Naprosto skvělé video! Moc za něj děkuji! Pokud zvládneme se takto chovat, budeme takoví Avataři, ale pro nás a budoucnost našich potomků to bude obrovský přínos!
To mám radost, děkuji. Oddělovat věcnou a osobní rovinu je spíš věc praxe, a když člověk prožije ty výhody a jak se mu uleví, tak už chce být jen věcný a přestane ho bavit do všeho míchat emoce a pořád se motat v dramatech :)). Takže vyzkoušet, opakovaně praktikovat a jde to :)
Lucko, často poslouchám vaše povídání. Mo se mi líbí, jak všechno jasně, stručně a výstižně vysvětlite a dáte konkrétní návod, jak situaci řešit. Výborně použitelné v běžném životě....moc mi to pomahá. Poslouchat vás je takové pohlazení pro duši. Děkuji Jana
Dobrý den, musím říct, že jsem taky ta, která kritiku snáší ne úplně dobře, ale snažím se přesně o to, co Vy tak laskavě a výstižně vysvětlujete - rozlišit věcnou rovinu a osobní útok. Potom jde všechno mnohem snáz a řekla bych, že jsme se v tomhle ohledu já i moje okolí hodně posunuli dopředu ☺. Jde tam ale vždy i o ochotu sebe a své postoje měnit a tu mnoho lidí nemá. Lucie, děkuji Vám za váš moudrý a laskavý přístup k mnoha složitým tématům, jste opravdu skvělá!!! Hodně mi pomáháte nastavit rovnováhu mezi laskavostí, otevřeným přístupem ke všemu okolo a ochotou pomoci a na druhé straně nutností si nastavit pevné mantinely a dle rozumných možností v nich setrvat. Vědět ty věci o pár let dřív, mohla jsem si ušetřit hodně bolesti, ale jsem vděčná za to, že to "osvícení" nakonec přišlo, i za lidi, jako jste Vy, kteří nám (co o to stojíme) pomáhají otevřít oči a ukotvit se ve svých postojích. Přeji Vám, ať se Vám daří ve všem, na co sáhnete 😀
To jsem ráda, mně také moc pomohlo, když jsem se tím začala řídit. Ale chce to trénink a nevzdávat, prtoože emoce, vztahovačnost, zranitelnost nám do jednání snadno a automaticky vstupují a snadno nás zaplaví. Držím palce a užívejte život :)!
@@luciekolarikova3290 Ďakujem za všetky videa , vo viacerých som sa našla a začali mi pomáhať . Chcela by som sa pridať do vašej poradne čo spomínate Ultimatne šťastná ? Ďakujem
@@darinabielikova5963 Jedná se o Klub Ultimátně Spokojená. Když napíšete na email podpora@luciekolarikova.cz, mužeme Vám přístup ještě umožnit. Brány jsme uzavřeli právě 30.6., ale můžeme udělat výjimku. Napište nám na email, budeme se těšit, Lucie
Ono je těžké nebrat si kritiku osobně, přece se to každého dotkne. Asi to chce mít hroší kůži a nic si nebrat k srdci, jenže těžko se to dělá, závisí i na povaze člověka. Vím, že když budu někoho kritizovat, naštve se, to znám z osobní zkušenosti, i když jsem onu kritiku řekla velmi mírně a se slovy- nezlobte se kvůli tomu a neberte si to příliš osobně. Vždy ten, kdo je kritizován a jsou k němu připomínky, je pak dotčený a je to znát na jeho chování.
Jistě, není jednoduché naučit se fungovat jinak, tzn jinak kritizovat (ne směrem na osobu, ale na věc, kterou dělá) a pro některé je ještě těžší si přebrat kritiku správně a vyzobat si v ní ty věcné aspekty, které mohou posunout dál. Hroší kůže potřeba není, ale trénink ano. A také trénink v akceptaci toho, že když někoho velmi kultivovaně a věcně oslovím s kritikou, i přesto se může naštvat. Spíš než hroší kůží bych to nazvala uměním :). Osvojit si delikátní umění kritiky, při které nikdo neuteče a má chuť nám poslouchat
Ano kritika je těžká. Teď se kritizují sama. Celý život jsem žila vzorně. Ale pak rozvod, dcerka 7 let anorexie a teď žije ve Francii. Vysílilo mne to a dostala jsem depresi. Tu také léčím a samota mne ničí.😢
Děkuji, Lucie, za video. Co když ale na slušnou, konstruktivní kritiku reaguje protistrana opakovaně jako malé dítě, až agresivně? Situace v rodině, kdy na sdělení: - nedělej prosím tohle, je mi to nepříjemné, vadí mi to- přijde reakce: - jdi se léčit, nejsi můj syn, jsi podpantoflák.. chápu, že jsou v tom emoce, má ale s takovým člověkem vůbec cenu diskutovat?
Jsem toho názoru, že to moc smysl nemá. Určitě není potřeba se znásilňovat a raději zvážit, co je třeba si s tímto člověkem nastavit a co ne. Upřímně, pokud se jedná o trvalé chování a ten člověk se odmítá kamkoli posunout, tak by to ideálně neměl být Váš manžel/partner. Dítěti takové chování přísluší, dospělý by se měl sám snažit z toho vyrůst. Pokud to nedělá, není úkolem lidí kolem něj, aby se tím nechali zatěžovat...
Dobrý den, mám problémy s alkoholem a poslední dobou jsem dlouho nepila. A včera jsem se zase napila. Jsem z toho nešťastná. Léčím se. Byla jsem i v léčebně.Co by jste mi poradila?
Dobrý deň Toto si všetko sú len slová.Nic z toho nefunguje a poviem vám aj prečo.Nech povieme veci akokoľvek, a aj keď si niečo osobné neberieme, tak druhí si osobne berú veci tak či takTakzr je to úplne jedno.....ľudia si vždy budú brať veci osobne a to že sa navonok tvária inak ako sú vo vnútri vy uz nevidíte..
@@luciekolarikova3290pokus o kritiku autorky videa...? Podle mne je to ve videu skvěle vysvětleno. Mi osobně pomohlo rozhodnout, jestli je kritizujici osoba vůbec schopna nebo ochotna vnímat co říkám, jestli je přístupná diskusi. Někdy vůbec a pak to nechám být. Pokud vnímám u něho zášť, stres, vztek, nebo i omezenost chápání a nedostatek informací, nepouštím se do diskuse.
@@vlastaneuwirtova9833Milá slečna, alebo pani.To že si niekto prečíta nejakú knihu a potom rozdáva rady, ktoré ani nie sú jeho je na zamyslenie.Ste nahnevaná spolu s autorkou videá, pretože ste som narušila váš myšlienkový konstrukt, ktorému zatiaľ veríte a bojíte sa toho, že by ste sa mohla mýliť.V zivite su veci trochu inak, ale to pride az skúsenosťami a vekom.😊Pekný deň.
Měla bych prosím dotaz, když mě nekdo cizí věcně řekne, vadí mí, že děláš to a to, tak co, dál, pokud mně to tak vyhovuje. Něco jiného je to v partnerském vztahu. Ale u úplně cizího člověka se kterým nežiju?
@@masenka3646 omlouvám se, že si dovoluji reagovat. Vím, že dotaz nebyl adresován mně, ale autorce videa. Nicméně zkusim napsat něco pro inspiraci, jak k tomu přistupují Nacisové. Žila jsem s verbalnim agresorem, Narcistou, který byl vůči jakékoliv kritice velmi odolný, i když bylo jeho chování neomalené a nepřijatelné, pokud ho kdokoliv zkritizoval, byl v klidu a prohlásil, že co je mu do toho, pokud někomu něco vadí, je to "jeho problém". Když kritik pokračoval v kritice, usmál se a prohlásil na adresu svých chyb : " To je moje největší přednost!". Když ho jednou etikoterapeutka, u které jsme spolu byli na poradě, upozornila na jeho sobectví a agresi, opět se sebevědomím řekl:" Asi tam máte nějakou chybu." A tak bych mohla pokračovat. Vím, že pro empaty je takový přístup nepřijatelný, ale je možné se inspirovat, nikoliv v reakcích navenek, ale sám v sobě...
