Po vzájemné dohodě České televize a Kongresového centra v Praze realizoval režisér a zároveň střihač Pavel Vantuch cyklus pořadů s inteligentním dialogem Miroslava Horníčka a jeho českých i slovenských přátel
Miluji Kytlicko,, samozřejmě....jak ty lesy, vodopád, jezírka a skály.A houby. Tak i Slunečnou. No, tak já jako jezevec,a s jezevčí a liškami žil o víkendech&prázdninách právě mezi Mezi Kyticí a Slunečnou. Přesně u TOHO místa kde se natáčelo Jak se točí Rozmarýny.Krásná příroda, koupaliště &skály, a já se tam tedy potkal s Ivou Janžurovou. Ona tam chodila sama, přemýšlela,asi o roli, a tak jsem šel kolem ní, abychom se jako potkali. No, potkali jsme se, a mně se zdála ošklivá......to mi bylo asi 13. Kdybych byl starší, a prozíravější, snažil bych se 100% více, se s ní seznámit. Dnes bych jí ani nemohl potkat, ani se seznámit, zato vím že ji miluji z těch žen, v Československém zjevení filmovém a divadelním, skoro nejvíce. Vedle paní Vančurové, která vyloženě je můj typ. Takže Kytlicko,Prysk,Šenovsko,Kamenice až k Hřensku a dál.....je moje 52 záležitost. Jako Praha, jde jsem se narodil a prožil i školní,studentské roky.
Ono mi pak došlo,že I Janž.je hrozně fotogenická, a neuvěřitelně lidská, a že to nehraje.Že taková je, a v tom tkví tajemství Krásy. Něco vám bylo dáno, a jen vaše snaha VĚCI mezi nebem&zemí, a taky trochu osudově(herci říjají šťastná náhoda,atd) uchopit a přeměnit k trvalé Přijatelnosti.... ovšem ne že by se mi potlesk stal drogou, to ne.Z toho bych měl obrovskou trému, museti být za každou cenu dobrý.Ď.
