Tohle bylo opravdu velmi odvážné. Asi těsně před začátkem okupace. Ale divím se, že jiné lidi zavírali a mučili kvůli jednomu slovu nebo větě a těmto pánům se nestalo vůbec nic a mohli fungovat dál bez velkých omezení, i když později svoji politickou satyru museli asi držet více na uzdě. Velmi inteligentní humor.
Tohle je těsně po okupaci, pánové zde parodují vysílání tehdejší proruské rozhlasové stanice Vltava, která vysílala z tehdejší NDR. Nemá to nic společného se stanicí Vltava, která později vysílala v čs. rozhlase.
Jo, je to až po okupaci. Dnes panuje mylné přesvědčení, že rovnou 21.srpna 1968 spadla klec a už se začalo "normalizovat". Vůbec ne. Normalizace byla pozvolná, plíživá a o to víc ubíjející. Po celý zbytek roku 68 ještě byly otevřené hranice na Západ, spousta lidí toho využila k emigraci. Vycházely dál necenzurované noviny a knížky, vznikaly kritické televizní pořady, točily se dál filmy "nové vlny". Přituhovat začalo až v druhé půli roku 1969, kdy se v srpnu už i střílelo na demonstracích k roku výročí okupace- stříleli už ovšem "naši" policajti a milice, nikoliv okupanti. Opravdová represe masivních rozměrů však začala až po roce 1970, kdy se ničily existence desetitisíců, možná až statisíců lidí jen proto, že v roce 68 zastávali nevhodný politický názor. Velmi mnoho lidí skončilo u lopaty, smetáku, někteří i ve vězení.
Ono k utahování šroubů docházelo postupně a skutečná normalizace nastala až tak v roce 71. Odvaha to samozřejmě byla, nikdo nevěděl, co bude a riskovali minimálně zákazy. Jinak normalizace, jakkoliv byla tuhá, nebyla padesátými lety. Tehdy už se odpůrci režimu nemučili, nepořádaly se monstrprocesy, nedej bože popravy. Mohli přijít o práci, dětem se neumožnilo studovat, atp. Což je samozřejmě i tak ničení životů, ale alespoň nehrozila oprátka.... A pokud vím, oni potíže mít postupně začínali. Ale zhoršující se zdravotní stav Jiřího Grossmanna byl veřejným tajemstvím, konec se blížil, tak už to režim asi tak neřešil. Osud to, bohužel, vyřešil sám.... Pánové byli oba skvělí. Inteligentní a nevulgární typ humoru nám dnes skutečně chybí.
@@stromisek Ano, je to přesně tak. A také je pravda, že paradoxně díky smrti J. Grossmanna potom neměl Miloslav Šimek žádné problémy se svou další divadelní činností. Také je na jeho následné spolupráci s Luďkem Sobotou a Petrem Nárožným jasně vidět, že se jakékoliv politické satiře pečlivě vyhýbal, návrat k ní začal až ve druhé polovině 80. let ve dvojici s Jiřím Krampolem, kdy se mj. opět objevily v jejich tvorbě povídky s různými narážkami na tehdejší reálie tehdejší doby.
@@martinkoval9537 S odpuštěním jste buď blbá, anebo navedená. Když si pustíte povídky nahrané v roce 1968 a porovnáte to s těmi vydanými později, i debil s inteligencí mého ledvinového kamene si musí všimnout, že jsou poněkud odlišné - a jisté pasáže jsou vystříhány. Jistě vás pak ani nepřekvapí odpověď na otázku, proč byl tento pořad vysílán až po revoluci. Jo - ještě bych zapomněl - zkuste se taky zamyslet nad obdobím tvorby dvojice Š+G. A protože toho patrně nejste schopna, tak vám napovím, že na vrcholu kariéry byli v letech 1967 (kdy se šrouby povolovaly) - 71 (kdy ještě nebyly zcela utaženy).
