Frankie Dlouhán, Brontosauři 

C F C
1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou
C G F C
lidem nad hlavou, smutnou dálavou,
C F C
já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
G F C
za čas odletěl, každý zapomněl.
G
R.: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
F C
po státech toulal se jen sám,
F C G
a že byl veselej, tak každej měl ho rád.
F C Ami
Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,
F G
a každej kdo s ním chvilku byl,
F G C
tak dlouho se pak smál.
2. Tam kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak ranče večer tiše usínaj,
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.
3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše klidně spí.
Bůh ví jak,za co, tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíráček zněl.