skvely rozhovor, podla mna su veci, ktore sa ucime "pre zivot" proste take to vyjadrenie, co aj na VS Prirodovedeckej fakulte pouzil p. dr. Kois este v prvom rocniku, co ma ucil biochemiu (preboha to uz je takmer 20 rokov dozadu), ze (silno parafrazujem) "nie je tak podstatne pamatat si konkretne fakty, ako vediet, kde ich vyhladat". A nadviazem na svoju skusenost, ze pocas strednej skoly ma v podstate okrem biologie, geografie a chemie nezaujimalo nic ine, no v dospelosti clovek zisti, ze aj ta matematika, aj ta slovencina, aj ta anglictina, aj ten dejepis a nauka o spolocnosti mala svoj vyznam, len to proste clovek doceni az neskor, ked zisti ze zije v nejakej spolocnosti, ze niekedy je dobre vediet co je trojclenka, percenta, rovnice o 1-2 neznamych a pod, ze bude mozno dobre ked bude vediet napisat "ti dobri studenti" a ze to su extremne prakticke veci. A vtedy si spomenie, ze nieco take je, vyhlada si ci uz video alebo literaturu a "douci" sa co skutocne potrebuje.
6:00 - on to držel pohromadě císař Franz Joseph Karl I. Je to strašně smutné. Já jsem měl spolužáka na základní škole. On byl výborný na češtinu, psal krásné básničky, ale úplně levej na matiku. A nedostal se kvůli tomu na žádnou střední školu. Tak skončil na nějakém poštovním učilišti. Tak svět přichází o básníky. Já měl větší štěstí. To bylo v prváku na univerzitě. Knížka "300 řešených příkladů z diferenciálního a integrálního počtu". Já jich dal 298. S těmi dvěma jsem prostě nehnul. A já si jeden z nich slízl u zkoušky. Pan profesor to pochopil a mohl jsem si to opravit. Nejsem matematik, a také jsem to potom už nikdy nepoužil, protože bych to stejně zvoral. Ale, nám říkali: "My tu nejsme od toho, abychom vás něco naučili, my vás máme naučit se učit."
Matematika má v sobě jistý řád, návaznosti, kde jedná součástka zapadá do druhé, vše dává logiku a smysl. Připomíná mi to až boží neomylné zákony. To člověk jen tak nevidí ve svém životě,,ten je plný zvratů, omylů a nečekaných událostí.
Matematika je věda, která je zpravidla aplikována na nějaký obor. Hodně záleží i na tom, jaký cit má matematik pro ten obor. Sám pan inženýr Machek z KPMS MFFUK jednou o tom na přednášce mluvil v souvislosti s pojistnou matematikou. Jsou výborní matematici, ale musí umět učit, pokud chtějí být pedagogy. Podobně je to i s analýzou souvislostí třeba v kriminalistice, je třeba mít i intuici, psychologický odhad.... Vždy hodně záleží na nadání pro obor, na který je matematika aplikována.
Einstein tusim povedal: Viete to (chapete to) vtedy, ked to dokazete vysvetlit svojej babicke. :) Su to velmi tazke veci - narazam na ne, ked sa pokusam zaujat 14-rocnu vnucku, ktora NAOZAJ netusi NACO jej matika je.
Táto otázka zaujala mnohých! :) Nižšie v komentároch ju riešime, záporné číslo si môže človek predstaviť ako dlh a jeho vynásobenie napríklad číslom -1 ako jeho odobranie. Vo výsledku je to vlastne darovanie, pridanie. S deťmi sa dá s tým pracovať postupne aj inak, napríklad blog.h-mat.cz/didakticka-prostredi/armida
@@RozhovoryChoices Odebrání dluhu je spíš vynásobení nulou, ne? Násobení mínus 1 si lze přestavit geometricky, jako středovou souměrnost a v metafoře s dluhy jako otočení rolí -- když někomu dlužíš 50 Kč, tak vynásobení mínus 1 znamená, že on teď dluží 50 Kč tobě.
OK. Doc.Kubacek spomenul aj starsi vydobytok matematiky - zavedenie-doplnenie ciselnej osi kladnych cisiel a nuly- opacnou osou a ked s nim zacneme pracovat, tak sa zaporne cisla ukazu ako cisla opacne ku kladnym -nim symetrickym okolo nuly. Ale aj bez geometrickej predstavy sa da pracovat, napr. v algebre, kde znak minus nie je nic ine ako oznacenie opacneho cisla k cislu pred ktorym stoji. Ak je napr. cislo a kladne, tak -a je cislo k nemu opacn, teda zaporne. Znak minus mozeme opakovat do nekonecna... Takze napr. - (-a) je cislo opacne k zapornemu (-a), teda kladne ; zjednodusene tu mame odpoved na Vasu otazku : "proto je minus krat minus plus".
Dobrá otázka. Záporné číslo si môže človek predstaviť ako dlh a jeho vynásobenie napríklad číslom -1 ako jeho odobranie. Vo výsledku je to vlastne darovanie, pridanie. S deťmi sa dá s tým pracovať postupne aj inak, napríklad blog.h-mat.cz/didakticka-prostredi/armida
presne toto som siel hned hodit do chatgpt ze tiez ma to zaujalo :D ale vysvetlenie je podobne v tej grafickej forme, ze predstav si akoby si menil na grafe poziciu 2x, ze najprv kladne cislo das na zaporne, cim ho prehodis na zapornu os, a druhykrat ho prehodis naspat na kladnu :) ale pointa je asi pochopit to, ze kladne cislo, je akoby 1 x "cislo" a zaporne cislo vies rozlozit akoby na -1 x "cislo", co znamena, ze menis mu znamienko.. a ked chces spravit -a x -b, znamena to, ze spravis [a x (-1)] x [b x (-1)], co je (a x b) x (-1 x -1), cize jednu z tych -1 ides otacat na +1, lebo sa nasobi s -1 :D cize vo vysledku mas (a x b) x 1 a to je a x b :D to je moj laicky dokaz a pochopenie :D
O všetkom môžeš pochybovať, len o tom že pochybuješ pochybovať nemôžeš...v každej vede je toľko pravdy, koľko je v nej matematiky...a na čo je matematika dobrá? Pozri sa okolo seba ... autá, lietadlá, počítače, logické obvody, elektronika, ... 🙂
líbilo se mi jak tam hovořili o bodu (problému s jeho definicí), a potom: Máš o bod meněj, lebo zápis nebyl korektní" A uměla byste mi ten bod definovat, pani učitelko? :-D
