Jak maximalizovat úspěch při vzdušném hřížení 

Každému do rukou sedí trošku jiný postup. Já mám docela velké ruce a tak jsem si navykl na tento způsob. 😅

Zdravíčko, děkuji mnohokrát za pochvalu a jsem rád, že jste si sem našel cestu. Roubování a transplantace větví a kořenů je jedno velké a asi nejnáročnější téma, které bych chtěl zpracovat někdy příští rok. Situace, o které píšete, bude ale spíš klasickým seřezáváním v průběhu let - strom se zařízne těsně nad pupenem, ze kterého vyroste nový terminál. Po několika letech se to opakuje výš a výš na stromu, čímž získáme nejen pohyb k kmeni, ale také krásné zúžení směrem k vrcholu. Samozřejmě se to dá dělat i roubováním, ale většinou je to zbytečné.

@@honzuvles No jakoby teorii bych chápal a rozhodně mi to nepřijde jako postup, který bych hojně využíval. Přijde mi to spíš jako taková poslední naděje pro zanedbaný stromek, když je potřeba ho brutálně seříznout. Bohužel jsem zatim znovu nenarazil na video a ten způsob, který jsem myslel, ale zkusim to detailněji popsat. Bylo to video z Asie (podle klikiháků asi Indonesie) a druh stromu se z toho nedal určit. Na videu jsem viděl jak provádí řez přímo nad terminálem. Poté na pařez (cca 8 cm v průměru) přidělal 4 rouby, které byli asi 5 cm dlouhé a na vrchu byly seříznuté. Ochranou pastou namazal střed pařezu a překryl hliníkovou folií. Pak si vzal ten vršek, který předtím uřízl, na 4 místech ho připravil jako by na roubování a též zamazal a přikryl hliníkem. Poté tento vrchní kus vzal a v místech, které měl připravené, nasadil na seříznuté rouby, Takto to spojil a poté to celé zabalil do průhledné folie. A na konec tam byl záběr jak odstraňuje folii a výsledek vypadal jako by ten stromek měl uprostřed 4 tenké sloupy a pak zase dál pokračoval široký kmen. Vše vypadalo srostle a vršek stromku byl stále zelený, takže to nejspíš přežil pokud to nebylo jen naAranžované. . Toto téma mě neskutečně zajímá + rád si poslechnu vaše zkušenosti, rady a tipy. Opravdu jsem se dozvěděl hodně a jsem moc rád že někdo jako vy dokáže ty videa takhle suprově zpracovat a do detailu vysvětlit vše potřebné. . Ještě jedno téma bych měl, a to je pěstování víceletých bylin jako bonsaje. Konkrétně chili paprička se dá udržovat plodíc po celý rok. Určitě by mě tohle téma též pomohlo. Já zatím zkoušel Rozmarýn, ale ten mi po 2 letech umřel, zřejmě na nevhodné zakrácení bo jsem ho možná zastřinul ve špatný roční období. Ale čemu se daří je Tlustice kterou mám od mámy a už je stará víc jak 8 let a potom Rýmovník, který mám už 3. rok a má už dřevnatý kmen, 2 cm v průměru. Ale to chili mě zajímá a celkem nerad bych něco pos*al. Nemáte také v plánu na toto téma udělat video?

Velice komplexní dotaz, pokusím se odpovědět co nejlépe: 1) Už chápu tu techniku, kterou máte na mysli, ano jedná se o roubování, ale v tomto případě velice delikátní záležitost, kdy se pěstitel snaží přetvořit strom do jisté umělecké formy. Základem je princip roubování, kdy se snažíme napojit živé vrstvy stromu tak, aby srostly a dále posílaly vodu a živiny danými směry. Tímto způsobem můžeme teoreticky vytvořit jakýkoliv tvar či "skulpturu", pokud se nám podaří nepřerušit tento tok živin a vody. Podobným způsobem někteří umělci vytváří např. živá "křesla" a podobné záležitosti. Určitě je to výborný nápad na video na příští jaro, pokusit se vytvořit něco zajímavého a ukázat na tom schopnost stromu se adaptovat a hojit. 2) Co se bylin týče, např. rozmarýn či tymián je na bonsaje skvělý materiál, stejně tak to může být i chilli paprika, je však nutné počítat s tím, že tyto rostliny se většinou nedožívají více, jak 15 let. Naproti tomu sukulenty, jako např. tlustice, se mohou dožít i více jak 50 let, takže dlouhodobé bonsajové plány jsou s nimi "snazší". Rád bych se věnoval i těmto "vnitřním" bonsajím, ale jelikož nemám vhodný prostor pro jejich přezimování, prozatím je záměrně upozaďuji (což se doufám jednoho dne změní výstavbou vyhřívaného skleníku)

@@honzuvles Děkuji mnohokrát ;) Takže teoreticky ty rouby, které spojují kmeny by mohly být klidně delší pokus se správně napojí ?? Přemýšlím o experimentu na vrbě kterou máma už přes 15 let seřezává zhruba v metru až na holý a ona stejnak za pár let má zas 4-6 m., ale nejprve si budu muset ještě zjistit důkladné info. Ještě jednou děkuji ;)

@@Zdesetimilionu Super, ale ta hadička by měla být určitě něčím ucpaná, aby právě skrze ni neunikala vlhkost. 😅 Hlavně by to právě nemělo být potřeba.

@@honzuvles ucpaná je 😎 ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-q3qYFR9kGHI.htmlfeature=shared Dal jsem do toho normální hlínu 😆 A když jsem tu metodu zkoušel loni na jabloni ve starém sadu, něco mi poškodilo obal a na kmínku bylo vidět, že proces tvorby kořenů se tím zastavil. Takže jsem si to chtěl posychrovat. Ještě testuji seříznuté PETlahve. Mám to na katalpě trubačovité. Rovněž pořád obhlížím, zda už tam nejsou kořeny 🤣👍

Ahoj díky moc za zhlédnutí i objednávku a ano, bříza by měla jít docela jednoduše. 😇

Díky 😉

@@milankurek3403 Čas potřebný k zakořenění se liší podle druhu stromu. Listnáče většinou 2-3 měsíce, jehličnany někdy i rok. V ideálním případě by nemělo vysychat, protože vláhu větev získává stále od kořenů.

0:38 Ďakujem pekne za odpoveď.

@@milankurek3403 Není zač

K vzdušnému hřížení se přistupuje v tuto část roku z toho důvodu, že jsou již listy (jehličí) vyzrálé a produkují energii, kterou posílají dolů. Díky hromadění cukrů a škrobů v ráně a nemožnosti pokračovat dále, nabudí kambium k tvorbě kalusu a ideálně i kořenů. Jako substrát se dá použít téměř cokoliv, osobně ale nedám dopustit na rašeliník, který je v mém případě bez konkurence nejlepší.

Zdravíčko, otrhávání jehlic v jakém smyslu? :-)

To bych právě chtěl vědět. Viděl jsem spoustu videí z japonských trhů s bonsajemi a měli otrhané starší jehličí úplně a nové částečně. Moc by mě zajímalo proč to dělají? Chápu trhání většinou vrchní části kvůli přesunu energie, ale toto?

Je to právě kvůli distribuci energie do slabších částí stromu, které můžou být kdekoliv. Dále se k tomu přistupuje z estetických důvodů, aby bylo jehličí vyvážené. Posledním důvodem může být snaha o probuzení spících pupenů.

Aha, díky 🙂

Zdravíčko, ideálně klidně do podzimu, ale pokud bude bal plný kořenů, dá se odstranit dřív. Přes zimu je možné nechat, pokud ještě nebudou kořeny.

Ano, defoliace dokáže divy, ale osobně bych ji nedoporučoval každý rok

V ideálním případě právě není potřeba zalévat vůbec, protože větev získává vodu skzre "matečnou" rostlinu a bal zůstává stále vlhký

Pokud myslíte hřížení, tak to nezalévám. Stromky dešťovou vodou na kořeny a sem tam je i "osprchuji".

@@honzuvles Myslím i normálněViděla jsem,že je v cizině berou sprchou,celkem zprudka zespoda,pod listy,aby zlikvidovali případné brouky,mšice a spol.....