Diky moc za inspiraci!!! Otevrelo mi to pochopeni toho, jak se mnou asi dcera (4r) chce byt. Vola me totiz, at si s ni jdu hrat. kdyz to uorganizuju s mladsim (1r),tak k ni prijdu a ptam se co mam delat, ale casto dostanu velmi chaby navod. ja chci neco AKTIVNE delat, ale ona me vlastne nepotrebuje zapojit, hraje si sama s panackama, ja mam jen obcas neco podat a KOUKAT SE. ja si tam pripadala ale nepotrebna a mela jsem tendenci jit NECO DELAT, abych VYUZILA CAS. vetsinou jsem uklizela nebo chystala nejake veci. Kdyz jsem vydrzela, tak jsem se aspon SNAZILA POVIDAT. ale to vlaste taky nebylo chtene. zkusim tam ted uz proste JENOM BYT. DIKY!!!
Dobrý den, milá Irenko. Často mi tečou slzy, když Vás poslouchám. Je to proto, že Vás vnímám jako velmi citlivou, spřízněnou duši, ale hlavně proto, že já už to ve svém životě s vlastní dcerou nedoženu. Přesto, že mám vystudovanou pedagogickou školu, kde se jen v náznaku! probíraly alternativní směry výuky, praxe byla samozřejmě jiná. Ale život s vlastním dítětem doma, je samozřejmě úplně jiný stupeň. Dnes už vím, že to nejcennější je vlastní příklad, vlastní chování, vlastní bytí, neboť dítě je jako houba, která empaticky nasává vše co se kolem děje. Šťastná máma - šťastné dítě, si dovolím tvrdit. Děkuji Vám za vaše krásná slova, jsou nesmírně, nekonečně moudrá, kéž by se toto mohlo stát samozřejmostí, aby naše děti neměly z dětství traumata a bloky, ale byly to šťastné, svobodné bytosti.
Stana Linhartová Staničko, děkuji za zpětnou vazbu... i pro mě je to stále cesta. Udělat si čas na sebe, partnera a děti, na přátele, se kterými nemusím nosit žádnou masku - to je někdy těžký. Horko rěžko to stíhám. :) A s našimi dětmi můžeme dohánět. Vždy. A minulost je za námi. Můžeme se ohlédnout a vidět, v jakém rozpoložení jsme kdy byli, jaké zkušenosti jsme měli... minulist nezměním. Můžu se omluvit a přijmout. Tak to tehdy bylo... a TEĎ se můžu rozhodovat znova, můžu být příkladem znova... když ne pro moje děti, tak pro jiné děti.. vždy jsou kolem nás oči, co touží být viděny... Buďme k sobě laskavé a nechme minulost odplavat. Užijme si TEĎ. :)
Děkuju za sdílení, škoda,že se svými dětmi takhle už nemůžu "plynout". S vnoučaty je to jiný level:-) Nemáte náhodou inspiraci i pro třetího rodiče? Nějak se mi nedaří jen tak být(líp) s partnerovo dětmi...
Michaela Akka Je prima tačít u sebe. Být ráda se sebou a najít někoho, kdo bude rád přijímat vaše dary. A pak se někteří přidají i v rodině. A někteří si půjdou po svých cestách. Netlačit. Plynout. A užít si to!
