To je taková ta otázka, na kterou se nikdy nezeptáš, protože tě ani nenapadne, ale když už ji vidíš a máš k tomu i odpověď, tak tě to out of nowhere začne zajímat. 😅
Lepší je asi elementární pohled. Pokud tomu správně rozumím buňka mechanicky vytvoří seskupení kladných jontů a od něj oddělené seskupení volných elektronů. Po okamžitém kontaktu s prostředím, které má v sobě také volné elektrony, seskupení volných elektronů začne odpuzovat elektrony, které se dostanou do vody, kde nahradí volné elektrony které byly přitažené seskupením kladných jontů. To vytvoří ve vodě proud elektronů. Pohybující se elektrony poté mohou projít do jiné ryby, kde, protože tělo vnímá proud elektronů stejně jako opačný proud protonů (které normálně používá), jsou synapse u svalů aktivovány a svaly se sevřou.
Představa: 2m dlouhá průhledná trubka s nápisem "Zde vložte úhoře", podél jedné strany uspořádána baterie kondenzátorů dimenzovaná na dostatečné napětí, snižující měnič, baterie superkondenzátorů, regulátor a USB konektor. Tomu říkám stylová powerbanka... Jen by to asi chtělo dost nasraného úhoře, nevím jaký reálný náboj jsou schopní dodat...
Vzpomínám si na nějaký díl "Divočinou s Jeffem Corwinem" kde se na paúhoře zaměřil a hned na začátku zmínil, že dokáže paralizovat i koně, tak jsem se těšil, ale ne :( žádného koně v průběhu dílu paralizovat nenechali :(
Nápad na tému: Šiel som dnes variť, zapol som plyn ale zabudol som zapáliť. Až keď som ucítil zápach, tak som zistil že som niečo opomenul. Otázka znie. Ako dlho by som musel mať pustený plyn, aby sa koncentrácia plynu v miestnosti stala výbušnou? Bude tam veľa faktorov, ale pripadá mi to zaujímave :-)
@@vojtechkarkoska1767 to by naopak k výbuchu nedošlo protože potřebuješ kyslík k hoření :D vím že je nějaká věda která se zabývá poměrem paliva kyslíku a tlaku potřebného pro co nejlepší hoření (například při návrhu motorů), takže odpověď asi nebude jednoduchá
v buňkách nikde není záporný náboj. Jde spíše o to, že draslík je méně kladný než sodík, takže je tam jistý rozdíl. Ale záporný náboj to rozhodně není.
@@martinsvec7100 Volty sú není podla toho čo viem znak smrtelnosti alebo nebezpečnosti... záleži na frekvencí prúdu, velkosti prúdu atd.... Policajti (v amerike) majú tazery ktoré maju omnoho väčší počet voltov ako 230V alebo 600V
@@dejvidphotography4568 Částečně je to pravda-důležitější než napětí kterého se člověk dotkne je proud který člověkem projde. Ale čím je vyšší napětí tím je i vyšší proud. Například v zásuvce je 230V a toto napětí vás může zabít, nebo minimálně způsobit bolest a paralýzu. Za smrtelnou hodnotu se považuje proud 100mA (0,1A) za hranici vnímání proudu je považováno 1,5mA(0,0015A). Důvod proč vás nezabije paralyzér který má 2 000 000 Voltů je ten že zaprvé takové napětí žádný paralyzér nemá-běžné paralyzéry mají cca 20 000-50 000V. Druhý důvod je ten že v paralyzéru je proud záměrně omezen aby nedošlo k zabití. Také je důležitý odpor těla, druh proudu (stejnosměrný-který je horší pro tělesné tekutiny protože rozkládá krev nebo střídavý který paralyzuje srdce a svaly-způsobuje zástavu srdce a svalovou křeč takže se nepustíte i když chcete), frekvence střídavého proudu (čím vyšší frekvence tím je proud méně nebezpečný-50Hz v síti je pro srdce horší než 10 000Hz).
@@michalzeleny895 áno presne frekvencia tiež hrá rolu, to som zabudol spomenúť. Samozrejme že viem o tom že čím vyššie je napatie tým väčší je prúd len som chcel poukázať na to že napätie ≠ smrť
Sice úplně nezáleží na tom kolik voltů má, ale sundat by tě sundal. Volty, tedy napětí, může mít klidně 20 000V (jako teaser), ale nemusí zabít. To záleží na proudu. V zásuvce je tolik, kolik dovolí jistič (16 Ampér na 230 Voltů). Normální proud co berou přístroje se pohybuje kolem 0,5A, což je stejný proud jako dává úhoř. Takže ano, teoreticky se bavíme o trojnásobku kopance zásuvky. Stačí zbrousit na Google a zjistíš, že svým výbojem by uspal i koně. Takže ano, úhoř umí zabít. Zásuvka mě už kopla a dostat dokonce trojnásobkem... ne děkuji.
