Zmizení do hor, únik od všeho, co způsobuje v duši neklid. Psí oči: „Vezmi mě s sebou!“ A tak jsem naložil Arcu a stejně jako ona věděl, kam se vydáme - čili nevěděl. Nechal jsem to na momentálním vnuknutí. Za chvíli už jsme se vnořili do lesů u Souše. Arca radostně klusala pár metrů přede mnou, nabírala do nozder pachy, o kterých ví jenom ona. Modráci vykoukli z mechu, lehký větřík si pohrával s hladinou Souše ( krásný protimluv ). Voda v potocích zurčila a klokotala, lesem se nesly ptačí písně ( převážně pěnkav ) a tlukot křídel holubů, za jejichž stíny plujícími po podrostu se Arka s loveckou vášní vydávala - geny nepřepereš. Nádhernými cestami a pěšinami vedly naše kroky, dokud jsme nedošli do zóny brutálního kácení a mechanizací dopraseného lesa plného větví, které těžko kdy kdo uklidí. Náhodnému poutníkovi bude zřejmě po mnoho let dáno nekonečně překračovat to, co nelze ze stromů zpeněžit….však také Arca řidiči dřevařského auta ne/pěkně nadávala.
Hrázný tiše stojí opodál - škoda, že do kompetence hrázného nespadají lesy a hlídá jen nedaleké ruiny přehrady nyní známé pod jménem Protržená. Stejně je neuhlídal. Už tam nechodím, s rozvojem masové komerční turistiky tam vzniklo cosi, z čeho je mi smutno. Sbohem ponurá temná atmosféro místa s vtištěnou tragédií a hutným geniem loci. Hlavně že si tu můžete dát kus žvance a napít se v tom lunaparku, co zde vznikl….
Žulového Hrázného považuji za hříčku přírody - nevelká skála nabízí jak snadný přístup na vrchol normálkou, tak lezení komínem, hranou, koutem, sokolíkem, převisy….z trhliny ční prastará skoba, vedle výrazného sokolíka čeká na procvaknutí rezavý kroužek. Jen výhled z vrcholu není žádný, což by mohlo dopřát Hráznému dostatek klidu a jen zřídka příchozí návštěvníky: obdivovatele skal či lezce, pomníčkáře díky pamětní tabulce pana Josefa Poláčka. V tichosti přijít, pobýt, zmizet. Beze stop….
Kdo ví, co hledat, najde v okolních hustých smrčinách ( jež dosud stojí - navzdory harvesterům likvidujícím lesy zrůdnou rychlostí sarančat decimujících úrodu ) spoustu zajímavého: toho, co stvořil Velký Architekt, i díla a dílka lidských rukou a jejich umu i důvtipu lidského mozku ( bohužel nyní tak často zaměřeného pouze na zisk a zcela odpojeného od srdce ).
Pečujte o svoji schopnost vnímat, cítit, myslet i vidět srdcem...kdo tak činí, ví naprosto přesně proč....Tom Atom
12 июн 2024
