Miloslav Šimek + Jiří Krampol - Rozhovor s japonským železničářem (1987) 

Bezna vec, pravdepodobne velkopriestorovy vozen mimoriadne nahradeny kupe voznom, v ktorom su miesta len po x6.. X7 a x8 tam nie su.. Vtedy staci ist za vlakveducim, ktory vas usmerni a poskytne nahradne miesta.. Netreba plakat na internete

A v lecčems stále platné i po 35 letech, což je docela smutné. :)

Velký objem nákladní dopravy nemá příliš velký vliv. Naopak nákladní vlak překáží míň než osobní, jede si plynule svou rychlostí, nesmrdí ve stanicích u nástupních hran a už vůbec nepřekáží v zastávkách na širé trati. Hlavní otázka je vyladění grafikonu. To za soudruhů nebylo - náklad řekl že chce jet teď, tak jel a všichni mu uhýbali (bez ohledu na to, zda měl náskok, zpoždění nebo to byl mimořádný vlak). V padesátých letech navíc těžkotonážníci dělali bordel, od toho se ustoupilo. Dnes zase není GVD - osobní vlaky často mají pobyt půl minuty ve stanici, kde to není možné předpisově stihnout, se sypanými nástupišti atd. A ČD mají v předpisech hezkouvěc, že se úkony před odjezdem vlaku začínají v čase pravidelného odjezdu.

Jinak v Japonsku mimo oddělené systémy (vysokorychlostky a metra) taky znají zpoždění i nákladní vlaky :) Jenom holt je to zastavení pár hodin, protože sněhová kalamita, ne každý den 5-10 minut zpoždění protože jízdní řád nejde vyjezdit.

@@cetovac Nákladní vlak si jede plynule svou rychlostí, a pokud ta je u těžkého nákladního vlaku 60 - 80 km/h, tak tam asi moc osobáků nepojede 120 nebo 140. A ono jich právě v těch stanicích tenkrát "smrdělo" tolik, že ani nezbývalo moc kolejí, aspoň na tom prvním hlavním tahu (na druhém zčásti). Jediné řešení (mimo RZZ a autobloku kde ještě nebyl) bylo zčtyřkolejnění ala Westbahn (1. hlavní tah, Brno - Břeclav) a někde i nějaká československá CMK pro dálkové vlaky (Kolín - Havlíčkův Brod nebo rovnou Pardubice - Brno). Což se do devětaosmdesátého (až na částečné výjimky typu třetí kolej Zlatníky - Bílina) nestihlo, a po devětaosmdesátém se na to rovnou vykašlali. Koleje přidávali jen výjimečně (Libeň - Běchovice, docela megalomanský 4. koridor), a ve stanicích naopak ubírali - koleje i hrany (a někde rovnou úplně rušili, viz. Rajhrad, Střeň, Hladké Životice). Nemluvě o tom, že se taky leckde zmenšil počet oddílů (a čtyřznaký autoblok, který se ke konci osmdesátek opět začínal montovat, taky rychle zadupali). A teď jim na těch tratích přidaných do IDS už zase chybí kapacita (opět celý tah Praha - Ostrava, Praha - Beroun, Brno - Břeclav, atd.). I bez TEN-T akcí a dalších výluk.

@@Kilud jenže osobní vlak vedený 160km/h soupravou, zastavující každých pár kilometrů, zdaleka nejede 140 ani kdyby měl zrychlení jako metro. Obecně ano, vždycky se dá řict že "kapacita neodpovídá nabídce" a minimálně do vynálezu teleportu tu budou situace, že chtějí jet dva zároveň ale přednost může dostat jeden. Čtyřznakový autoblok nebo dokonce klouzavý oddíl místo bábobloku(hradel Praha-Beroun) moc kapacitu nevyčarují. Akorát se lépe chovají při přetížení(strojvedoucí s etcs vidí 4 oddíly dopředu, může zpomalovat a doufat že se uvolní než zastaví). Připady kdy hradlářka něco zpozdí, protože si narozdíl od autobloku odskočí nebo rozlije kafe na pult zase nejsou tak časté.

Ano, bohužel, i přes veškeré modernizace aktuálnější dnes než kdykoli předtím...

A proč by to proboha nemělo projít? Ty jsi toho za bolševika asi moc nezažil.

V druhé polovině 80. let, zvláště od Gorbačova se už do TV dostalo hodně. Lidi co to nezažili nechápou, že "za bolševika" nelze vnímat jako jednolitý neměnný blok.

Za bolševika toho prošlo mnohem víc, větší cenzura je teď. Kvůli své hubě chodím věčně po prestupkovych komisích

Je

Je to z pořadu Zajíc v pytli, který měl premiéru v České televizi v roce 1987 :-)