E. V. Rybářová - Jak poznat, zda s někým zůstat anebo odejít Nová videa najdete na: www.naslouchat... Sdílím to, co mě inspiruje a co se mi osvědčilo na mé cestě k vnitřní radosti. :) Osobní konzultace: www.naslouchat-...
Než odejdete ze vztahu, nejprve si dejte sami sobě otázku, co vás od partnera zraňuje a najděte příčinu proč vás to zraňuje. To není problém partnera, ale váš. Odejít ze vztahu a nevědět, co vás oslabuje je velká škoda. Nikam se v dalších vtazích neposunete.
Také děkuji za komentář a za sdílení. Video jsem natáčela v době, kdy i já jsem se bála si připustit věci, které jsem dlouho věděla. Nicméně okolnosti mě k tomu zvyšujícím se tlakem stejně nakonec donutily. 🙂
To, co se ve videu říká je určeno snad jen pro ty, kteří se ve vztahu nemají co učit. Ale právě to, že se ve vztahu něco děje nám ukazuje naše nedostatky a cesty k učení. Vyjadřuje to obvykle co já ještě neumím-neumím žít sám se sebou, nevážím si sebe, nejsem zodpovědný, neumím se postavit na své nohy atd.. Video od paní Zdeňky Blechové to krásně zdůrazňuje. Ve vztahu s osudovým partnerem se učíme. Učíme se prožíváním (to nesprávně dělíme na pozitivní a negativní, přestože si svoji budoucnost tvoříme zcela sami), né kecama a radama druhých...to nás nikam neposune. Pokud někoho bezpodmínečně milujeme, pak jsme našli ten správný vztah....vztah k sobě a tím pádem i k okolí. Beze strachu. Vypadá to, že se paní Rybářová ve vztazích neučí nebo nepotřebuje učit a z této pozice vidí realitu. My ostatní se potřebujeme učit a to někdy dost bolí a stojí to spousty energie než pochopíme, co se máme naučit a jak se to naučit. Kolikrát partner udělá věci, které se nám nelíbí a jemu se také nelíbí, ale co by pro naše učení a uvědomění si neudělal, že? Opustíte partnera kvůli "jeho chybám" a v následujícím vztahu se ten problém projeví znovu a opět budete stát nejspíš před rozchodem. Říkají Vám něco karmické vztahy a vazby? Říkají Vám něco vaše přání (vaše každodenní myšlenky)? Co když si právě tohle přejete, i když nevědomě? Je to chyba partnera? A tak bych mohl pokračovat dál a dál...toto video je příliš povrchní k dané problematice. Všichni jsme tvůrci vlastního života nebo jsme obětmi záměru jiných. To, že jsme my slabí a ještě nechápeme a neumíme neznamená, že za to může ten druhý. To je zase můj pohled na věc. "Co tě nezabije tě posílí", tak hlavu vzhůru a učte se vlastním prožíváním a cítěním. Každý máme jiný život. Nikdo nedrží návod na Váš život, nikdo nemůže rozhodovat za Vás tak, aby to bylo v souladu s Vašim posláním. Všichni spějeme ke stejnému cíli, ale vlastní cestou a tempem. Snad všechny problémy v našich životech vycházejí z nedostatku lásky, té pravé bezpodmínečné lásky. Děkuji paní Rybářové za videa. Třeba někomu pomohou se opravdu správně rozodnout. Pokud ale potřebujete od někoho přijímat rozhodnutí, pak jediné správné rozhodnutí znáte jen vy sami. Jsme nekoneční, jsme věční.
Dobry den.V niecom mate pravdu.Ja milujem bezpodmiecnou laskou svoje deti.Ak je vo vztahu laska..pochopenie..empatia..tak ho nic nerozbije.Ano je to uhel pohladu.Vase telo vam da ten najlepsi signal...ako sa citite s danym clovekom.Intuitivne citite sami co je pre vas dobre a co uz vas zranuje.Kazdy clovek chce milovat a byt milovany...a niekedy to trva dlhsie nez sa ten spravny partner najde.A ak sa nedajde aj tak je to spravne.
Ano, je to tak. Pak je třeba hledat strategie, jak takovou situaci co nejlépe přežít, než se okolnosti změní. Takové období může trvat i (dlouhé) roky, nicméně nic netrvá věčně. I když to není snadné taková období přežít, dá se to, člověk zvládne víc, než si myslí. Tak přeji, ať se vám daří i náročnou situaci zvládnout co nejlépe. Rozhodně ale nepomůže stavět se do role bezmocné oběti. Přeji pěkný den a hodně sil 🙂
Moc děkuji za úžasné video, které mi více otevřelo oči v mém rozhodování . I přes to mám k němu pár otázek a předem děkuji za rady. Žiji s partnerem už 11 let (začali jsme chodit v mých necelých 15 letech, dnes je mi 26). Asi proto, že jsem nepoznala opravdové vážné vztahy a nemohla porovnávat, asi i proto, že jsme oba více uzavření a nechodíme tak často do společnosti, jsem byla zaslepená tím, co je dobré, co vztah posiluje a co ho ničí. Když se podívám na celou dobu toho vztahu, najdu tam moc hezké chvíle, ale i chvíle, které až teď vnímám jinak, než dříve. Dříve jsem myslela, že určité věci jsou v pořádku, dnes to vidím více reálně a tak, že úplně v pořádku nejsou. Zjistila jsem, že mi partner vlivem na mou psychiku způsobil určité zdravotní potíže, ne nijak vážné, spíše dost běžné v dnešním světě a málokdy jsou spojované s psychikou, pak pocity vyčerpání, že nejsem dost dobrá. Prostudovala jsem trošku psychosomatiku a našla tam několik věcí. Když jsem se ve vztahu necítila dobře, rozešla jsem se s ním po určitém zvažování a uvažování, bylo to pro mě hodně těžké. Jeho to porazilo, nečekal to, asi jsem měla více mluvit o tom, co se mi nelíbilo (mluvila jsem o tom, říkala nějaké věci, ale nikdy jsem si s ním nesedla a vážně o věcech nemluvila, bála jsem se), Často mě poučoval a svým chováním mě přiměl k tomu, že jsem se snažila dělat věci, tak jak chtěl on. Často poukazoval na věci, které se mu na mě nelíbily. Je to nyní měsíc po rozchodu, on si uvědomil věci, kterými mi ubližoval, hodně jsme o věcech mluvili a on se opravdu snaží a pracuje na sobě. Vím, že on je typ člověka, co se dokáže změnit, znám ho, dokáže ve věcech vytrvat a v tomto mu věřím, říkám si ale, dokáže se opravdu natolik změnit, aby náš vztah posiloval? Dokážu já překousnout ty bolesné chvíle z minulosti, které se do mě vepsali? Půjde to dál? Kolik času mu dát? Protože na druhou stranu, je opravdu hodný, nikdy by mi fyzicky neublížil a opravdu mě miluje, jen to nedával dostatečně najevo a nevědomky mi ubližoval. Já ho také úplně milovat nepřestala, je to pro mě těžké od něj dejít a něco mě pořád drží zpátky. Ddokáži si s ním představit budoucnost, když změní určité věci svého chování. Nemohu v jednom komentáři vypsat všechny známky toho špatného a dobrého, ale i tak zkusím tady požádat o radu a názor, zda si myslíte, že by ten vztah mohl fungovat, když na něm oba zapracujeme, protože i já mám své chyby, na kterých chci pracovat. Děkuji všem. S.
Nevím, ale každý má určitou etapu v životě. Pokud někoho opustime jen na základě, že se změnil nebo že už není tak zamilovaný jako na začátku, tak to promiňte, ale nedivte se jaká je rozvodovost, a nikdo schpen na vtahu pracovat. Taky mluvíte pouze o chybách druhého, ale co když prostě daná osoba je preletava nebo očekává partnera vysoké cíle,ale dokonalý protějšek neexistuje, to by ste bloudili v zacarovanem kruhu
Pani rika veci ktere me jsou jasne a ktere vim. Nicmene i tak je to dobre si pripomenout a pak se nad tim zamyslet. Rade lidi to urcite helpne,panc vubec nevi. Jinak pani ma peknej hlas a slusi ji to. ma prijemny oblicej.
Děkuji Paní Rybářová, tohle jsou ty otázky na které mám odpověď. Byli to pro mě tři roky rozhodování, už jsem rozhodnutá tak půl roku na sto procent, tohle bylo jen to co mi potvrdilo kam směřuje má cesta. Máte ode mě odběr a jsem ráda že jsem Vás našla. děkuji moc.:)
Vy to tak krasne umite podat,,, a pravdive,,ze to tak v zivote opravdu je....chci se zeptat , je od vydana nejaka knizka kolem v šeho z vašeho vypraveni...dekuji mic.
nie je to trochu zavádzajúce? ako mám rozlíšiť, či je to len etapa vzťahu, ktorá si vyžaduje moju energiu a úsilie, ved sú otázky a problémy, ktoré sa rozchodom len presunú do nového vzťahu a človek sa načas môže cítiť byť vyčerpaný. Plus .. čo ak je vo vzťahu žena, ktorá nesleduje svoje emócie vo vzťahu k cyklu a mýli si bežné hormonálne výkyvy s relevantnými emóciami?
Ďakujem za toto video. Vaše slová sú poučné. Mne to trvalo 47 rokov keď som pochopila že zo vzťahu musim odísť. Dostala som sa do stavu slobody ale nevedela som co zo slobodou. Dnes po troch rokoch rozvodu sa ani nový vzťah neukázal byť ten správny. Partnerstvom manzelstvo nie je povinnosť ale úcta jeden k druhému. Nosiť bremeno zodpovednosti za vzťah len preto že sa bojim o prežitie je veľmi ťažké bremeno. Ťažšie ako zostať sám. Ďakujem.
Děkuji za komentář 😊 Ano, není to snadné, když člověk zůstane na vše sám. Ale i tak je to lepší varianta než zůstat v mrtvém vztahu, kde není ani láska, ani vzájemná úcta, jen ze strachu o přežití... Přeji, ať se vše daří co nejlépe.... 🍀
Se vším co říkáte souhlasím, ale za předpokladu, že ve vztahu (manželství) nejsou děti. Bohužel z mého pohledu to potom mění situaci a rozhodování je ještě těžší. Já bych v současném vztahu už dávno nebyla, nemít dítě. Otázkou je do jaké míry je to vhodné a to ovšem nelze posoudit jinak než individuálně. Čekám co na to Vesmír, jakou cestu pro mne chystá. Rozhodnutím bych ovlivnila život svého dítěte a to si netroufám. Věřím, že až Vesmír usoudí, že už toho bylo dost, sám mi pošle vedení. A vám děkuji za videa, která mi pomáhají se smířit se situací.
@@katerinanowak4113 Dovolte mi reagovat na větu: "Rozhodnutím bych ovlivnila život svého dítěte a to si netroufám". Zůstat s partnerem, se kterým bych nebyla nebýt dítěte, je také rozhodnutí, které naše děti ovlivňuje, jen jinak. Jako dítě jsem vyrůstala v rodině, kde matka neodešla od svého muže, přestože vztah nikdy nefungoval dobře. Byla 70-tá léta, nemohu se jí tedy divit, neboť v té době být rozvedená bylo vnímáno jako určitý cejch. Naučila jsem se tedy, že žena nemá volbu, a že nemůže ze vztahu s mužem odejít. Bolestně dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že ani finanční situace mě nemůže zdržet, abych zůstávala v nevyhovujícím vztahu. Naučila jsem se, že žít ve svobodě opravdu není zadarmo. Stálo mě to hodně, sil i financí, ale stálo to za to. Pro mě je svoboda vysokou prioritou. Dlužno dodat, že mé, dnes již dospělé děti, mi nikdy nevyčetly, proč jsem nezůstala s jejich otcem, mé důvody dnes již chápou. Má dcera dnes dokáže být více věrná sama sobě, než jsem kdy v jejím věku dokázala já. Syn žije nyní s otcem a potýká se statečně se svými tématy a já mu držím palce a věřím, že to zvládne. Záleží na Vás, co je pro Vás momentální prioritou a co je tou dlouhodobou. Držím Vám palce, ať své výzvy zvládnete jak nejlépe dovedete.
já žiju dlouhodobě se zoufalcem, obviňuje a kritizuje. Dobře se necítím, ale musíte řešit i praktické věci - bydlení, vypořádání a uzavření. Někdy je to delší cesta. Harmonie nikde, samé nedorozumění. Odejít chci, ale musíte to opravdu zorganizovat, připravit.
@lydieraszkova3301 Ano, je to přesně tak, jak píšete. Řekla bych, že to bude většinou spíš delší cesta - od uvědomění, že je třeba odejít, k realizaci v praxi. Může to trvat i několik let... V každém případě držím palce, ať vše nakonec dobře dopadne, a přeji hodně sil, štěstí a pevné zdraví 🍀🌞🌹
Ja som zastával názor že človeku je všetko dane, že sa nemení ale len postupne ,,stráca masky,, čiže postupne len ukazuje to čo mu bolo dane. To len tak, prepáčte. Príjemný deň.
@@lup6974 moc dekujii 😉 bylo to me nej rozhodnuti. Pochopila jsem zivotni lekci a uzavrela ji dnem odchodu ex. A stastnejsi jsem skutecne jeste nebyla 😉 krasne dny Lucie 😙
"Should I stay or should I go? Should I stay or should I go now? Should I stay or should I go now? If I go, there will be trouble And if I stay it will be double" The Clash
Souhlasím se vším. Velice poučné, hlavně pro nezkušené, zaslepené láskou a často strachem ze samoty, kteří partnera stále omlouvají slovy, ale vždyť v "jádru" je dobrý, to je však slabá útěcha!!!. Ti co stále doufali, že přijde změna k lepšímu, ztratili často desítky let drahocenného života a ve finále ze vztahu odešli nebo je patrner stejně opustil! Začali znovu od nuly (to v lepším případě) anebo propadli depresi ( s následnými fyzickými zdravotními potížemi), alkoholu, drogám....... .a totálně si nevědomky sami zničili život v touze po spokojeném životě.
Vzťahy sú predsa o kompromisoch.Keď človek odchádza zo vzťahu alebo hľadá vzťah je to o individuálnom prístupe a konkrétne čo človek očakáva a vyžaduje od vzťahu.A na to všetko je treba čas a snaha učiť sa i tolerovať veci čo nám život dáva.Ak sa človek nepoučí zo žiadneho vzťahu je to bludný kruh.Pani rozpráva trefne a presne..Žiadna láska nie je vynútená, a ak má človek uzavretú myseľ a ešte k tomu veľkú dávku nedôvery v seba samého ,a ľudí nikdy nedokáže pochopiť znaky lásky ktorá je len pozlátko.
Dobrý večer:) Máte moc krásná povídání...A naprosto mně fascinují Vaše nádherná trička, máte velice osobitý styl:) Mohu se zeptat? - šijete si je sama? Popřípadě, kde bych mohla takové sehnat? Kdyžtak mně omluvte za hloupou otázku, ale nemohla jsem se nezeptat....
Ale jsou krásná i když prehistorická....:) Mně právě přišlo, že mají stejný rukopis, že si je buď necháte šít nebo si je šijete sama. Orsay mně teda nenapadla!:) Ale děkuji za tip. Včera mi Vaše videa moc zvedla náladu, takže Vám tímto chci poděkovat. Řeším teď obr problém ve vztahu, takže mi to hodně bodlo. Neděláte i nějaké terapie osobně? A v případě, že ano, tak kde se nacházíte? Jestli to tedy mohu vědět...
Milá Evo, mooc děkuju za Vaše skvělá videa...za to jak dokážete věci jasně, srozumitelně, ve stručnosti popsat...a přitom je tam vše podstatné...pociťuji vděčnost a vřele děkuji za to, co pro nás s láskou děláte 🌹🙏❤️
@@naslouchatradosti Som veľmi rada že ste mi odpovedali ani som to nečakala :) snáď tú silu v sebe nájdem aj ja a bude všetko tak ako má byť :/ začala som vás len teraz sledovať, máte veľmi peknú inšpirujúcu tvorbu :)
Obsahove me to velice mile prekvapilo. Video mi nabidl yt, a myslela jsem si, ze pujde o rady jak za magazinu pro zensky, ale nektere body jsou opravdu hodne trefne. Ale s tim koncem nesouhlasim. Jednak to nahrava takovym tem typickym myslenkam naivnich zenskych ala "on se zmeni a pak budeme stastni". Navic si nemyslim, ze zrovna ve Vami vyjmenovanych bodech se nekdo zmeni casem, navic jak Vy rikate, k horsimu. Respekt tam bud je nebo neni. Partner bud je rozeny egoista, nebo neni. Bud vyzaruje pocit, ze se mu nemuzete sverit, protoze vas odsoudi, nebo ne.... Zmenit se da styl oblekani, ale ne tyto veci. Spis si toho dany clovek na zacatku vztahu nevsiml a az pak ty veci vypluji na povrh :)
Och ta ludska laska, pre nu mnohe vznika a aj zanika :-) To je cesta cloveka, prichadzat na ceste sebapoznania a rozlicnych foriem sebalasky, podmienecnej, ucelovej, vyhradnej a delenej lasky k Vselaske, absolutnej Bozej laske. Absolutna laska je nasim vecnym domovom. My vsak v pozemskom byti pocitujeme mnohe odpory, nedostatky a nesulady, ktore nas od Vselasky frekvencne blokuju. Aspon vieme, ze to nie je to prave a vecnej perspektivy hodne bytie, ziadny skutocny domov :-). Nastastie je to len to docasne a pominutelne. Vsetko to neprave v nas/z nas skor ci neskor odpadne. Zdravym dovodom je pravost Lasky :-) Cim viacej lasku zaujate clenime, "skatulkujeme" a delime napr. na lasku matersku/rodicovsku, lasku k prirode/zvieratam, lasku partnersku, lasku k samym sebe, lasku k detom, lasku k jedlu, sportu alebo dokonca lasku k nezivym veciam, tym viac je vedoma pritomnost vnutorneho svetla lasky v nas slabsia. Predstava, ze by skutocne laskyplny clovek miloval jedno a druhe uz nie je nerealna. Napr. miloval by seba, ale inych nie; miloval by svoje deti, ale seba nie; miloval by zvierata a ludmi by opovrhoval; citil by lasku k svojim priatelom a nepriatelov by neznasal a nenavidel. Takto by to asi s tou laskou nebolo v poriadku, lebo kto by chcel zit takto vecne? :-). Preto sebapoznanie vedie cez rozlicne ludske formy pojimania lasky k vseobjimajucej, nezistnej Vselaske. Skutocna spiritualita je zitie lasky a laska je skutocnou spiritualitou. Laskyplna spiritualita je, ked je mierom, ked vedie k mieru a ked podporuje mier. Mier je zaroven schopnost jednotneho zitia. Laska je Harmonia. Ja viem, ze je to kazdemu jasne a preto si iste vezmete tieto vety k srdcu s laskou, nie ako chladnu teoreticku poucku :-) Len sa pri prilezitosti krasneho videa vo mne nieco slobodne pohlo k uvolneniu tychto viet :-) Dakujem za tuto moznost. Vela radosti a laskyplneho nadsenia, bezvyhradne ;-)
Děkuji za doplňující komentář (i za podporu, které si vážím) 🙂 Ano, taková je dlouhá a klopotná cesta člověka, od toho, co nazývá láskou, ale co láskou ve skutečnosti není, ke skutečné a bezpodmínečné lásce. 🙂 Pěkný den 🌞
Na vše jsou vždy dva náhledy.... Vše co slyším je pravda se kterou se dá pracovat, ale taky ji zneužít... Oba ve vašich slovech slyší to své, a kdo chce, hledá způsob a kdo nechce hledá důvod.... Základem všeho je ochota se podívat na svět i očima partnera... Rovnováha, ano, ta je jediná berná mince jakéhokoliv vztahu...a pokud je rovnováha porušována v zájmu ega jednotlivce, bez ochoty činit druhého šťastným, může tato vaše slova bohužel použít proti tomu, kdo ho šťastným činí ale zpětně se mu ničeho nedostává..... A pak z druhé strany poslouchá vaše slova jako argument toho egoisty Těším se na další videa... Poučím se rád.... Nebo spíš opět zjistím, že moje pocity se dají vyjádřit i slovy, které jsou srozumitelnější.... Zároveň bych Vás rád poprosil o slova těm, kdož mají ještě šanci ve svých vztazích zabojovat a najdou si čas si je poslechnout společně.... Pokud to totiž neudělají, jen si podpoří své ego...
I ve starším věku 60+ Platí to že by bylo dobré mít všechny tyto body splněné…jak se člověk cítí.., ale není vhodné ani jednoduché odejit.., ani vhodné..kam? Více komunikovat.. Také to řešim co ještě lze a co už ne.. kompromis
velmi zajimave video, velmi sympaticka pani, jen by mohla mluvit malinko rychleji. Pustila jsem si video v rychlosti 1,25x, mnohem vic mi to tak vyhovalo (misty uz moc, misty naprosto idealni).
Hedvika D. Keď iste cítila, že to nerezonuje, že Vás to nepodporuje, to ego, a iný prospech, netreba zrýchliť, ale opustit, zrušiť... Vypnúť... Tak moderne...
@ Mario: pisu super video, jen pani mluvi prilis pomalu a je tezke to pak sledovat a venovat tomu zajimavemu, co rika, stoprocentni pozornost. . Nechapu, co nechapete :)
@@naslouchatradosti přítel se před měsícem semnou rozešel, ale do teď mi pořád říkal že neví co dál. Zatim spolu jeste bydlime. Vim že je to nejlepší řešení, bohužel ač vidím že nás vztah smysl nema, miluju ho a me největší přání je náš vztah zachránit.. stále přemýšlím kde jsem chybovala, vzpomínám jak to bylo krásné .. poslední rok dva to za moc nestojí a já si myslela že ho mám jistého. Teď mi řekl že mne už nemiluje. Mám pocit že to nemůžu zvládnout, nemůžu být bez něj..
@@Ukulemba To máme velice podobné.. ani nevíte jak moc Vám rozumím. Byla jsem rok a půl ve vztahu, kde jsem zažívala psychický teror. Rozešli jsme se v květnu a stejně se ještě teď nedokážu odpoutat.
Dobrý deň,teraz som si vypočula vás komentar.....a čo robiť,keď je manžel chorý,vzťah neplní svoju funkciu,ale neubližuje vám .....máte ho opustiť,či to ťahať ďalej ? Na túto otázku mi ešte doteraz nikto neodpovedal...a to som vydatá už 31r...dakujem
Je to jednoduché ,ak si uvedomiš ,alebo inak povedané ak máš pocit že vo vzťahu cítiš viac negatív ako pozitív,že ti ten vzťah nič neprináša,aj po dlhšej dobe ,,e je to len jednostranné z tvojej strany ,vtedy nečakaj že ten druhý odíde,bohužiaľ väčšinou ak je to jednostranné tak je to z nejakého dôvodu ak máš pocit že ten druhý sa vo vzťahu nesnaží, znamená to že mu nezáleží na tom či budete spolu ,a teda že mu na tebe málo záleží a že len využíva tvoje city k nemu a profituje z tvojej starostlivosti,skrátka nedaj sa využívať a odid sám .
Jsem vdana 8 let a souziti s nim je jako nekonecna thaiska masaz v tom nejlepsim slova smyslu. I kdyz zmizi zamilovanost, muzem byt v tom vztahu neskutecne spokojeni. Viz vse, co rika tato pani. Je to zazrak dneska.
...ono se to mluví skutečnost je jiná ,dnes ,vidím to kolem sebe ,obrovská zamilovanost -pád,kam se poděla,vše mají OBA hned,potom si již nemají co nabídnout ,hledají ,získávají snadno.....naslouchat nemusí,proč taky...
Se vším asi partner rezonovat nemůže.. třeba když druhý z partnerů začne - blbnout-.. existuje nějaká asertivita mimo jiné. Jen polemizuji s vědomím, že věci nejsou černobílé a život neběží podle knížek ;)
Takový návod pro lidi, co nemaji rozvodem co ztratit a nemají děti, nebo už jim odrostly. To pak jednoduchý zvednout kotvy a jit. Ovšem okolnosti s dětmi už je úplně jiná story (a to nemluvim o případě, kdy se jedná o domácí násilí apod. To vůbec ne) Jsou situace různé a těžké okolnosti.
Vždy je to jen otázka: cítím, že chci a nebo cítím, že nechci. A pak by se člověk měl rozhodnout hlavně pro sebe a své děti dle toho, jak se cítí. V letadle si nasazuje jako první dychaci masku maminka a pak dítě a tak by to mělo být i v životě.
Pani zlatá hovoríte tak pomaly že som si to musela zrýchliť na maximum a predsa som vydržala počúvať len 3 minúty pretože vysvetľujete veci ktoré každý človek vie ...úplne zbytočné
Tak sa pani zlatá Gabriela podívaj na videá OSHO.com OnTi vysvetlí, preco on velmi pomaly rozpráva. Budes si musiet nastavit rýchlost na 125. Más to ako s hudbou. Pauzy medzi notami sú tým, co robia hudbu hudbou.
