Velmi přínosný dokument, zvláště pro mnoho z nás ,kteří žádnou nemocí netrpíme natož duševní. Je to bolest ,která není vidět a může být špatně chápána ,někdy i špatně diagnostikována. léky jsou bohužel v tomto případě velmi nevyhovující a nemocným tak způsobují další psychickou i fyzickou zátěž ,což je smutné...Štve mě ,že aby pánovi pomohly s psychickou nemocí dají mu léky ,které mu způsobí cukrovku..!! A je toho víc...chudáci lidé...😔Moc jim držím pěsti a přeji aby se měli jak nejlépe to jen jde. Tento dokument byl opravdu dobrý nápad. Více takových.👍
Krásnej dokument. Všechny příběhy mě zaujaly a Katka jako mladá holka mě oslovila nejvíc. Život před sebou. Je to už starší dokument, tak doufám, že svůj boj s nemocí vyhrávají. Hodně sil všem!
Nejhorší je, když vám rodič předá takové geny, ale sám svou nemoc nechce vidět a vás má za blázna. Přitom vy se chcete změnit, léčíte se, pracujete na sobě a ten rodič vás pořád stahuje dolů.
Ale pochopí ,nepodceňujte lidskou vnímavost intelekt a především empatii a dobro v srdci. Díky takovým dokumentům a lidem žijícím s duševním onemocněním ,ochotným se podělit se svým životním příběhem ,se to zdraví lidé dozvědí a jsou více ohleduplní a chápající. To co ,budí v lidech strach je většinou nevědomost....
Nic takového jsem si v životě neprošla .Vůbec si nedokážu představit jak se cítíte. Moc Vám fandím a věřím, že to dáte ! Jste všichni úžasný, statečný.
Kdo nezažil, nepochopí. Mám posttraumatickou stresovou poruchu po těžké šikaně, bití a několika znásilněních, panickou poruchu, deprese, úzkosti. Neskutečně to ovlivňuje jak můj život, tak život mojí rodiny, manžela, dětí. Chuť žít je od mých 13 let mizivá, vize do budoucna o ničem, drží mě tu děti. Nechci to skončit, to vím jistě, stále totiž doufám, že bude líp. Snažím se nesebepoškozovat a myslím, že se mi to daří. Věřím v lepší zítřky... snad někdy...
Lucie, zvládnete to. Můj životní příběh skýtá taky domácí násilí a nepřetržitý stres v dětství, ale snažím se hledat ten smysl. Beru ted znovu po dvou letech léky na depresi a úzkost, abych se od těch démonů odprostil a odrazil se na světlejší stupínek života. Věřím si v tom ted více a věřím, že to dokáže každý, kdo chce ty příšery v hlavě přemoct.
Jsem na tom podobně.. ale teď zrovna mam těžší obdobi a opět pocit,že se z toho nikdy nevyhrabu. I kdyz se za to nenavidim, protože s tím neumím bojovat. A někdy snad už ani nechci. Jediné, co mě tu drží, jsou děti. Resp. to, ze jim nechci zkazit dětství děsivou vzpomínkou na smrt mámy. Snad přijdou i lepší dny. 😔
Doporučuji knihu Moc přítomného okamžiku. Myslím, že udělat si něco zlého, jen kvůli myšlenkám z minulosti, by bylo strašně moc zbytečné. Hnusné myšlenky zkuste jen pozorovat, třeba jako v kině na plátně, uvidíte jak začnou ztrácet na síle a brzy dají pokoj zcela. Zkuste žít dnes, teď v tuhle chvíli, žít v minulosti nebo budoucnosti není možné, žít můžete pouze teď a děje se vám teď něco zlého? Myslím že určitě ne 😊 Posílám mnoho sil na cestu zpět do života, který nečeká. Jinak vám ten úžasný dar proteče mezi prsty ❤
@@manzelekroliczkovi182 Sebevražda je naprosto zbytečná a jedná se pouze o nepochopení své duše, která prosí o pozornost. Jak se říká, nenechte se strhnout povrchem věcí a vnějším světem. Ten zlatý poklad, který hledáte, není ve vnějším světě, je uvnitř vás, právě pod tím povrchem. Poslouchejte hlas svého nitra, srdce, své duše. Tam je ta cesta z vašeho utrpení, makejte na sobě, diagnóza se časem vypaří a slunce vám opět začne svitit na tu úžasnou cestu životem. Hodně štěstí na cestě zpět 👍
Mám postraumatickou poruchu a ADHD...Mám každý den boj abych zvládla všední věci,starost o rodinu,práci atd.. pokud ale nemusím jsem nejraději doma,to je jediné místo kde se cítím dobře.
Nejhorší na téhle nemoci je, že ten psychiatr, který pacientovi řekne, že už to má do konce život, LŽE. A jen touto větou, kterou mu (úmyslně nebo svojí hloupostí) sebere všechny naděje, ho opravdu do te nemoci uvrhá! Každý máme nějaký svůj příběh, kterým jsme si něco takového nebo podobného přišili. Ale všeho se dá zbavit, i nemocí duše. Starejme se o ni jako o jiné orgány v těle, prosí nás o to. Trenujte, naučte se to, vyjedte ze starých kolejí. Nežijte svůj život tak blbě jako do teď. Starejte se o svoji duši a všechno nabere úplně jiné obrátky. Potrvá to půl roku nebo 10 let. Většinu života nežijete, tak zaberte, ať se za tu druhou půlku nemusíte stydět 👍 Pěkný den všem.
Něco jsem si prožil. Nikomu to nepřeju. Ale dostal jsem se z toho a naprosto souhlasim. Musite na sobe pracovat lidi a ne se nechat oblbovat nejakym psychiatrem, ktery se ani do vas nedokaze vcitit a nic takoveho nezazil. Mejte se radi a naucte se sebou žít.
U mna to všetko začalo nevinne ... jedného dňa sa mi stalo, že som sa cítil inak, a videl som inak a nevedel som vysvetlit ako. Potom som sa cítil ako v sne a všetko som vnímal ako cez nejaké sklo... postupne sa zhoršovalo. Po nejakej do dobe som zistil, že mám derealizaciu/depersonalizaciu... tak som začal hľadať psychiatra, ktorý by ma zobral. Trvalo to 3 mesiace. Lenže za ten čas, sa to celé omnoho zhoršilo. Keď som mu povedal všetko čo sa mi deje, tak mi oznámil že mám silne depresie a nábeh na schyzofreniu.. začal som brat lieky po 3 mesiacoch som cítil zmenu. Potom po x dalších mesiacov žiadna zmena. Nakoniec som antipsychotika vysadil, lebo som bol z nich moc spomalený a rozhodol som sa, že sa z toho dostanem aj sám... ubehlo niekoľko mesiacov a skoro som z toho vonku. Až na jemne depresie a to že všetko vidím trosku inak je to fajn.. ľudia budete silní, verte že sa z toho dostanete 💪.
@@hanamlcuchova7119 ja vás chápem, zažíval som to iste. Ale to je jedna z najväčší chýb sa tým zaoberať. Ja som chodil k doktorom, čítal som si o tom, pozeral videa atd.. ale čím viac som sa chcel toho zbaviť to bolo horšie a horšie.. treba to prijať tak, ako to je. Prijať to za ,,svoje,, a nie že ste chorá.. a uvidíte ako sa to začne meniť, keď zmeníte svoje myslenie.,, :)
@@Menoom11 Změnit myšlení je pro mě to nejtěžší, ale časem to snad půjde. Taky si právě o tom často čtu, ale čím víc se do toho nořím, tím je to horší. Deprese už skoro nemám, ale té úzkosti se nemohu zbavit. Musím pořád zaměstnávat mozek prací, jinak mi je zle. A horší se to při únavě. Snad se z toho každý dostane, tak jako vy pozitivním myšlením a žít tak, jako by bylo vše vpořádku 🙂 moc vám děkuji
Žádný klobouk dolů, bič do ruky a zahnat je do kamenolomu na práci, aby přišli na jiné myšlenky. Je to banda Psychpatů, kteří chtějí uplatňovat práva na privilegia. Jsou psychicky choří.
катерина так красиво говорит. отлично поставленная речь. любо-дорого послушать. вот бы она начала канал на ютубе я бы ее слушал целыми днями! я с такой речью встречал только преподавателей в университете. всех благ ей
Od Haloperidolu k Abilify Od zeleniny v hlavě k téměř normálnímu plnohodnotnému životu naplněného přáteli koníčky,vlastním bydlením,prací,cestováním s přítelkyní... Jak propastný může být rozdíl mezi antipsychotikami 1.a 3.generace!!! Mám obrovské zkušenosti s léčbou duševního onemocnění!!!MRZÍ MNE TROŠKU NEÚSPĚCH PŘI VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ NA PRÁCI PEER KONZULTANTA ,ALE ZAMĚSTNÁNÍ KTERÉ PRÁVĚ MÁM JE OPRAVDU JAK ŠITÉ NA MÍRU.JSEM NESMÍRNĚ HRDÝ NA TO CO JSEM V ŽIVOTĚ JIŽ PŘEKONAL A URČO JEŠTĚ PŘEKONÁM.LECKTERÝ ZDRAVÝ ČLOVĚK BY MOHL SNAD I ZÁVIDĚT...JSEM ŠŤASTNĚ BÝT U TOHO
meditácie, vyhľadať ľudí, ktorí riešia choroby nie ako problém ale ako výsledok príčiny:) potom sa dá krásne vyliečiť, každá choroba je iba ukazovateľ čo človek nemá v sebe “upratané” pozrite psychosomatika
Děkuji za video ,videla jsem se v tem já jsem měla na deprese predpísaný Elenium nepomohlo mi to ,musela jsem na léčení,jak tězke jsou duševní onemocnění
Já to moc dobře znám trpím středně těžkou depresivní poruchou od roku 1999 a poslední roky se mi stavy začaly mírně zhoršovat a to beru pravidelně léky...
Mě bude 16 let. Trpím depresemi, v minulosti jsem se sebepoškozoval, problémy s dýcháním, srdeční problémy. Úzkosti, paniky, strach o život, ztraceni přátel a milovaných lidí. Tři měsíce měl syndrom strachu ze smrti, děsivými sny a pláčem. Takhle trpím já💔💔💔💔💔.
V každém případě běžte k odbornému lékaři Já se s depresí léčím víc jak 20 let. Na depresi dělá dobře pohyb, fitko, pěší turistika. Po 20 min intenzivního pohybu se zmírní úzkost.
Chápu co ty lidi zažívají člověk je ve výsledku na vše sám mám postraumatickou poruchu s úzkosti je to jiný život než u lidí kteří se s tím nesetkali těžko pochopi
@@kalidos9475 tak si poslechni, co ten psychopacient gdáká. Kromě toho, že jsou to choré nesmysly, říká v každě větě dasetkrát " jako, jakoby, vlastně a prostě. Kromě toho, že neví co je, tak neumí ani česky, protože, všechna tahle slova mění význam věty. Svět je postaven na hlavu. Jedno ale řekl dobře, že ti transvestiti vypadají tak, jak se cítí. Musí jim být asi hodně zle, když to posoudím podle tohoto šulína, který o sobě mluví v ženské formě. Nechte se léčit, hovada a neuplatňujte tu nároky na nějaké normy. Regresní terapie léčí duše i z problémů v předešlých životech. Vy máte pravděpodobně dost silná traumata.
Ja trpím tiež postramatickou stresovou poruchou a tiez mi povedala psychiatricka ze budem musieť brať lieky do konca zivota ,koli tomu ze okrem tej diagnozy trpim aj funkčným autizmom.
Dobrý den , potřebuji nutnou pomoc , mám podezření, že trpím psychickou poruchu je to na dlouhé psaní, ale začínám si myslet, že mám dvojí osobnost v podobě toho, že už se bojím jít kamkoliv někam na akci co mě i dřív bavila jako je fotbal nebo ted jsem si vymyslel u doktorky, že mám prujem a jsem týden na neschopence, ale realita je taková že muj duševní stav se dostal do hrozivé podoby, kdy si myslím, že by se měl někomu svěřit jako je doktor, aby dostal zdravotní omezení, protože těch důvodu je zdaleka víc než jsem si doposud myslel , mamka je toho živím důkazem, že opravdu se mnou něco není ok . Žije se mnou v rodinném bytě a já mám občas záchvaty vzteku , prožil jsem těžké dětství od šikany až po rozvod a myslim si, že to hraje velkou roli v mém duševním rozpoložení, nikde nevydržím dlouho co se týče zaměstnaní, stále měním práci, i když třeba je dobrá nebo prostě ta psychika mi natolik kazí výkonost v práci, že radši odejdu předčasně ve zkušebce ,fakt si nevim rady co mám dělat já nechci být socka na dávkách co bude čekat co se bude dít, ale tohle už není normální jaký já mám stavy, vadí mi jakýkoliv hluk, když je mamka ve vedlejší místnosti poblíž mého pokoje, jsem strašně labilní člověk, nikam se mi nechce, přestává mě bavit aktivity co mě dřív naplňovaly, je mi 20, už jsem po vyučení, v každý práci jsem stresař, nemám energickou výdrž, občas nemám klidné spaní, mám stavy jako autista, když jsem v klidu ,chodim bezmyšlenkovitě jen sem tam a žiju u toho ve své bublině a když mi jí někdo naruší ,jsem hned agresivní nebo když se stane pruser ,odnese to máma a začnu být nepříčetný natolik, že jí z toho bolí hlava, ale naštěstí vychladnu a jsem jako vyměněný . Mám chut si s tím zajít k lékaři ,začíná mě to omezovat, opravdu kdekoliv už ve vývoji jsem měl určité problémy s psychikou i padlo slovo, že mám autismus ale lehkej ,funkční. Poradte mi prosím, co byste dělali na mém místě ?Už fakt si nevím rady jak z toho ven pořád se mi to vrací.Bojím se, že to přeroste do takové podoby, že nebudu moc žít plnohodnotný život a pošlou mě na léčení, protože si budou myslet, že jsem cvo,k přitom mám řidičák( i když v dnenší době ho má skoro každý lump) , výučák(ten má taky každý), umim dělat rutinní činnosti jako normální lidé , jen prostě některé věci neumim po logické stránce a mám hlavně obrovské výkyvy nálad a osobnosti, právě o té zmiňuji, že mám dvojí tvář a žiju si ve dvou světech jedna reálná ta druhá to je v moji mysli.Předem mockrát děkuji za odpověd
Vy opravdu zajdete k lekari, urcite !uvidite, budete stastnejsi nejen vy, ale i vase maminka. Delejste s tim neco, mate cely zivot pred sebou. Najdete odbornika, nebo pozadejte praktickeho lekare, af vam nekoho pomuze najit. Dejte jim precist, co jste zde napsal a uvidite, ze se vse zmeni k lepsimu. Neodkladejte to. Ta agrese tam muze byt nebezpecna, opravdu prosim reste to.
Víš sugesce hodně dělá. Dobrý je moc nepřemýšlel. A najít si svůj životní cíl. S mamkou se taky často hádám. Na psychické nemoce je dobrý režim. Denní režim. Ale když je člověk v těžkým stavu tak to nedá. Hledej a najdi si to co tě bude bavit. A to dělej každý den. Opravdu zaměstnat hlavu necim jiným. Ahoj a držím Ti palce.
@@gabinasornova4984 Ahoj děkuji za tvojí odpověd, musím ti sdělit, že díky bohu se věci vydaly lepším směrem a že to vypadá, že se natrvalo usadím v práci, která mě baví ,ale i přesto mám sem tam výkyvy nálad, ale to už si myslím, že to u mě už tak bude, hlavně asi trpím ponorkovou nemocí si myslím tedy alespoň já, že prostě přítomnosti té osoby mi vadí i když jí mám rád.Měj se pěkně a hezký den.
@@patriksalek7913Ahoj. Mám taky nálady. Mám svůj byt. Ale s mamkou trávím dost času. Bydlím pod ní v bytě. Tak když je mi smutno jdu si kni popovídat.a stejně se občas chytnem. Drž se práce. A když ti bude bavit tak je to výhra. A dobrý je mít dobrý kolektiv. Já se držím denního režimu. Cvičení 3 krát denně,krizovky,deník. Starám se o kočičku,pomáhám mamce, čtu si. Každý den
@@gabinasornova4984 Ano máš pravdu, kolektiv a provozování aktivit dělá své, možná jsem dělal chybu ,že jsem se schoval do své ulity tedy jsem se izoloval od okolí a to prostě hodně napomohlo k těmto stavům ale zajímavý když jsem venku tak se cítím jinak než doma.
Ahoj, nechci být podrývač psychiatrů, ale z vlastní zkušenosti si myslím, že je to jen ždímání peněz ze zoufalých lidí, které nikam nevede. A být po zbytek života na AD? To není řešení. Stavem, kterým procházíš, je jen zoufalé volání tvojí duše, že v životě děláš něco špatně nebo sis v životě prošla něčím ošklivým a tvé podvědomí se s tím ještě nesrovnalo. Z této "diagnózy", která se dá samozřejmě překonat, si pomůžeš především jen ty sama. Nechci být za chytrého, ale úzkostmi v ČR trpí jeden milion lidí a pro většinu je řešením selfkoučink, tzn. pracování sama na sobě. Začni knihou Moc přítomného okamžiku. Zkus místo neustálého strachu, nechat myšlenky jen tak plynout a pozorovat. Makej na sobě a za pár měsíců začneš zase žít úplně jiný a plnohodnotný život. Hodně štěstí 👍
Pokud volate o pomoc, pak bude nejlepsi dojit primo do lecebny, verim, ze je to mozna o mnoho lepsi varianta, mez neutralne čekat, nez se nekde nekomu uvolni misto. Dobra je MUDr.Korcova, myslim, ze ted sidli nekde na Praze 4
Ale niejedy si myslim ze mozem mat ak maniodepresiu,pretoze mam take obdobia euforie ale su kratke nie v intervaloch niekolkych mesiacov ako sa popisuje v studiach
