Město Paskov, pod kterou patří i část Oprechtice, se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na spojnici Ostravy a Frýdku-Místku. V nedávné historii (do roku 1918) byla hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Krmelín, Nová Bělá a Hrabová.
Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Počet obyvatel 3 904 (stav k 1.1.2021).
Území obce Paskov má rovinatý charakter s mírným stoupáním od severu k jihozápadu proti proudu řek Ostravice a Olešné a je tvořeno jejich aluviální nivou s nadmořskou výškou v rozpětí + 245 až + 282 m. Území obce Oprechtice, které je plošně velmi malé, navazuje na část obce Paskov, která je označována jako Břehy a její nadmořská výška se pohybuje v rozpětí + 268 až 282 m.
Mezi zajímavosti města patří především zámek, jehož vznik sahá až do 14.stol. s přiléhající unikátním parkem, který je pod ochranou NATURA 2000. Dále pak kostel sv. Vavřince, fara z první pol.18.stol. a stejně stará dřevěná sýpka, několik soch a kašna z druhé pol.18.stol. V Oprechticích pak kaple sv.Kříže.
Z historie Paskova a paskovského zámku
Existenci Paskova lze předpokládat již ve 30. letech 13. století. Nelze vyloučit, že osada tohoto jména se na levém břehu řeky Ostravice nacházela již ke konci 12. století. Prvním písemným pramenem, který Paskov prokazatelně dokládá, je však až listina olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku datovaná ke dni 29. 11. 1267. Od 14. století se Paskov stal obvykle sídelním místem svých držitelů. Zázemím pro ně byla nejprve gotická tvrz, která existovala na místě současného zámku již od konce 13. století a dodnes zanechala stopu v jeho půdorysné dispozici. Zásadní změna v postavení držitelů Paskova nastala v roce 1538, kdy bylo „paskovské zboží“ vyvázáno z lenní závislosti na olomouckém biskupství a Paskov se stal svobodným panstvím. Stalo se tak výměnou majetku se souhlasem olomouckého biskupa Stanislava Thurza mezi dosavadním držitelem Janem Skalou z Doubravky a Hradiště a novým majitelem Janem z Pernštejna. Jan z Pernštejna se tak stal prvním na olomouckém biskupovi nezávislým majitelem paskovského panství.
Koncem 16. století byla tvrz tehdejším majitelem Ctiborem Syrakovským z Pěrkova přestavěna do podoby renesančního zámku.
Během třicetileté války byl zámek i celý Paskov zpustošen. Noví majitelé Bruntálští z Vrbna jej obnovili již ve stylu barokní budovy.
Díky přičinění Františka Josefa z Oppersdorfu si Paskov v roce 1708 vydobyl na císaři Josefu I. právo konání tzv. „výročních dobytčích a koňských trhů“. Stejný šlechtic zároveň v roce 1699 založil novou osadu Oppersdorf, dnešní Oprechtice.
Jako mnohá jiná panská sídla i Paskov se může pochlubit šlechtičnou, která se podle dochovaných zpráv těšila oblibě u svých poddaných. Byla jí hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. Paskovské panství vlastnila v letech 1734-1758. K rozvoji veřejného života přispěla přestavbou dřevěného kostela na zděný barokní chrám. Kromě financování vlastní stavby a inventáře jej vybavila dokonce vlastnoručně malovaným obrazem Madony. Na hřbitově u paskovského kostela byla také pohřbena a na místní faře se dochoval do současnosti její portrét.
Za vlastnictví Paskova Josefem Antonínem Mitrovským na konci 18. a na počátku 19. století navštívily zámek osobnosti evropského významu. Hrabě Mitrovský totiž dosáhl ve službách habsburské armády hodnosti generála a navázal osobní kontakty s generálem Ernstem Gideonem Laudonem či arcivévodou Karlem Habsburským, pozdějším vítězem nad Napoleonem v bitvě u Aspern.
Posledními zásadními přestavbami a rekonstrukcemi prošel zámek díky rodu Saint Genois d’Anneaucourt, během jehož vlastnictví dostal klasicistní podobu. Současný stav odpovídá především obnově zámku po požáru v roce 1869, která proběhla za Mořice Jana Nepomuka Saint Genois d’Anneaucourt.
Posledními majiteli (od roku 1880) byla hrabata z rodu von Stolberg zu Stolberg. Období hraběte Güntera (Vintíře) připomíná novobarokní kaple z roku 1914, zasvěcená patronce Stolbergů sv. Alžbě-tě Durynské. Se jménem Günterova syna Otty je spojena v návaznosti na jeho aktivní spolupráci s nacistickou protektorátní správou konfiskace veškerého majetku Stolbergů československým státem. Z různých důvodů se nedochoval na zámku téměř žádný původní inventář. Část byla poškozena nebo zničena již procházející Rudou armádou, část byla převezena na jiná místa a část byla pravděpodobně zcizena.
Od roku 1950 byly objekty zámeckého areálu přizpůsobeny provozu onkologické léčebny. Účelové stavební úpravy přitom zdaleka neodpovídaly potřebám památkové ochrany a výrazně narušily původní vzhled a dispozice odpovídající poslání šlechtického sídla. Provoz léčebny byl ukončen v roce 2004.
Poté až do roku 2013 budovy a park zámeckého areálu postupně chátraly. V březnu 2013 zámecký areál s přírodně cennou částí parku odkoupilo Město Paskov.
Zdroj: www.mesto-paskov.cz
24 авг 2021
