Krása, úplně závidím ty klimatické, snůškové a především pylové podmínky pro včelaření na Jižní Moravě. Já včelařím už několik desetiletí v téměř nejmrazivějším údolí naší republiky (Javorníky, Západní Karpaty). Např.2. 5. - ráno -4 stupně, 4.5. - ráno -2 stupně. A k tomu s vyjímkou několika málo dnů v roce s permanentním nedostatkem pylu a nektaru. Snůška, z které něco medu získám pro sebe trvá v průměru tři týdny v roce. Žádná řepka, či jiné zemědělské plodiny, žádné sady, jen občas nějaký ovocný strom, v květnu trochu pampelišky, no a když vyjde počasí, tak někdy kolen 10.6. přichází ta krátká snůška z lesa ukončená v lepším případě někdy kolem 5.7. odkvětem několika málo lip a pak zase rychle zakrmit na další sezonu. Nechovám žádná super silná včelstva a už vůbec včely nespojuji v záři s oddělky ani neměním matky. téměř vše probíhá tichou výměnou. Když se podívám do včel koncem září, nenajdu tam ani buňku plodu. Když se podívám počátkem března do včel, nenajdu tam ani buňku pylu. Včely netrpělivě vyčkávají, až jim příroda a počasí umožní přinést první pyl z olší a lísek. Vůbec včely neléčím v podletí či na jaře všelijakými chemikálijemi či kyselinami proti Varroáze. Stačí mi na podzim dvojí fumigace a je klid. Včelařím bez mřížek a med vytáčím převážně z panenských plástů. Je totiž opravdu jiný než z košilek, lidé by se po něm utloukli, jen kdyby ho bylo. Nemusím dělat žádná speciální proti rojová opatření, včely se prostě nerojí, protože ví, že by v přírodě nepřežily. Nedostatek pylu znamená, že je v krajině převčelněno a já i ty včely to dobře vědí. A stavební rámky a trubčina? Nezájem, stačí dva,tři,maximálně čtyři decimetry čtvereční. A mají-li přece chuť stavět, no tak jim dám logicky mezistěny. Ekonomika je neúprosná a mrazivá kotlina na Valašsku se absolutně nedá srovnat s Jižní Moravou, Hanou či Vysočinou. Tam se téměř všude táhnou nedozírné lány řepky, je daleko více ovocných sadů, lipových alejí atd..Ale přiznám se, že i já jsem jednou za dlouhou dobu mého včelaření zažil osmitýdenní nepřetržitou snůšku z lesa, kdy se mi průměrný medný výnos na jednom stanovišti s pěti včelstvy vyhoupl ke 120 kg. Ten pocit mě tehdy naplnil tak, jako bych se svými včelkami vyhrál zlatou olympijskou medaili. A i když jsou sezony. kdy se náš průměrný výnos scvrkává na 20 kg, stále mě neopouští víra, že zase budu někdy se svými včelkami na stupních vítězů. Všechny včelaře zdravím a přeji jim jen to dobré.
Vďaka za Váš príspevok. Sme krajina s horským aj nížinným podnebím. Z toho sú aj rôzne spôsoby včelárenia. Obdivujem, že ste to nevzdali. Vaša skúsenosť je veľmi cenná. Rozumiem Vám. Podľa mojej skúsenosti v takýchto ťažkých podmienkach pomôže len dobrý včelár, veľmi teplé úle, chránené a oslnené stanovisko a dobrá matka. A samozrejme len bez sitového dna. Prajem veľa úspechov a nech sa Vám dobre darí.
Mám to dost podobně jako vy. Včelařím také na valašsku v nadmořské výšce 860 m.n.m. Roční výnos medu od jednoho včelstva se průměrně pohybuje kolem 15 kg medu. Loňský rok však pro mě byl překvapivý kdy jsem získal v průměru 24 kg medu od včelstva. Celkem štěstí mám ve výborné lokalitě včelnice na jižní straně svahu kde slunce od brzkého rána již ohřívá česna a včely tak i za chladnějších teplot lítají. U nás také nehrozí vytáčet med několikrát do roka. Točíme pouze jednou v průběhu července. Já teda musím říct, že rojovou náladu u včel mám a musím si je vždy pohlídat a dávat jim dostatek práce, aby se mi nevyrojily. Zkrátka v těchto podhorských oblastech se včely i včelař musí přizpůsobit tomu co mu příroda nachystala. Chladnější a delší zimy a krátké léto. I tak mé včely v této oblasti nikdy neměly problém.
Zdravim Vas p.Milan! Opat nadherne a velmi poucne video. Natacajte dalej vzdy si ho s radostou pozriem. Prajem Vam vela zdravia nech mame velikansku radost so vcelkami!
Matky v oplodňáccích se zpravidla zpracovávají pár dní po nakladení prvních vajíček někdo nechává trochu déle aby viděl zavíčkovaný plod. Takže je to opravdu jen na oplození matky a hned s ní pryč. Na vyzimování menšího včelstva používají včelaři spíše mini plusy - pokud jde pouze o záložní matky na zimu... mimo jiné i dodám že jsem četl, že se tam nesmí nechávat také moc dlouho z důvodu možného vyrojení, je tam přecce jenom malinko místa.
Zdravím vás, oplodňáček slouží pouze po dobu 10 dnů, když se matka oplodní a začne klást vajíčka. Pokud pokračujete dále v chovu dalších matek tak ho používáte stále dokola až do srpna. Takto malé vcelstvíčko nemůže přezimovat. Milan.
Dobrý den, opět krásná ukázka. Rád bych se Vás zeptal na jednu věc co se mi letos děje. Chovám si matky podle Vás, v loni jsem problém neměl ale letos mám už danou druhou serii matek, ale jakmile je zavickovany matecnik tak je zacnou vcely prostavovat dělničinou. Zaklickoval jsem tedy driv delnicinu orezal a matky se vylihli. Ale v loni se mi to nedelo. Nenapadá Vas nejaky duvod proc tomu tak je? Děkuji
Dobrý den pane Milane. Díky za Vaše videa. Jsem začátečník a rád bych se zeptal, zda je normální, když zebruju a dávám medník tak ještě i druhý den včelky útočí do obličeje. Úly mám na konci zahrady cca 30 m. Čsna jsou na druhou stranu a přesto obletují kolem hlavy. Loni jsem toto chování nezaznamenal. Je to obdobím, nebo je třeba vymšnit matku. Díky za odpověď. Jarda.
Zdravím vás, útočení včel je dáno matkou, tudíž vyměnit. Je pravda, že před deštěm nebo za snůšky některé klidné včelstva útočí ve zvětšené míře, ale klidnost včelstva je záležitost matky. Na prvním místě chovu matek mám nebodavost, pak dlouhou dlouho nic pak brzký jarní rozvoj, čištění buněk (vápenatění), medný výnos neřeším to splňuje každá roční matka. Milan
@@biouly6260 Děkuji za odpověď. Matky mám objednané z výzkumáku v Dole.Udělám oddělky a přidám matky(zaklíckované). Až je přijmou a trochu oddělěk zesílí, přidám přes noviny ke kmenovému včelstvu jako horní nástavek. Slyšel jsem, že včelky z horního nástavku vyženou matku, co je blíže k česnu. Jaké máte zkušenosti s touto metodou? Mám obavu aby nezlikvidovaly novou matku. Díky za odpověď i za Vaše videa
Zdravím vás, v takto brzké době tj. líhnutí matek cca 1.května je návratnost nižší (20-30% se neoplodní), v pozdějším období je oplozenost daleko lepší. Nikdy jsem to nepřisuzoval barvě a vzdálenosti oplodňáčků, nedovedu toto posoudit musel bych udělat pokus (rozházet je po zahradě) Milan
také jsem si toho všimnul, ale poté když jsem si to dával zpomaleně, tak mi přišlo, že spíš když tam pan Špavor házel matku, tak zároveň vylétla ven včela... ale nejsem si taky jist na 100% :D
