Já se musím učit nahlas. Opakovat si nahlas. Minimálně u zkoušek, které pak probíhají ústně. Hledat souvislosti. První čtení u mě probíhá dost zdlouhavě, neumím si to jen tak přečíst, snažím se memorovat už při prvním čtení. Respektive u daného tématu trávím dost času a snažím se ho pochopit. Při druhém čtení zjišťuju, že nevím, ale už chápu souvislosti. Tak si jen nahlas opakuju to, co nevím (často pojmy). Třetí čtení nestíhám 😅 Minulý semestr jsem měla dvanáct zkoušek, to bylo docela náročný. Teď to bude naštěstí jen pět.
Me pomahalo kdyz sedim na zidli a hybu nohama tak ze skoro klepu kolenama o sebe. Delam to uz podvedome a nekde jsem uplne nahodou cetl ze to aktivuje obe mozkove hemisfery a to uceni pak funguje lepe :)
Nejlepsi vec na pamatovani pro me? poprvy si precist, podruhy si udelat vypisky, potreti si precist vypisky a pripadne si to jeste cely znovu napoctvrty precist. Pokud je to neco opravdu hodne tezky tak si pak uz ctu jen ty vypisky dokola dokud mam na to cas. je to narocny na cas to jo, ale diky tomuhle jsem zvladala vetsinu predmetu na inzenyru hned na prvni pokus :)
Studovala jsem sice před 20 lety, ale co nebylo mnou napsáno, jako bych vůbec neviděla :).... stačilo mi si vypracovat ručně otázky a v podstatě jsem to uměla
Myslím, že právě na učení je lepší tiché prostředí než hlučné (třeba ta kavárna), myslím teda z hlediska efektivity. Protože když je člověk něčím rozptylován (teď plácnu čísla), tak 40 % pozornosti nevědomě věnuje tomu hluku a jiným rozptylům a na učení mu zbyde 60 %. Kdežto když je člověk v tichu a nerozptylován, tak tomu učení věnuje třeba 85 % pozornosti a efektivněji si to dokáže zapamatovat. Jako ale každý to má jinak... Ale myslím, že výhodu má spíš člověk, který se dokáže učit úplně v tichu bez rozruchu. :))