2:43 Počítače nepoužívají dvojkovou soustavu, používají tzv. logickou soustavu, logických nul a jedniček. Dvojková soustava je jen číselné vyjádření. Ty tranzistory jsi mohl úplně vynechat, protože to je pouze technologie, kterou jsou vyjádřeny tzv. logické funkce. Stačilo říct, že procesor je založen na logických funkcích. 4:10 Stačí ti vlastně pouze NAND, protože tím lze vyjádřit jak AND, tak NOT. 7:39 To není pravda, jestliže má procesor větší instrukční sadu, tak bude stejně rychlý/pomalý při zpracování uživatelského kódu určený pro procesor s nižší instrukční sadou (pokud poběží na stejném taktu). Kompletní instrukční sada obsahuje instrukce, které obsahuje redukovaná instrukční sada. Jestliže bychom chtěli rozjet kód kompletní sady na redukované sadě, potom by to zpracování trvalo déle. Ale kód na jednoduchý součet bude trvat stejně dlouho na obou sadách, protože se musejí provést úplně stejné instrukce. RISC a CISC jsou pouze architektury tzv. jak se pracuje s daty a instrukcemi. Obě architektury ale musí například udělat stejné kroky pro sečtení dvou čísel (za předpokladu stejně velkých sběrnic). Architektura se nerovná instrukční sada. 11:31 To takový problém až není. Většina procesorů obsahuje pipelining, který si tyhle situace pohlídá. Už předem si optimalizuje instrukce, nebo předpovídá instrukce, které by měli následovat.
Za mě je to úžasné, že celý počítač je postavený na 2 až 3 logických operacich. Připomíná mi to atomy, ktere se lisi pouze poctem castic uvnitr. A vzajemnou kombinaci atomů, ktere jsou v jadru stejné poskládate jakoukoliv hmotu.
No Grizliku, tie tvoje videa su fakt super! Presne to co ma zaujima. Skoda ze Linux, lebo uz Windows nepouzivam, ale aj tak sa tesim na kazde videjko!!
Dobrá práce. Dobře se posloucháš, animace jsou krásně k pochopení. Jen malá konstruktivní kritika. Jak jsi ukazoval jak se instaluje CPU, tak by z toho mohl někdo nezasvěcený uznat že se při instalaci CPU musí vždy hledat správná poloha (a to může dojit až k ohnutí a i zničení "paciček"(vodičů)). mohl jsi zmínit že je tam značka jak na CPU tak i na patici. Chválím to co děláš a pokračuj v tom.👍👍👍
Tam vpravo dole toho procesoru byla ta značka i vidět, já jsem spíše chtěl ukázat, že tam ten procesor jinak nejde dát Ale je pravda, že jsem se mohl zmínit i o té značce přímo na procesoru
Velmi pěkně uděláno a občas jsem se přiučil i něco nového (hlavně okolo CISC a RISC). Jen bych doplnil jednu nepřesnost ohledně toho, jak jsi ukazoval to zapojení transistorů. Jasně, šlo jenom o hrubý nástin pro účely ilustrace, ale i tak: ono takhle se ty logické brány (ta hradla) nedělají (se dvěma transistory), protože to by byly staré typy transistorů, kde musí být resistory a furt tam protěká nechtěný proud bránou toho transistoru. Takže jednak se používají transistory mosfet, kde do brány jde jenom napětí, proud přes bránu neprotěká a hlavně a tady je ta nepřesnost: používá se architektura CMOS. Ve zkratce, vezmeš 4 transistory (mosfety) a z nich uděláš 1 logickou bránu - TAKŽE 4, nikoliv 2 transistory... mosfety. Potom ve výsledku to ani není, že bys potřeboval jenom 2 typy logických bran (=hradel) pro nějakou výpočetní jednotku (jak jsi řekl AND a NOT), ale ve skutečnosti ti často stačí jenom jedna a vždy se jedná o negovanou bránu (hradlo), takže NOR nebo NAND (obvykle NAND)
pokud vim, tak nikde netvrdil že and nebo or jsou univerzální, mluvil o kmbinacích not + and nebo not + or, což je univerzální, je to podobný jako nand nebo nor, ale reálnější protože v procesorech jde o funkčnost ne o eleganci. Proto se používá více bran.
@@GrizlikD Jo, ještě to nejdůležitější: jak to slovo CMOS obsahuje v tom C "complementary", tak tam jde o to, že tam* jsou vždycky dva mosfety (transistory) typu PNP a dva NPN a díky téhle komplementárnosti** se dosahuje dokonalé jedničky (téměř plné napětí) a velmi čisté nuly (téměř žádné napětí) ;-) V tom je to kouzlo... je to dokonalá architektura/typ zapojení pro elektroniku! *tím myslim v každé té logické bráně (NOR nebo NAND... NOT se tedy pořád skládá jenom ze dvou mosfetů, ale i tam je jeden PNP a druhý NPN) ** poněvadž NPN při zapnutí propouští proud, ale nepropouští ho dokonale, takže ve stavu vypnuto dělá silnou nulu a naopak PNP při zapnutí zamezuje toku proudu, ale nikoliv dokonale, takže ve stavu vypnuto dělá silnou jedničku... a takto zkombinuješ oba: když chceš jedničku, tak u zdroje napětí budou dva PNP, které budou vypnuté a tím propouští jako otevřený drát plné napětí, když chceš nulu, tak 2 PNP se aktivují a potom nedokonale zabraňují napětí, jenže na druhé straně u uzemnění se aktivují zároveň 2 NPN a ty vysají zbytkové napětí, které nedokonale PNP při aktivaci ještě propuštělo a tím se dosáhne velmi dobré nuly ;) Kdyby tě tato problematika zaujala, klidně na to udělej video jednou, bude to pro mnohé poučné ;)
Čau, pěkné video! Vím, že o windows už nejspíš nenatáčíš, ale píšu to sem, pod tvoje poslední video, protože je větší šance, že si mého komentáře všimneš, než pod videem, které je rok staré. Chtěl jsem se zeptat, proč windows má hromadu různých procesů (csrss, ctfmon, dashost, dllhost...) a aplikací (aplikace např. v system 32), než aby měl jeden velký proces a jeden velký soubor na všechno?
Zkusím odpovědět i já. Protože by to bylo úplně špatně. Musel by se načítat vždy jeden obrovský soubor, i když by se všechny jeho funkce nepoužívaly. Taky by jeho updaty byly obtížné. A hlavně, kdyby nějaká část z toho procesu nepracovala správně, tak by to mohlo sestřelit celý počítač. Takhle když je nějaká chyba v exploreru, tak se přestanou zobrazovat jen ikony a hlavní panel, ale zbytek počítače pracuje dále.
To vyplývá i z toho, že jsem říkal, proč je procesů svchost.exe spuštěných tolik a není to vše v jednom procesu: Protože kdyby v jakékoliv aplikaci došlo k chybě, tak by to způsobilo BSOD celého počítače, takto když má každá aplikace vlastní svchost, tak crashne pouze ten a zbytek počítače to neovlivní
tak možná jsi mohl začít tím že cpu má jako hlavní části transistory, dnes už 3d takže trochu jinak ale pro zjednodušení klasické. klasický transistor jsou dvě polovodičové diody.polovodičová dioda je.... a až skončíš při dělení atomů tak bude čas jít spinkat :D
Když je v obvodu 0, neznamená to, že tam není žádný napětí, ve skutečnosti tam je 0,8 V. Logické funkce jsou trochu komplikovanější, ale chápu, že stačí popsat jen základ. Bylo by dobré uvést zdroje.
To ale není úplně pravda. Záleží na použité logice. 0,8V je maximální napětí pro logickou 0 v TTL logice. Nicméně třeba CAN používá 3,5V a 2,5V pro CAN hi, 2,5V a 1,5V pro CAN low.
@@mike0572 jasně, ale to stále nemění nic na tom, že rozhodně logická nula není 0 napětí. Úrovně ale v příkladu co popisoval, je 0,8 V brána jako 1, u vyšších standardech se to tohle už řeší jinak, protože součástky jsou stavěný na jinačí šum.
@@tierbgames2689 u TTL je logická 0 interpretovaná jako 0-0,8V. A ve většině případů to je opravdu 0 vůči GND zdroje protože interně při logické 0 připojují výstup právě k GND.
Já jsem to v tom videu moc nerozváděl, protože to není tak, že jedna architektura je jednoznačně lepší a druhá jednoznačně hroší, jsou to prostě jiné architektury :D Ale asi hlavní rozdíl je v tom, že x86 procesory jsou dělané hlavně na výpočetní výkon, i když budou spotřebovávat více elektřiny. x86 procesory podporují složitější instrukce, které dovedou efektivně vykonávat za cenu vyšší spotřeby a tedy vyššího zahřívání Proti tomu ARM procesory jsou jednodušší, levnější a nepodporují tolik instrukcí, proto je manuální tvorba aplikací složitější, ale zase mají nižší spotřebu, budou se podstatně méně zahřívat a výrobce si může například dovolit dát do zařízení více procesorových jader Takže shrnutí použití je takové, že v počítačích klidně může být výkonnější x86 procesor, ale třeba v telefonu, kde není tak dobré chlazení a je potřeba velká výdrž baterie, je vhodnější použít ARM, i když třeba bude o trochu pomalejší
Hmm velice zaujímavé. Proto je použivali mac book air protože měli pasivní chlazení. Ale nerozumim jak nové procesory od apple dorovnávají x86. Lepší optimalizace na dannou architekturu? Jinak.moc dík za suprrychlou odpověď.
@@michalkasubjak5388 Ony ty ARM procesory jsou sice méně výkonné, ale taky konstrukčně jednodušší, takže si můžeš dovolit vytvořit třeba více jader, takže ten výsledný výkon bude dost podobný, právě kvůli tomu není jedna architektura výrazně lepší než druhá Kromě toho má ale Apple ještě zásadní výhodu v tom, že dělají vlastní software pro vlastní procesory a tak dokážou využít výkonu těch procesorů naprosto na maximum. Třeba takový Windows musí podporovat Intel i AMD procesory, další hardware od různých výrobců a ještě musí být kompatibilní tak 20 let zpátky. Proti tomu Apple vyvíjí všechno od hardwaru až po aplikace pro koncového uživatele a proto spolu všechno dobře spolupracuje
L1, L2, L3 elektřikář si pod tím představí asi něco jiného, než cache u procesoru :D Některé procesory L3 neměly vůbec, jiné - třeba Celerony měly L2 moc malou a proto měly horší výkon. A frekvence 3 GHz není moc velká, to měly procesory i před 20 lety. Třeba Pentium 4, 3.2 GHz :D
@@KrakonosovoBabka ne. ty frekvence už jsou tak vysoké, že se procesor při dosažení ještě vyšší frekvence příliš zahřívá - vyšší frekvence -> vyšší vydané teplo. a v určitém okamžiku je to až příliš a vejš se nedostaneš. Proto trvalo 12 let, než overclockeři dokázali předehnat X let starej rekord v taktování CPU (přes 9GHz) je to extrémně těžké a vyžaduje to extrémní chlazení. plus ne každej křemík to zvládne. Rozhodně to není proto, že by se jim "nechtělo"
Čteš si vůbec co píšeš, nebo alespoň na co reaguješ? Z mýho textu je snad jasný že nemyslim že si jen tak řekli že nechtěj, ale že tam je důvod nějakej. Nevim co mi vyvracíš, netvrdíš nic s čim bych nebyl v pohodě.@@Zubik1000CZ
No to je asi tak všechno, co bych v tom videu říkal, tedy že to je virtuální RAM :D Ale pagefile je spíše taková "poslední možnost", než náhrada za operační paměť, protože vždy je lepší mít ty data uložené přímo v RAMce
Ten rozdíl cisc a risc byl hodně špatnej, načís a uložit se do registrů hodnoty musí vždycky, chápu že je to pro zjednodušení, ale tohle prostě není dobře. To že čim více instrukcí, tím déle to trvá je taky hodně špatně. Spíš je to o úplně jiných faktorech. Ty architektury byly pěkně ukázaný. Co se týká cache, nezrychlí to přijímání dat z ram, ale má namapovaný poslední adresy requestlý z ram na data který přišly minule. Je to spíš kvuli datům který requestujeme opakovaně. Zajímavost u alu je že má u moderních procesurů často 4 jednotky, proto dokáže například provést 4 součty v jednom clock ciclu. Kdybyste se chtěli dozvědět něco o procesorech do hloubky, doporučuju kanál creel.
Když jsem na youtube viděl video pro distanční výuku na Fyziku 6 ročník, tak ten učitel to tam moc nedával a občas mluvil špatně - třeba měřil napěti před žárovkou a říkal, že měří úbytek na žárovce.
@@matej9437 Tak zrovna na žárovce úbytek ani změřit nejde, pokud nemá předřadný odpor, protože je paralelně zapojena ke zdroji, tj. bude se měřit napětí zdroje.
Hoj Mě by zajímalo co se stane když v procesoru bude závada jednoho tranzistoru?Těch tranzistorů jsou tam dneska miliardy a bylo by divné, když by všechny tranzistory fungovaly.Jak je tohle v procesoru řešeno?Vyřadí se nějak vadné tranzistory a používají se záložní, nebo musí opravdu na 100 procent fungovat několik miliard tranzistorů?
To by mě taky zajímalo. Při výrobě se stává, že je nefunkční celé jádro a tak ze 4 jader fungují 3, tak se ještě jedno vypne a z původního 4 jádrového i5 se udělá dvoujádrový Celeron.
přesně jak píšeš. je naprosto běžné, že ten křemík nefunguje správně. Procesory se po výrobě testují, jestli fungují tak, jak mají dle specifikací fungovat a když nefungují, tak se binují (ořezávají) - vypnou se jádra nebo se nastaví nižší základní a boost takty a vydá se to jako jiný procesor - například vyrobíš osmijádrový procesor a jedno dvě jádra nefungují správně, tak je vypneš a máš šestijádro jinak nejde "využít záložní tranzistor" protože by tam musel jednak být a jednak by ten návrh procesoru byl mnohonásobně složitější (plus by to dělalo další problémy v tom že by nemusely fungovat ani ty záložní :D - jednodušší - lepší) Prostě to buď funguje jak má, nebo to funguje hůř a nebo vůbec 1) skvělé 2) vydáš horší verzi toho procesoru 3) vydáš jako jiný procesor s nižším počtem jader
Taky by mě to docela zajímalo :DDD Problém je s tím, že do toho procesoru se prostě nepodíváš. Ty tranzistory jsou tak malé, že nemáš šanci zjistit, který se pokazil Tu jde spíš o to, co by se na tom tranzistoru mělo pokazit, protože to je prostě tranzistor, pokud je vyrobený správně, tak funguje, pokud ne, tak nefunguje :D Ale tady záleží na tom, jak si s tím poradí ten počítač jako celek, protože on obsahuje určitou toleranci proti chybám, například zde jsem viděl, že část procesoru nefungovala, ale zbytek fungoval bezchybně, takže asi ten procesor nedokáže rozbít jedna chyba v tranzistoru: ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-LxlxdVVPFRE.html
před posláním do prodeje se každej procesor testuje pokud vim, na každou dokumentovanou instrukci. Pokud se něco poškodí u zákazníka, většinou se poškodí více než jede ntransistor. Pokud by se to ale stalo, hodně by záleželo na tom který transistor by to byl, Mohlo by to vést od žádného problému až k plně nefunkčnímu procesoru
Architektura přímo nesouvisí s os. Jde spíš o to do kolika architektur je developer ochotnej compilovat. Windows může běžet jak na arm, tak na x86_64, tak na x86_32.
V budoucnu možná budou hybridní čipy s analogovou části. Takže procesor bude digtálně analogový. Pro lepší efektivitu umělé inteligence. Dnes o tom vyšel článek :D
PS1 snad ani ARM neměl, ale ještě nějaký jiný typ procesoru. A v podstatě jo, emulace není virtualizace a musí se softwarově "napodobovat" instrukce toho procesoru. Proto i je nutné aby hardware co emuluje byl asi tak 5x výkonnější než ten co emuluje. I proto pořád nejde rozumně emulovat PS4, protože dnešní počítače na to ještě nemají pořádný výkon :D
No v podstatě emulátory jsou takové překladače z jedné architektury procesoru na jinou Ale nikdy to nebude tak rychlé, jako mít přímo ten procesor, který podporuje tu potřebnou architekturu :D
je občas složitý hledat jak funguje emulátor na specifickou konzoli, ale jestli ti jde o princip, podívej se jak funguje wineHQ. Je to na stejnej princip a je k tomu srozumitelnější "literatura" než k nějakym emulátorům.
To by bylo tak na samostatnou sérii, protože je to dost komplikované téma :D Ale třeba nějaké shrnutí základů počítání pomocí logických funkcí bych v nějakém videu mohl vysvětlit 🙂
Mám výkonný počítač a je mi jasné, že v té bedně je "blázinec" který topí a žere proud takovým způsobem, že se ČEZ jen směje, :-) Držím palce a vím, že CPU je hodně složitý.
CPU do desky by se mne podle mne správně instalovat za pomocí takové malé šipky co má CPU v rohu A na desce je podobná si pak nebo jen tečka takže prostě šipka na šipku
Moja grafika ma 2,4miliardy tranzistorov. V procesore to vypada ako nejaké mesto, všetko je nejak prepojené, a RAM ani nehovorím. Poznám PC Atarai a 286tky čo sme mali na škole
Doufám, že někdo tohle video nepojme jako studijní materiál. Chápu, že vysvětlit to lidem co neví o co jde je náročný, ale hodně těch informací je špatných nebo opravdu nevhodně zvolených
To já jsem ani nikdy neplánoval žádné video jako studijní materiál :D Spíš jenom takové zajímavosti z té dané oblasti a nebo můj pohled na určitý problém
@@GrizlikD OK, chápu ... ta problematika je rozsáhlá a evolučně složitá, něco je "vysvětleno" pochopitelně a hezky ... byť se špatnými termíny ... ale něco zase bylo nepochopeno a díky tomu v tom videu fakt nepravdy. Třeba rozdíl RISC/CISC mi přijde absolutně mimo mísu. Tam by bylo lepší to jenom zmínit že to existuje a nevysvětlovat rozdíl.
Musim říct že tohle video bylo fakticky lepší než některá jiná. Ale je tam pár věcí které nejsou dobře. Chápu že je o zjednodušení, ale tenhle kanál už neni tak malý a bylo by fajn alespoň na začátku zmínit že jde o zjednodušení, a ideálné přiložit studijní materiály, pro lidi co chtějí nikde čerpat.
Nula, jednicka nebo tecka a carka jako u morseovky. Pomoci dvou stavů muzete napsat i román s neuveritelnym příběhem. Staci ty dva stavy podrobit určitým pravidlům.
Budu protivný a budu nemístný hnidopich, ale ve všech videích, která rád a pozorně sleduji, mě úplně bere za uši a zklamává to opakovaně používané špatné skloňování. Příklad: "jednotlivé jádra", "nějaké data", a podobně. Omlouvám se, ale je to hrozná škoda...
Njn, moravština :DDD Ale já i když v tom videu takový výraz řeknu, tak to tam prostě nechám, protože pak mi to video přijde takové živější, že to pak nezní, jako kdybych předčítal nějaký skript z papíru 😁
