Více na stránkách fanoušků Karla Gotta: / 161629653886846
rok: 1997, hudba: Michal David, František Janeček
text: V. Kočandrle (ALBUM DUETY 1997)
Tak se zdá, že jsem léta podivně málo žil (on)
Osudů ve svých písních zajatcem dlouho jsi byl (ona)
Kolikrát jsem já blázen o tobě zpívat směl (on)
Přece jsem jak malej kluk utýct chtěl
Když jsem tě dnes uviděl
Chci ti zpívat o lásce, tuším ji stále blíž (ona)
Ty svou krásou a mládím ji ve mně probouzíš (on)
Pro jednou to, co brání, nechme s Pánem být (ona)
V pokoře přejme si - děj se, co děj (spolu)
Prosím tě, mlč, svědomí!
Jen jednou smím se ti, lásko, vzdát
Stane se jen to, co má se stát
Než osud nám stihne vzít svůj dar nejdražší
Jen jednou smím se ti, lásko, vzdát
Dovol mi teď aspoň na chvíli lhát
Než osud nám stihne vzít
Svůj dar nejdražší
A pak stal se ten zázrak, co někdy smí se stát
a mně náhle se zdálo, že svět byl jen ty a já
Každý tón tvojí písně v uších teď dál mi zní (ona)
Poslední důkaz své lásky mi dej (spolu)
Přichází čas loučení
Jen jednou smím se ti, lásko, vzdát
Stane se jen to, co má se stát
Než osud nám stihne vzít svůj dar nejdražší
Jen jednou smím se ti, lásko, vzdát
Dovol mi teď aspoň chvíli lhát
Než osud nám stihne vzít
Svůj dar nejdražší
Než osud nám stihne vzít svůj dar nejdražší
Jen jednou smím se ti, lásko, vzdát
Dovol mi teď aspoň chvíli lhát
Než osud nám stihne vzít
Svůj dar nejdražší
háhá ................. (ona)
27 апр 2014
