Té, co snídá právě té,
sloky zpívám šíbnuté
s úsilím, to ne.
Mám chuť na med i na ananas,
že bych tě líbal, jsem ti navrh,
tvá pleť-samet, no jeden by žas !
A co ty oblé křivky navrch !
Moh jsem tušit, že ohrneš nos
až se ti svěřím se svým citem.
S vírou v duši, jak na jaře kos
zas budu křičet pod blankytem :
Té, co snídá právě té,
sloky zpívám šíbnuté,
umírám tou představou,
že je má !
Té, co říká - hrom tě vem,
znova zpívám s úsměvem,
hlavu já mám svéhlavou,
to mám !
Líný lenoch, leh na otoman,
klidně té zasklí ten tvůj docent.
(To) já bych nemoh, jsem erotoman,
i když ne vždy a na sto procent.
Muž mých kvalit se nevnucuje,
kam přijde, tam to musí fičet,
dej se sbalit a šance tu je,
že snad i potom budu křičet :
Té, co snídá právě té,
sloky zpívám šíbnuté,
umírám tou představou,
že je má !
Té, co říká - hrom tě vem,
znova zpívám s úsměvem,
hlavu já mám svéhlavou,
to mám !
Té, co snídá právě té,
sloky zpívám šíbnuté,
umírám tou představou,
že je má !
Té, co říká - hrom tě vem,
znova zpívám s úsměvem,
hlavu já mám svéhlavou,
to mám !
22 июн 2012
