"Ještě jeden zlatý večírek pro tuhle partu," řekl Robert Záruba poměrně klidným hlasem na závěr dalšího vyhraného finále na mistrovství světa.
Překvapivě klidné emoce jsou skutečně v kontrastu s těmi, které cloumaly s komentátory České televize ve stejném městě v roce 1996.
Mistrovství světa v ledním hokeji v květnu 2005 hostila po devíti letech opět Vídeň (a tentokrát i Innsbruck). Za oněch devět let prožil český hokej skvostnou periodu. Od vyhraného zlata ve Vídni 96, přes vyhraný Turnaj století v Naganu, po zlatý hattrick v letech 99-01. V roce 2002 vyhráli zlato Slováci. A následující dva roky úřadovali Kanaďané. Ti si v Rakousku v roce 2005 šli pro třetí zlato v řadě. Překážkou jim měl být český národní tým.
Šampionát v Rakousku byl v roce 2005 největší událostí světového hokeje i proto, že se ten rok nehrála NHL. Na turnaji tak startovaly skutečné hvězdy. Od Ovečkina v ruském dresu, přes Pavola Demitru, Mariána Hossu, Žigmunda Pálffyho až po Zdena Cháru v dresech Slovenska, nebo Martina Brodeura, Ricka Nashe, Krise Drapera reprezentující Kanadu, či Andyho Roache v dresu USA, nebo Olli Jokinena ve finském dresu, nebo dvojčata Henrika a Daniela Sedina se třemi korunkami na prsou.
Turnaj se hrál se 16 účastníky ve čtyřech čtyřčlenných skupinách, ze kterých postupovaly tři týmy do dvou osmifinálových skupin, ze kterých šla čtveřice do play-off.
V základní skupině hrálo skvěle Slovensko, které předvedlo s Ruskem strhující utkání, kdy vedlo nad Ruskem už 2:0, nakonec zápas skončil remízou 3:3. Ve druhé skupině úřadovaly celky Kanady a USA. Céčko vyhrálo Švedsko před Finskem a skupinu D ovládla reprezentace Česka, když dostala ve skupinových zápasech jen jeden gól.
Vyrovnanou osmifinálovou skupinu A před třetím Slovenskem, a druhým Českem vyhrálo Rusko jen díky lepšímu zápasu s českým nároďákem. Ten tak šel do čtvrtfinále proti týmu ze třetího místa skupiny B.
V béčku uspělo Švédsko, Kanada, USA a Finsko. Takže soupeřem pro Česko bylo USA.
Na programu tak bylo opakování čtvrtfinále z předchozího roku na šampionátu v Praze, ve kterém český tým neuspěl až po samostatných nájezdech.
Po roce se zápas dostal do stejné fáze a tentokrát uspěli Češi.
V dalších čtvrtfinálových zápasech vyhrála Kanada nad Slovenskem, Švédové nad Švýcarskem, Rusko nad Finskem. Rusové prohráli v semifinále s Kanadou. A ve druhém semifinále vyhrálo Česko nad Švédskem 3:2, když rozhodující gól dal Radek Dvořák v páté minutě prodloužení.
Finále tak svedlo po devíti letech ve Vídni staré známé soupeře -- Česko a Kanadu.
Zápas otevřel v páté minutě Václav Prospal. Kanaďané si vylámali zuby na skvělém Vokounovi, který nepustil za svá záda žádný puk, český tým ve třetí třetině ještě přidal dva góly.
Český tým tak získal další zlato, včetně předchozí Vídně v roce 1996 se jednalo o páté. Poprvé ale zvedl zlatý pohár mistrů světa Jaromír Jágr a Jiří Šlégr, kteří se tak stali členy nevelkého Triple Gold Clubu pro vítěze všech tří velkých trofejí.
Na Jaromíra Jágra byla upřena pozornost i díky jeho dlouho tajenému zranění -- zlomeném malíčku, který se stal symbolem i pro české fanoušky, kteří během finálového zápasu zdvihali právě rokokový malíček.
A proč se Robert Záruba tentokrát tolik nedojímal? Zřejmě proto, že velké emoce vzbudil závěrečný pěstní soubor 12 vteřin před koncem zápasu, kdy všechno bylo jasné.
Tohle video obsahuje mou zdigitalizovanou véháesku. Užijte si skvělý zlatý výkon českého týmu v doprovodu původního komentáře Roberta Záruby a Martina Hostáka a Petra Vichnara ve studiu přímo na stadionu.
19 май 2023
