Kombajnová sklizeň, část 2. - POSEKAT pole nebo SKLIDIT vypěstovanou úrodu? 

Díky! 😊 to mě těší!!

Díky moc! 😊

A o tom je právě práce kombajnéra a agronoma. O tom si rozhodnout co chce. Buď pojedeš na ztráty a kvalitu zrna, nebo na výkonnost. Obojí je potřeba rozhodnout. Vždycky je potřeba najít kompromis

Rozumím, dobrej dotaz! 👍 Bylo by fakt supr, kdyby šlo říct, že: "snížit vysoké ztráty nikoli na úkor výkonnosti kombajnu jde podle těchto kroků nastavení 1, 2, 3 atd." Bylo by to fajn, bylo by to jednoduché, ale takhle to prostě nefunguje. Nevím, co máš za kombajn, značka, způsob separace, vytřásadlo, axiál, hybrid... A i kdybych to věděl, nastavení nelze paušalizovat. Každej kombajn je jinej. Jinak bude nastavený vytřásadlo od CLAAS a jinak od New Holland a přitom budou oba na stejném poli sklízet spolu stejnou plodinu. atp., chápeme se😉 Těch faktorů, které sklizeň a práci ovlivňují je taková spousta a navíc kombinací faktorů, že na tohle bohužel neexistuje jednoznačná odpověď. Chce to jen zkoušet, hrát si s nastavením, přemýšlet co a jak udělat a ideálně se chvíli tzv. dívat pod ruce nějakému zkušenějšímu kombajnérovi a ptát se a ptát se... 🙂 Jedna věc mě ale vede k základu Tvého dotazu a mluvím o tom ve videu... Na základě čeho usuzuješ, že jsi měl vysoké ztráty, kvůli kterým jsi byl donucen snížit výkonnost kombajnu? Blikaly ztrátoměry na displeji v kabině? Někdo Ti řekl, že máš vysoký ztráty? Z čeho vycházel, že máš vysoký ztráty? Atd. Tohle zařízení Bushel Plus je mimo jiné skvělé v tom, že díky němu zjistíš skutečné ztráty zrn a zkalibruješ si podle toho ztrátoměry kombajnu 👍👍 Pak budeš vědět, na jaký ztráty jedeš a během dne si to doladíš či zkontroluješ opakovaným vyhodnocováním s Bushel Plus. Dokud neznáš skutečný ztráty, dokud si podle toho neseřídíš ztrátoměry, budeš vycházet jen z domněnek a tím se brzdíš a omezuješ potenciál svůj a svého kombajnu celý žně🙁 Další věc je, pokud bys měl skutečně vysoký ztráty a byl jsi nucen snížit plošnou výkonnost zpomalením jízdy a na souvrati sypal tzv. na stojáka do návěsu či vleku, tak i tohle je obrovský omezení produktivity a vytížení kombajnu. Ale to je zas na jiné povídání 🙂 Když to shrnu: 1) neexistuje jednoduchej a rychlej návod, jak snižovat ztráty. Je to závislé na podmínkách sklizně 2) nějaké obecné doporučení Ti může dát prodejce kombajnu nebo produkťák k té Tvé značce. I přesto to ale nemusí hned fungovat vlivem kombinace těch faktorů sklizně 3) je potřeba se sžít s kombajnem, hrát si s nastavením, sledovat na co reaguje a z toho pak vyluštit nějakou kombinaci nastavení, která to snížení ztrát přinese aniž by třeba muselo dojít na snížení výkonnosti. Ale i to tak někdy může být. Pochopitelně, nemůžeme chtít, aby 100% vytíženej kombajn v 6 t pšenici měl stejnou výkonnost v 10 t pšenici... 4) na začátku je potřeba si definovat skutečné opravdové ztráty zrna a podle toho si zkalibrovat ztrátoměry 5) hledat další způsoby organizace sklizně, využití času, jak zabezpečit, aby byl kombajn pořád vytížený sklizní, nikoli ztrácel čas neproduktivníma prostojema atp. ...trochu delší čtení, že😃 Nicméně fakt dobrej dotaz, ke kterému jsem se musel víc rozepsat 🙂 Máš k tomu nějaké další otázky? 🙂

​@@michalharvestlovehorak7349 Moc děkuji za odpověď a naprosto souhlasím, že se vždy jedná o jiné podmínky. Bohužel jsem v podniku jako jediný kombajnér a je tak skoro nemožné se někomu dívat pod ruce při práci s kombajnem. Zaujalo mě, že se Bushel dá použít na kalibraci ztrátoměru. To mě nenapadlo. Bohužel ironií je i fakt, že když mám jeden odvoz a čekám i kdyby 5minut každé dvě fůry, je debata o efektivnosti sklizně zase někde jinde. Což mi nabízí otázku, že by bylo výhodnější v takových podmínkách spíše hledět na ztráty, nežli na výkonnost kombajnu. Ještě jednou děkuji za odpověď. Určitě tento produkt předhodím jako nápad na zlepšení efektivnosti sklizně svému agronomovi, protože se jedná o otázky, které mě osobně velice zajímají. Když už něco dělám, tak ať to je pořádně uděláno. 💚

Hezký den Adame, díky za dotaz 🙂 Vezmu to postupně: 1) s kombajny JD jsem toho neodpracoval tolik, jako s CASE IH, New Holland či CLAAS. Dohromady to bylo sice několik desítek hodin v JD, ale nepřijde mi správné ten kombajn nějak obsáhle hodnotit, neboť nemám dostatek osobních zkušeností. Proti JD kombajnům nic nemám 🙂 Fajn kabina, navigace, HillMaster atp. Značka, která zde má svoje místo. Ale nemám tolik zkušeností s JD, abych si dovolil tvrdit, že tohle je špatné, poruchové, či slabé místo kombajnu nebo naopak, že v tomhle nebo támhletom vyniká nad ostatníma 🙂 2) spíš bych nejprve namazal a pak tam tlačil wapku. Nebo ideálně vůbec neumývat pod plechama, pokud to není opravdu nezbytně nutné. S vodou do kombajnu, resp. pod dekly kombajnu opatrně. Já osobně bych šel cestou vyfoukání, odškrabání špíny atp. Jasně, zabere to hromadu času a bude to piplačka. Ale pokud to není nezbytně nutné a jiná cesta není, vodu dovnitř kombajnu bych zbytečně netlačil. Ale víte co, 100 lidí/100 chutí. Někdo s tím nemá problém, někdo umyje jen vnější plechy a dovnitř jen vzduch či mechanické čistění. No a někdo to neřeší a umyje to komplet celý. Je to věc názoru... Nějaké individuálnější doporučení bych možná hledal od produkt manažera na tu či onu značku kombajnu, ať poradí, jak správně to udělat podle něj resp. co doporučuje výrobce kombajnu 😉

Kdepak, vůbec ne🙂 Aplikace a způsoby odběru vzorků a měření ztrát jsou dělané na všechny způsoby a všechny možné i pro nás evropany (NE)možné způsoby ukládání slámy či rozhoz slámy, stejně tak i ze sítové skříně. 1) kombajn může vše drtit a rozhazovat. Nebo 2) může ukládat řádek slámy, ale plevy rozmetat atp. 3) můžete si změřit ztráty jen z rozmetadel plev nebo jen z vytřásadel/rotorů 4) můžete téměř cokoli 🙂