o kompostování 😁
@@celorocnifarmar Díky za odpověď. Pokud bys měl dávat 5cm vrstvu každý rok, tak na každých 20m2 potřebuješ 1m3 kompostu a to je docela velká hromada 🙂 Mě se tenhle princip líbí, jen nevím, kde bych vyprodukoval tolik materiálu. Jediný, co mi přijde na 100% udržitelný, je kompostovat tím, co přímo na tom místě vyprodukujes. A z toho mi vychází, že musíš střídat záhony a na těch, co jsou ladem, produkovat biomasu, kterou to pak zamulcujes. Máme k dispozici pole - takovou nudly - a přemýšlím, jak to tam dát do kupy. Každopádně díky za inspiraci, jsi borec :) Je úžasný, když nad tím takhle někdo přemýšlí.
Mohl by is udělat video, kde měříš různé Ph půdy a sbíráš Bio kompost z louky a lesa? ukážeš, jak se změnilo Ph a co ti v tom roste nejlépe? Docela by mě zajímalo, i jak se mixuje půda s různými druhy přísad jako kompost, perlit, kamení, keramzit, rašelina, močůvka, koňský hnůj atd. Co mám použít na kytky, a co naopak na bonsaje, a nebo rajčata? Aby byl výsledek pokaždé stejný?
Díky za videjko. Ako som už spomínal pri tvojom skôr uverejnenom videjku, že zdieľam na 100% tvoj názor, len jeden problém: kompost. Neviem ho zohnať a doma čo vyprodukujem, je žalostne málo :( Tento rok ešte vyskúšaqm tú plachtu, aby som sa zbavil buriny a tie dosky je tiež dobrý nápad, niekde som to videl... Želám veľa úspechov...
Jojo stačí napsat do googlu kompostarna a ono to to na mapě ukáže nejbližší. Jenže často jsou to jen zpracovatelé. U nás na západě je to celkem zoufalý taky. Odkud jsi ty?
@@celorocnifarmar Žijem v Maďarsku medzi Miskovcom a Košicami. Cca 40km južne od Košíc a to je najbližšie. Preprava by ma vyšla, no... cca 60€ (1500 CZK) - fúra. Rentabilné?
Ahoj Petře, tenhle rok mám prvni zahradku kde se pokousim neco vypestovat, kdysi jsem viděl jedno tvoje video jak davaš mezi zahony drevni štepku, když jsem řezal motorovkou dřevo na zimu 70%(olše) 30% borovice mel jsem celkem dost dřevního odpadu z uklidu dvorku, vpoměl jsem si na to tvoje video a rozhodl jsem se dat piliny/hoblinky a kuru a všelijake male klaciky do toho chodníčku. otazka : 1) mam ten chodnicek zrušit jako ty i když tam převazuje odpad z olše ? 2) musim tam vzdy davat ten vapenec ? nebo ho davat jen když tam bude převazovat odpad z jehličnanu ? 2) říkal jsi že stěpka z listnaču je super a co třeba z dubu vim že je dub docela agresivní a akát ješte vice. 3) ČEZ mi tu rozštepkoval pod vedenim par dubu mužu je tedy použít ? Super videa díky
Ahoj Honzo, jestli máš štěpku z dubu, tak ta je super. Já tady seženu je štěpku z jehličnanů, proto sem chodníčky že štěpky zrušil. Ale kdybych měl štěpku z listnáčů, tak je zase udělám, protože je to každý rok nové rozložený biologicky odpad a to = nové živiny. Vápenec dávám hlavně protože dává do půdy spoustu dalších minerálů, který rostlinky použijí jako další živiny. Takže já ji dávám každý rok. Jak se uvolňují minerály pomalu, tak stačí fakt jednou ročně.
Taky jsem zkoušel bez rytí, ale po několika letech jsem musel začít rýt, protože pod povrchem byly tak obrovské díry a chodby od hlodavců a krtků, že rostliny nemohly zakořenit do hloubky a neprosperovaly.
v teorii zajímavé, ale třeba pro mne na jižní moravě moc nepoužitelné. když napadne v zimě 3cm sněhu a vydrží to přes noc, tak to je svátek. pokud na poli nedělám s půdou tak 3 měsíce a párkrát zaprší, tak z toho mám pomalu zelenou louku. pokud bych chtěl celé pole pokrýt vrstvou kompostu několik cm, tak bych potřeboval několik tater kompostu :D samozřejmě nějáký kompost mám, ale tolik určitě ne. Nicméně dohnojuju koňským hnojem. Mulčovací fólie nejsou špatné, ale pozor - můžou se pod něma zabydlet myši. to samé platí pro větší vrstvy slámy. Jinak k tomu kompostu - soused si dva roky zpět nechal dovést do zahrádky u domu obecní kompost ze sběrného dvora. a byl plný travních semen a jiných bordelů. udělat kvalitní kompost taky není jen tak. kvalitní kompost má cenu zlata. Třeba pole s bramborama mě letos zarostlo trávama a plevelem tak, že před sklizní jsem ho musel projet křovinořezem, protože to byl porost do pasu. A to jsem dělal dvoje okopávání a přihrnování. Nicméně trávy i plevely jsem posekal na dvě délky postupně ať jsou menší kousky, brambory vyoral koněm. Pak to celé ještě projel kopálem a nakonec kultivátorem. Zbytky všech plevelů a trav chci použít jako zelené hnojení a na podzim udělat orbu s koněm a dohnojit pole hnojem/kompostem. Na zimu zkusím zakrýt pole a budu doufat, že to nebudu muset odšťurovávat se psama pak :D Jsem zvědav, jak to bude příští rok. Osobně zatím zůstávám u orby, dokud je k dispozici kůň. Co se týče zavodněné části pozemku, tak borůvky potřebují celkem dost vody. Já v zamokřené části pole pěstuju dýně a melouny - ty maji taky poměrně vysoké nároky na vodu. Akorát melouny mi letos z poloviny zdecimovali slimáci ./ to budu muset do příštího roku nějak vymyslet.
Je to Váš názor, jestli orat nebo ne. Les a listnatý les nelze ale dát jako příklad do zahrady. Tam máme jen pár stromů nebo žádný. Takže samovolné kompostování pouze v lese. Podle mě záleží na složení půdy/jílovitá, písčitá, lehká, těžká, atd ...samozřejmě s kompostem, atd../. Také na určité rostliny je třeba různě připravit půdu nebo ne. Příklad: ve ztvrdlé půdě mrkev nevyroste, tam je třeba zrytá půda, atd. Rajské nebo okurky jen rejpneš do země...Každý má své zkušenosti.
Samozřejmě že na tvrdé půdě mrkev nevyroste, ale pokud tu půdu životě tak, že se tam daří housenkam a mikroorganismům, tak ta půda bude časem kyprá. Koukněte na RU-vid na farmáře Charles Dowding. On tuhle metodu bez rytí, dělá několik dekád a funguje mu to
Co s pampeliškami? Nic. Nejlepší je posekat a hodit slepicím. Navíc je z toho parádní mulč. Pampeliška jako taková upravuje půdu. Prokypřuje jí a tahá z hloubky minerály a živiny. Čím více pampelišek, tím lépe. Osobně vše pěstuji úplně jednoduše. Nasypu vrstvu prosáté zeminy smíchanou s listovkou nebo kompostem (podle toho čeho mám více) a pak jen přes jaro a léto mulčuju trávou a na podzim listovkou a samotným listím. Není potřeba zalévat. Ani rajčata. Jdou skvěle. Tímhle způsobem pěstuji i věci jako musa basjoo nebo palmu konopnou a mám praktický i takovou "tropickou zónů", kam si vysazují i ta rajčata, melouny, brambory a další věci. Pod tou vysokou vrstvou listovky to krásně přežije zimu a na jaře i ty brambory a další věci co vysemenily vyraší. Snažím se to dělat jako příroda. Takže nějaký strom, pod něj keře, a vyšší vegetaci úplně pod to kořenovou zeleninu, saláty atd. Krásně se to doplňuje. Mám úrodu i přes zimu (mrkev, cibule, saláty atd.). Prakticky nezalévám ani ve vedrech. Jediné co pravidelně každý den poctivě zalévám jsou plodiny co vyseji přes léto než začne na podzim pršet nebo na jaře vysazené stromky, keře, růže a další věci, co chci, aby boostly kořenový systém přes sezónu. Další rok už opět jen mulčuji a nemusím zalévat.
Tahle metoda se ale spíš dělá na podzim. Protože jarní rostlinky přes karton nedokážou dostat kořeny. Na podzim ten kár on zničí plevel a z jara už tam není a může se sázet. Když do toho budeš ještě něco letos sázet, tak doporučuju udělat díru do kartonu a do ji sázet.
Ahoj Farmáři- podle předků, takto záhony NE, protože se splavují,ale dej mi info, třeba to máš jinak. A pak mě zajímají ty prkený chodníčky- nemáš pod nima slimáky?
Zdravím, zajímalo by mě, jak dlouho takhle můžu přidávat kompost, když už teď mám záhon plný zeminy a za chvíli bude i u souseda. Takhle se to přeci do nekonečna vrstvit nedá, i když je to super.
Spočítal sis někdy, kolik energie a zdrojů potřebuješ k k této metodě v porovnání s rytím nebo oráním? Co mám na mysli? Například záhonek 10 x 1,2 metrů zryju za cca hodinu a jsem soběstačný. Ty sice koupíš kompost, ale kdybys ho měl sám vlastními silami na tuto plochu vyrobit, tak velmi rychle přejdeš na rytí. To neberu v potaz skutečnost, že ke každému takovém záhonku potřebuješ minimálně deset krát tak velkou plochu na bio materiál, který zkompostuješ. Kdyby to tak dělali všichni, tak nevím, jestli by bylo dost půdy pro všechny. Zkus se někdy zamyslet, jestli bezorebná metoda je trvale udržitelná , protože odebíráš bio materiál odjinud, kde může (a nemusí) eventuelně z dlouhodobého hlediska chybě. Tož asi tak. Díky za tvoje inspirující videa. 🙂
Tvl, posekám trávu, hodím na kompost. Ostříhám stromy, dám na kompost. Shrabu listí, dám na kompost. Vytrhám plevel, dám na kompost. Popel z grilu dám na kompost. Bio odpad z domácností dám na kompost. Vykydám slepicím, dám na kompost. S kompostem není téměř žádná práce, je to jen užitečný prostor na odkládání bio odpadu. A jestli mám hodinu rýt, nebo hodit kompost na kolečko, odvézt pár metrů a srovnat hráběmi, tak je pro mě kompost jasnej výtěz. Navíc udržuje vlhkou půdu, takže úspora vody a času se zaléváním, omezí růst plevelu, a když už přeci plevel vyroste, jde aspoň daleko snadněji odstranit, než z té jílovité půdy pod ním.
@@lubomirkovacik4205 Neboj, já také kompostuji, kompost nad zlato. Ale moje pointa je, že k mulčování 10 cm vrstvou kompostu potřebuješ velkou plochu odněkud. Průměrná produkce kompostu je kolem 10 tun na hektar (10000 kg) a s tímto pokryješ přibližně 140 m² v 10 cm vrstvě. 140 m² je malá plocha, pár záhonků a k tomu budeš potřebovat hektarové "poličko" abys tuto metodu mohl aplikovat.
Ahoj, tak jsem narazil na tvé video, je vidět, že nejsi v agronomii a příbuzných vědách vzdělán, řekneš "A", ale už ne "B", ale to je asi dáno tím, že jsi amatér. Za prvé bych to nenazýval farmařením bez orby, ale spíš zahradničením. Termíny jako chlévský trus - promiň je to hnůj ne trus to je podstatný rozdíl, "housenky v půdě" to je úlet....atd. Ale k věci Tento systém, který popisuješ je vhodný pouze na zahrádku, pro farmaření je naprosto nevhodný - je neproveditelný, neekonomický atd. Při farmaření nejsi schopný dodávat na plochu kompost jako náhradu špatného hospodaření s půdou. Každý systém má své výhody a nevýhody, zkráceně např. u orby - rytí je to významný negativní vliv na edafon. Na druhou stranu zase významný fytosanitární efekt a vliv mineralizace atd. Také by jsme se mohli bavit o výhodách např. strip till technologie atd. Navrhuješ se chovat jako příroda. V Americe to zkoušeli pár desítek let a zaplakali. Nevychází Ti to z hlediska bilance organiky i jiných živin. Bez tvého masivního dodávání kompostu to nejde. V rámci zahrádky ano v rámci farmaření je to utopie. Ještě musím zareagovat na střídání plodin uf. Problém opětovného pěstování brambor na jednom pozemku - za prvé riziko zavlečení háďátka, ale mnohem horší je rakovina brambor pokud by se Ti tam objevila a s častým pěstováním se pravděpodobnost rapidně zvětšuje, tak uzavřou oblast několik desítek km, to bys asi všechny potěšil. Takže jsou rostliny u kterých se výnosová deprese projevuje v návaznosti na kořenové exudáty a jsou rostliny u kterých je střídání v rámci osevního sledu základ integrované ochrany plodin. Je fajn, jak jsi zapálený, ale nerozumíš tomu. Ať se Ti daří Martin
Mas pravdu, vzdělání nemám. Ale tenhle systém prostě funguje a nejen jako zahradničení. Je spousta lidí, kteří tímto způsobem farma v celý život. Píši o tom knihy točí videa a evidentně se tím úspěšně živí. Neříkám že tenhle systém má fungovat na národní úrovni, ale komunitě to evidentně funguje. Lidi jako Charles Dowding, Elliot Coleman atd. Jeden člověk to dělá pár let jako velký bussines, nevzpenu si na jmeno, ale prostě to těm lidem šlape. Možná se o tom začne učit v odborných kruzích někdy v budoucnu, ale evidentně je to jeden z mnoha příkladů, kdy se ve škole neučí vše, co se ví a co je důležité.
Zemiaky su malo vitamínové , treba zeleninu pestovat . Kto orie tak vie ze co treba rastlinam , je lakava len sediet a mudrovat. Okrem toho plat zanasa podu ftalatmi a poda nedycha preto tam vznikaju rozne neziaduce plesne
