Když Bůh tě stvořil láskou věčnou // Als Gott dich schuf in seiner Liebe 

Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví. Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich. A jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je! 18Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou.
Žalm 139,14-17