Goro bílý pes - 1.časť 

Právě se s mojí ženou díváme. Je nám padesát sedm a vzpomínáme na dětství. Tehdy byl svět lepší. Děkujeme za seriál. Moc a moc.

Mám dva starší bratry. Když v neděli začínal Goro,smáli se mi,že ZASE budu BULET. Díky,že nás plaček bylo víc

Jako dítě jsem z tohoto nádherného seriálu byl úplně vedle. Brečel jsem a strašně fandil Gorovi a Reiko, aby se našli! Byl to doják a napínavé drama k tomu. Tohle neodmyslitelně patří k mému dětství! :-) Toto je poprvé po 30 letech, co to vidím v barvě!!! :-) Díky moc za upload!

Když jsem byla maličká, tak jsem u tohohle seriálu hodně plakala..zvlášť při scéně, kdy Gora postřelí, když běží k Reikko...to jsem prý nebyla k utišení. Miluji tento seriál dodnes a pejsky taky!!! Začnou hrát první tóny znělky a já bulím :). Nádhera!! Taková láska mezi člověkem a psem!!!

Bylo mi asi 10 ,a brecel jsem jako zelva ,vzpomnel jsem si na detstvi,hroznej dojak a asi ne jen pro mne 👍👍👍

Stačí znělka a mě se chce brečet... úžasný seriál!

Díky za Hustyho Martin V,ten film jsem strašně dlouho hledal a nevěděl jsem jakou zkratku použít...

Wau! Jako dítě jsem u toho plakala jak želva. Nádherný film té doby.

Na sobotu som sa moc tešil a keď to prišlo bol som ako v tranze,dodnes milujem Gora a Reiko môj psík sa volá tiež Goro a to všetko kôli tomu nádhernému serialu.

Ten člověk, co to uploadnul je největší frejdžr. Respect ! :)

Seriály, kde hraje hlavní roli pes jsou většinou vždy výborné.Tento je toho důkazem.Podobný byl Bela a Sebastián

Díky!

Púšťam si to dookola a stále plačem. Keď som bola malá 13 rokov, som plakala a moja babička ma hrešila

jsem moc rada ze zas muzu zhlednout tenhle uzasny serial.naposled jsem ho videla jeste kdyz jsem byla prcek.moooc dik

Budu se opakovat po všech komentářích....ale.... Patřím k těm, co seriál viděli někdy v 9-10 letech. Bylo to určité trauma. Bolestivě krásné. Sladkobolné. Dlouho jsem nenašel odvahu se na seriál podívat na youtube. Jako bych se něčeho bál - jako otevřít Pandořinu skříňku. Zjistil jsem, že mám díkybohu už určitý odstup a některé scény jsem přecházel s určitým uspokojením, že jsem asi fakt už dospělý (taky díky dabingu, který je z dnešního pohledu dost děsný) a pevného pocitu, že mám rád zvířata, ale nejsem zas ten rozmazlovač a úplně paf z každého psíka....a ... a pak to zas přišlo.... opakované mrazení...přiznám se, že při úvodní znělce a některých scénách se vrací chuť brečet (a taky se to párkrát stalo) a stále mě to zajímá, jak to asi dopadne :D. Takový ten pocit nedokončeného hledání, shledání. Zase trpím, ale tak nějak krásně. Zjištění: Můj odstup je slabý a lehce proniknutelný. Ani jako milovníka určitého typu hororu a temných věcí mne tento očividně narychlo spíchnutý seriál nenechává chladným. Opět je tu sladkobolné trauma. Mám tento seriál rád i ho ze sobeckosti nenávidím. Ukazuje mi nemilosrdně jako to pověstné zrcadlo, jak jsem slabý a zranitelný. A to nemá žádný chlap moc rád :) Necítím z tohoto seriálu faleš ani laciné citové vydírání jako z 95 procent (nejen) seriálové produkce. A v tom to asi je...

Skvělé. Krásná vzpomínka na dětství

Nádherný film také si to pamatují zdectvi vím že jsem také plakala děkuji moc

Tak to je poprvé, co to vidím barevně.. :)

je skvělý že žijeme tady a ne v islaámský zemi teď během koukání na tenhle geniální seriál jsem si uvědomil tam by to v životě v televizi nemohli odvysílat...(díky mimochodem, po 30 letech to vidim díky) jsem si uvědomil jak je skvělý mít japonskou nebo evropskou inteligenci, protože u nás je normální mít rád psy no atd ale nebudu to tady rozebírat jo a mimichodem japonsko je pry pro nas velmi friendly na cestovani, chystam se tam a ten serial me k tomu nakopava takze i za to jeste jednou diky

jsem se pristihla, ze si u toho zpivam :) zkomolena japonstina a nezapomenutelna melodie z osmdesatych let :)

Děkuji moc! Mládí se vybavuje :-)

krásný seriál,jako malá Seriál mého dětstvi

dakujem !

Ten serial mel v byvale CSSR obrovskou popularitu, ale v Japonsku tak popularni vubec nebyl.. Mozna proto, ze to byl jeden z mala zahranicnich serialu v hluboke totalite a taktez z duvodu malyho vyberu na nasich TV zapricinil, ze u nas je to legendarni zalezitost..

děkuji

dakujem za upload!!!!!

Tak isto som sa rozplakala jak pri filme Hachico :'"( :')

Je mi 43 let bulim jako želva příběh smutný melodie nemá chybu

Strašně jsem chtěla mít tu pišťalku

je to moc pekny atonie

pozerala som to v dectve

hezky film

Seriál mého dětství

mám to nahraný celý z televize za ČSSR

Možná opomíjený japonský film Hasty je příběh o nevinném přátelství malého chlapce a nevidomé dívky, v němž důležitou roli hraje pes Husty. Dívka, nadějná pianistka přijde při dopravní nehodě o zrak a v zoufalství téměř skončí sebevraždou. Její kamarád a pes Husty, který mezitím projde výcvikem na slepeckého vůdce, jí pomohou znovu najít chuť do života. Nahrávka z VHS, horší kvalita, ale stojí za to film shlédnout. Do vyhledávače zadejte Husty (Hasty) oba názvy současně i se závorkou.

Stačí znělka a mě se chce brečet a hned je to poznat ze je to smutny

měli jsme černobílou televizi, tak proto.. ":D

copak to bylo někdy černobílé? já pamatuji jen barevné.

Ja brečim i teď :( :)

krásny serial

zase se citim mala a chci brecet uz pri prvni znelce

Ach tie casi sa už nevratia😢

krasnej serial

thx u and google

je to asi nějaká symbolika..ten pes asi symbolizuje city, lásku, Boha...jednoho dne se jí ztratí a ona ho hledá po celým japonsku...ta hudba z toho seriálu se mi zažrala pod kůži...a atmosféra z té hudby co běží celým seriálem... samozřejmě jedna z výrazných věcí z mýho dětství..co už dneska nikdo nenatočí...co mají kvalitu a určitou hloubku a nepovrchnost.. to je ale sranda..obsah toho si samozřejmě nepamatuju☺☺ dneska už nikdo nedělá tyhle věci pro děti co v nich zanechají principiální hodnoty... zůlstanou hluboko v nich..v podvědomí vlastně... pokud se ten seriál vysílal v totáči...tak ten bílý pes vlastně symbolizoval podvědomě ztracenou víru...vnitřní čisotu co z ní pramenila... protože v japonsku těch dní byla totalita materialismu tak jako dnes i tady a ztráta jejich víry z povrchního konzumu stejně jako ji zabíjeli komunisté v lidech... ztracená, prokletá planeta pyšných, nevědomých lidí myslících si že pravá realita, čili duchovní věčná realita a úrovně jsou jen pohádky a že realita je to okolní vše pomíjivé, umírající a rozkládající se před očima..hlavně pokud to nepomíjivý smysl nehledá.... jedině s vírou člověk dozrává, uzrává a nestárne a nerelativizuje se nic ani kolem něho, vše totiž získává hlubší smysl...bez víry ne...

ta pesnicka je japonsko-anglicky?

sotgon brit Jardariáš

Já teda nebrečel ani jako dítě, to jste všichni nějaký citlivky